ADVAITA.cz

Životopis Šrí Siddharáméšvara Mahárádže - Kapitola 1. Narození a dětství

18. 7. 2015 - Roman

Kapitola 1. Narození a dětství

Je znamením Boží velkorysosti, že člověk, který se má stát svatým, přichází na svět v hluboce zbožné rodině. Ještě dlouho po narození určité významné postavy se tak či jinak vliv božství projevuje ve světě díky nepřetržitému působení božího požehnání. Pokud jde o hrdinu tohoto životopisu, Siddharamešvara Mahárádže, a uvážíme-li, že je tu linie Navnath Sampradája, pak se vliv božství projevil.

Na západ od města Šolápur, přibližně dvanáct mil odtud, se nachází vesnička Pathri. Tam žil Gangaramptiponna Kolé, všemi vážený hospodář. Věnoval se jako jeho předkové zemědělství. Představení vesnice ho měli v úctě. Byl mírný, pokorný a zbožný. Lidé v případě neshod ve svých záležitostech nebo v otázkách náboženství k němu přicházeli pro radu. Sdělil jim vždycky svůj osobní názor na věc. Jeho manželka, Párvatí, byla srdečná, ohleduplná a také velmi zbožná. Když řadu let toužili, aby se jim narodil syn, který nepřicházel, složila Párvatí slib bohům. Přála si syna a vytrvale tedy dodržovala přísné náboženské zvyky. Nicméně, i přes tento slib, naděje, že bude mít syna, nepřicházela. Nakonec se začala modlit ke Šrí Siddhéšvarovi (světci z 12.století, který byl považován za inkarnaci Pána Šivy) a prosila jej o pomoc.

Příběh o světci Šrí Siddhéšvarovi z 12.století:

Ve městě Šolápur je svaté místo „Šrí Siddhéšvar“, nazvané podle oné mocné a plně realizované bytosti. Každý rok, od prosince do ledna, je tu „Mahá Jatra“. Lidé sem po tisících přicházejí, aby se účastnili pouti. Toto svaté místo je také nazýváno Šrí Šankara a je o něm mnoho příběhů.

Někdejší název Šolápuru byl „Sonnalgi“. Tam žil ve 12. století Mordi Muddagauda Patil a jeho manželka Suggaldévi. Díky jejich velké zbožnosti dostala tato manželská dvojice prostřednictvím prasádu požehnání velkého askety Revansiddhéšvara, který se ztělesnil v inkarnaci Siddharámy. Pro manžele to bylo upozornění, že jim Revasiddhéšvar dává znamení, že se narodí významný muž, zosobněný Bůh, a že by se měl jmenovat Siddharáma. Suggaldévi jméno zapomněla. Když se dítě narodilo, pojmenovala ho Dhulimahankal.

Dítě se narodilo němé. Brzy se ukázalo, že není schopno říci ani slovo a lidé je pokládali za blbečka. Chlapec chodil pást dobytek na pole, které zdědil jeho otec. Zatímco se dobytek pásl,vykonával púdžu Šivalingamu, protože byl od dětství ctitelem Šivy.

Když jednoho dne hlídal dobytek, objevil se před ním nebesky zářící asketa. Dhulimahankal, osvobozen náhle od své němoty, se ho zeptal: „Ó králi asketů, vaše božská návštěva je pro mne požehnáním. Kdo jste? Kde bydlíte? Toto setkání je pro mne milost.“ Asketa odpověděl: „Bydlím na hoře Šrišoul. Moje jméno je Mallikarzun.“ Když to Dhulimahankal uslyšel, zaradoval se. Nabídl mu na poli k jídlu sorgho (Čirok). Chvíli na to asketa řekl: „Chci k jídlu rýži s tvarohem (curd).“

Dhulimahankal běžel domů a požádal matku o rýži s tvarohem. Němé dítě mluvilo, a tak byla matka šťastná a dala mu rýži. Když se vrátil na pole, uviděl, že asketa zmizel. Dhulimahankal ho usilovně hledal a volal. Posléze se dostal až na úbočí vysokého vrchu. Řekl: „Ó Bože, kam jsi zmizel, když jsi mě požádal o rýži s tvarohem? Vezmi si tu rýži, a když ne, vezmi si můj život.“

A skočil dolů s úbočí vršku. Mallikarzun se znovu objevil a zachytil chlapce do náručí.

Potom řekl: „Siddharámo, hleď, odcházím. Ty se teď vrať domů. Tvůj otec a tvá matka na tebe čekají.“

Tato vize, Boží osvícení, byla pro Dhulimahankala znovuzrozením. Stal se Siddharámou. Řekl: „Bože, moji praví rodiče jsi ty. Jak bych mohl zůstat bez tebe?“ Mallikarzun tedy svému ctiteli slíbil, že zůstane navždycky v Sonnalgi. Byl vystaven v pevnosti Šolapur v podobě Šivalingamu. Dnes je možno nalézt na tomto místě starobylý Mallikarzunův chrám.

Čas ubíhal. Siddharáma vybudoval šestnáct chrámů. Ze Šrí Šoulkšetradal přenesl šedesát osm Šivalingamů a za odpovídajících náboženských obřadů je umístil v sousedních vesnicích. Začal pravidelně vykonávat púju. Na ochranu vesnic také postavil osm Bhairavů či osm Šivaganů, strážců božích. Ganapati žádal místo, kde by mohl zůstávat. Bylo mu dáno vedle nádrže. Toto místo je „ ghat“ Ganapatiho. V nádrži Siddharáma si zařídil soukromé místo pro meditaci a kontemplaci. Tam míval ve zvyku dlouze meditovat a dávat rady svým žákům. Říkával: „Tuto ves nikdy neopustím. Sonnalgi bude bohatě vzkvétat!“ Tak se milostí velkého muže stala ona ves místem božství a rájem pro ty, kdo se zajímali o spiritualitu.

