ADVAITA.cz

VIII.1. Pohlédnutí Boha

11. 9. 2015 - Aleš

8. dášaka – Počátek Máji

|| ŠRÍ RÁM ||

Kapitola 1 Pohlédnutí Boha

1. Jakmile posluchač opustil své koncepty, začne vnímat jiný svět, jenž leží uvnitř tohoto hrubého světa jmen a forem. A jestliže udržuje tuto vizi Poznání, pak se ´pochopení nemluvněte´ (pozn.: 13.10.22 – Chovejte se tak, jak se chová nemluvně. Měli byste ´mluvit´ s vnitřním záměrem nemluvněte. Podobným způsobem poučte a postupně ovládněte vzpurnou mysl.) stane tímto ryzím Poznáním. Když někdo poslouchá tichý rozhovor mezi Guruem a žákem, pak dojde k ukončení Jeho/Guruova vyučování a to, co lze nejsnadněji získat, bude získáno (pozn.: být vlastní Já musí být tou nejsnadnější věcí).
2. Ale pokud se někdo jen prohrabuje ´mnoha´ texty (písma), pak toto ryzí Poznání nezíská. To, co pak získáte, není nic než pochybnost, a ta poroste, a zajisté vás dovede k přetrvávajícím mukám tělesného vědomí.
3. A potom To neomezené a největší z největších podstoupí ´mnohá´ duchovní putování, aby navštívilo ´mnohá´ duchovní místa ve světě. A tento dárce osvobození, kterého lze snadno získat, bude muset podstoupit mnohé obtížné praktitky/sadhany.
4. Když pocit ´já jsem´ vykonává tyto věci, bude označen jako samsari. A bude se potulovat po celém světě; a tento jeden život nebude nikdy dostačující (pozn.: bude se toulat sem a tam po nespočet životů).
5. K tomu, aby poznalo Boha ´nemyšlení´, musí toto ´vše´/universální vědomí vykonat ´mnoho´ druhů pokání, věnovat ´mnoho´ darů, provádět ´mnoho´ jóg a ´mnoho´ sádhan.
6. Potom tento Bůh bohů musí podstoupit ´mnohá´ obtížná úsilí a když toto vykoná, pak On a Jeho místo (´vše´/poznání ´já jsem´) bude rozpuštěno.
7. Je tu ´mnoho´ stezek k dosažení tohoto Boha a ´mnoho´ názorů o tom, kdo je tento Bůh. Avšak řekni mi, má On zapotřebí, aby realizoval/dosáhl Sama sebe? Jestliže se bude snažit dosáhnout Sama sebe, skončí jen tím, že bude vnímat Svůj odraz.
8. Toto ´vše´/tento Bůh je přítomen uvnitř tohoto hrubohmotného stvoření. Ale kdo k Němu chová nějakou úctu? Kromě tohoto Všejednoho Boha tu nic není, avšak ni-kdo (angl. no-one) není schopen Ho nalézt (pozn. neboť tu nezůstává nic dalšího – angl. no-otherness).
9. Tyto ´mnohé´ formy uctívání jsou pouze k tomu, aby uspokojily vaše touhy. Jak může být taková mysl pevná a přetrvávat jako Brahman?  
10. Protože když tu je ´mnoho´ bohů a ´mnoho´ oddaných, pak toto ´já jsem´ prostě jen přijalo toto hrubé tělo za sebe sama a potom tu bude ´mnoho´ učitelů a jejich ´mnohé´ názory.
11. Když si někdo vybere tyto věci, které by měl opomenout, nezíská pak nikdy tuto ´bezmyšlenkovitou´ swarupu/přirozenost. Písma si budou protiřečit a skutečné přesvědčení nebude nikdy nalezeno.
12. Tento pocit ´já jsem´ lze odkrýt prostřednictvím písma, jenže tato esence (´já jsem´) byla rozčleněna do mnoha rozdílných doktrín. A jedna doktrína může být v rozporu s druhou, a kvůli tomuto protiřečení je pocit ´já jsem´ v roztržkách a argumentech vytracen.
13. Kdo je Tím Všejediným Bohem uvnitř těchto tisíce názorů a konceptů? Pokud toto pochopíš, pak své poznání označ jako vivéka/rozlišení Boha. Avšak dokud se nadále držíš pouhého konceptu vlastního boha, pak tento ´údiv´/zázrak samotného ´já jsem´ nebude nikdy poznán.
14. Řekneme-li: „To nebylo nalezeno“, potom vy, jenž jste Brahman, přijímáte tělesné vědomí, a Bůh je pro vás na hony vzdálen. Problém tkví právě v tom. Avšak jakmile přestaneme toto říkat, přestaneme tak vytvářet představy a pochybnosti, a to, co zůstává, je přirozeně tento zázrak ´já jsem´.
