ADVAITA.cz

11. září 1979 – Cokoliv, co zkoušíte vyprojektovat ze své vlastní představivosti nebo intelektu, je bez užitku (z knihy Semena vědomí)

2. 10. 2018 - Gabi, Aleš a Jirka

11. září 1979

Maharadž: Člověk na sebe bere všechny ty koncepty hříchu a zásluh, a tím sebe svazuje všemi možnými druhy představ. Vědomí na sebe bere v závislosti na konceptech individuality nekonečné projevy forem. To, co tu zkouším dělat, není nic jiného, než vám opravit tuto ideu konceptu.

Tazatel: Jaká je příčina příštího zrození?

Maharadž: Jakmile byla tato podstata bytí neboli vědění o sobě rozpuštěna do v univerzálního vědomí, není tu nic, co by se dalo určit a nazvat jako semeno příštího zrození, není to tak?

Tazatel: Není to touha, která způsobuje znovuzrození?

Maharadž: Nebyly tyto touhy a žádosti přizpůsobeny tomu, co se nazývá atmosférou, čímž se staly v tomto smyslu univerzálními? Kde je individualita? Kde se nachází semínko k znovuzrození? Když se podíváte na to, co vlastně utváří hmotu, zjistíte, že je to zpevněná kapalina, takže co je tím, co se opětovně narodí, když tu mluvíte o znovuzrození? Pohlédněte na tento kov. Je to voda? Nebudete jej nazývat vodou i přesto, že v podstatě z vody vzešel. Takže rozlišujte správně, jestliže chcete nalézt a zjistit něco o sobě. Zjistěte přesně to, co jste. Proč se strachujete o příští zrození? Nalezněte, co jste nyní. Opusťte všechny zbytečnosti.

Vše, co je stvořené, vychází z tohoto principu, který je jemnější než prostor. Tento prapůvodní princip bere sám na sebe zrození v rozličných formách. To jsou inkarnace, ale žádné jiné reinkarnace tu nejsou.

Přicházíte sem s žádostí a očekáváním nějakého druhu stravitelného poznání. Takové poznání vám ovšem neposkytnu. Předložím před vás skutečné poznání. Od dětství jste nashromáždil a nabyl různé úrovně vývoje, ale všechny tyto fáze jsou najednou pryč. Cokoliv, co jste získal, zmizí. Co si potom budete udržovat jako svoji totožnost?

Jestliže chcete být to, co je ve skutečnosti vaší podstatou, je to volně a v hojnosti dostupné bez obtíží. Obtížné to pro vás bude tehdy, když budete chtít být něčím jiným, než čím ve skutečnosti jste.

Tazatel: Ale my jsme toho dost přečetli a slyšeli o znovuzrození.

Maharadž: Prožil jste smrt a znovuzrození? Není to nic jiného než ideje druhých. Nalezněte pro sebe, co jste. Neměl byste přijímat odpovědi od druhých lidí. Můžete o tom sám přemýšlet. Hloubejte a rozjímejte o tom a nalezněte to, čím ve skutečnosti jste.

V současnosti jste projeveným poznáním. Když toto všechno zkusíte nasát, samo o sobě vám to dá veškeré poznání. Vaším úkolem je spočinout pouze a jenom v přítomném teď a tady.

Tazatel: Co vlastně znamená vjem „já jsem"?

Maharadž: Znamená to, že tu jsou tři stavy: bdělý stav, snění a hluboký spánek. Vjem „já jsem" označuje skutečnost, že jste těmito třemi stavy. Pokud jsou tyto tři stavy pryč, je společně s nimi pryč paměť. Kde má potom smysl otázka týkající se znovuzrození? Když se začne mrtvé tělo rozpadat, zformuje se zde mnoho červů. Jsou zformovány v důsledku přítomnosti esence pěti elementů, z nichž vychází život. Jak je tento život projeven? Všechno, tj. celý kosmos, je naplněno touto životní silou, která je vyjádřena prostřednictvím potravinového těla. Proto vjem „já jsem", a tedy životní síla hmyzu, zvířat apod., je již přítomný, kdežto jeho vyjádření je umožněné pouze prostřednictvím tohoto objektivního potravinami vyživovaného těla.

Zjevení tohoto základního konceptu „já jsem" je začátkem duality. Začal jsem počítat od sebe (tj. od čísla 1), ovšem než toto počítání začne, tak To (Absolutní Skutečnost) žádné číslo nemá. To je Absolutno. Toto počítání začalo s tímto nepatrným pohybem vjemu „já jsem".

Tazatel: Chápu to zcela přesně, ale pouze intelektuálně. Jak bych to mohl realizovat?

