Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Audio 26/2 Největším nepochopením je představa, že máme nějakou formu a že někým jsme (přepis audionahrávky)
3. 3. 2015 - Martin
Člověk musí rozlišovat, aby nebyl ovlivněn tím, co říkají druzí. Šrí Krišna říká: „Nic z toho, co vidíte ve svém snu, se ve skutečnosti vůbec nestalo. Byl jste ve stavu hlubokého spánku a náhle se vynořil snový svět, se všemi jeho bytostmi. V tomto snovém světě je 84 lakhů (1 lakh = 100 000) rozličných prostorů s živými bytostmi, včetně lidských. Jsou tu i pokročilí hledající a světci. Jsou tu také hvězdy, měsíc a slunce. Ale co je jejich příčinou? Je to váš snový-bdělý stav. I král si může ve snu myslet, že je žebrákem. Nějaký dobromyslný člověk poradil tomuto žebrákovi, že má dělat dobré skutky, aby pokročil na své cestě. Ale z ničeho nic se sen i s žebrákem vytratil a objevil se v celé své majestátnosti opět král. Musíme se zamyslet nad tím, co žebrák i ostatní lidé ve snu vlastně získali. Můžeme prohlásit, že se lidé ve snovém světě dostali do Višnuova nebo Šivova příbytku?
Vraťme se zpátky k onomu mrtvému člověku, jehož tělo právě spálili. Nemá-li k dispozici žádný snový ani bdělý stav, může mít nějaký pocit bytí? A nemá-li žádný pocit bytí, co dobrého nebo špatného se mu může stát? Aby se člověku mohlo něco stát, musí tu být člověk přítomen.
Tento život se nazývá „řeka činů" a naše koncepty vytvářejí bludný kruh, do kterého jsme chyceni. Vaše štěstí a neštěstí je to, co si představujete. Když večer unaveni usínáte, zapomínáte na svou totožnost muže či ženy. A díky tomu přichází klid a mír. Krišna zdůrazňuje, že vaše činy vás nemohou přivést k vašemu pravému Já. Pomocí činů nelze odstranit koncepty, kterými jste svázáni. Základem náhlého vzniku bytí v podobě lidských bytostí a další živočichů je Absolutno. A Bhagaván Šrí Krišna je právě tímto Absolutnem. Toto bytí je vlastně nenadálým vyvstáním pohybu v tom, co je nehybné. Vědomí se projevilo v podobě celého tohoto světa. Ale kvůli ztotožnění s tělem má člověk pocit, že musí provádět nějaké doporučené činnosti, aby na své cestě pokročil. Tyto činnosti však nevedou k poznání našeho pravého Já. Jakmile člověk dosáhne sebe-poznání, zjistí, že byl už i předtím pevně ukotven ve svém pravém Já, a že kvůli tomu nemusel chodit sem nebo tam, ani pro to cokoliv dělat! A kdo toto vše říká? Je to Paramátma, Parabrahman.
Když se zamyslíme nad svou zkušeností se snovým světem, uvědomíme si, že když se jakoby zdánlivě probudíme do snového světa, tak první, co přijde, je jeho element prostoru, který je následován vznikem zbývajících čtyř elementů (vzduch, oheň, voda, země). Ať už se v tomto snovém světě přihodí cokoliv, může z toho pro těchto pět elementů vzejít nějaký prospěch nebo újma? Když do Mumbaje přijíždějí chudí lidé, možná jim to přinese prospěch, ale je to snad dobré či špatné pro Mumbaj samotnou? Může Mumbaj zakoušet bdělý stav a snový stav? Existuje pro Mumbaj nějaké přicházení a odcházení? To, co platí pro Mumbaj, se samozřejmě vztahuje na kterékoli jiné město, souhlasíte? Může vám Mumbaj nějak ublížit? Lidé do Mumbaje přijíždějí a zase odjíždějí, ale Mumbaj samotná nikam nepřichází ani neodchází. Stejně tak jako Mumbaj nic nedělá, ale lidé v Mumbaji mají z toho prospěch, tak také Prabrahman nic nedělá, ale lidé díky němu existují. Aniž by Parabrahman cokoliv dělalo, díky němu se objeví 5 elementů, spolu s nesčetným množstvím živých bytostí a rozličných scenérií. Všechny tyto věci se ale zjevují jen do té doby, dokud trvá naše bytí. Není-li tu naše vědomí, není tu nic.
