Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
30. Svobodný jste právě teď (z knihy Já Jsem To)
10. 11. 2014 -
Tazatel: O podstatě člověka a vesmíru existuje velmi mnoho teorií. Teorie stvoření, teorie iluze, teorie snu – je jich spousta. Která z nich je pravdivá?
Maharádž: Všechny jsou pravdivé a zároveň nepravdivé. Můžete si vybrat tu, která se vám líbí nejvíc.
T: Zdá se, že dáváte přednost teorii snu.
M: Všechno jsou to jen hry se slovy. Někdo má v oblibě jednu cestu, někdo zas jinou. Teorie nejsou ani dobré, ani špatné. Jsou to jen pokusy o vysvětlení nevysvětlitelného. Nezáleží na teorii, ale na způsobu jejího ověřování. Právě ověřování teorie je tím, co ji dělá plodnou. Experimentujte, s jakou teorií se vám zachce – budete-li skutečně poctivý a upřímně opravdový, dosažení skutečnosti bude vaše. Jakožto živá bytost jste zachycen v neudržitelné a bolestné situaci, ze které hledáte cestu ven. Je vám nabízeno několik plánků vašeho vězení, ale žádný není zcela přesný. Všechny mají určitou cenu, ale jen tehdy, když to myslíte smrtelně vážně. Osvobozující není teorie, ale upřímnost a opravdovost.
T: Teorie může být zavádějící a upřímná opravdovost slepá.
M: Vaše upřímnost vás povede. Oddanost cíli, jímž je svoboda a dokonalost, vás dovede k tomu, že se vzdáte všech teorií a systémů a budete žít v moudrosti, porozumění a skutečné lásce. Teorie mohou posloužit jako výchozí body, ale nakonec musí být opuštěny – čím dříve, tím lépe.
T: Jeden jógin tvrdí, že k dosažení realizace není nutná osmistupňová cesta jógy, ale že k tomu stačí pouhá vůle a síla. Stačí se soustředit na svůj cíl s plnou důvěrou v sílu ryzí vůle a člověk snadno a rychle získá to, co jiným trvalo léta.
M: Soustředění, plná důvěra, ryzí vůle! Není divu, že s takovým jměním dosáhne člověk svého cíle velice rychle. Tato jóga vůle je dobrá pro zralého hledajícího, který ztratil všechny touhy kromě jediné. Koneckonců co jiného je vůle, než pevnost a stálost srdce a mysli. S takovou stálostí lze dosáhnout čehokoli.
T: Mám dojem, že onen jógin neměl na mysli pouhou stálost záměru, která vede k neustálému úsilí a snažení. Myslel tím, že s vůlí pevně zaměřenou na cíl není žádné úsilí ani snažení potřeba. Již pouhé přání dosáhnout cíle tento cíl přitahuje.
M: Ať už to nazvete jakkoli – vůle, pevný záměr či jednobodovost mysli – dostáváte se tím zpátky k opravdovosti, upřímnosti a poctivosti. Berete-li to smrtelně vážně, potom se při každé události, každou vteřinu svého života obracíte k svému cíli. Neplýtváte časem a energií na jiné věci. Jste svému cíli zcela oddán a můžete to nazvat vůlí, láskou či prostou poctivostí. Jsme složité bytosti, válčící uvnitř i vně sebe sama. Neustále odporujeme sami sobě, takže dnes rušíme to, co jsme včera vytvořili. Není divu, že se dostáváme do slepé uličky. Trocha celistvosti by způsobila velkou změnu.
T: Co je silnější, touha nebo osud?
M: Touha formuje osud.
T: A osud zase formuje touhu. Mé touhy jsou podmíněny dědičností a okolnostmi, příležitostmi a náhodami, prostě tím, čemu se říká osud.
M: Ano, lze to tak říci.
T: V jakém ohledu mám svobodu toužit po tom, po čem toužit chci?
M: Jste svobodný právě teď, v tomto okamžiku. Proto můžete toužit, po čem chcete.
T: Samozřejmě, že mám svobodu toužit, ale nemám svobodu podle své touhy jednat. Ostatní naléhavé potřeby mne zavedou na scestí. Moje touha není dost silná, i když má můj souhlas. Jiné touhy, které odsuzuji, jsou silnější.
M: Možná, že klamete sám sebe. Třeba právě to jsou vaše skutečné touhy, zatímco na povrchu zůstávají touhy, s nimiž souhlasíte, protože ve vás budí respekt.
T: Může to být tak, jak říkáte, ale já na to mám jinou teorii. Skutečnost je taková, že necítím svobodu toužit po tom, po čem si myslím, že bych toužit měl. A když už se mi zdá, že toužím správně, potom nejednám odpovídajícím způsobem.
