Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
69. Naslouchejte znakům Poznání (z knihy Oddanost po Seberealizaci)
23. 9. 2015 - Gabriela
Ten, kdo vůbec nepřemýšlí, není víc než zvíře. Nestará se o poznání a pochopení života, který žije. Je tedy hlupákem. Pokud předvádíte hrdinské skutky ve světě, ale neznáte sebe sama, je to k ničemu. Je to stejné, jako když se slepý vydá na cestu kolem světa. Znáte-li z první ruky svůj život a máte-li v něm vlastní prožitky, jedině pak jste jej zužitkovali plodně. Meditovat na nejvyšší duchovní tvrzení „Já jsem Brahman“ je známkou moudrosti. Získat Sebe sama Sebou samým je jako odečíst od čísla jedna jedničku. To, co v rovnici jedna mínus jedna zbývá, je Nejvyšší „Já“, Paramátman, které je beze jména a formy. Musíme naprosto umřít, a přesto zůstat bez umírání. Toto je ojedinělý stav Moudrosti.
69. Naslouchejte znakům Poznání
Poznání je Skutečné Poznání. Existují dva druhy poznání. Jedno je Pravé Poznání (Vidja), jež je poznáním „Já“, a to druhé je falešné poznání, které má povahu nevědomosti (Avidja). Měli bychom upustit od falešného poznání a rozpoznat Pravé Poznání. Jakmile zcela odejde pocit „já“ a „moje“, je to Pravé Poznání. Když se mysl a intelekt dostane za smysly, logické uvažování přestane mít své opodstatnění. Toto je tajemství, v němž nejsou mysl a intelekt za účelem pochopení potřeba. Má povahu Sebe-zkušenosti. „Já“ je samo-zřejmé. Zná ostatní věci a samozřejmě zná Sebe samo.
Co to znamená, když říkáme, že On zná Sebe Sama? Značí to, že On již zde je. Pouze ten, kdo už tu je, může znát „ostatní“. Jak může ten, kdo není existující, znát cokoliv jiného? Zrovna tak je tomu, když člověk neexistuje; jak může vědět ten, kdo zde není, zdali někdo přichází či odchází, nebo být schopen o tom něco říci? Kdo je tu, kdo říká „Já nevím“? Takto se má pravda o „Já“. Můžeme říci, že je člověk zmaten, není ale pravda, že může být zmaten jedině tehdy, pokud je zde? Je tedy dokázáno, že před jakýmkoliv zmatením zde byl stav bez zmatení či stav jasnosti. Ve skutečnosti zde není žádná jiná existence kromě „Já“. Ti, již jsou synové Gurua (Guru-putrové), nepotřebují nad tímto bodem nadále rozjímat.
Je tu pojem „Já jsem“. „Já jsem“ je nepřetržitě každým dnem a nocí opakováno. Bez vyřčení slova je neustálým uvědoměním. Slovo džapa znamená v sanskrtu „opakování“, ale v marátí má ještě jiný význam, a to „starat se“, „ochránit“ či „vyživovat“. Toto vše je samočinné.
V tělech všech bytostí s dechem nepřetržitě koluje tichý zvuk „sóham“ a „hamsa“. Jeho pochopením se člověk oprostí od veškerého otroctví. Ve všech bytostech je uvědomění „Já jsem“ neměnné. Hlas „Já jsem“ je tu ve dne v noci. Nejprve byl individualitou, džívou, a poté se stal Šivou. Pak se obojí vytratilo a pojem „Já jsem“ setrval jako „Ty jsi“. Nikdo nemá zkušenost, že není. Říci „Já nejsem“ znamená říci „Já jsem“. Student napsal svému učiteli lístek, v němž stálo: „Dnes nejsem přítomen.“ Učitel se během čtení vzkazu usmál. Pomyslel si: „Tento student vlastnoručně píše, že není přítomen.“ Někdo jiný řekl: „Nemám ústa, nemluvím. Nemohu mluvit.“ To byl schopen říci jedině mluvením. Zkušenost „bytí“ je za (před) počátkem řeči (para řeč), bez potřeby zmínky. Svět poznání je vize pochopení. Jak můžete vědět: „Já jsem mrtvý?“ Pravda je tato: „Já nikdy neumřu, nejsem mrtev.“
V okamžiku smrti špína odejde a to, co zbude, je čiré. Pomysleme si, že dojde k zániku špíny. Tělo je špína. Intelekt připoutaný k tělu je špína. Nemějte žádnou připoutanost ke špíně. Jestliže jste odpoutáni, kdo umírá? Jak umírá?