Hlavní věc, kterou je třeba zdůraznit, je to, že vaše pravé Já je za všemi kvalitami, bez jakýchkoli atributů. I kdyby přišlo zemětřesení, bude tím snad Mumbaj trpět? (Tím myslím Mumbaj bez jejích obyvatel.) To, čemu říkáte Mumbaj, je to kus země, nebo prostor nad ní? Přemýšleli jste někdy o tom? K tomu, aby člověk přežil, musí jíst, a tím je ohrožen mnoha věcmi. Ale ani Mumbaj ani Parabrahman jíst nepotřebují. Poznáte-li svou existenci jako něco, co není závislé na těle, nebude tu pro vás žádné přicházení ani odcházení. Činy a jejich důsledky vás nebudou nijak ovlivňovat.
Parabrahman stojí mimo iluzi. My se ale ve svých iluzích utápíme. Největším nepochopením je představa, že máme nějakou formu a že někým jsme. Forma je časově omezená a činnosti se dějí díky vitálnímu dechu a mysli. Může existovat mysl bez vitálního dechu? Když vitální dech opustí tělo, tělo se stane bezvládným a bytí přejde do stavu ne-bytí. Je to jako vychladnutí horké vody nebo jako uhašení ohně. Je to jako hluboký spánek, ve kterém jsou forma a tělo zapomenuty a zavládne klid a mír. Existuje-li v paměti člověka vzpomínka, že byl mužem či ženou, řekne: „Já jsem nespal." Po smrti se ale bezvládné tělo rozpadne na prach, vzduch a prostor.
Lékaři studují jen potravinové tělo. Proto neznají Átman. Pečují o tělo, jen dokud je živé. Nemoc je problém v potravinových tekutinách. K jejímu léčení jsou podávány léčivé tekutiny. Léčení ale může být prováděno jen do té doby, dokud v těle existuje bytí. Neexistence zrození a smrti je fakt, ale v písmech se píše, že ztotožnění s tělem vede ke smrti. Může mít neživé tělo hlad? Když se unaveni večer uložíte ke spánku, je to pro vás příjemné nebo nepříjemné? Nemáte-li (v hlubokém spánku) pocit, že jste muž či žena, je tu klid a mír. To je vaše každodenní zkušenost. Věnujte tomu pozornost. Meditujte o tom. Normálně věnujete pozornost jen tomu, co se jeví. Věnujete však pozornost také tomu, komu se to jeví? Ten, kdo vše vnímá, je vědomí, Átman. Meditujte o tom.
Abych to shrnul – vaše koncepty o sobě samém vám ubližují. V okamžiku smrti budete muset čelit svým konceptům. To, co je bez konceptů, je v pořádku. Budete-li bez konceptů, budete v bezpečí. Zůstanete-li sami se svým Já, jak by tu mohlo být neštěstí? Jste odděleni od bolesti. Bolest je něco, co nejste vy. Neštěstí pramení z materiálních věcí, ale my jsme jako prostor. Prostor nemůže být nešťastný. Bolest se ho nemůže nijak dotknout. Pamatujte si, že neštěstí a bolest nejsou naší pravou přirozeností. My jsme od bolesti odděleni. Jsme její svědci. Zakoušíme hmotné tělo, ve kterém je bolest. Ale ten, kdo zakouší tělo, svědek, žádnou bolest nemá. Pokud se vidíme jako oddělené od těla, není tu žádná bolest. To, co je nezávislé na těle, je tak čisté, že je mimo zrození a smrt. Problémem člověka je to, že se považuje za konatele a ještě je na to pyšný.
Ve světě pěti elementů probíhají bez ustání nějaké činnosti. Vaše vědomí je ale mimo pět elementů, je ještě jemnější než samotný prostor. Vaše spokojenost a prosperita závisí na tom, s čím se ztotožňujete. Vaše ztotožnění s tělem vás vede k bolesti a utrpení. Vaše vědomí, které se projevuje v těle, je téměř jako prostor. Pokud to pochopíte a plně si to uvědomíte, budete se považovat za to, co tu bylo i před tělem. Každý z vás víte, jaké utrpení jste prožívali před tím, než jste získali toto tělo. Toto vaše poznání sebe sama je vaše sebe-poznání. Po takzvaném narození začaly, kvůli ztotožnění s tělem, všechny problémy a člověk se začal modlit, aby se jich zbavil. Ve skutečnosti je už od problémů osvobozen od začátku. Člověk hledá potěšení, protože je tu bolest. Kdyby nebylo bolesti, nebylo by ani hledání potěšení.
Musíte rozlišovat a vždy pamatovat na to, že jste bezforemní jako prostor, čistí a svatí.
Džaj Guru!
konec druhé (závěrečné) části přepisu audio nahrávky č. 26 Šrí Nisargadatta Maharadže
rádžádhirádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Mahárádž kí džaj
Překlad: Martin Vinkler
Další přepisy audio nahrávek Šrí Nisargadatta Maharadže jsou v "Textech na pokračování"