ADVAITA.cz

14. září 1979 – Musíte mít hlubokou touhu po získání Pravdy (z knihy Semena vědomí)

9. 10. 2018 - Gabi, Aleš a Jirka

14. září 1979

Tazatel: Když v průběhu meditace člověk dosáhne tichosti a zeptá se: „Kdo jsem já?", ponořuje se do ještě hlubšího ticha, kde již nevyvstává známka vjemu „já". Je to ten stav, a jestliže ano, můžeme mít záblesky tohoto stavu před Seberealizací?

Maharadž: Tyto zkušenosti jsou v oblasti vašeho stavu zrození (v děloze).

Tazatel: Tento stav, o kterém se tu zmiňuji, je stavem, kde již je zrození zapomenuto, a tudíž i jeho jméno a forma.

Maharadž: To, jak jste tu popsal samádhi nebo meditaci, bylo přesné, ale stále to je produkt představivosti těla a mysli. Jakákoliv zkušenost, kterou máte v meditaci, a to i zkušenost této tichosti, je omezena do oblasti vědomí. Vědomí je zrozeno a jednou zmizí. Jste tu před vědomím.

Tazatel: Říká se, že Já je Sebe-zářící, že je to světlo a že vědomí se zjeví odrazem tohoto světla. Mohl by ten, kdo by sledoval toto světlo, nalézt stav, na který tu Maharadž naráží?

Maharadž: Cokoliv, co je projevené před vámi, vzešlo z tohoto vědomí.

Tazatel: Já jsem hovořil o Sebe-zářícím světle, které se samo srovnává s Já. Myslíte si, že by ten, kdo hledá Pravdu, ji mohl nalézt prostřednictvím hledání tohoto světla?

Maharadž: Je tu skutečné Uvědomění, ze kterého vychází vědomí, které není ničím jiným než vaším pocitem „já jsem". Proto buďte sjednocen se svým vědomím a to je vše, co můžete udělat. Nejvyšší stav musí přijít k vám. Vy můžete jenom sledovat vše, co se děje. Není tu vůbec nic, co byste měli dělat, abyste toho dosáhli.

Tazatel: Je v Maharadžově uvědomění Sebe-zářící světlo, které nesvírá jeho uvědomění, nýbrž je jeho částí a dílem?

Anglický překladatel: Maharadž to potvrdil již dříve. Tyto výrazy, jako např. Uvědomění, Nejvyšší stav nebo zářící světlo, jsou pouhými jmény, ale význam je u všech stejný.

Tazatel: Není to doslovné?

Anglický překladatel: To není doslovné.

Tazatel: Mnoho náboženských textů advaity védánty (pozn. č. př: nedvojné filosofie) vyjadřuje zmínku o tom, že jakmile si někdo uvědomí své skutečné Já, je tu zároveň světlo, které prostupuje, a toto světlo, které je viditelné ve světě či v máje, je odrazem tohoto prvotního světla. Není to doslovné?

Maharadž: Mája je výrazem té Skutečnosti, která nemůže být popsána. Vědomí projevuje samo sebe skrze toto vše a vy jste tu ještě před vědomím. Vědomí je duší tohoto projeveného světa a vy, Absolutno, jste duší vědomí.

Cokoliv, co si můžete někde přečíst, je jen směsicí konceptů spisovatelů. Shoduje se to s vaším osobním poznáním?

Tazatel: Ne, to jsou pouze ukazatele směřující k dosažení vjemu „já jsem". Tyto texty také říkají, že všichni Guruové jsou jednotní.

Maharadž: Guru je všude stejné všeprostupující vědomí „já jsem". Satguru šel za všechny tyto koncepty a to i včetně základního konceptu „já jsem".

Tazatel: Může toto dostat se za být uskutečněno na základě postupného vývoje, nebo se to uskuteční náhle/okamžitě?

Maharadž: Říkáte, že dítě se narodilo tehdy, když přišlo na svět tělo. Netrval vývoj tohoto těla náhodou devět měsíců? Zvážíte-li, že těchto devět měsíců těhotenství bylo postupným vývojem, pak příchod na svět, tj. zrození samotné, je náhlé.

Tazatel: V pořádku, to je vztaženo k době těhotenství. Dá se ovšem toto analogicky přesně srovnat s fakty?

Maharadž: Mám analogicky obdobný příklad, kdy ani těchto devět měsíců není správným vyjádřením. Vy tady jste již před zahájením těhotenství. Úplným projevem je mája. Nikdo se nerodí a nikdo neumírá. Je to překroucení/zkreslení.

Tazatel: To je pravda. Nicméně někteří z nás jsou ve větší míře popleteni než druzí. Otázkou zůstává, jak se stát co nejméně zmateným.

Maharadž: Jděte zpět k původní pozici. Nic jiného nemusí být děláno. Buďte ve své podstatě bytí a všechno, co se má uskutečnit, se uskuteční. Musíte mít hlubokou touhu po získání Pravdy. Musíte mít silnou potřebu pochopit to. Takové osobě se zjeví Guru, který zničí krunýř nevědomosti.

