ADVAITA.cz

VI.10. - Nepopsatelné (z knihy Dásbódh)

19. 6. 2015 - Aleš a Gábina

6. Místo, kde je uspokojení či blaženost, bude vysvětleno, a jestliže to není ´místo´, ale pouze ´stav´ prožívání, tak to bude řečeno.
7. To, co nelze uchopit slovem, co není možné pochopit bez sdělení, a i když se pokoušíme si představit to, čemu se představivost vyhýbá-,
8. To by mělo být známo jako Parabrahman, které je tajemstvím tajemství Véd a které lze pochopit přebýváním ve společnosti světců.
9. To bude řečeno. To je nejhlubší zkušenost klidu. Prosím naslouchej slovům skutečné realizace toho, co je za popisem.
10. Sdělit to, co nelze sdělit, je jako nabídnout někomu k jídlu palmový cukr, aby poznal co je to sladkost. Toto není možné bez pomoci Satgurua.
11. Pouze ten, kdo bude pokračovat v hledání sebe sama, pozná, co je to milost Sadgurua a nakonec pochopí sám v sobě Absolutní Skutečnost.
12. Zpočátku je důležité mít pevné odhodlání hledat své Bytí. Potom se přirozeně náhle dostaví stav transu.
13. Když hledáte kořeny sebe sama, zjistíte, že vše co je uvnitř, se v podstatě nachází v rámci iluze (máji), včetně myšlenky ´já´. To, co zůstává, je Skutečnost, která je sama spokojeností či klidem.
14. Je tu základní předpoklad, že Átman je svědek všeho, ale pouze ten, kdo si uvědomuje konečnost (omezenost) tohoto tvrzení, je mistr.
15. Pokud se snažíme poznat, co je Skutečnost, pak se bude jednat pouze o stav, kde je dvojnost ´viděného´(objektu) a ´vidoucího´ (subjektu). Avšak podle popisu Átman je Skutečnost za, mimo všechny stavy.
16. Když poznání objektu skončí, potom vidoucí, pozorovatel nezůstane jako takový, a kořen ´jáství´ je rozpuštěn.
17. To, kde je ´jáství´ rozpuštěno, je pravý znak realizace. Proto je stav této realizace či spokojenosti nazýván nepopsatelným.
18. Myšlenka, ať je jakkoliv hluboká, je stále iluzorní, omezená, protože tak jako tak je myšlenka slovo vyjadřující nějaký význam.
19. Význam je pochopen díky slovu, ale když uchopíme význam, slovo se stane zbytečné neboli neužitečné. Není pochyb o tom, že slovo vyjadřuje správnou věc, ale slovo samo o sobě se nachází v oblasti iluze.
20. Kvůli slovu je daná věc nepatrně cítěna, ale jakmile tu je vnímání ´této věci´, slovo zmizí. Tudíž slovo je v tomto případě slupkou a význam samotné pevné zrno.
21. Díky slupce získáme zrno, ale vyloupnutím a vzetím zrna ze slupky se stává slupka zbytečná a tak ji odhodíme. Podobně ´slovo´ by mělo být známo jako slupka a ´význam´ jako zrno.
22. Uvnitř vnější skořápky, která je prázdná, je jádro, ale jakmile vyjmeme jádro, skořápka se stává neužitečná. Podobně v Parabrahman nemá slovo žádné místo; je totiž pouze vnější slupkou.
23. Ale stejně není toto přirovnání se slupkou a zrnem zcela správné, protože slovo skončí poté, co je vyřčeno, ale význam má existenci i před slovem (bez ohledu na slovo).
24. Čirým zakoušením musíme pohlížet na základní význam vyjádřený vyřčeným slovem, stejně jako když vyjmeme zrno a zahodíme slupku.
25. Tvrdit, že Brahman je odlišný od viditelného světa, je prohlášení či jasně vyjádřeným popisem; ale realizovat význam, vyjádřený tímto prohlášením, je cíl, ´esence´, kterou je třeba chápat.
26. Čirá esence takto chápana by měla být pokládána za primární předpoklad či tvrzení a samotná seberealizace je mimo rozsah vnímání či chápání.
27. Říká se, že seberealizace je jako nebe, které je v sítku proceděno, a tím ještě více zjemněno, ale toto je také koncept, nabízený představivostí.
28. Jak může být ´tato´ seberealizace, která je produktem představivosti, skutečná? Takže musíte pochopit, že tu není žádné místo, žádný prostor pro zkušenost.
29. Je nesprávné tvrdit, že zde je ´zkušenost bez druhého faktoru či duality´. Proto zde není žádný prostor pro zkušenost.
30. Ve zkušenosti vyvstávají tři faktory, kdežto v samotné Jedinečnosti je i dualita váhající vstoupit. Proto je příhodné slovo ´nepopsatelná´.
31. Jedině kvůli slunci tu je oddělenost dne a noci. Představte si, že tu není slunce, co potom můžete říci o tom, co zůstane?
