ADVAITA.cz

1. ledna 1980 – Hovořím k úplnému projevu, a ne k individualitě (z knihy Semena vědomí)

9. 4. 2019 - Gábina, Aleš, Jirka

1. ledna 1980

Maharadž: Stav duality vznikne v tom okamžiku, kdy se Neprojev stane projevem, a vše, co se uskuteční v projevu, je časově omezené. Myslíte si, že k vám mluvím jako k individuální osobnosti, ale já hovořím k úplnému projevu, a ne k individualitě. Individualita je pouze vymyšlený koncept.

Jste gynekolog, dostanete se do styku s léky a také s novými bytostmi, které se dennodenně rodí. O jejich zrození se zasluhuje pět elementů. Když je dítě jeden až dva roky staré, je mu známá jeho existence, což se dozví od své matky. Matka řekne: „Ty jsi děvče, já jsem tvoje matka ... atd." Do té doby, než se tak stane, je dítě činné bez toho, aniž by cokoliv vědělo. Později se získá jakákoliv znalost tím, že se k jednomu slovu přidá další slovo a tak to pokračuje dál. Poznání je založené na slovech.

Než je člověk operován, nasadí se mu anestetikum, po kterém se dostane do bezvědomí, a když se po operaci dostane zpět k vědomí, je mu naordinován takový lék, kterým se docílí znecitlivění bolesti. Později třeba pacient ztratí chuť k jídlu, a tak se mu předepíše další lék, po požití kterého se mu obnoví apetit. Vše, co umožňuje postupný růst dítěte, není nic jiného než další druh medicíny, a sice přírodní medicíny vytvořené z pěti elementů. Cokoliv tu je, je vytvořeno z pěti elementů. Je-li vám toto jasné, kde se pak zapojila individualita? Na co pak má být individualita pyšná?

Tazatel: Co má být učiněno? Co má být životním cílem?

Maharadž: Vidět své Já takové, jaké je. Spatřit svou pravou přirozenost.

Tazatel: Jak se má docílit této úrovně?

Maharadž: Neustálým prováděním džapy (opakováním mantry).

Tazatel: Co myslíte tou džapou?

Maharadž: Džapa značí v jazyce maráthi „opatrovat". Pečujete pouze o to, co si chcete udržet, takže džapa je založena na touze.

Tazatel: Takže sádhaka je ten, kdo provádí duchovní praxi (sádhanu) proto, aby něčeho dosáhl?

Maharadž: Je pravda, že sádhaka má touhu něčeho dosáhnout. Tyto záležitosti platí pro mumukšu, tj. první stádium, kdy člověk začne vnímat, že tu je něco mimo tento hmotný svět. Na tomto stupni je člověk stále ztotožněn s tělem a myslí, ale když se postupně přesvědčí o skutečnosti, že tělem a myslí není, dostává se na úroveň sádhaky, který je již přesvědčen o tom, že je podstatou bytí neboli vědomím. Nakonec dojde k závěru, že není ani podstatou bytí, protože podstata bytí závisí na potravě a je také časově omezená.

Tazatel: Má nějaký význam opakování mantry, a pokud ano, do jaké míry?

Maharadž: Ano. Pokud budete velice soustředěně provádět opakování mantry, bude se očišťovat vnitřní útočiště ve vašem těle do té míry, že se stanete vnímaví k vnitřnímu poznání, které může přijít, a mysl se ztratí v duchu skutečnosti. Většinou se ovšem děje to, že lidé sice začnou opakovat mantru, ale po chvíli se ze zvědavosti jdou podívat na to, zdali je čaj již hotov, nebo začnou myslet na to, kdy zazvoní telefon a podobně, a jejich soustředěnost je pryč.

Tazatel: Když mně zavolají pacienti, musím se jim věnovat. Jak se potom mám zbavit závazků?

Maharadž: Musíte si zformovat svoji mysl podle toho, co v ní chcete mít. Jestliže po něčem tak silně toužíte, že jste plně rozhodnuti to mít za každou cenu, ať tu tělo ještě je či není, potom to musí přijít, ale jestliže si stále v materiálním světě chcete něco držet, není to možné. Pravý žák svůj záměr stále drží v mysli a medituje. Tato podstata bytí ve vašem těle je tak silná a mocná, že díky ní budete schopen vidět jakékoliv božstvo, na které meditujete. Je to v principu síla podstaty bytí. Většina lidí si nenajde vůbec žádný čas k opakování mantry nebo k jakékoliv jiné praxi. Konečným cílem je zapomenout svoji vlastní individualitu.

Tazatel: Znamená to tedy, že by člověk vůbec neměl být ve světě aktivní? Měl by se tedy vzdát světa?

Maharadž: Rozhodující otázka je: „Kým (na čí žádost)?" Cokoliv zapříčinilo početí je primárním semenem celého vesmíru.

Tazatel: Mám dotaz na Babádžího? Nabyl své schopnosti udržovat sebe sama po tolik let ještě předtím, než se stal džňáninem?

Maharadž: Tato schopnost není získána. Je to něco, co se děje v přírodě, v projeveném světě. Není tu žádný zákon nebo důvod. Dějí se různé druhy zázraků. Může se přihodit cokoliv. Podstata bytí přilnula k tělesné formě, nerozplynula se, a tak tělo zůstává nadále v existenci. V tradiční hinduistické literatuře existují dvě entity, které viděly stvoření a zničení již nespočetného množství vesmírů. V okamžiku početí byl vytvořen film a budoucnost byla vyfotografována a to byl jejich osud. Neexistuje žádný důvod, prostě se to děje. Je to jeden z přírodních zázraků.

Tazatel: Následovníci Babádžího říkají, že se Babádží několikrát zjevil, a poté zase zmizel v Himalájích. Z toho, co tu Maharadž řekl, vyplývá, že musel mít tuto schopnost buď již od narození, nebo že se to naučil od někoho ještě předtím, než se stal džňáninem. Poté, kdy se stal džňáninem, by si přece nepřivlastňoval jakoukoliv sílu, která by udržovala jeho tělo.

Maharadž: Vím, že tato podstata bytí je časově omezená, tak proč bych se měl starat o někoho jiného? Proč se o to někdo vůbec stará? Cokoliv, co bylo vytvořeno, nakonec dospěje ke svému konci a dostane se do stavu, ze kterého to vzešlo. Na konci tohoto děje se to vytratí.

Tazatel: Odhodí ten, kdo se stane džňáninem, veškeré schopnosti, které nabyl v józe?

Maharadž: To, co někoho uschopnilo k tomu, aby se stal džňáninem, samo o sobě zmizí. Existuje tu hmyz, jehož bodnutí zapříčiňuje svrbění a žaludeční nevolnosti. Když se tento hmyz odstraní, přestane i toto svrbění a nevolnosti. Veškeré toto svrbění a nevolnosti v životě jsou tu díky tomuto nepatrnému drobečku v brahmárandhře. V důsledku této podstaty bytí vyvstávají všechny tyto problémy ve vědomí. Jakmile seznáte, že tím nejste, vše je pryč.

V okamžiku, kdy vám Satguru vše vyjasní, není zapotřebí provádět džapu, mantru nebo cokoliv jiného. Pokud jste pochopil to, co jsem vám tu řekl, nevyvstane ve vás potřeba po jakékoliv sádhaně. Není zapotřebí dělat nic, a můžete dělat cokoliv.

Z knihy Semena vědomí

Překlad: Aleš Adámek