ADVAITA.cz

53. Naplněná touha plní další touhy (z knihy Já Jsem To)

4. 5. 2015 - Martin

T: Jsem zase to věčně se vztekající dítě. Neposunul jsem se ani o píď.

M: Začal jste jako dítě a skončíte jako dítě. Všechno, čeho jste mezitím dosáhl, musíte ztratit a začít od začátku.

T: Ale když je dítě nešťastné nebo něco odmítá, začne vyvádět a řvát.

M: Nechte ho vyvádět. Jenom to jeho řádění pozorujte. A pokud se bojíte si pořádně zařvat, protože je to společensky nepřijatelné, tak to taky pozorujte. Vím, že je to bolestivé. Ale není na to žádný lék, kromě jednoho – hledání léku musí ustat.

Když máte vztek, nebo vás něco bolí, oddělte se od toho vzteku a bolesti a pozorujte je. Prvním krokem k osvobození je to, že z toho uděláte věc, která je pro vás vnější. Prostě se postavte stranou a jen se dívejte. Fyzické projevy budou pokračovat, ale samy o sobě nemají žádný význam. To, na čem záleží, je samotná mysl. Ať se děje cokoli, nemůžete začít řvát a vyvádět v letecké kanceláři nebo v bance. Společnost vám to nedovolí. Jestli se vám to nelíbí, nebo nejste schopen to vydržet, tak nelétejte. Choďte pěšky a pokud nemůžete chodit pěšky, tak necestujte. Chcete-li žít ve společnosti, musíte akceptovat její způsoby, protože jsou to vaše způsoby. Vytvořily je vaše potřeby a požadavky. Vaše touhy jsou tak složité a protikladné – není divu, že i společnost, kterou jste vytvořil je také taková.

T: Chápu a připouštím, že vnější chaos je jen odrazem mé vnitřní dis­harmonie. Ale jaký je na to lék?

M: Nehledejte léky.

T: Někdy je člověk ve „stavu milosti“ a život je šťastný a harmonický. Ale tento stav není trvalý! Nálada se změní a všechno se pokazí.

M: Kdybyste dokázal být tichý, bez vzpomínek a očekávání, byl byste schopen rozpoznat ten nádherný podklad všech událostí. Chaos je vyvoláván vaším neklidem.

T: Celé ty tři hodiny, které jsem strávil v letové kanceláři, jsem si cvičil trpělivost a snášenlivost. Nesnažil jsem se tu záležitost urychlovat.

M: Aspoň ji to nezpomalilo, což by vaše rozčilování určitě udělalo! Vy chcete okamžité výsledky! My tady ale neděláme zázraky. Každý dělá tutéž chybu: odmítá prostředky a chce hned výsledky. Vy chcete mír a harmonii ve světě, ale odmítáte je mít v sobě. Držte se bezvýhradně mojí rady a nebudete zklamaný. Já nemůžu vyřešit váš problém pouhými slovy. Musíte podle toho, co vám říkám, začít jednat a vytrvat v tom. Neosvobodí vás správná rada, ale vaše činy, které se jí budou řídit. Je to jako u doktora, který dá pacientovi injekci a řekne mu: „Teď buďte v klidu. Nic jiného nedělejte, jen buďte v klidu.“ Vy už jste dostal svou „injekci“ a teď prostě jen buďte v klidu. Nic jiného na práci nemáte. Můj Guru mi řekl totéž. Něco mi pověděl a potom řekl: „Teď zůstávej v tichu a klidu. Už nic nerozebírej, o ničem neuvažuj. Buď tichý.“

T: Dokážu být v klidu asi hodinu po ránu. Ale den je dlouhý a stane se mnoho věcí, které mne vyvedou z rovnováhy. Lehko se řekne „buď tichý,“ když je všude kolem mne i ve mně křik. Prosím, poraďte mi, jak to udělat.

M: Všechno, co je potřeba udělat, se dá udělat v klidu a míru. Není po­třeba se zneklidňovat a rozčilovat.

T: To je všechno jen teorie, ale fakta jsou jiná. Vracím se do Evropy a nemám tam práci. Můj život je úplně prázdný.

