ADVAITA.cz

90. Brahman jako Skutečnost (z knihy Oddanost po Seberealizaci)

17. 2. 2016 - Gabriela

90. Brahman jako Skutečnost

Vyplním všechny tužby těm, kdo se ke mně zcela uchýlí. Čtyři cíle (dharma, majetek, touha a osvobození) jsou takové, že k jejich dosažení je zapotřebí nesmírného úsilí, a přesto nejsou dosažitelné. Dokonce ani stín Osvobození nemůže být spatřen.

Osvobození je přesvědčení ve rčení: „Dostal jsem se za veškerou karmu, nic nepotřebuji. Mám v sobě naprostý klid.“ Nicméně mí Oddaní, kteří mají pochopení, že jsou Brahman, dosahují všech čtyř cílů a mnoho Bohů přichází, aby jim mohlo sloužit. Spousta Bohů je v určitém smyslu nejvyšší ctností a dobrými vlastnostmi, které jsou v lidských bytostech spolu s duchovními silami vstřebány, a jsou sami ztělesněním Bohů. Toto je dosaženo pouze těmi, kdo se Mi odevzdali. Odevzdáváte se tomu, co máte rádi. Někteří jsou otroky světského života, a jiní přicházejí ke Mně. „Já“ jsem splněním žádosti, Osvobozením, penězi, Vším pro ty, kteří se mi sami odevzdali. Ti, kdo nejsou mými Oddanými, jsou připoutáni k radostem a smyslovým objektům a podléhají znovuzrození. Nicméně Mým Oddaným dávám Svobodu, i když se těší věcem ve světě. Mému Oddanému dávám vše, co si přeje, a také ho osvobozuji od spoutanosti. Drahý Uddhavo, všechny čtyři cíle tvého života nejsou oddělené. Já jsem pro tebe jimi všemi.“ Toto říkaje, zapomněl Krišna na svou totožnost Krišny a Uddhava zapomněl, že byl Uddhavou. Bylo to celkem jiné objetí (splynutí). Oba se stali Čajtanjou, Životní silou, a důvod či úkol v jejich mysli – učit (Krišna) a naučit se (Uddhava) – zmizel. Bůh a Oddaný se stali Jedním. Pocit duality učitele a žáka odešel, a veškerý pocit povinností a vykonávání činů se vytratil. Pocit oddělenosti i neoddělenosti pominul. Pochopení odešlo díky udělení přesvědčení.

Je velkou iluzí cítit „Stal jsem se Brahman neboli Parabrahman.“ Kdy tu byla taková doba, kdy jste Parabrahman nebyli? A proč říkáte „Nyní setrvávám v Tomto stavu?“ Není to nějaký nový, vámi dosažený stav. Skutečnost je taková, že vy již Brahman jste. Můžete říkat „Díky tvému učení iluze odešla, ale jak setrvávat ve stavu Brahman?“ K tomu, abyste zůstali či pokračovali v Tomto stavu, není zapotřebí rozumově hloubat o přijetí nějakých důkazů. Vy jste už přirozeně To. K tomu – být zde nepřetržitě – není zapotřebí dělat nic. Neexistuje žádné stávání či nestávání (se). „To“ značí být Takoví, jací jste. Není zde ani stávání, ani nestávání (se). Co se zde má stát? Jakým způsobem se (něčím) stanete?

Neexistuje žádná Pravda, která by se přihodila. Kdybyste se Jí stali, pak by to nebylo pravdivé. Proto neplatí, že se musíte stát Brahman, už tomu tak je. Iluze nás přepadla až poté, kdy už tu s námi náš Stav „Já“ byl. To, co se „stalo“, byla jen iluze, a dokonce, i když se může stát cokoliv, nebo budete zakoušet, že jste se něčím stali, jde pouze o iluzi. Je-li zde určitá představa, že máte přímou „Realizaci Brahman“, je to klam zmatené mysli. Zmatení značí posílení iluze, která je již zde. Je to pouhé divadlo, oslava iluze.

Každá tzv. „Realizace Brahman“ je iluzí. Brahman nezačalo existovat, a ani neskončilo. Je vždy takové, jaké bylo, ve svém naprosto čistém Bytí. Je Tím, co nelze odděleně zakusit, a nelze se Tomu vyhnout. „To“ je věčně v přítomnosti jako Skutečnost.

Zanechaje všeho dalšího úsilí, ten kdo se Mi odevzdá, bez jakékoliv touhy po čemkoliv, má to, co se nazývá Naprosté Odevzdání. Ten, kdo je ve své víře absolutní, má to, čemu se říká Nedělená Absolutní Oddanost. Pouze on je tím zcela věrným Oddaným. Udělil jsem mu Sjednocenost se Mnou. Naplním všechny jeho čtyři cíle – dharmu, majetek, touhu a osvobození. Osvobození není relativní svoboda, ale Naprostá Svoboda.

On není konatelem, přestože může vykonávat své běžné povinnosti v sociální sféře. Činím ho při tomto konání bezžádostivým. Uděluji mu pochopení jedině zevnitř a obdaruji ho svým bohatstvím. Všechny čtyři druhy Osvobození mu leží u chodidel. Ten, kdo ví, že je „Já“, zasel na svém pozemku „strom svobody“. Šťastný je ten, kdo pěstuje takovýto strom. Pán Krišna plní touhy svých Oddaných a obdarovává je Absolutnem. Pán Krišna říká: „Ten, kdo zanechá všeho úsilí a odevzdá se Mi, obdrží ode Mne vše, po čem touží, a „Já“ ho osvobodím.“ Den, kdy přijmete útočiště u Guruovych chodidel, je dnem, kdy skončí vaše sestupy. Nestrpím sebemenší ublížení mému Oddanému. Tudíž se Mu zcela vydávám. Jsem ochráncem Mého Oddaného. Jeho utrpení je rovnocenné s Mým utrpením. Není ode Mě oddělen. Nechť Můj Oddaný pohlédne s blaženými myšlenkami na jakoukoliv osobu, a Já osvobodím i ji. Jak může můj Oddaný utrpět nějaký úpadek? Nedokážu snášet dokonce ani slova, že „Můj Oddaný trpěl“.

Protože jsem jeho Ochráncem, vím, že nemá žádné touhy. Nikdy nemine příležitost vidět Mě, protože jsem ve skutečnosti ve Svém Vlastním Stavu. Ať je stav mého Oddaného jakýkoliv, osvobodím ho. Ti, kdo jsou Mi oddáni tím, že nechají stranou objekty radosti těla, řeči a mysli v hmotném světě, jsou Mnou řádně ochráněni, protože se o ně plně postarám.

Co to znamená zanechat stranou tělo, řeč a mysl? Značí to, že Oddaný má jedinou touhu, i když se mu nic dobrého či radostného v jeho mysli nepřihodí. A jeho víra ve Všemohoucího není vyrušena, ani když vše, co se stane, je proti jeho přání. Jedině Jeho pokládám za toho, kdo se vzdal svého těla, řeči a mysli pro Mne. Taková je nejvyšší Absolutní Oddanost.

24. 10. 1935

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Dže

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej 

Další kapitoly z knihy ´Oddanost po Seberealizaci´ jsou v "Textech na pokračování"

Překlad: Gabriela Adámková