ADVAITA.cz

VII.3. - Čtrnáct Brahmanů (z knihy Dásbódh)

10. 7. 2015 - Martin

5. Z toho důvodu je zde těchto čtrnáct brahmanů, aby nám usnadnilo pochopení nevnímatelné Konečné Pravdy (siddhāṁta). Budou-li nyní posluchači chvíli pozorní, stane se tato „řeč" Jediným Čirým Brahman.
6. První Brahman se nazývá „Brahman jako Slova" (śabda brahma). Druhé se nazývá „Brahman jako ÓM" (mītikākṣara brahma). Třetí Brahman je „Brahman jako Nebe/Prostor" (khaṁ brahma). (khaṁ = nebe, obloha, éter, Ákáša, prostor) Tak se to píše ve védách.
7. Věz, že čtvrté Brahman se nazývá „Brahman, které je Vším" (sarva brahma), páté je „Brahman jako Životní energie/Pohybující princip" (caitanya brahma), šesté je „Brahman jako Moc/Autorita" (sattā brahma) a sedmé je „Brahman jako Svědek" (sākṣa brahma).
8. Osmé je „Brahman s atributy" (saguṇa brahma), deváté je „Brahman bez atributů" (nirguṇa brahma) a desáté Brahman se nazývá „Brahman, které je vyjádřitelné Mluveným Slovem" (vācya brahma).
9. Jedenácté Brahman je „Brahman jako Zkušenost" (anubhava brahma), dvanácté se nazývá „Brahman jako Blaženost" (ānaṁda brahma), třinácté se nazývá „Brahman Tadákár – Ten, kdo spočívá v Tom" (tadākāra) a čtrnácté Brahman je „Brahman, které je Slovy nevyjádřitelné" (anurvācya).
10. To byla jména čtrnácti Brahmanů. Nyní budou tato jména vysvětlena a tím bude prostřednictvím jejich „řeči" odhalena esence „Pravé Formy" - „Toho, co je Řečí nevyjádřitelné" (svarūpa).
11. Co je to „Brahman jako Slova" (śabda brahma)? Je to iluze a klam bez skutečné zkušenosti. Brahman nemůže být zakoušeno prostřednictvím slov. Podobně „Brahman jako ÓM" (mītikākṣara brahma) – ÓM je jen jediné slovo, ale Brahman není slovo.
12. To, čemu se říká „Brahman jako Nebe/Prostor" (khaṁ brahma), je ākāśa Brahman (prostor, éter) a má schopnost pronikat vším. To, čemu se říká „Brahman, které je Vším" (sarva brahma), je velice jemné Brahman.
13. Ale jakmile se múla mája příliš rozvíří, vznikne z ní pět velkých elementů a z nich hrubý viditelný svět („Brahman, které je vším", obsahuje v potenciální formě guny a elementy a když je tato „řeč" zapomenuta, je tu objektivní svět). Proto by toto Čiré Brahman mělo vždy „mluvit" touto „řečí".
14. Stane-li se tato „řeč" Čirého Brahman tímto „Brahman, které je vším", znamená to, že Podstata hledá útočiště ve védách, které prohlašují, že „Toto 'vše' je Brahman". Nyní vám povím o „Brahman jakožto Životní energie/Pohybující princip" (caitanya brahma).
15. Tento Pohybující princip (caitanya) umožňuje, aby se pět elementů v máje dalo do pohybu. Proto se Paramátma, které je v pohybu, nazývá caitanya brahman.
16. Tato Životní energie (caitanya) potřebuje nějakou sílu (moc, autoritu), která by vdechla živým bytostem Život. A proto se To, co je v podstatě Skutečností, stává „Brahman jako Moc/Autorita" (sattā brahma). Ten, kdo zná tuto Sílu, kdo je jejím svědkem, se nazývá „Brahman jako Svědek" (sākṣa brahma).
17. Je-li tu tento svědek, potom je Skutečnost omezena gunami (atributy). Proto mluvíme o „Brahman s Atributy" (saguṇa brahma).
18. Nejsou-li tu guny (atributy), potom je tato Skutečnost nazývána „Brahman bez atributů" (nirguṇa brahma). Nyní vám povím o Brahman, které může být popsáno slovy.
19. To, co může být popsáno pomocí řeči, se nazývá „Brahman, které je vyjádřitelné Mluveným Slovem" (vācya brahma). Ale pokud je tu takováto „zkušenost" Brahman, nemůže tu být úplné pochopení čirého Brahman (Siddharaméšvar Maharádž – zkušenost/anubhava znamená stát se malým/anu)
20. To, čemu se říká „Brahman jako Zkušenost" (anubhava brahma) je „řeč já jsem" a základní vlastností tohoto „já jsem" čili tohoto vritti (stav, postoj mysli) je blaženost (ānanda). Ale přesto je ještě potřeba pochopit podstatu (to „nevyjádřitelné") této „řeči".