M: Pokusíte-li se zůstávat v klidu, všechno přijde samo – vaše práce, síla pracovat, správný motiv. Copak musíte vědět všechno dopředu? Nemějte obavy o svou budoucnost – buďte klidný v přítomnosti a všechno do sebe začne zapadat. Neočekávané se musí přihodit, zatímco to, co očeká­váte, nemusí přijít nikdy. Neříkejte mi, že nemůžete ovládat svou povahu. Nemusíte ji ovládat. Hoďte ji přes palubu. Nesnažte se bojovat, ani se něčemu podřizovat. Žádná zkušenost vás nemůže zranit, pokud si z ní neuděláte návyk. Jste příčinou celého vesmíru. Všechno je, protože jste vy. Tohoto bodu se pevně držte a opakovaně se jím hluboce zabývejte. Jakmile pochopíte, že je to absolutní pravda, budete osvobozen.

T: Jsem-li semenem vesmíru, tak musím být pěkně shnilé semeno! Se­meno se pozná po ovoci.

M: Co je na vašem světě tak špatného, že na něj nadáváte?

T: Je plný bolesti.

M: Příroda není ani radostná, ani bolestná. Je plná inteligence a krásy. Ale radost a bolest jsou jen v mysli. Změňte svá měřítka hodnot a všechno se změní. Radost a bolest jsou pouze smyslové vzruchy; berte je tak a zůstane vám jen blaženost. A svět je takový, jaký si ho uděláte, klidně si ho udělejte šťastný. Šťastného vás může udělat jenom spokojenost – naplněná touha plodí zase další touhy. Ústup od všech tužeb a spokoje­nost s tím, co samo přijde, je velice užitečný stav – je to nutná podmínka stavu plnosti. Nemějte nedůvěru v jeho zdánlivou sterilnost a prázdnotu. Osvobození od tužeb je blaženost.

T: Jsou věci, které potřebujeme.

M: To, co potřebujete, k vám přijde, pokud nebudete žádat o to, co nepotřebujete. Ale jen pár lidí dosáhlo tohoto stavu úplné lhostejnosti a odstupu. Je to velice vysoký stav, samotný předstupeň osvobození.

T: Poslední dva roky jsem byl vyprahlý, skleslý a často jsem se modlil, abych umřel.

M: No, tím, že jste sem přišel, se věci daly do pohybu. Nechte je, ať se dějí tak, jak se dějí, nakonec se samy správně uspořádají. Nemusíte vyvíjet žádné úsilí, budoucnost k vám přijde sama. Po určitou dobu budete ještě stále bloudit jako náměsíčný, bez cíle a jistoty. Ale tohle období skončí a vy zjistíte, že je vaše práce úspěšná a snadná. V životě každého člověka jsou okamžiky, kdy se cítí prázdný a odcizený. Takové chvíle jsou velice žádoucí, protože to znamená, že duše zvedla kotvy a pluje do vzdálených míst. To je nepřipoutanost – když to staré je pryč a nové ještě nepřišlo. Máte-li strach, může být pro vás tento stav hrozivý, ale ve skutečnosti není čeho se bát. Pamatujte na tohle: všechno, na co narazíte, je potřeba překročit.

T: Buddhovo pravidlo -pamatovat na to, na co je potřeba pamatovat. Ale pro mne je tak těžké pamatovat na správnou věc v tu správnou chvíli. Zdá se, že pro mne je pravidlem zapomínat!

M: Není lehké na něco pamatovat, když každá situace přináší smršť tužeb a strachů. Čím více se snažíte si vzpomenout, tím je to těžší.

T: Jak mám bojovat proti touhám? Není nic silnějšího než touhy.

M: Vody života se s rachotem valí přes skaliska objektů – příjemných i nepříjemných. Odstraňte ty skály pomocí pochopení a odpoutanosti a tytéž vody začnou proudit hluboce, tiše a rychle, ve větším množství a s větší silou. Nesmí to ale pro vás být jen teorie, udělejte si čas na to, abyste o tom mohl přemýšlet a uvažovat; toužíte-li být svobodný, neopo­míjejte ten nejbližší krok ke svobodě. Je to jako když lezete na vysokou horu: nemůžete vynechat ani jeden krok. O jeden krok míň – a vrcholu jste nedosáhl.

♥
překlad Martin Vinkler
další kapitoly z knihy JÁ JSEM TO jsou v "Textech na pokračování"