ADVAITA.cz

II.8 - Ryzí Poznání (pochopení nirguna) (z knihy Dásbódh)

17. 11. 2017 - Aleš

|| Šrí Rám ||

1. Vyslechněte si pozorně toto poznání (tj. všechno zapomeňte a poznejte „já jsem“). Díky této nejdokonalejší kvalitě (šuddha sattva) je zde ryzí Nejvyšší Já. Pokud přijmete toto bez-myšlenkovité pochopení s obrovským odhodláním, pak celým vaším (universálním) tělem „já jsem“ prostoupí ryzí poznání „já neexistuji“.

2. Pozorující puruša má pozornost ryzího poznání a v této pozornosti je vstřebáno nejvyšší pochopení „já neexistuji“. Když pak On poslouchá, je tu ryzí sattvaguna tohoto poznání a To Nejvyšší pociťuje velkou radost.

3. Když jste plní víry, sattvičtí (přirozeností sattvy), milující, klidní, odpouštějící a soucitní; když jste pokorní (rozpuštěni v tomto „vše“) a opravdoví, pak je uvnitř tohoto nesmrtelného „slova“ ryzí poznání.

4. Poté je To Nejvyšší krásné a moudré, má sílu a odvahu, je nejvelkorysejší a otevřené a je vaším skutečným bohatstvím.

5. To Nejvyšší je potom Znalcem a oddaným, velkým učitelem a asketou plným klidu, zcela nezaujatým.

6. Potom tu je nestranný *řečník, Znalec toho „vše“, jenž budí největší respekt; a v tomto „vše“ je dokonalost a velká pokora *(Řečník je tím nestranným Znalcem pocitu „já jsem“).

7. On je králem a stoupencem dharmy. On má velkou odvahu a rozlišovací schopnost/vivéku; On je *nejmladší a nejodhodlanější *(On je před vším ostatním).

8. On je tím, jehož jednání lze pokládat za to nejstarší (tj. nejstarší a nejmoudřejší a přesto je též nejmladší), a jehož chováním je toto „vše“. Je obdařen silou „já jsem“ a přesto je za touto silou. On je *doktorem bohů a tím Jediným, jenž povznáší svou vše-prostupností toto „vše“. *(On je konečnou medicínou; léčivým prostředkem pro guny a elementy a bohy smyslových orgánů).

9. On je konatelem aktivit universálního vědomí/„vše“, a přesto nemá žádné tělesné ego. On je „zpěvem“ uvnitř mysli a zpěvákem a oddaným Višnua. Toto Nejvyšší je tím nejvznešenějším a přesto tím nejskromnějším pěvcem bhadžanů (Maharadž: buďte prostí, nejskromnějším ze všech je světec).

10. On je Znalcem tohoto místa a je zcela odpoutaný. Řídí se dle předepsaného chování Véd (znát zcela bez úsilí je vskutku předepsaným chováním Véd) a On je „opravdovým člověkem“/sadždžana. On je uvnitř mantry „já jsem“ a je tímto pochopením saguna, obdařeným spravedlností a pravdivostí.

11. Tímto Nejvyšším je sádhu, je úložištěm ryzí ctnosti a čirým vnitřním prostorem. Je Znalcem dharmy a podstatou laskavosti. On je neustálou ryzí činností prováděnou sva-dharmou (vlastní dharmou, kdy spočíváte ve své přirozenosti/svarúpě). On je neegoistickým kajícníkem.

12. On si velmi oblíbil a zamiloval paramárthu. Pevně se s odvahou a trpělivostí drží pravé činnosti (tzn. Bůh dělá vše). On zná ten „trik“ (zapomenutí je připomenutím) a Jeho duchaplnost/důvtip spočívá v poznání toho, co má být vyslechnuto/šruti atoho, na co má být vzpomenuto/smriti (On slyší to, co ostatní nemohou slyšet a vybaví si to, co ostatní zapomněli). V mysli je kontrolorem a tím, kdo chválí To Nejvyšší.

13. Uvnitř těch „mnoha“ možností je On tím bdělým, chytrým, úctyhodným a důsledným/logickým. On je Pravdou, vaší skutečnou společností a neustálou a pevnou rozvážností/rozeznatelností. On je obratný a aktivní, a rovněž je tímto úžasným zázrakem (Nisargadatta Maharadž: Toto tělo a jeho životní síla jsou tím prvotním zázrakem).

14. To Nejvyšší zná správné rozlišování a také ví, na co zaměřit Svou pozornost a čemu věnovat respekt. Ví, kdy, kde a jak Sebe Sama využít („Já jsem vše, vždy a všude“). On zná kvality příčiny (tj. mula mája/základní iluze se svými kvalitami poznání, existence, blaženosti, neprojevených gun a elementů) a kvality následku (individuální tělo a jeho kvalitami je „mnohost“ objektů) a On je tím, kdo „hovoří“ moudře.

15. On je pozorný a odhodlaný sádhaka pátrající uvnitř Véd a dalších písem. On s plným přesvědčením uskutečňuje/realizuje toto poznání a to vede k vidžnáně (za poznáním).

16. On recituje mantru a přebývá na posvátném místě. On zná ty, kdo se disciplinovaně oddávají rituálům, ty, kdo mučí svá těla, a ty oddané (To Nejvyšší je nirgunou, tedy „já neexistuji“, a Znalcem tohoto „vše“; On je tímto pocitem „já jsem“ a je „mnohými“ snahami poznat Ho; kde On není a kým On není?).

17. On je Pravdou a přízní uvnitř tohoto božského „slova“. On je jemné a nepatrné Brahman uvnitř tohoto božského „slova“ a On je Samo-jediný uvnitř tohoto božského „slova“. On je přesvědčením a potěšením uvnitř tohoto božského „slova“ a On je časem tohoto „vše“.