15. Nyní se dokonalé ´nemyšlení´ stalo touto ´řečí´ a kvůli ní tu je ´mnoho´ forem jógy (pozn.: pravá jóga značí spojení, tj. jednota, a nic dalšího). Avšak jak může být Bůh nalezen, jestliže přetrváváte v těchto gunách/kvalitách?
16. Kdo by měl být nazván Bohem? A jak může být vůbec poznána Ona Skutečnost? Tato Skutečnost se stala ´řečí´/poznáním ´já jsem´ a její přirozeností je ´mluvit´.
17. Mula mája vytvořila úplný vesmír složený z živé a neživé přírody a poté je stvořena veškerá aktivita hrubého světa. Ale ve skutečnosti konatel (Puruša) tohoto ´všeho´/´celku´ a tento ´celek´/´vše´ tohoto Puruši je Parabrahman.
18. Kvůli Skutečnosti jsou tu mraky (nevědomosti), chladná aura měsíce (mysl), a nesmrtelný nektar (´já jsem´). Bůh osvětluje zářící slunce/Puruša a mula máju/Prakrti.
19. Avšak veškerý oceán Poznání (mula mája) omezuje Purušu a v důsledku toho je On ustanoven jako tichý a skrytý svědek. A kvůli objektivizaci/imaginaci neboli kvalitám/gunám iluze pohlížíme na hvězdy a galaxie (pozn.: vidíme vzdálené hvězdy jako objekty; my pronikáme tím vším, jenže si chybně myslíme, jak bezvýznamní jsme).
20. Existují čtyři způsoby příchodu na svět/zrodu, a čtyři druhy řeči. Je tu 84 principů, které formují džívu. Kvůli této mula máji byly vytvořeny tři světy bdění, snění a hlubokého spánku. Mula mája/iluze dostala název Bůh.
21. Brahma, Višnu a Hara (3 guny/kvality) jsou inkarnace mula máji. Avšak po pravdě tu je jen Všejeden Bůh a On nepotřebuje oporu jakéhokoli druhu.
22. Řekněte mi proto, jestlipak váš malý bůžek, kterého máte ve své svatyni, vyšel z ní, a ujal se celého vesmíru/stvoření a poté vytvořil všechny projevené džívy? Ne, ale ani Skutečnost nevyšla a nevytvořila tento vesmír. Stvořitel (vesmíru) proto musí být přesně určen.
23. Říkáme: „Bůh je všude.“ Přesto Skutečnost nestvořila tuto zemi/svět. Tedy ani měsíc, slunce, hvězdy a mraky nebyly Skutečností vytvořeny.
24. Pokud se snažíte pochopit to, co je nečleněné/bez částí, dostanete se k Bohu, jenž je konatel ´všeho´. On je Mistr Své ´hry´ a Jeho ´umění´ nemůže poznat ani Pán Brahma a další bohové (pozn.: protože On je před/za těmito kvalitami).
25. Ale toto ´já jsem´ vyvstalo a postupně se umenšovalo během utváření mnoha slov/konceptů. Proto by měl posluchač zůstat bdělý a spočívat uvnitř tohoto pocitu ´já jsem´ vritti.
26. Pocit ´já jsem´ vritti je rozpínání, je to stvoření času a prostoru. A pokud ´já jsem´ není poznáno, pak je iluze/mula mája (pouze) ´mnoha´ prázdnými formami. Pochopte, že vzhledem k  ryzí Skutečnosti vyvstal vítr mula máji.
27. Z elementu větru se objevil element ohně a z něho pak element vody.
28. Z vody se objevil tento hrubohmotný svět. Celé stvoření nemá žádnou podstatu, neboť svět není nic než záležitost objektivizace/imaginace. Proto by mělo být To, co vytvořilo tuto úžasnou ´schopnost´ poznávání nazýváno Bohem.
29. Právě Bůh, jenž je stvořitel celého hrubohmotného světa, poklesl na úroveň mysli, a tak se objevily tyto idoly božstev z kamene. A ti, kdo postrádají schopnost rozlišování/vivéka, označují tohoto bůžka z kamene Bohem.
30. Stvořitel celého světa se zákonitě musel objevit před jeho vznikem a jeho síla se musela projevit až po Něm.
31. Hrnčíř tu je před vznikem hrnce. Věc, která je hrncem, není hrnčířem. Stejným způsobem tu je Bůh před (vznikem) těchto idolů z kamene a zcela jasně není těmito modlami.
32. Spousta postaviček z písku a hlíny je oddělená od svého stvořitele. Stejným způsobem tvoří On pomocí příčiny a následku, přičemž příčina je vědění/´já jsem´ a následek je hrubé/hliněné tělo. Přesto celé stvoření nezůstane navždy.
33. Dokud je viděno těchto pět elementů, pak Puruša uvnitř pocitu ´já jsem´ nebude pochopen. Dokud tu zůstává pět elementů, bude tu tento rozhovor o příčině a následku. Avšak Puruša je mimo/před příčinou a následkem.
