Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
VII.4. - Popis čirého Brahman (z knihy Dásbódh)
17. 7. 2015 - David
|| Šrí Rám ||
1. Brahman je čistší než nebe bez mraků, které vypadá naprosto prázdné, když na něj hledíme. Jako nebe, je i Brahman bez formy, obrovský a neomezený.
2. Dvacetjedna nebeských světů a sedm podsvětí (patala) jsou všechny obsaženy ve sféře stvoření. Neomezené, čiré Brahman proniká jimi všemi.
3. Brahman je bez konce, pod i nad vesmírem. Není žádné místo, ani ta nejmenší částečka, kterou by nepronikalo.
4. Brahman proniká vší vodou, zemí, dřevem i kameny a ani jediná bytost není bez něj.
5. Stejně jako voda je uvnitř i vně živočichů žijících ve vodě, tak je i Brahman vně i uvnitř všech živých bytostí.
6. Nicméně, tento příklad s vodou není úplně přesný, protože mimo vodu existuje ještě souš, ale v případě Brahman se není možné dostat mimo ně.
7. Pokud by se někdo pokusil vyběhnout z oblohy (prostoru), tak se mu to nemůže podařit, protože před sebou bude mít stále oblohu. Podobně ani Brahman nemá žádný konec či mez.
8. Avšak přestože je to jedině Brahman, s čím se neustále setkáváme, co je neoddělitelné od těla a co je každému nejblíže, je tak skryté.
9. Člověk existuje uvnitř něj, ale neví to. Někdo si představuje, že ho pochopil, ale Parabrahman se vskutku pochopit nedá.
10. Když se na obloze objeví mraky, tak se může zdát, že se obloha něčím ušpinila nebo s něčím smíchala, ale to není pravda – obloha zůstává čistá a nedotčená.
11. Pokud někdo začne hledět do oblohy, uvidí malé částečky, podobné bublinkám či kapkám. Podobně se i projevený svět ukazuje jako neskutečný těm, kdo mají poznání (džňáninům)
12. Ačkoli je to neskutečné, jeví se to, podobně jako ten, kdo spí, vidí sen. Jedině až se probudí, pochopí, že to není pravda.
13. Podobně se člověk probudí díky sebe-poznání (v jeho vlastní zkušenosti) a tak pochopí přirozenost iluze.
14. Nyní již dost těchto tajemných řečí. To, co je za celým vesmírem, bude nyní ukázáno skrze popis a rozlišující analýzu, aby to mohlo být důkladně pochopeno.
15. Brahman je smíšeno se vším stvořeným, prostupuje všemi objekty a proniká každou částečkou existence.
16. Celé stvoření se jeví v Brahman a Brahman je v celém stvoření. Ale zkušenost tohoto projeveného světa je jen malinkou částečkou Brahman.
17. Jenom malinká částečka Brahman je v rámci celku stvoření. Kdo zná jeho meze za hranicemi stvoření?
18. Bylo by to, jako umístit celou oblohu (prostor) do malého hrnce. Není to možné. Proto říkáme, že hrnec obsahuje malinkou část oblohy (prostoru).
19. Brahman proniká vším, ale není tím nijak narušen. Existuje ve všem a přitom je za vším.
20. Brahman proniká pěti elementy, ale je také za nimi a není jimi omezeno, stejně jako není ušpiněn prostor, který prostupuje blátem.
21. Brahman není možné k ničemu přirovnat, ale aby bylo možné pochopit, používá se příkladu oblohy (prostoru) a je potřeba nějakých prostředků k vysvětlení.
22. Upanišady i další staré texty říkají, že Brahman je jako nebe, a proto se v souladu s těmito texty Brahman přirovnává k obloze (prostoru).
23. Pokud se odstraní nečistota bude mosaz zářit stejnou barvou jako zlato. Podobně, pokud se obloha zbaví přívlastku prázdnosti, tak bude čirým Brahman.
24. Brahman je jako obloha a Iluze je jako vítr, který můžeme cítit, ale nemůžeme ho spatřit.
25. Stvoření, které je utvořeno ze slov, se objevuje a mizí každou chvíli. Podobně jako ani vítr nezůstane v klidu.
26. Iluze je stejně tak falešná, nechte jí být tak jak je. Věčné Brahman je jedno, přesto je viděno jako pronikající všemi věcmi (všepronikající).