M: To je způsobeno tím, že je vaše mysl slabá a mozek není celistvý. Soustřeďte svou mysl, posilněte ji a zjistíte, že vaše myšlenky a pocity, slova a činy se samy srovnají tak, jak si to budete přát.
T: Další dokonalá rada! Ale posílit mysl a dosáhnout její celistvosti není vůbec lehké! Jak má člověk začít?
M: Můžete začít jen tam, kde právě jste. Jste tady a teď, v přítomném okamžiku, ze kterého nemůžete uniknout.
T: Co však mohu tady a teď dělat?
M: Můžete si uvědomovat své bytí – tady a teď.
T: A to je všechno?
M: To je všechno. Nic víc dělat nelze.
T: Po celou dobu svého bdění i snění jsem si sebe sama vědom. A moc mi to nepomáhá.
M: Vy si ale uvědomujete pouze své myšlení, cítění a konání. Neuvědomujete si však své bytí.
T: Co je tím novým prvkem, který chcete, abych u sebe zavedl?
M: Je to postoj pouhého nezaujatého pozorování, kdy sledujete události, aniž byste se jich účastnil.
T: Co to se mnou udělá?
M: Slabost mysli je způsobena nedostatkem inteligence a porozumění, což je zase výsledkem neuvědomění. Snahou o uvědomění svoji mysl sjednotíte a posílíte.
T: To, co se děje, si mohu plně uvědomovat, a přesto nemusím být vůbec schopen to jakkoli ovlivnit.
M: To se mýlíte. To, co se děje, je projekcí vaší mysli. Slabá mysl nemůže mít své vlastní představy pod kontrolou. Proto si buďte své mysli a jejích představ vědom. Nemůžete řídit to, co neznáte. Poznání vám naproti tomu dává sílu. V praxi je to velmi jednoduché. Abyste mohl řídit sám sebe, musíte se nejprve poznat.
T: Možná, že mohu zvládnout kontrolu nad sebou samotným, budu však schopen vypořádat se s chaosem ve světě?
M: Ve světě neexistuje žádný chaos, kromě toho, který vytváří vaše mysl. Je to váš výtvor v tom smyslu, že jeho kořenem je falešná představa o sobě, jakožto o nějaké věci, která je odlišná a oddělená od věcí ostatních. Ve skutečnosti však ani nejste věc, ani nejste oddělený. Jste nekonečná potencialita, nevyčerpatelná možnost. Protože vy jste, je možné všechno. Vesmír není nic jiného, než částečný projev vaší neomezené schopnosti něčím se stávat.
T: Zjišťuji, že mojí motivací je touha po radosti a strach z bolesti. Jakkoli jsou mé touhy vznešené a obavy oprávněné, můj život osciluje mezi póly radosti a bolesti.
M: Jděte ke zdroji obojího, bolesti i radosti, touhy i strachu. Pozorujte, zkoumejte, pokoušejte se pochopit.
T: Touha i strach jsou pocity vyvolané nějakým fyzickým či mentálním faktorem. Jsou tady, snadno pozorovatelné. Ale proč vlastně existují? Proč toužím po radosti a bojím se strachu?
M: Radost a bolest jsou stavy mysli. Dokud si budete myslet, že jste mysl, nebo spíše soustava těla a mysli, budete stále spoutáván podobnými otázkami.
T: A pochopím-li, že nejsem tělo, pak budu od touhy a strachu osvobozen?
M: Dokud tu bude tělo a mysl, která tělo chrání, bude tu i přitažlivost a odpudivost. Touha i strach budou v oblasti vnějších událostí stále, ale nebudou se vás už dotýkat. Vaše pozornost bude zaměřena jinam. Nebudete rozptýlený.
T: Přesto tu ale touha i strach budou. Copak nebude člověk nikdy úplně svobodný?
M: Úplně svobodný jste už teď. To, čemu říkáte osud (karma), je jen výsledkem vaší vlastní vůle žít. Jak silná tato vůle je, to můžete posoudit podle všeobecně panující hrůzy ze smrti.
T: Ale lidé poměrně často umírají ochotně.
M: To jen tehdy, když je horší zůstat naživu než zemřít. Ale taková ochota zemřít vyvěrá z téhož zdroje jako vůle žít, ze zdroje, který je hlubší než samotný život. Být živou bytostí není nejvyšším stavem. Existuje něco daleko úžasnějšího, co živou bytost překračuje. Není to jsoucí ani nejsoucí, živé ani neživé. Je to stav čirého uvědomění, které není omezeno časem ani prostorem. Jakmile se zřeknete iluze, že jste tělo a mysl, ztrácí smrt svou nadvládu a stává se součástí života.
♥
překlad Martin Vinkler
další kapitoly z knihy JÁ JSEM TO jsou v "Textech na pokračování"