21. Je-li tu „Brahman jako Blaženost" (ānaṁda brahma), je tu stále ještě dualita a nikoli ono ne-duální Brahman „za myslí". Ale je-li tu „Brahman Tadákár – Ten, kdo spočívá v Tom" (tadākāra), potom už Skutečnost není rozdělena a nakonec se tento *dialog mezi Guruem a žákem rozplyne do „nevyjádřitelného" Brahman. *(Tento dialog končí v Jednotě, jakákoli oddělenost mezi Guruem a žákem je naprosto rozpuštěna)
22. Tím bylo postupně popsáno všech čtrnáct Brahmanů. Pokud jim sádhaka (aspirant) porozumí, nebude už pod vlivem Iluze.
23. Pochopte, že Brahman je Věčné a Mája je stav, kdy se Skutečnost jeví jako pomíjivá. Nyní může být díky čtrnácti Brahmanům odhalena Konečná Pravda (siddhāṁta).
24. Je-li tu „Brahman jako Slova" (śabda brahma), potom je Skutečnost překryta spoustou klamných slov a chybí tu zkušenost „já jsem". (Všechno je sice Jediné Brahman, ale On se zde stal „mnoha" slovy). Potom tu nemůže být rozlišení (vivéka) tohoto Věčného „tam".
25. Múla Mája je zničitelná (kṣara) a není tím, co je nezničitelné (a-kṣara – má dva významy – (1) Písmeno (2) Nezničitelný). Jak může být potom ÓM nezničitelné? ÓM se projevilo, ale tato „myšlenka" Věčného „tam" je neprojevená.
26. „Brahman jako Nebe/Prostor" (khaṁ brahma) je jako toto božské „slovo". Ale tato prázdnota/nicota (śūnya) prostoru může být zničena čirým Poznáním (jñāna). Z toho je zřejmé, že ani tento Prostor není trvalý.
27. Vše projevené musí skončit, a proto i „Brahman, které je vším" je zničitelné. Spisy Védanty jasně mluví o konečném rozplynutí projeveného vesmíru (pralaya)
28. Dojde-li ke konečnému rozplynutí celého vesmíru, jak by mohly přetrvat jednotlivé elementy? Tím je zřejmé, že i toto „Brahman, které je vším" bude zničeno. (John: múla mája – prvotní iluze – je založena na prvcích; je to prvek větru, který vyvstává z prvku prostoru)
29. Moudrý člověk nebude souhlasit s tím, že by se nehybné mohlo pohybovat, nebo že to, co je bez atributů (nirguna), by mohlo být nějak spojováno s gunami/atributy či s jakoukoli formou.
30. Když múla mája vytvoří pět elementů, potom se Skutečnost jeví jako zničitelná. A proto, dokud je tu toto „Brahman, které je vším", jak by tu mohl být onen „Zázrak za myslí"?
31. Takže to už by o „Brahman, které je vším" stačilo. Viděli jsme, že je zničitelné a ne Věčné. Ale jakmile skončí oddělenost, zůstane tu snad nějaký svědek/pozorovatel, který by toto „vše" pozoroval?
32. Nyní, co se týče toho, co dává všemu Život. („Brahman jako Životní energie/Pohybující princip" – caitanya brahma). Pochop, že pokud je Skutečnost uvedena do pohybu, potom je to jen Mája a její přirozeností je klam. Proto je caitanya brahma také zničitelné.
33. Nyní, co se týče „Brahman jako Moc/Autorita" (sattā brahma). Sattā znamená moc nad něčím. Ale jsou-li všechny věci neskutečné, tak co by nad nimi mělo mít moc? A podobné to je i s „Brahman jako Svědek" (sākṣa brahma), nejsou-li tu žádné objekty, potom je jejich svědek také neskutečný.
34. Co se týče „Brahman s atributy" (saguṇa brahma), je naprosto evidentní, že všechny guny/atributy jsou zničitelné. Proto není potřeba žádný další důkaz, že i saguṇa brahma je zničitelné.
35. Nyní, co se týče „Brahman bez atributů" (nirguṇa brahma), jaký význam má tento pojem? Nirguna, čili něco, co je bez vlastností/atributů, je zavádějící pojem, protože nemůžeme vnímat nic samo o sobě, aniž by do naší mysli vstoupily nějaké atributy. (John: nirguna bude zničena spolu se sagunou, protože nirguna nemůže bez saguny být, jsou to jako dvě strany téže mince.)
36. Mája je jako přelud a taková je i „řeč všeho projeveného". Jak by mohla Skutečnost být nějakým mrakem představivosti, který se zjevil z ničeho a nikdy doopravdy neexistoval?