27. Brahman existuje pronikajíc zemí, ale není tvrdé jako zem. Zároveň není možné dát nějaký příklad pro jeho jemnost.
28. Pochopte, že voda je jemnější než země, oheň je jemnější než voda a vítr je jemnější než oheň.
29. Pochopte, že obloha (prostor) je ještě mnohem jemnější než vítr a že plnost Brahman je ještě jemnější než prostor.
30. Brahman proniká nejtvrdšími zbraněmi, ale neztrácí přitom svou jemnost. Není ani hrubé ani jemné. Není možné pro ně najít odpovídající přirovnání.
31. Brahman prostupuje zemí, ale země je zničitelná, zatímco Brahman není. Brahman je ve vodě, ale voda se může vysušit, zatímco Brahman ne.
32. Brahman je v ohni, ale nemůže se spálit. Brahman je ve větru, ale nepohybuje se. Je v obloze, ale obloha je známá, zatímco Nejvyšší Skutečnost, Parabrahman, není možné poznat.
33. Zabírá celé tělo, ale není možné ho nalézt. Je nám velice blízké a zároveň velmi vzdálené. Jak je to zázračné!
34. Je před námi a na všech stranách, a všechno pozorování se odehrává v něm. je "sebe-zřejmé" a "sebou ustanovené" (sobě dostačující).
35. Je v něm Já samotné a jen to je ve všem a kolem všeho. Pokud bychom to měli k něčemu přirovnat, tak snad řekneme, že je jako nebe bez čehokoli "dalšího" v něm.
36. Je cítit jako nic, ale přesto naplňuje vše. Je jako poklad, který nám patří, ale nemůžeme ho vidět.
37. Ať pohlédneme na jakýkoli předmět, nejdříve vidíme Brahman. Tuto hádanku musí každý vyřešit svou vlastní zkušeností.
38. Obloha (prostor) je všude kolem, obsahujíc všechny předměty a zůstává stále stejná, i když tu ony předměty nejsou. Ať už tu je země či nikoli, prostor je stále stejný.
39. Všechna jména a formy jsou iluzí. Tajemství toho, co je za jmény a formami, znají jen zkušení.
40. Jako když se na obloze objeví oblak kouře, který vypadá jako hora, tak i bohyně iluze, Mája, ukazuje svůj trik (v podobě světa).
41. Pochopte, že Iluze je pomíjivá a Brahman je věčné a vždy prostupuje vším.
42. Když čtete knihu, Brahman je i v písmenech a slovech, v jejich vidění a také v jemné přítomnosti, která je v očích, které vidí.
43. Když posloucháme ušima či přemýšlíme myslí, Brahman je v uších a stejně tak i v mysli.
44. Nohy, kterýma kráčíme, cesta, po které jdeme, vše, co se setká s tělem a to, co sebereme rukou - to vše je Brahman.
45. Vše existuje v Brahman. Pochopit tento fakt je postačující ke zničení tužeb po předmětech smyslového vnímání.
46. Brahman je to, co je nám nejblíže. Pokud se ho někdo pokusí spatřit, nemůže být spatřeno. Nicméně existuje, i když není možné ho vidět.
47. Brahman je možné pochopit jedině jeho zakusením. Jedině odstranění toho, co je viditelné, vede k zkušenosti Já, která je uvědoměním si Brahman.
48. Správné vidění je jedině okem poznání a nikoli fyzickýma očima. Rozpoznání tohoto "správného" vnitřního zření, je svědkem samotného vnitřního zření.
49. Pochopte, že stav, kdy známe jak Brahman, tak Iluzi, je zkušenost "Svědka všeho" a nazývá se to čtvrtým stavem, turíja.
50. Svědek je jedním ze stavů mysli či soustředěnou pozorností. Pochopte, že až zmizí postoje mysli, je to ne-mysl, kde zmizí i vědomí sebe sama. To se nazývá nejvyšším poznáním, vidžňána.
51. Kde nevědomost (avidja) zmizela, a poznání (džňána) nezůstalo a dokonce i nejvyšší poznání (vidžňána) se rozpustilo, to je Brahman, konečná Skutečnost.
52. Takové je věčné Brahman za hranicemi představivosti. Pochopte, že toto je "blaženou samotou" jóginů.
Tímto končí, v sedmé Dášace knihy Dásbódh, dialogu mezi Mistrem a žákem, čtvrtá kapitola s názvem "Popis čirého Brahman".
Přeložil: David Dostal