ADVAITA.cz

117. Léčba nemoci zvané mája (z knihy Oddanost po Seberealizaci)

24. 8. 2016 - Gabriela

117. Léčba nemoci zvané mája

Iluze je natolik zvláštní, že to, co je „Nespoutané“, bylo lapeno do připoutanosti, „Nesmrtelnému“ byla udělena smrt a Nejvyššímu „Já“, Paramátman, byl dán stav individuality (džívy), v němž je vystaveno nesčetnému množství utrpení. Tuto iluzi, máju, je velmi těžké překročit. Díky síle Satgurua je iluze zahanbena a zmizí. Avšak mnoho cest a způsobů duchovní praxe, jaké jen můžete vymyslet, slouží pouze k tomu, aby iluzi posílily. Tyto snahy lze přirovnat k použití benzínu na uhašení ohně, když je dům v plamenech. S takovouto snahou je upálen i sám hasič. Ať už je snaha překročit iluzi, kterou vymyslíte na základě představivosti jakákoliv, tak jen napomáhá máji objevit se o to silněji. Pokud se snažíme zničit iluzi využitím představivosti, je daleko více pěstována a nikdy se nezmenší. Jedině díky instrukcím od Satgurua, a žádným jiným způsobem, je možné mít bezpodmínečnou spokojenost, při které nejsou využity žádné koncepty či představivost. Ve vaší sádhaně by mělo dojít k naprostému popření pocitu „já“. To je jediná cesta, jak zničit iluzi. Není-li tento jemný fakt pochopen, iluze se stane o to silnější. Výhradně pomocí Univerzálního klíče Sebe-poznání, který je dán Satguruem, může být „Já“ pochopeno a realizováno. Všechny další způsoby pouze posilují pocit džívy, oddělené individuality.

Existuje rčení, že když člověk umře, stává se Bohem. Toto znamená, že když oddělenost individuality zemře, to, co zůstává, není nic jiného, než Brahman. Jakmile pocit „já“, ego, zmizí, je tu jen čiré Brahman. Je-li klam pocitu „já“ pryč, pak existuje pouze Šiva. On je bez jakékoliv připoutanosti. Nevědomá bytost si hrála na schovávanou, zavírajíc své oči, a zvítězila poté, když oči otevřela. Kvůli síle zvyku zde byla v našem každodenním životě iluze „já“ a v důsledku toho bylo utrpení pekla a nebe nevyhnutelné. Největší chorobou je koncept oddělenosti „Já“. Někteří ji nazývají chorobou světskosti. Touto nemocí trpí všechny bytosti. Nemoci ve formě existence hada, škorpióna, osla, koně atd. tu jsou jedině následkem tohoto ega – oddělené entity. Tato iluze je matkou všech nemocí. Nazývá se zlou bohyní „Mari“, před níž by měli být podříznuti koza (křičící „já“, „já“) a buvol, což jsou symboly nevědomosti. „Mari“ požaduje oběť. Mekot koz a bučení buvolů jsou jejím požitkem. To se podobá blábolání či bezvýznamnému žvatlání lidské bytosti. Čas vždy prahne po tom, aby pohltil všechny věci včetně Slunce a Měsíce, ale „To“, co je „Smrtí všech smrtí“, spolkne dokonce i iluzi. Čas se obává Toho, kdo má Sebe-Poznání. Čas říká: „Tito lovci mne loví bez chyby, ale nikdo další nemůže uniknout mému sevření.“

Smrt udeří v určitou, pro každého vymezenou hodinu a minutu. Brahman je před Časem. Světci dosáhli To, co je za (před) Časem. Světci využili Čas jako nášlapný kámen k tomu, aby se dostali za řeku světského života. Čas je smrt a stejně jako lidé stavějí mosty pokládáním kamene na kámen, Světci stavějí samotný most smrti.

Individualita byla transformována do Pána Nárájany díky učení, jež jí udělil Satguru. Pán Ráma, který přijal život v lese a procházel jím, tak činil na základě síly učení svého Gurua, a zabil Ravanu, který je egem. Vy jste tímto Raghuvírem, Pánem Rámou. Abyste se vyhnuli utrpení života v lese, měli byste být Oddaným Satgurua. Jaký má smysl převzetí jakéhokoliv slibu provádět rituály? Vy nejste a jedině Nárájana existuje. Tomu se v marátí říká Navas, což značí „Ty neexistuješ“. Nejste nic jiného než Brahman, samojediný Nárájana. Není žádný další takový zázrak. Tato choroba iluze je velmi zvláštní. Žádná další nemoc není tak nevyléčitelná, jako považování se za individualitu. Doktor nemůže tuto nemoc vyléčit, protože ten, kdo ji léčí, musí být před objevením se iluze. Musí být Znalcem Iluze, který zná Celou Pravdu o Tom, co je před iluzí. Pro tuto chorobu nejsou vhodné žádné léky, kromě Nektaru Nesmrtelnosti, jenž je dávkou realizace „Já jsem Brahman“. Jedině Satguru může vydat lék (ve formě) „Ty jsi To.“

Následujete-li pokyny dané Satguruem a sloužíte-li Mu, choroba iluze je postupně vyléčena. Musíte mít Božský Lék (Já jsem To), který zabíjí zdroj příčiny nemoci, jímž je pocit „já“, ego. Jakmile je lék „dobrán“, nemoc je vyléčena. Ve skutečnosti byla choroba falešná, a rovněž tak i lék. Ve fatamorgáně bylo zdání vodní plochy, která byla vytvořena na základě konceptů a představivosti. Když je představivost zničena, voda v přeludu vyschne spolu s představivostí. Pak je příběh u konce. Pro toho, kdo toto pochopil, není potřeba provádět žádnou duchovní praxi (sádhanu). Pýcha neboli ego měla před tím, než přišel žák za Guruem, tisíce vojsk. Guru jako Pán Krišna všechna vojska odstranil a nechal pouze dvě. Mantra, jež značí „Já jsem To“, byla dána žákovi, aby ho učinila nepřipoutaným. Existuje příběh o králi, který byl jednoho dne uvězněn. Během své noční procházky po městě v převlečení byl totiž zatčen nočními strážci, kterým řekl, že je jen obyčejný člověk toulající se po ulicích. Okamžitě byl sebrán a uvržen za mříže. Zapomněl svým strážcům říci, že je král. Brzy se díky „Já“, jež je skutečným učitelem, upamatoval, že je králem. Jakmile odhalil svou pravou totožnost jako král, byl z vězení propuštěn. Podobně se „Já“ ztotožňuje s kontejnerem těla, do něhož vstupuje a říká, že je tímto kontejnerem. Ve skutečnosti je vždy pouze Nejvyšší „Já“, Paramátman, které přijímá všechny různé formy a objevuje se. Vědět toto je skutečný lék. Paramátman je Pánem Světa. Takový nepatrný život jako ten tělesný není ku prospěchu Jeho Velikosti. Je hloupé to říkat. Iluze je natolik hloupá, že to je něco jako když se řekne, že se štěnice ožení s velbloudem a jejich děti budou vši.

Když džíva pochopil svou vlastní skutečnost, byl zahanben. Jak bude Paramátman říkat, že je pouhým nevědomým džívou? Považovat se zcela za individualitu je nevědomost, nesmysl. Ten, kdo je díky Poznání probuzen, se stává oproštěn od světskosti.

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Džej

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej 

Další kapitoly z knihy ´Oddanost po Seberealizaci´ jsou v "Textech na pokračování"

Překlad: Gabriela Adámková