ADVAITA.cz

Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - V.042-043

21. 11. 2018 - Lenka

V.42

VASIŠTHA pokračoval:

Když domluvil, opustil Višnu říši démonů. Z milosti a požehnání Pána Višnua žili bohové na nebi, démoni v podsvětí i lidé na zemi nadále šťastně a spokojeně.

Ó Rámo, vyprávěl jsem ti příběh, který skýtá naději a může srdce jedince zbavit všech nečistot. Ten, kdo o tom rozjímá, brzy dosáhne nejvyššího stavu Vědomí, třebaže by byl do té doby plný špatností. Již prosté přezkoumání tohoto příběhu odstraní všechnu špatnost, ale bude-li toto zkoumání prováděno na základě jógy, povede k nejvyššímu Poznání. Špatnost znamená pouze nevědomost a tu lze odstranit zkoumáním a dotazováním. Zkoumání by se proto jedinec nikdy neměl vzdávat.

RÁMA se zeptal:

Ó pane, jak je možné, že Prahládu, který byl v nejvyšším stavu Vědomí, probudil zvuk lastury?

VASIŠTHA odpověděl:

Ó Rámo, osvobození je dvojího druhu, s tělem a bez těla. Ten stav osvobození, v němž není chtění a v němž je mysl oproštěná od všeho, včetně činností zahrnujících získání či odmítnutí, se nazývá osvobození s tělem. A totéž se nazývá osvobození bez těla, pokud tělo odpadne.

V případě osvobození s tělem jsou psychické podmíněnosti a sklony jako pražená semínka, neschopná dát nový život, nové vtělení. Zůstávají tu však určité sklony k čistotě, otevřenosti a poznání, třebaže nechtěné a neúmyslné, tak jako u spící osoby. Dokud trvají tyto stopy, může být mudrc, jenž je osvobozený s tělem, probuzen k vědomí světa i po stovkách let hluboké meditace. To byl i případ Prahlády, kterého probudil zvuk Višnuovy lastury.

Navíc Bůh Višnu je Já všeho, co je, a tudíž ať se u něho objeví jakákoli myšlenka, je ihned uskutečněna. Jeho projevení je bez příčiny, ale jeho cílem je stvoření bezpočtu bytostí ve vesmíru. Protože Pán Višnu získal Sebepoznání a došel k uskutečnění Pravdy, lze jeho uctíváním dosáhnout téhož.

Ó Rámo, získej pochopení, jež měl Prahláda, a věnuj se neustálému dotazování a zkoumání. Takto dosáhneš nejvyššího stavu. Svět klame jedince jen do té doby, dokud v jeho nitru nevyjde slunce sebedotazování. Jakmile člověk získá milost Já, milost Višnua, není již sužován přízrakem neboli iluzí projeveného světa.

V.43

RÁMA se zeptal:

Svatý muži, řekl jsi, že Prahláda získal osvícení z milosti boha Višnua. Jestliže však všeho dosahujeme vlastním úsilím, proč potom Prahláda nemohl získat osvícení i bez Višnuovy milosti?

VASIŠTHA odpověděl:

Cokoli Prahláda získal, nebylo jinak než vlastním úsilím, Rámo. Višnu je Já a Já je Višnu, rozdíl je jen ve slovech. A právě Já samo v sobě u Prahlády vyvolalo oddanost Višnuovi. Prahláda získal od Višnua, jenž je jeho vlastním Já, dar sebedotazování a zkoumání a díky tomu nakonec dosáhl Sebepoznání, poznání Já. Člověk může získat Sebepoznání skrze dotazování, k němuž došel vlastním úsilím, anebo je osvícení získáno tak, že se vlastní úsilí projeví jako oddanost Višnuovi, který je zároveň samotným Já.

Někdo uctívá Višnua dlouhou dobu a s upřímnou oddaností, a přesto ten, kdo nemá moudrost Sebepoznání, od něj osvícení neobdrží. Nejlepší způsob pro poznání Já neboli Sebepoznání je dotazování a zkoumání. Milost a jiné skutečnosti jsou druhotné. Proto získej vládu nad svými smysly a duchovní praxí vykonávanou z celého srdce veď svou mysl cestou dotazování a zkoumání. Překroč oceán projeveného světa, použij jako své útočiště vlastní úsilí a dosáhni druhého břehu.

