Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
IV.10. - Čtyři druhy osvobození (z knihy Dásbódh)
30. 1. 2015 - David
|| Šrí Rám ||
1. Nejdříve je bezforemné Brahman. Vyvstane v něm pocit, ze kterého vznikne "jáství" (ahamkára). V něm existuje v jemné podobě 5 elementů, které se postupně stanou hrubými. Více je o tomto pojednáno v osmé dášace zabývající se poznáním.
2. Toto prvotní ego má podobu větru. Z něho vychází oheň neboli světlo a z něj následně voda, která jakožto oceán naplňuje vše.
3. Božský had Šéša drží, díky podpoře této vody, zemi, která se rozkládá na 56 krórech jódžan.
4. Země je obklopena sedmi moři a v jejím středu je hora Méru. Osm vládců osmi směrů je usazeno na horizontu.
5. Tato hora Méru je ze zlata a je oporou (osou) země. Rozkládá se na 84 tisících jódžanech.
6. Její výška nemá hranic a sahá 16 tisíc jódžanů pod povrch. Okolo ní jsou hory zvané Lókalók.
7. Za pohořím Lókalók jsou Himaláje. Zde padli všichni Pánduovci až na Dharmu a Pána Krišnu, kteří je překonali.
8. Není cesta, která by tam vedla. Na cestě jsou obrovští hadi, kteří zde klidně odpočívají kvůli zimě a vypadají jako veliká pohoří.
9. Před nimi je Badirášram a Badirnárájana, kam chodí asketové odložit svá těla.
10. Před nimi je Badir kédar, kam chodí mladí i staří na pouť a poté se opět vracejí. To je rozsah hory Méru.
11. Hora Méru má tři vrcholky v řadě, na kterých dlí bozi Brahma, Višnu a Mahéš i se svými rodinami.
12. Brahmův příbytek je ze zlata. Višnuův příbytek je z drahokamu zvaného Margadž. A vrcholek pána Šankary je z čirého křišťálu a jmenuje se Kailas.
13. Vrcholku pána Višnu se říká Vaikuntha. Vrcholek Brahmadévy je Satjalóka a pod nimi je Amaravati, kde dlí pán Indra.
14. Žijí zde Gandharvové, osm lópalů (králů), 33 krórů bohů, osm větrů, 12 aditjů, 11 podob pána Šivy, jeden Pradžapati, sedm nebí a sedm pekel - těchto čtrnáct světů pokrývá horu Méru.
15. Jsou tu stáda krav plnících přání (kámadhénu), nespočet lesů se stromy naplňujícími touhy (kalpataru) a jezera plná nektaru.
16. Je tu mnoho dolů, které jsou plné kamenů naplňujících přání (čintámani), diamantů a kamenů měnících kov ve zlato (parís). A země je ze zářícího zlata.
17. Všechny kameny jsou navaratna (devatero drahokamů), které vrhají krásné odlesky. Neustále je zde plno radosti.
18. K jídlu je zde nektar. Cítit je božská vůně, všude jsou božské květiny, osm nebeských žen a neutuchající zpěv.
19. Mládí zde nikdy nekončí. Neexistují zde nemoci ani stáří, natož smrt.
20. Všichni lidé zde jsou krásní, chytří, stateční, štědří a odvážní. Výčet jejich ctností nebere konce.
21. Těla jsou božská a plná lesku. Září jako světlo blesku. Věhlas a úspěch nemají konce. Taková je sláva nebe.
22. Takové je nebe, kde přebývají bohové a jehož slávu nelze nikdy plně popsat.
23. Každý dojde do nebe toho boha, kterého uctívá. Tento druh osvobození se nazývá salókata neboli být na stejné úrovni, kde žije bůh.
24. Nacházet se v nebi je salókata, být blízko boha je samípata a vypadat jako bůh je sarúpata, nebo-li třetí druh osvobození.
25. Člověk bude vzhledem podobný Bohu, ale nezíská všechny jeho znaky. Nebude mít šperk šrívatsa či kaustumbha a Lakšmí nebude po jeho boku. To je znakem osvobození sarúpata.
26. V nebi je možné užívat si radosti jen do té doby, než se vyčerpají nahromaděné zásluhy. Poté vás bozi, kteří zde stále přebývají, shodí opět dolů na zem.
27. Tyto tři druhy osvobození jsou tedy pomíjivé. Jedině sajudžja muktí je večné. Nyní ho popíši. Naslouchejte pozorně.
28. Na konci věku (kalpánta) dojde ke zničení celého vesmíru. Země a spolu s ní i všechny hory bude zcela spálena. Tako bozi přestanou existovat. Tak jak by mohli nepominout ty druhy osvobození, které jsou závislé na bozích a na nebi?
29. Zůstane jen nirguna paramátman a oddanost neprojevenému (nirguna bhakti) je také nepomíjející. Toto je jedinečnost sajaudžja muktí.
30. Dosažením jednoty s nirguna dosáhnete konečného osvobození neboli sajudžja mukti, které je též vlastní přirozeností nirguna bhakti.
31. Saguna bhakti je dočasná, nirguna bhakti není dočasná. To můžeme jasně pochopit díky výkladu Sadgurua.
Tímto končí, ve čtvrté Dášace knihy Dásbódh, dialogu mezi Guruem a žákem, desátá kapitola s názvem "Čtyři druhy osvobození".
Přeložil: David Dostal