34. Tento konatel je uvnitř všeho v celém hrubohmotném světě. Avšak Puruša je vcelku oddělen od světa. ´Tam´ by se neměl nikdy dostat ani jen šepot vjemu ´já jsem´.
35. Vjem ´já jsem´/prakrti je jako loutka v loutkovém divadle, která je rozpohybována/roztančena Purušou. Ale jak by mohl být Puruša touto loutkou? Jak by mohla být tato ´bezmyšlenkovitá´ swarupa tímto vjemem ´já jsem´?
36. Veškeré stvoření je jako spousta odražených obrazů (stínů loutek) proti pozadí plátna, na kterém se stíny promítají. Puruša (loutkoherec) tahá za provázky, ale On není mnoha projevenými formami.
37. Stejně tak je Bůh konatelem v rámci celého hrubohmotného světa. Přesto On nemá žádné uvědomění hrubého světa. Je to kvůli Jeho mula máji/iluzi, že mnozí džívové/individuality byly stvořeny. Jak by však mohl být tento Puruša džívou/individualitou?
38. Jak může být toto ´nemyšlení´ dosaženo tehdy, když mula mája přestane vykonávat svou činnost (pozn.: „Já jsem všude, vše vykonávám“)? Protože tím pádem se On propadl do tělesného vědomí a hned jsou tu zmatky/nejasnosti falešných a prázdných džívů.
39. Hrubohmotný svět tu je díky tomuto ´celku´/´vše´ neboli vědomí ´já jsem´. Hrubohmotné je jako vymalovaná zeď chrámu (´vše´) a i když může být nádherně postavena, přesto tento Puruša není v žádném případě stavitel zdi.
40. Podobně tento hrubohmotný svět byl stvořen mula májou a tento Puruša je oddělen díky Své kompletnosti. Avšak z nevědomosti lidé říkají: „Svět sám je tímto Pánem světa.“
41. Tento Pán světa zůstává oddělen a stvořitel (příčina) tohoto hrubohmotného světa je touto ´schopností´ vědění/vnímání.  Puruša je uvnitř tohoto Poznání; On zůstává oddělen, avšak na blízku/dosah (pozn.: On je vnímán jako přítomný, ale není přímo vnímán/uvědomen).
42. Proto tu je tato iluze/mula mája, ze které vzešlo pět elementů a Átmaram/Puruša, který není dotčen mula májou. Z klamu mula máji přicházejí guny/kvality avidja máji (tj. satva, radžas a tamas – smíchané dohromady) a poté je vytvořen tento svět, který je (nevědomými jedinci) pokládán za Pravdu (pozn.: protože jeho základem je Átman).
43. Tato prázdná okázalá show je omezující koncept iluze, jenž je spolu s tímto ´já jsem´/´vše´ pociťován jako skutečný. Byl-li tímto ustaven ´způsob nahlížení/vnímání´, kde je pak místo, kde by nebyly tyto falešné myšlenky (pozn.: vše tj. iluzorní je vnímáno za skutečné/pravdivé a Pravda je vnímána jako neskutečná)?
44. Proto pochopte, že tento svět je falešný a Átman je pravdivý. Tam za/před tím ´vším´ je tento Puruša a Paramátman. A když se tam objeví prostor vnitřku a vnějšku, pak Átman prostoupí jako Antar-átman (pozn.: je tu pouze To, ale nazve se to jako Átman, Puruša, Paramátman, Antar-átman podle své role).
45. Átman by měl být nazván Bohem a ostatní by mělo být označeno jako falešné. Takový je tajemný význam védanty.  
46. Když tam je pomíjivý/zničitelný ´objekt´ tohoto nezničitelného/ věčného vastu, pak toto ´bezmyšlenkovité´ Paramátman bylo vtaženo do této ´zkušenosti´ (pozn.: pak Paramátman vidí svůj odraz). Kvůli této ´řeči´ je Bůh nalezen, avšak On je oddělen od Svého ´objektu´.
47. Bůh je ryzí a nehybný. A díky šástrám (pozn.: díky velkému prohlášení jako je Aham Brahmasmi můžete pochopit ´Já jsem On´) tu je toto ´já jsem´. Avšak tento pohyblivý ´objekt´ by se nikdy neměl nazývat nehybným Bohem.
48. Jestliže se řekne: „Bůh přišel, Bůh odešel, Bůh se narodil a Bůh zemřel,“ potom to není Bůh, ale jedná se o toto poznání ´já jsem´. Toto ´já jsem´ je prvotní hřích/koncept. Měly by se k němu přidávat nějaké další hříchy/koncepty ? (pozn.: Alespoň žijte s prvotním/počátečním hříchem/konceptem a nebuďte tělem, které se drží mnoha konceptů.)