Domníváš-li se, že lze Višnua poznat bez vlastního úsilí, proč by si pak Višnu k sobě nepozvedl ptáky či zvěř? Kdyby platilo, že guru může duchovně povznést kohokoli a není třeba vlastní úsilí, proč to potom guru neudělá s velbloudem či býkem? Ne, dosáhnout něčeho můžeme nikoli pomocí boha, gurua, peněz či jiných prostředků, ale pouze vlastním úsilím o naprosté ovládnutí mysli. Čeho nelze cvičením mysli a sebeovládání dosáhnout, je neutrálnost, neboli osvobození od všech sklonů a podmíněností. A toho nelze ve třech světech dosáhnout ani žádnými jinými prostředky.

Proto uctívej Já skrze Já, miluj Já skrze Já, hleď na Já skrze Já a buď ustálen v Já skrze Já. Uctívání Višnua bylo zamýšleno za účelem přimět ty, kteří se odvrátili od studia písem, od vlastního úsilí a dotazování se na Já, aby dělali něco dobrého. Odhodlané a vytrvalé vlastní úsilí a zkoumání Já je nejlepší, ale pokud schází, jsou doporučeny jiné formy uctívání. Je-li tu plné ovládnutí smyslů, k čemu je uctívání? A k čemu je uctívání, jestliže tu plné ovládnutí smyslů není? Bez zkoumání Já a následného vnitřního klidu nejsou ani oddanost Višnuovi, ani poznání Já vůbec možné. Věnuj se proto dotazování se na Já, případně cvičením, která tě zbaví rozptylování, a tak uctívej Já. Pokud se ti to daří, dosáhl jsi dokonalosti. Jestliže ne, pak nejsi víc než neukázněná opice.

VASIŠTHA pokračoval:

Když uctíváš boha Višnua a jiné, proč stejně tak neuctíváš své vlastní Já? Višnu ve všem přebývá jakožto vnitřní bytí. Jen ti poslední se odvracejí od vnitřního a hledají Višnua vně. Základní příbytek Višnua se nachází ve skrytu duše každé bytosti. Tam je jeho věčné tělo. Jeho vnější podoba spojená s lasturou, diskem či kyjem je jen druhotná forma Já. Ten, kdo se odvrací od základní Pravdy a honí se za vedlejšími aspekty, je jako ten, kdo odmítl prověřený lék a marně usiluje o vyléčení pomocí jiných prostředků. Kdo není schopen s jednobodovou zaměřeností rozjímat o všeprostupujícím Já a není tedy ani schopen získat poznání Já, nechť se zabývá uctíváním vnějších forem boha Višnua. Samotným úsilím vloženým do tohoto cvičení se mysl postupně očistí, a je-li tato činnost doprovázena inteligencí a poznáním, vzejde časem v srdci jedince radost a mír, a jedinec tak dozraje pro Sebepoznání, poznání Já. Ve skutečnosti to celé vychází z Já a to, čemu se říká uctívání Višnua, není nic jiného než uctívání Já.

Jakákoli požehnání získaná od Višnua jsou ve skutečnosti dary onoho Já tomu, kdo zkoumá podstatu Já. Podobně jako je země základem potravy, mají všechna cvičení a z nich zdánlivě plynoucí požehnání svůj základ v pochopení a ovládnutí vlastní mysli. Ve skutečnosti jiná cesta než ovládnutí mysli není možná ani při orání pole či zpracování kamene!

Jedinec se tisíce let točí v koloběhu zrození a smrti, a není tomu konec, dokud plně neovládne svou mysl, tak aby se mysl dostala do stavu nejvyššího klidu a míru. Nikdo ve třech světech, ani bozi, ani Brahma, Višnu či Šiva, člověka nespasí od trápení nezvladatelné mysli.

Proto se, Rámo, oprosti od všech iluzorních objektů světa, ať už se jeví uvnitř či vně tebe. Rozjímej o jediné Skutečnosti, o Vědomí, tak aby mohl skončit koloběh zrození. Vzdej se rozdělování na subjekt a objekt, vzdej se všech pojmů a vjemů a budeš zakoušet čiré Vědomí, jež je esencí všeho, co existuje. Rozjímej o neměnném Vědomí, jež je neomezené. Zajisté tak překročíš oceán projeveného světa a opakovaných zrození.

Překlad Lenka Vinklerová

další části knihy