ADVAITA.cz

47. Sloužit nohám Mistra (z knihy Vše je iluze)

15. 4. 2015 - Aleš

Ten, kdo se zřekne všech ostatních cest a odevzdá se zcela Satguruovi, se díky službě Mistrovi stane skutečně „Tím, kdo dosáhl Jednoty“, Siddhou. Ten, kdo má aktivní základ Všemocného Boha, slouží Mistrovi. Nikdo jiný o tom rozjímat nebude. K tomu je nutná kvalita čiré sattvy. Ten, kdo má víru, že Guru je vše, dosáhne stavu Paramátman. Pokud máte tento postoj, buďte ubezpečeni, že znak bez-žádostivosti je tím, co přináší velké vnitřní blaho. Zcela jistě pochopte, že ten, kdo je věrně oddaný nohám Mistra, získá Sebe-poznání. Stejně jako někdo, kdo je nešťastný, vypudí posvátnou krávu Kámadhénu (krávu plnící přání), a ti, kdo jsou zabednění a mají tupý intelekt, nikdy nezískají hlubší poznání. Osoba, která není šťastná, trpí z dopadů svých vlastních chyb, a nikdy si nevyslechne světce. Mnoho lidí potkalo velké štěstí, když se setkali se Satguruem alespoň jednou za život, ale pouze ten, kdo má víru, je zachráněn a povznesen. Jaká je víra, takový je výsledek. Ten, kdo nemá v oblibě potěšení z tělesných požitků, snadno získá védskou moudrost, a je tudíž vrcholně inteligentní. Tomu se říká „Obrovské štěstí“. Proč se starat o duchovní síly, když jste se všeho zřekli? Ten, jehož ego je pryč, nepřikládá silám žádnou hodnotu. Oddanost, osvobození, hojnost a síly (siddhis), to vše leží u jeho nohou. Průměrní lidé to nepochopí. Vynakládají jen zbytečné úsilí. Všechny síly přicházejí tomu, kdo vůbec nic neočekává.

Býk není chován za tím účelem, aby střežil úrodu, protože by ji celou sežral. Kdo by dal kočku k mléku, aby ho hlídala? Plody sklízí ten, kdo je bez touhy. Ten, kdo nemá žádná očekávání nebo touhu, tyto síly získá, a třebaže nemá potřebu je mít, síly u něho mohou zůstat, i když je odmítne. Ve skutečnosti siddhis také potřebují klid a odpočinek. Jsou unaveny z vyřizování všech obtížných problémů světa. Naváží kontakt s bezžádostivou bytostí, aby si dopřály jistý odpočinek, ale od člověka, který je chtivý po požitcích, rychle utečou. Ten, kdo je bezžádostivý, získá poznání, a stane se po zásluze Paramátman. Dosáhnout Brahman je nemožné pro toho, kdo nemá víru v Gurua. Přirozenost Brahman je právě taková. Sebe-realizaci je velice těžké pochopit. Ti všichni, kdo se stali duchovně uvědomělí, Sebe-realizace dosáhli jen díky naprostnému odevzdání se Guruovi. Jak může někdo získat duchovní poznání bez Gurua? Běžnou školní výuku vyučují učitelé ve škole, zatímco učení, které je vykládáno Guruem, je „vyšší poznání“, které se týká Brahman. K tomu, abyste skutečně nabyli vlastní přirozenosti, se musí svědek stát Prožíváním Já (Brahman). Je tu to, co je pozorováno, a musí tu být svědek, který vše pozoruje. Náboženství zrozené z Brahman, je právě takové. Proto musíte mít oddanost k Satguruovi.

Ti, kdo jsou méně inteligentní, jsou snadno silami (siddhis) svedeni, protože jejich mysl chová bez toho, aby si toho byli vědomi, jemný pocit ega. Pocit sebe-důležitosti je velice lákavý. I když třeba víte, že jste Paramátman, stále se považujete za individualitu, a zbytečně si přejete trpět žalem a strastí. I když znáte význam slova „zbytečně“, plně si neuvědomujete jeho dosah. Tím, že nahlížíte na pět elementů v nevědomosti, stáváte se individualitou (džíva) a nahlížením pomocí „Oka moudrosti“ se stáváte Bohem (Šiva). Pokud se díváte s konceptem „Vše je Brahman“, stanete se zajedno s Paramátman.

