Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
V.10. - Znaky dokonalého Mistra (Siddhy) (z knihy Dásbódh)
10. 4. 2015 - Aleš
//Šrí Rám//
1. Dříve byla vznesena otázka, jestli se ten, kdo žije rodinným způsobem, může stát aspirantem (sádhakou), aniž by uskutečnil odříkání. Drazí posluchači, poslechněte si na tuto otázku mou odpověď, při níž byla použita síla rozlišování.
2. Držet se dobrých mravů, poctivého chování a zanechání nevhodného jednání, je tím druhem odříkání, které je určeno pro člověka rodinného typu.
3. Správný intelekt nemůže fungovat do té doby, dokud se nevzdáte špatného intelektu. Měli byste vědět, že odříkáním člověka rodinného typu je právě toto.
4. Následovat stezku Nejvyšší Pravdy (Paramartha) a vyvíjet se na ní můžete jen v tom případě, když se stanete nezaujatí v mysli, která jinak zaníceně touží po smyslových objektech.
5. Musí zde být vzdání se nedostatku víry, zřeknutí se pochybovačné mysli a nevědomosti, a to vše se přihodí postupně.
6. Toto jemné vnitřní odříkání musí uskutečnit jak člověk od rodiny, tak i ten, kdo je bez tužeb (sannjásin). Nicméně pro sannjásina má vnější odříkání mimořádný význam.
7. U člověka od rodiny musí také dojít k příležitostnému vnějšímu zřeknutí se. Měl by se začít zabývat některými záležitostmi, jako například věnovat každý den určitou dobu naslouchání (studiu) duchovních rozprav či provádění pravidelných duchovních cvičení či rituálů.
8. Nyní byla dána odpověď na předchozí otázku a pochybnost byla vyjasněna. Aspirantem se není možné stát bez určitého zřeknutí se. Poslouchejte s bdělostí vysvětlení tohoto tématu v následujícím pořadí.
9. Předtím jsem dal vysvětlení znaků aspiranta. Nyní vám řeknu znaky dokonalého světce (siddhy).
10. Světec spojil svou totožnost s Absolutnem, vyhnal pochybnost z blaženého klidu Brahman, a je nehybný ve svém přesvědčení.
11. Pochopte, že zlozvyky toho, kdo je spoutaný, již v případě hledajícího (mumukšu) nenaleznete, a znaky hledajícího již nejsou přítomny u aspiranta (sádhaky).
12. Zpočátku tu je v mysli aspiranta přítomná pochybnost, která je později rozehnána, a aspirant se stává zcela jistý. Když je aspirant takto zbavený jakékoliv pochybnosti, může být rozpoznán jako siddha (světec).
13. Poznání, které je osvobozené od všech pochybností, je znakem světce. Jak zde může být nějaká pochybnost? Jak by zde u toho, kdo je světcem, mohla být pochybnost, jež je vnějším příznakem žáků na nižším stupni?
14. Stezka činu je plná pochybností a zatímco žák provádí duchovní praxi, je zmítán pochybnostmi. Pochybnost je možné nalézt všude. Světec samotný je bez jakýchkoliv pochyb.
15. Poznání s pochybností je falešné. Odpoutanost s pochybností je bez síly, a uctívání s pochybností je nepravdivé a zbytečné.
16. Koncept Boha s pochybností, oddanost s pochybností, a ponětí vlastní ´Pravé přirozenosti´ s pochybností – to vše je k ničemu.
17. Přísahy s pochybností, putování s pochybností a duchovní život s pochybností – to vše je neužitečné.
18. Oddanost s pochybností, láska (náklonnost) s pochybností a přátelství s pochybností jsou také marné a slouží jen k nárůstu dalších pochybností.
19. Žít s pochybností, dělat rozhodnutí s pochybností a všechny činnosti vykonané s pochybností jsou zbytečné a k ničemu.
20. Čtení duchovního textu s pochybností, získání filozofického poznání s pochybností a naslouchání starodávných písem s pochybností – to vše je marné. Máte-li pochybnost, pak nemůžete na své duchovní cestě získat neotřesitelné přesvědčení.
21. Soustředěnost s pochybností a nauka s pochybností jsou stejně tak nepoužitelné jako osvobození s pochybností. To se nemůže přihodit.
22. Světec s pochybností, znalý člověk s pochybností a sečtělý posluchač s pochybností – ti všichni jsou neužiteční a postrádají pevné přesvědčení.
23. Významné postavení ve světském životě s pochybností, vyšší vzdělání s pochybností a učenec s pochybností – to vše je k ničemu a bez přesvědčení.