37. Není-li tu žádné město, jak by tu mohly být jeho hranice? (John: Není-li tu saguna, jak můžeme mluvit o nirguně?) Není-li tu žádné zrození, jak by tu mohla být nějaká individuální bytost (jīva-ātmā)? A stejně tak, jak by se mohly příměry zrozené z duality nějak vztahovat k tomu, co je ne-duální a „nevyjádřitelné"?
38. Jak by tu mohla být nějaká moc/autorita (sattā), není-li tu Mája? Jak by tu mohl být „ten, kdo ví" (jāṇatā), nejsou-li tu žádné „objekty"? A jak by tu mohlo být něco, co hýbe „objekty" (caitanya), aniž by tu nejprve byla nějaká nehybnost/nevědomost (avidyā)?
39. Takže moc/autorita (sattā), životní enrgie (caitanya) i Svědek (sākṣī) jsou v područí gun/atributů/kvalit. Jak by to, co je za gunami, mohlo být nějak podobné tomu, co je pod vlivem gun?
40. Pojem nirguna vyjadřuje vlastně to, že přiřazujeme saguně stav bez gun, takže jsme stále jen v oblasti slov. Proto takovéto „Brahman bez atributů" (nirguṇa brahma) určitě není Věčné.
41. Slovo nirguna (bez kvalit/atributů/vlastností) poukazuje k Brahman, kterému je dáváno mnoho podobných jmen. Ale člověk by měl pochopit, že pojem „nirguṇa brahma" je jen slovní obrat a že řeč je pomíjivá.
42. Zážitek (anubhava) blaženosti (ānaṁda) je pocit, který je osobním stavem či postojem mysli (vritti). Ale v „Brahman Tadákár – Ten, kdo spočívá v Tom" (tadākāra) žádné místo pro osobní stavy není.
43. Brahman je tudíž „nevyjádřitelné", takže jakékoli jeho označení pomocí nějakého symbolu je zavádějící, protože to je pouhý pohyb mysli (vritti). Tam, kde není vůbec žádný mentální postoj (nivritti), jsou všechny pojmy a symboly nepoužitelné.
44. To, co je slovy nevyjádřitelné, je nivritti (bez jakéhokoli mentálního postoje), což je totéž jako stav za myslí (unmani). Je to příbytek jogínů, kteří se vůbec s ničím neztotožňují.
45. Absolutní Skutečnost (vastu) není reprezentována žádným ztotožněním, žádným omezujícím konceptem. Je to přirozené samádhi (sahaja samādhī), ve kterém neexistuje žádné utrpení světského života.
46. Toto ukončení jakékoli připoutanosti a ztotožňění je „Konečnou Pravdou/Pochopením" (siddhāṁta). Je to ono Átma, která je potvrzeno Védantou, Guruem a také vlastním zakoušením (dhādānta) Pravého Já.
47. Brahman je Věčné (śāśvata brahma) a není v něm sebemenší stopa po klamu Máji (māyābhrama). Ten, kdo pomocí osobní „zkušenosti" pochopil tuto esenci, ten má Sebe-poznání (zakouší Já).
48. Protože abychom mohli „zakoušet" své Já, musíme zničit všechny myšlenky. Potom však skončí i štěstí takovéto „zkušenosti".
49. Pokud si člověk zkouší představovat to, co je nepředstavitelné (nevnímatelné, za myšlenkami – nirvikalpa), potom dojde naprosto přirozeně ke zničení jeho mysli/představivosti. Potom člověk pouze „je", aniž by byl něčím konkrétním, a eóny věků plynou a plynou.
50. Jedna věc je na představivosti dobrá – kamkoli ji člověk nasměruje, tam vykvete. Když ji obrátí směrem k Podstatě Já (sva-rūpa), potom sklidí stav nirvikalpa.
51. Když si člověk představuje to, co je nepředstavitelné, potom se mumlání představivosti/mysli rozplyne. Setká-li se člověk s něčím, co je nepřipoutané (niḥsaṁga), sám se stane nepřipoutaným.
52. Brahman není žádný vnímatelný objekt, který byste mohli vzít do ruky a někomu dát. Může být zakoušen jedině prostřednictvím slov vycházejících z úst Sadgurua.
53. V následující kapitole bude vyprávění pokračovat, aby se přesvědčení aspiranta ještě více posílilo. Díky tomu získá „zážitek" „Čirého Brahman" (kevaḻa brahma).

Tímto končí třetí kapitola sedmé dášaky knihy Dasbodh s názvem „Hledání Boha".
Z anglického překladu JN s přihlédnutím k překladům DG a DM přeložil Martin Vinkler.

Originální text v Maráthí
Zpívaný Dasbodh:

Další kapitoly z knihy Dásbódh