Siddharáma měl velkou dispozici pro odpoutání se od radostí světa. Mladá a hezká dcera hrnčíře se do něho zamilovala. Začala mu sloužit s úmyslem, že se stane jejím manželem. Protože byl s její prací spokojen, zeptal se jí, co by si přála. Projevila přání stát se jeho ženou. Různými způsoby jí dal na srozuměnou, že tento sňatek není možný. Ona ale trvala na svém. Daroval jí tedy svou dřevěnou hůl askety, se slovy, aby se za ni provdala, a potom vykonala obřad Agnikašta.

Protože sláva a věhlas Siddhéšvara rostly, přicházely k němu davy ctitelů a Siddharáma jim dával svoje učení. Protože byla jeho slova a myšlenky proslavené, zlidověly a byly mezi lidmi hojně užívány. Jeho úkol byl naplněn, Siddharáma vstoupil do samádhi tam, kde o samotě meditoval. Místo je od té doby uctíváno jako „Místo Mistra askety“. Linie Siddhéšvara je pro lidi různých kast a náboženství předmětem velkého uctívání.

Každý rok během Mahá Jatra se lidé osmašedesátkrát zastavují s ozdobným praporem Nandi, aby vykonali pradakšinu okolo Šivalingamu. K uctění památky hrnčířovy dcery se zde odehrává ceremoniál symbolické svatby, během něhož jsou spalovány dary. Kouř se nese ze Šolapuru až k místu, které je původem všeho, ke chrámu v Revansiddhešvaru, jenž se nachází ve vesnici Manitur, osmdesát mil odtud, jak říká legenda. Během Mahá Jatry je pořádáno velké množství nádherných ohňostrojů.

Narození Šrí Siddharaméšvara Maharádže

Siddhéšvar byl spokojen s hlubokou úctou, kterou mu Párvatí prokazovala, a vyslyšel její prosbu. Od okamžiku, kdy byla v jiném stavu, se finanční situace Gangadharpanta zlepšovala a mohl nakoupit nové pozemky. Během těhotenství měla Párvatí zážitek svatých světel a jiná znamení dobré věštby, což ji činilo velmi šťastnou. Konečně devátého dne měsíce Šrávan v roce 1888, onoho předpovězeného dne, porodila syna.

Pátého dne navštívil její matku ve snu Siddhéšvar a řekl jí:„Chlapec, který se narodil, je moje inkarnace. Bude to velký muž. Uchovejte pro něho jméno Siddhéšvar.“ Ve smyslu tohoto božského poselství dostalo dítě v den slavnosti křtu předpovězené jméno Siddharámappa.

Siddharaámappa byl velmi šibalské dítě. Od nejútlejšího věku projevoval živou inteligenci a byl proto velmi zvídavý. Jako každé dítě jeho věku hrál různé hry, na vozík, na koně apod. Ale v jeho způsobu hry byla jistá zvláštnost. „Podle květu poznáš plod,“ říká přísloví. Siddharámappa během svého dětství bezpočtukrát projevil svou výjimečnost. Hraje si na koně, osedlá tedy svého kamaráda jako koně a na jeho zádech je sám jezdcem. Kamarád potom na něm chce, aby byl také koněm, ale on nesouhlasí a řekne: „Bůh se nikdy nestane koněm. Bůh vždycky sedí na koni. Ano, jsem opravdu Bůh. Sepněte ruce a uctěte mě.“ Po této stránce byl skoro posedlý, ale byl laskavý. Když malé dítě plakalo, cítil se velmi špatně a vynaložil všechny své síly na to, aby je uklidnil.

Jednoho dne přišel k němu sádhu a žádal almužnu. Když uviděl Siddharámappu žádal ho o bakri (druh domácího nekvašeného chleba). Chlapec se ho zeptal: „Budu velký sádhu?“ „Neodpovím-li, nedáš mi bakri“.

„Vůbec ne. Přišel jsem na svět, abych byl velkým sádhu.“ Siddharámappa mluvil s jistotou. „Proč se mně tedy ptáš? Jsi-li si tím jist, budeš velký sádhu. A teď mi dej dvě bakri.“ Dítě mu dalo dvě bakri. Sádhu si vzal almužnu a odešel.

Když bylo Siddharámappovi deset let, navštívil ho ve snu Révansiddhéšvar a dal mu guldali. Nazítří, když vstal, měl v ruce prasád. Mezi devíti velkými Mistry linie Nath je Révansiddhéšvar velmi slavný. Jeho životopis je v knize „Devět Navnathbhaktissar“, kterou napsal básník Malu. Jak bylo výše řečeno, původcem chrámu v Siddhéšvaru je Révansiddhéšvar. Později o tom řekneme více.

Jindy navštívil Révansiddhéšvar Siddharámappu během meditace a řekl mu: „Jsi mou inkarnací.“ Dal mu prasád a zmizel. Vzhledem k tomu, že má Siddharámappovo narození božský původ, není divu, že v jeho životě nacházíme takovéto příklady zkušenosti s božstvím.

Překlad z francouzštiny: Sylva Daníčková

Jazyková korektura: Roman Sudín, Martin Vinkler, Gabriela a Aleš Adámkovi

Další kapitoly z knihy Životopis Šrí Siddharáméšvara Mahárádže naleznete v "Textech na pokračování".