24. Vše působí nejistě, je-li to bez pevného přesvědčení. Vše, co zapadne do řeky pochybnosti, je zbytečné.
25. Řeč, která postrádá přesvědčení, je nudná a bezvýznamná. Ten, kdo hovoří bez pevného přesvědčení, jen nesmyslně blábolí.
26. O pochybnosti toho bylo řečeno dost. Bez jakéhokoliv pevného přesvědčení je velký proslov a chvástání jen k smíchu. Chová-li někdo pochybnost, pak nemůže nikdy uvnitř zakoušet spokojenost.
27. Proto poznejte, že Sebe-poznání je zbavené všech pochyb, a ono samotné je přesvědčením a spokojeností. To je rozhodně znak dokonalého světce (siddhy).
28. V tomto bodě vznesl posluchač dotaz: "Co je tím pevným přesvědčením, které bychom měli mít, a jaký je hlavní znak tohoto přesvědčení? Prosím vysvětlete mi to."
29. Samartha Ramdas odvětil: "Poslechněte si, co je tím přesvědčením. Je to nalezení Nejvyššího Boha. V tom byste neměli mít zmatek. Hlavně s ohledem na Boha a mnohá božstva."
30. Měli byste hluboce rozjímat o tom, co vytvořilo tento celý živý a neživý vesmír. Pomocí jasné rozlišovací schopnosti byste měli rozpoznat Nejvyššího Boha (Paraméšvara).
31. Rozpoznejte Nejvyššího Boha a znaky oddaného; vzdáním se totožnosti s tím, co je falešné, se držte Toho, co je pravé.
32. Rozpoznejte Boha a potom zjistěte ´Kdo jsem já?´ Zřekněte se připoutanosti k falešnému a zůstaňte jako forma Nejvyššího Já.
33. Měli byste zahodit pochybnosti, které tu jsou kvůli domnělé spoutanosti, a získat přesvědčení o osvobození. Měli byste prošetřit elementy v projevu a vidět je jako něco dočasného a pomíjivého.
34. Výchozí bod (premisa) konečné nauky (Siddhanta) by měl být pochopen. Měli byste poznat konec projevu (stvoření) a spočinout v klidu v přesvědčení o Nejvyšším Bohu.
35. Spojení s formou těla vytváří pochybnost a ničí spokojenost. Neměli byste se odchýlit od pevného přesvědčení o své pravé ´formě Já´.
36. Dosažením (realizací) je Sebe-poznání. Totožnost s hrubým tělem zvyšuje pochybnost. Z toho důvodu byste se měli pevně držet spokojenosti pramenící ze Sebe-přesvědčení.
37. Připomínáním si tělesné totožnosti se vytratí síla jasného rozlišování. Proto je zapotřebí mít intelekt pevně zasazen v přesvědčení, že vaší pravou totožností je Já.
38. Pevné přesvědčení intelektu upevněného v Já je samo o sobě stavem osvobození. Fakt, že ´Já jsem Já´ by neměl být nikdy zapomenut.
39. Vysvětlil jsem znaky přesvědčení, nicméně to, co bylo řečeno, nelze nikdy plně pochopit bez společenství světců. Tím, že se plně odevzdáte světci, zničíte zcela své pochybnosti.
40. Nyní již ukončeme toto téma. Teď si vyslechněte znaky uskutečněného (siddhy). V podstatě ten, kdo je zcela prost pochybností, se nazývá ´uskutečněným´ (siddhou).
41. ´Pravou formou´ dokonalého siddhy není v žádném případě tělo, tak jak by zde mohla být nějaká pochybnost? Proto byste měli vidět Mistra (siddhu) jako toho, kdo je zcela zbaven pochybností.
42. Kvalita totožnosti s tělem má mnoho znaků, ale jaká znamení jsou charakteristická pro toho, kdo je samotnou beztěleností a kdo nemá žádné tělesné ztotožnění?
43. Jak lze popsat vlastnosti toho, koho očima spatřit nelze? Mistr je ryzí Skutečnost. Jak může být charakterizován nějakými znaky?
44. Mít znaky znamená mít vlastnosti (atributy). Skutečnost je bez atributů (nirguna). Nirguna samotná je znakem dokonalého siddhy, Mistra, který je formou Skutečnosti.
45. Objasnění znaků je uvedeno v kapitole ´Poznání´, proto tento hovor zde končí. Prosím posluchače, aby prominul, pokud něco není vysvětleno či je něco přebytečné.
Tímto byla dokončena v knize Dasbodh, dialogu mezi Guruem a žákem, 10 kapitola v páté dášace s názvem ´Znaky uskutečněného (siddhy)´.
Překlad: Aleš Adámek