Maharadž: Kdo chápe tuto inteligenci a čím ji chápe?

Tazatel: Naší potřebou je vstoupit do tohoto plně vědomého stavu, který nazýváme nejvyšší vědomí. Můžeme do tohoto nejvyššího vědomí vstoupit vědomě? Nebo musí být vědomí, než vstoupí do tohoto nejvyššího stavu, svázáno/sloučeno?

Maharadž: Já upadám do spánku spontánně. Nestudoval jsem umění spánku. Stejně tak toto vědomí mizí do ne-vědomí.

Tazatel: Máme vytvářet nětjaké úsilí nebo se vstoupení do tohoto nejvyššího vědomí děje pomocí milosti?

Maharadž: Vynaložil jste nějaké úsilí, abyste zformoval tento tvar těla? Došlo k tomu automaticky, spontánně. I to, na co se ptáte, je spontánní, ale vy chcete stále vytvářet nějaké úsilí a chcete využít a zaměstnat nějaké speciální dovednosti, se kterými byste vstoupil do tohoto Absolutního stavu a prostě byl Tím.

Tazatel: Co je správná meditace?

Maharadž: Správnou meditací je to, když rozjímáte o svém Já. Neměl by zde být v průběhu takové kontemplace žádný obraz nebo koncept. Brahman je bez konceptů.

Tazatel: Dovoluji své mysli, aby si putovala sem a tam, a ona se unaví a pomalu přejde na vteřinku do stálosti. Někdy mohu pozorovat myšlenky, ale ještě jsem nedošel k vjemu „já jsem".

Maharadž: To, co musíte pozorovat, nejsou vaše myšlenky, ale vědomí „já jsem". Všechno je vyjádřením tohoto vjemu „já jsem", ale vy tím nejste. Vy jste tu ještě před vjemem „já jsem".

Tazatel: Vjem „jáství" tedy označuje všechny tyto chaotické světské stavy. Kdy jsem tedy schopen být v pozici čirého pozorovatele vjemu „jáství"?

Maharadž: Následujte Ardžunu. Mohlo by být ještě někde jinde více chaosu než na bitevním poli? Ardžuna získal nejvyšší pochopení přímo uprostřed bojiště.

Tazatel: Musíme pozorovat tento chaotický stav bez potřeby nazývat jej chaotickým. Prostě to musíme snášet uvnitř i vně v klidu. Můžeme ale jít za tento chaos a přinést do našeho vnitřního života nový řád, aniž bychom potřebovali naše poznání?

Maharadž: Ano. Jestliže jste se odloučili od vědomí, zůstává tu pouze a jenom klid. Cokoliv, co zkoušíte vyprojektovat ze své vlastní představivosti nebo intelektu, je bez užitku. Věčnost nemá žádnou příchuť vjemu „já jsem" o Sobě Samé. Neví, že Ona je.

Tazatel: Chtěl bych získat menší pomoc od společnosti, abych byl duchovně ovlivněn, což by mi prospělo pro urychlení procesu soustředění uvnitř mne.

Maharadž: Již se to děje. Kdyby tomu tak nebylo, odešel byste. Proč myslíte, že sem přicházejí lidé, utrácejí mnoho peněz za cestovní výlohy a jedou sem ze vzdáleností tisíce mil? Proč zde sedí? Je tu nějaká pozoruhodnost či krása? Lidé sem přicházejí, když se v nich začne odkrývat Absolutno. Je to nevědomé odkrývání. To, co se děje vědomě, nebude trvat stále. Je to nevědomé, spontánní odkrývání a vy to nepochopíte. Cokoliv, co pochopíte, tu nezůstane. Myslíte si, že jste věděl v době, kdy jste byl dítětem, že se zformujete do tohoto tvaru a že později podstoupíte všechny tyto stupně? Všechno se děje spontánně.

Tazatel: Co symbolizuje purpurové světlo, které spatřuji při meditaci?

Maharadž: Toto všechno jsou jen obrazy vytvořené z vašeho vlastního osvětlení. Toto světlo může nabýt formy Krišny, Krista, Rámy apod., ale ve skutečnosti to je světlo Já, vaše tvoření.

Tazatel: Nemá to žádný speciální účel?

Maharadž: Vidíte své vlastní světlo. Všechny duchovní texty jsou zpívány ve chvále právě tohoto principu, ale vy, Absolutno, nejste tímto principem. Bezpochybně je právě toto velmi významným krokem, neboť tento princip je obrovský, ale Já, Absolutno, jím nejsem.

Z knihy Semena vědomí

Překlad: Aleš Adámek