Tazatel: Ano, ale je tu také jiný příkaz, který doporučuje, aby člověk netoužil po ničem, a touha po pravdě je také touhou.

Maharadž: V tomto vašem momentu je to nicméně nutné. Stát se bezžádostivým je tou poslední touhou a ta musí existovat.

Tazatel: Jak by se měla ta touha po pravdě projevit?

Maharadž: Když již nespíte, musí vám neustále někdo říkat, že jste probuzen?

Tazatel: Někdy ano.

Maharadž: Víte to.

Tazatel: Dobře, někdy musí být sádhaka (duchovní adept) udeřen do hlavy.

Maharadž: Souhlasím. Vaše podstata bytí je něco, k čemu jste oprávněn. Je to ve vašem životě váš základní kapitál, který bude dělat cokoliv, co má být učiněno. Nejvyšší stav, který byl váš předtím, než jste se narodil, a který je váš poté, kdy umře tělo, je vaším stálým vlastnictvím. Vaše „jáství" je spotřebováno/stráveno v tomto vašem Nejvyšším kapitálu/vlastnictví.

Tazatel (jiný tazatel): Mám otázku. Proč se cítím smutný, když se dozvídám, že moji rodiče a můj Guru jsou pouhými představami? Cítím k nim mnoho lásky a při nazírání na ně jako na pouhé koncepty vyciťuji bolest.

Maharadž: Není tu žádný jiný koncept kromě toho základního „já jsem narozen". U kořene všech rodičů a Guruů je primární iluze.

Tazatel: Věci, které jsou ošklivé, lze snadno pustit, ale těch, které člověk miluje, se lze těžko vzdát, neboť to přináší bolest.

Maharadž: Ano proto tyto silné bolesti, protože děláte věci, které byste dělat neměl, a neděláte věci, které byste naopak dělat měl. Tato připoutanost by neměla být vázána na tělo. Překročte tento vjem tělesné totožnosti. Láska ke Guruovi je bez pocitu duálnosti.

Tazatel: Je tu tak málo Sebe-realizovaných bytostí, a tak mnoho sádhaků, kteří si přejí dosáhnout realizace. Proč je zde příliš málo těch, kteří dosáhli úspěchu?

Maharadž: Všechno je spontánní. Tento projev nemá žádnou příčinu, a proto nemůže být nic označeno jako příčina pro vznesení vaší otázky, proč se jen pár adeptů stává Siddhy. Tato otázka nemůže být zodpovězena.

Zkoušíte být tou láskou, která není vůbec podmíněna tělem a myslí. Pokud se touto láskou stanete, je to totální, úplná láska. Kdyby ovšem tato láska vzešla z vašeho těla/mysli, byla by to hlavní příčina vašeho zoufalství. Odpoutanost přichází pouze tehdy, když jste osvobozen od tělesné lásky. Buďte proto osvobozen od stavu těla a mysli a spočívejte ve stavu lásky a to bude zdroj veškeré blaženosti.

Tazatel: Někdy věřím tomu, že tu v tichosti existuje spojení, nejjemnější spojení se Satguruem.

Maharadž: Je to dobrá chuť, ale je to osobní (postoj).

Tazatel: Možná je to osobní postoj do té doby, než se stanu pohlcen tím, co zbožňuji. Potom se to možná stane neosobním.

Maharadž: Viděl jste nás dnes ráno při uctívání?

Tazatel: Ano, viděl.

Maharadž: Není tu žádná temnota, žádné denní světlo; není tu žádný hluboký spánek, žádný bdělý stav, žádný hlad, žádná žízeň. To je ten stav, ale toto všechno je mým vyjádřením. Vy cítíte, že jste v tomto stavu, ale já cítím, že já v něm nejsem. Já uctívám, zpívám bhadžány, ale nejsem v tom. Můj opravdový stav je za tím.

Tazatel: Cítil jsem, jako kdyby pravé Já uctívalo Já.

Maharadž: Cokoliv, co takto říkáte, je správné, nicméně je to jen konceptem. Jakákoliv představa, kterou vyslovíte, zformuje vaši budoucnost. Proto nemějte žádné představy. Nezkoušejte být něco. Jste již tím Nejvyšším.

Tazatel: Co má člověk dělat po praktické stránce s touto relativní existencí? Co máme dělat s tím vším, co nás obklopuje: zaměstnání, kariéra, cílově orientovaná společnost, rodina apod.? Co s tím má být učiněno?

Maharadž: Toto vyjádření světa vyvstává z pětielementárního vědomí, jehož zodpovědností je péče o tento projevený svět. Svět je výrazem vašeho vědomí, ale vy nejste vědomím. Pochopte tento princip a prožívejte si svůj život dle své libosti.

Z knihy Semena vědomí

Překlad: Aleš Adámek