Slovo „Kumbhaka“ neznamená ani tak zadržení dechu, jako spíš zjištění, že „já vyplňuji celý vesmír, jako voda naplňuje hliněný džbán, kterému se říká kumbha.“ Znát svět takový, jaký je, je výdechem neboli „réčaka“, a jednota „mne“ se světem je nádechem, neboli „púraka“. Slovo švása značí dech a višvása neboli důvěra, značí mít lítost. To znamená, že lítost je pociťována do té doby, dokud si myslíte, že to jste vy, kdo dýchá. Ten, jehož pocit dvojnosti je pryč, je synem Gurua (Guru-putra). Když žijete jako šestý element, tedy jako Já, jenž je za pěti elementy, stanete se Bohem, a Bůh je Všudypřítomný. Potom to, co vidíte, již nejsou dále lidé neboli džána, ale vše vidíte jako „Jednoho Boha“ čili „dohlížitele ve všech lidech“, Džanardana. Jestliže se díváte tímto způsobem, stanete se Bohem, jinak budete žít jako omezená individualita.

Bůh nikdy nevrhne ani letmý pohled na osobu, která vyžaduje síly. Zřeknutí se všech tužeb je hlavním prostředkem k dosažení pravého osvobození. Být bez jakéhokoliv očekávání je nejvyšším stavem. Naprostá svoboda, stav zvaný „sájudžja“, tíhne k nohám toho, kdo je bezžádostivý, jako bláto, co se lepí na nohy. Očekávání je touha. Být bez očekávání je samo o sobě stav bezžádostivosti. Víra v Satgurua je největší štěstí. Je znám příběh o jednom ševci jménem Basanna. Švec jednou připravil boty pro svého Gurua z vlastní kůže. Když se o tom doslechl král, žádal si také pár takových bot pro sebe. Když švec králi neposloužil a jeho žádost tudíž odmítl, král ho k tomu násilím donutil, až mu švec boty dodal. Jenže jakmile si král boty obul, jeho tělo začalo mít palčivý pocit. Král úpěnlivě žadonil o odpuštění. Potom Guru řekl králi, aby se osprchoval v ševcově koupelně, a když král skočil pod vodu, tento pocit se utišil. Bůh nesnese nátlak, ke kterému je donucován žák Gurua. Guru řekl, že ani on sám není způsobilý k tomu, aby nosil tyto boty, protože by to zvětšilo jeho pýchu, a pocítil, že by je měl nabídnout svému Guruovi, kterým byl Gurulingadžangam Maharadž (učitel Bhausaheba Maharadže, který byl učitelem Siddharaméšvara Maharadže). Potom, skrze tuto jeho projevenou bezžádostivost a odřeknutí pýchy, si žák Gurua uvědomil svou pravou přirozenost. Taková je víra v Gurua. Pokud je zde naprostá víra v Gurua, pak můžete přivézt i mrtvého k životu tím, že na něho položíte trochu hlíny.

Řeknu vám, a na to přísahám, že to je Guru, který přináší plody, jež jsou ve vašem vlastním srdci. Ví o všem, co děláte. Je to On sám, kdo dává nejvhodnější plody. Guru má jediný úkol, a sice dát vám poučení. Mít oddanost, víru a studovat, je prací oddaného. Musíte studovat. Nevzdávejte se oddanosti, i kdyby se na vás snesla spousta pohrom. Jak by mohl oddaný a ten, co oddaný není, spolu navzájem vůbec někdy souhlasit? Ti, kdo nemají žádnou oddanost, budou pouze bojovat. Oddaný bude muset čelit obrovskému odporu a nepřátelství a musí snést tvrdou kritiku a soužení. V tom je duchovnost. Tento oddaný je rodící se Bůh. Paramátman na něho čeká. Význam nejdůležitější části Upanišad je tento: „Nemějte žádné očekávání.“ To je největší tajemství. Éknáth Maharadž říká, že díky požehnání, které se mu dostalo od jeho Gurua, Džanardana Svámího, získal tento stav. S vnitřním klidem se stal bezžádostivým, a dosáhl „vnitřní radosti“.

Večer, 11. 12. 1934

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Dže

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej 

další kapitoly z knihy ´Vše je iluze´ jsou v "Textech na pokračování"

překlad Aleš Adámek