18. On je spokojeností vásany být/existovat uvnitř moudrého jógina. On je božskou radostí toho, kdo se vzdal světských přitažlivostí. Je prost jakékoliv nepravdy či zla.

19. On je chytrý a je mimo připoutanosti. On pochopil guny. On je bez tužeb, nezajímá se o tento společně vyvozený svět. On je jasným a upřímným splynutím vás s tímto „vše“ v práně.

20. On vlastní skutečné bohatství a On má ryzí ženu; Jemu je vlastní ryzí chování a ryzí vnitřní prostor (v protikladu k nečistě nahromaděnému majetku a ženě „mnohosti“ v tomto nečistém vnitřním prostoru). On má tuto ryzí vritti a je touto ryzí nivritti (bez vritti) a Jeho universální vědomí/„vše“ je ryzí díky Jeho ne-připoutanosti.

21. On se spřátelil s myslí a dohlíží na ni. On ničí zármutek džívy tímto sladkým „slovem“. Ochraňuje džívu a pomáhá mu touto silou. On je esencí tohoto puruši a přítelem světa (Tento Samo-jediný ochraňuje „mnohé“ a tam, kde je dualita, přináší Jednotu).

22. Odstraňuje původní pochybnost (mula mája či „já jsem“ je tato původní pochybnost; je to pocit bytí), protože On je tímto rozlehlým „řečníkem“ (tj. On je tím, kdo zná „já jsem“). A On je Znalcem tohoto „vše“ díky tomu, že je posluchačem (On je posluchačem a rovněž „řečníkem“). On ví, ale nepředává význam, jenž je uvnitř tohoto „slova“ (Význam tohoto „slova“ můžete poznat jenom tak, že budete Jím; jestliže se ho On snaží vysvětlit, potom ho ztrácí).

23. On neargumentuje, neboť vede dialog s Bohem. On není připoután, neboť je prost jakýchkoliv omezujících konceptů. On si nedrží žádné naděje, a tudíž je oproštěn od zlosti. On je prost závisti a jakéhokoliv selhání.

24. On je Znalcem ryzího poznání a Jeho přesvědčení je pevné. On pociťuje naprostou spokojenost a je pěvcem bhadžanu. On udržuje tuto sádhanu („Já jsem On“) sádhaky, třebaže je siddhou a neexistuje.

25. Jeho formou je radost, Jeho formou je spokojenost; Jeho formou je blažený klid a Jeho formou je ryzí potěšení. Jeho formou je Jednota a Jeho formou je Átman, a to všude.

26. Jeho se drží štěstěna a vítězství je na Jeho straně. Je nositelem krásy a dokonalosti. Je mu vlastní ryzí chování a toto čiré konání. Je znalcem/držitelem ryzího pochopení „já neexistuji“.

27. Jemu patří úspěch, všudypřítomnost a tato síla/šakti. On je nositelem slávy, laskavosti, Pravdy a ryzí ctnosti.

28. On je vlastníkem pochopení a této „dovednosti“ vědění; On je majitelem tohoto duchovního bohatství lakšmí (neboť On je nárájana), a držitelem této ryzí pozornosti. Jeho je toto „vše“ díky Jeho ryzosti a On vládne velkou silou a soucitem (On je Pánem všeho).

29. On zná/vlastní tento „trik“ spojení (zapomenutí je připomenutí) a je také vlastníkem gun, neboť je před nimi. On je majitelem tohoto intelektu/buddhi, jenž má velkou mravní sílu uvnitř „mnohosti“. On je účastníkem velkého úsilí a je vždy spokojen, neboť je zbaven touhy a je prost světské připoutanosti.

30. Jako taková je tato ryzí nejvyšší sattva guna. Je to pozornost tohoto bez-myšlenkovitého ryzího poznání. K tomu, aby byla praktikována tato nirguna rozprava, je tu (k dispozici) tato „řeč“ saguna.

31. Tuto překrásnou formu (tj. „vše“) nelze praktikovat (tj. prostě na vše zapomeňte a vědění/universální vědomí je tu) a tuto *přirozenou gunu (tj. ryzí sattva prostě chce vědět) nelze nijak pozměnit. A i když toto „vše“ je jako „nezvaný host/cizinec“, přesto by měl být pozorně udržován (tj. tato ryzí sattva guna poznání je tu vždy a nepotřebuje žádné pozvání; jen je zapotřebí prostě nechat odejít myšlenky a poté se přirozeně objeví). *(Maharadž: „Cizincem je poznání, které se tak cítí jako cizinec. Jen si podržte toto – poznání se cítí být cizincem proto, že je pro vaši mysl cizincem; zde nemůžete hledat podporu myšlenek, protože pokud to uděláte, opětovně vstoupíte do omezenosti malé mysli a ztratíte je; mysl si ho chce přivlastnit a podržet, avšak toto poznání si nelze vzít a držet jako vaše „mnohé“ myšlenky“).

32. Jako takové je toto bez-myšlenkovité a znamenité ryzí poznání, které se nalézá v blízkosti tohoto místa „vše“ (když se poznání stráví, pak to, co tu zůstává, je ryzím poznáním či ne-poznáním). Proto by měl bezžádostivý a nezaujatý puruša upřímně/bez pokrytectví provádět praxi.

Poznámka: Maharádž řekl:  Díky tomuto čirému poznání vstoupíte do Skutečnosti. Toto bez-myšlenkovité pochopení je přirozeným čirým poznáním já neexistuji.

Tímto končí 8.kapitola 2.dášaky knihy Dásbódh s názvem „Ryzí Poznání (nirguna pochopení)“.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Aleš Adámek

Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)