Snažit se poznat je nevědomost. Oči jsou zde, ale nemohou spatřit sebe sama. Když si je „Já“ vědomo sebe sama, je Sebe-zářné. Má povahu Sebe-zkušenosti. Ten, kdo se snaží poznat, je v nevědomosti. „Já“ není objektem poznání, neboť je to On, kdo zná vše. Všechny věci jsou objekty Jeho poznání. Vše, co je známo, je znáno Jím. Cokoliv je poznáno, nazývá se objektem. Takže to, co nelze poznat objekty, zůstává prosté objektů. On předsedá všemu kolem. On je prvotním a původním okem. On je okem, které vidí vše. Nikdo či nic na světě Ho nedokáže zavřít. On je neustále bdělý. Nikdy nezapomíná. On je Sluncem, které zná vše. Slunce se v sanskrtu řekne súrja, což také znamená, že je nekonečné, neomezené a vše prostupující. On si je vědom bez pozornosti. Ať už tu zaměření pozornosti je nebo není, On plně prostupuje vším. On ví, zda je zde pozornost či soustředění na cokoliv, a pokud zde nic z toho není, zůstává tiše.
Je bláznovství snažit se spatřit slunce pomocí světla baterky. Stejně tak bláznivé je snažit se spatřit slunce poznání pomocí baterky mysli a intelektu. Toto poznání je čiré neposkvrněné poznání. Poznání, které pozoruje svět, se nazývá světské poznání. To ale není pravé poznání, to není skutečnost. Je to zaměření pozornosti neboli vrutti.
Všichni lidé říkají, že jednoho dne musíme zemřít, nikdo ale neví, co toto „umírání“ je. Měli byste umřít jednou provždy tak, že nebudete muset umřít znova. Poznání, jež je čtvrtým tělem, turíja stav, Sat Čit Ánanda, není čirým poznáním. Značí, že „vy“ zůstáváte. Turíja stav si je vědom, že „vy“ a Brahman jsou dvě oddělené věci. Turíja značí dualitu. Turíja končí, není věčné, ale Brahman nekončí. Turíja je čas a čas značí konec. Konec něčeho je známkou času. Brahman nemá žádný konec. Jedině Brahman je skutečné. Toto je čiré poznání.
Mahávákja je „nejvyšší stanovisko“, „konečné stanovisko“. Má správný význam a je vskutku velké samo o sobě. Tvrzení „Aham Brahmasmi“ značí „Já jsem Brahman“. I jen jeho vyslovení je velmi mocné, vy ale musíte pátrat po jeho významu, jeho zkušenosti. Pouhé opakování „Já jsem Brahman“ nezničí kouzlo iluze. Význam tohoto tvrzení nelze uchopit žádným jiným způsobem než pravým učením Satgurua.
Ten, kdo vůbec nepřemýšlí, není víc než zvíře. Nestará se o poznání a pochopení života, který žije. Je tedy hlupákem. Pokud předvádíte hrdinské skutky ve světě, ale neznáte sebe sama, je to k ničemu. Je to stejné, jako když se slepý vydá na cestu kolem světa. Znáte-li z první ruky svůj život a máte-li v něm vlastní prožitky, jedině pak jste jej zužitkovali plodně. Meditovat na nejvyšší duchovní tvrzení „Já jsem Brahman“ je známkou moudrosti. Získat Sebe sama Sebou samým je jako odečíst od čísla jedna jedničku. To, co v rovnici jedna mínus jedna zbývá, je Nejvyšší „Já“, Paramátman, které je beze jména a formy. Musíme naprosto umřít, a přesto zůstat bez umírání. Toto je ojedinělý stav Moudrosti. Když se setkáte se sebou samým, jedná se o „Skutečné poznání“. Všechny vazby jsou náhle zničeny. Pokud nad tím nadšeně dumáme, odhalí se nám, že tato zkušenost vejde sama v existenci. Vědět, že zdroj veškerého pohybu a nepohybu je Jeden, se ve Védántě nazývá „Absolutní Poznání“. Pak jsou všechny rozdílné argumenty pryč. Když pátráme v sobě samých, je zde znalost všeho. Skrze jemné a vnímavé myšlení se setkáváme se sebou samým. Jakmile jste nabyli skutečný vhled, vše je pouze Brahman, třebaže ho můžete nazývat různými jmény. Pak lze pojmenovat hada hadem, škorpióna škorpiónem, a přesto budete vědět, že to je pouze Brahman. Když pozorovatel nabude pravou zkušenost, práce je u konce. Jakmile zmizí oblast poznání a její znalec, zůstává pouze nejvyšší skutečnost, Parama Puruša. Jedná se o zakoušení bez zakoušejícího či pozorujícího. Můžete si povšimnout, že se pozornost směrovaná ven obrací zpět do sebe sama. Patrný i skrytý význam, vše je pryč. I jen nepatrná představa „Já jsem někdo nebo něco“ je také pryč. Lampa namalovaná na obrazu tmu nerozežene. Z tohoto důvodu musí být rozsvícena skutečná lampa.
Když zmizí představa „Já jsem“, to co zůstane, je naprosté stažení se do sebe sama. Představa „Já jsem omezené bytí“ je koncept, omezené pojetí. Je to omezené konceptuální ohnisko Vědomí. „Já jsem“ je konceptuální stav. Jakmile je odhozen, zůstane samotné Brahman, Absolutno.
Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Dže
Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej
Další kapitoly z knihy ´Oddanost po Seberealizaci´ jsou v "Textech na pokračování"
Překlad: Gabriela Adámková