32. ´Ómkar´ je základ, na němž je zjišťován rozdíl mezi řečí a tichem, ale jestliže ´Ómkar´samotné tu není, co může být vyřčeno?
33. Zkušenost a zakoušející vznikají díky iluzi (máji), ale co lze říci o této situaci v případě, když zde není samotná iluze?
34. ´Já jsem oddělený a objekt je oddělený´- O tom, že máme zkušenost, můžeme něco říci jedině tehdy, když je zde tato oddělenost.
35. Mája, která je matka oddělenosti, je tak neskutečná jako dcera neplodné ženy. Mája je příčinou oddělenosti. Proto Jednota je prapůvodní.
36. Ten, kdo je nezrozen, usnul a měl sen. V tomto snu spatřil další sen, v němž velmi trpěl a odevzdal se Satguruovi.
37. Měl dojem, že tento svět elementů atd. je skutečný, ale díky požehnání od Gurua si uvědomil, že je neskutečný, a jakmile zde došlo k poznání toho, čím je, nevědomost byla vykořeněna.
38. To, co cítil, že existuje, bylo vyhlazeno a to, co zde nebylo, se stalo neexistující. Takže ´je´ a ´není´, to obojí zmizelo a to, co zůstalo, není věc jako taková. Tudíž o ní nemůže být nic řečeno.
39. Jestliže řekneme, že čirý stav poznání je za prázdnotou, pak se jedná o uspokojivé tvrzení. Nejpřirozenější ´Jsoucnost´ je sama o sobě, tedy bez něčeho dalšího.
40. Když je tímto způsobem vysvětlen stav samotné Jedinečnosti, dvojnost je rozpuštěna. Když bylo toto čiré poznání prodiskutováno, došlo k skutečnému probuzení.
41. Buďte posluchači proto prosím pozorní a uchopte význam svou myslí, abyste vnitřně poznali, co je klid.
42. Vše, o čem muž ve snu mluvil, odešlo pryč spolu se snem, a pouze radost, která je za slovy a je nepopsatelná, zůstala.
43. Je zde jednota beze slova. Není zde zkušenost ani zakoušející a on je probuzen.
44. Měl sen uvnitř snu a vstal, jsa probuzen. A slovo zde bylo nedostatkem (chybou). To slovo nedokázalo vyměřit tento stav.
45. Základ tohoto vysvětlení bude poskytnut znovu jednodušším způsobem, abyste nabyli pochopení tohoto klidu.
46. Poté žák řekl: ´Swámi, řekni mi prosím ještě jednou vše, co jsi dosud říkal.
47. Prosím zopakuj celé učení, abych mu porozuměl. Co je klíčové, co mi máš říci?
48. Kdo je ten nezrozený muž? Jaký druh snu viděl? Jak jsi toto všechno vysvětlil? Prosím, pověz mi to znova.
49. Swámi, který vzal v úvahu zájem žáka, mu dal takovou odpověď, kterou by si všichni měli pozorně vyslechnout.
50. Můj drahý žáku, důkladně poslouchej. Ty sám jsi ten nezrozený muž a já ti povím o tom snu, který jsi viděl uvnitř snu.
51. Věz, že tento světský život, tento svět je sen uvnitř snu. Zde jsi využil svou rozlišovací schopnost.
52. Odevzdal jsi se Satguruovi a od něho jsi vyslechl ryzí promluvu, ve které jsi právě teď součástí.
53. V samotné zkušenosti této promluvy se dovíš, že všechny řeči jsou bezvýznamné, neboť skutečné místo klidu je za slovy a to je probuzení.
54. Veškerý ruch promluvy o poznání skončil a význam se stal zřejmým. Rozjímáním o tom ses stal probuzeným.
55. Ale tvoje myšlenka, že jsi probuzen, a tvrzení, že jsi "získal" zkušenost, ukazuje že tvoje iluze je stále taková jaká je. Prostě neodešla.
56. Když tvrdíš, že zakoušející je rozpuštěn v objektu "zkušenosti" a že prožíváš stav, ve kterém není žádná zkušenost, tak to také svědčí o tom, že jsi dosud nebyl skutečně probuzen ze snu.
57. Jestliže si po probuzení stále pamatuješ sen a říkáš, že jsi nezrozený muž, který měl sen, tak to dokazuje, že pořád nejsi osvobozen od pociťování a pamatování snu.
58. Když ve snu někdo zakouší, že je probuzen, tak to je také uvnitř snu. Podobně, když rozpoznáš zkušenost, tak jsi stále v iluzi.
59. Skutečné probuzení je za tím vším, ale jak to může být popsáno, když zmizela každá analytická myšlenka a veškeré rozlišování?
60. Proto říkám, že klid neboli stav spokojenosti nemůže být popsán. Měl bys To slovně nevyjádřitelné tímto způsobem pochopit.
61. Takže takový je naprostý stav klidu, který nelze popsat. Pomocí výše uvedeného vysvětlení tu je realizace stavu, který je za slovy.

Tímto končí, v šesté Dášace knihy Dásbódh, dialogu mezi Guruem a žákem, desátá kapitola s názvem "Nepopsatelné".

Přeložili: Gabi a Aleš

Další kapitoly z knihy Dásbódh