49. Výmysl/fáma zrození a smrti se nedotkne nijak Boha. Bůh je nesmrtelný. Tato síla, která je s Purušou, zemře, ale jak může On zemřít? (pozn.: Puruša využívá Svou sílu a popravdě nikdy jí není dotčen.)
50. Být narozen a zemřít, přijít a odejít a trpět lítostí; to vše je v důsledku této činnosti (´vše´/´já jsem´) tohoto Boha. Avšak Bůh je mimo/před/za touto příčinou (pozn.: džíva a jeho utrpení je kvůli tomuto ´já jsem´/´vše´; proto toto ´vše´ je příčina a Bůh je nedotčen).
51. Je tu antah-karana, pět prán, ´mnoho´ objektů uvnitř hrubohmotných elementů a poznání šakti/pinda (pozn.: Pinda značí doslova koule neboli vejce. Toto vejce je kosmické vejce neboli makrokosmos a také mikrokosmos neboli lidská bytost. Má šest forem – para (nejvyšší), anadi (bez počátku), adi (počátek), mahasakara (velké tělo), prakriti (universální tělo) a garbha (tělo porozené z dělohy); a je tu tento rozruch/neklid vědomí ´já jsem´/´vše´ a kvůli tomu není Bůh nalezen.
52. Ale jestliže ustane představivost, pak se toto ´já jsem´ stane Bohem. V Něm/tam není ani pocit dosažení ve smyslu jsem Bohem.
53. Žáka najednou přepadla pochybnost (pozn.: myšlenka vyvstala z tohoto pocitu ´já jsem´). Zeptal se: „Jak byla vytvořena Brahmanda? Zajisté kvůli pocitu konatelství příčina přejde/poklesne do následku (pozn.: Zlatý šperk je následek a zlato je příčina).“
54. Žák řekl: „Neboť scéna může být viděna pouze tím způsobem, že  já jako vidoucí jsem přítomen. Stejně jako se toto stane bez sebemenšího úsilí, tak podobně neplatí náhodou, že tím, že jsem konatel, se  nirguna stane gunami? “ (pozn.: A pak nezůstane tudíž oddělenost.)
55. Žák se dále zeptal: „Kdo je stvořitel Brahmandy? Jak Ho lze rozpoznat? Je Bůh saguna/s kvalitami či nirguna/bez kvalit? To by měla být rozprava určená pro ´mne´.“
56. (Jakmile žák položil tyto otázky, opustil své pochopení a nechal se strhnout májou a ´mnoha´ pochybnostmi …). Potom On (Mistr) odvětil žákovi. Jen kvůli tomuto ´přání´ být/existovat je tu stvořitel tohoto hrubohmotného světa. Tento stvořitel je toto ´já jsem´ a Puruša je před/za tím, na druhé straně.
57. Nyní, jak se může tato mula mája/ universální vědomí objevit, když se ´Nemyšlení´/Parabrahman a toto ´já jsem´ stane myslí plnou mnoha konceptů? Na to žák odvětí: „Mistře, mohl bys mi prosím toto vše ozřejmit?“
58. Mistr řekl: „Buď bdělý a poslechni si tuto božskou ´řeč´, kde ti bude i bez této formace slov (mysl) tato ne-duální rozprava řečena.“
59. Žák řekl: „Jak se může mája projevit v Brahman?“ Vše Mistr žákovi ozřejmí, ale nejprve by měl být posluchač velmi pozorný k tomuto pocitu ´já jsem´ vritti uvnitř sebe.
60. Poté tam zůstane pouze tato ´bezmyšlenkovitá´ rozprava, neboť právě toto ´Nemyšlení´ bylo tím, co praktikovalo naslouchání/šravana. A díky této šravaně tam bude tato ´bezmyšlenkovitá´ spokojenost sadhaky (pozn.: Mistr opakovaně vysvětluje Svému žákovi, že vše bude pochopeno, jestliže posluchač zůstane v ´já jsem´ a zapomene na všechny své otázky. Žák však přesto neposlouchá).

(pozn.. Randžit Maharadž: „Přicházíte sem, protože si myslíte, že jste nevědomý a tak mi pokládáte tyto otázky, protože si myslíte, že já znám (odpověď), ale tam jste pouze vy ve světě, tak odkud přijdou odpovědi?“)

|| ŠRÍ RÁM ||

Tímto končí první kapitola osmé dášaky knihy Dasbodh s názvem "Pohlédnutí Boha".

Překlad do češtiny Aleš Adámek (převážně byl použit anglický překlad Johna Norwella včetně jeho komentářů, který dokončil v roce 2014)

Další kapitoly z knihy Dásbódh