- Nacházíte se zde:
- Audio a video
- Šankara
- Bhadža Govindam
Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Ádi Šankaráčárja: Bhadža Govindam
Prvních 12 slok složil Šankara. Tato část se proto nazývá "dvdaśa manjarik stotram" (zpěv, který je kyticí dvnácti slok – květů). Ze čtrnácti žáků, kteří byli tehdy se svým Mistrem, prý každý přidal po jedné sloce. Těchto čtrnáct slok je nazýváno "caturdaśa manjarika stotram" (zpěv, který je kyticí čtrnácti slok – květů). Guru byl potěšen svými žáky a odměnil je tím, že složil dalších 5 slok na závěr. Celý zpěv Bhadža Góvindam má tedy celkem 31 slok.
bhajagovindaṁ bhajagovindaṁ
govindaṁ bhajamūḍhamate
saṁprāpte sannihite kāle
nahi nahi rakṣati ḍukṛñkaraṇe
Uctívej Góvindu, uctívej Góvindu,
uctívej Góvindu, ty blázne!
Až vyprší tvůj čas a přijde smrt,
pravidla gramatiky tě určitě nezachrání.
(2)
mūḍha jahīhi dhanāgamatṛṣṇāṁ
kuru sadbuddhiṁ manasi vitṛṣṇām
yallabhase nijakarmopāttaṁ
vittaṁ tena vinodaya cittam
Ty blázne, vzdej se své neuhasitelné touhy hromadit majetek,
zbav svou mysl marných žádostí a naplň ji dobrými a posvátnými myšlenkami.
Buď spokojený se vším, co přijde jako odměna za minulé činy
a naplň tímto bohatstvím svou mysl.
(3)
nārīstanabhara nābhīdeśaṁ
dṛṣṭvā māgāmohāveśam
etanmāṁsāvasādi vikāraṁ
manasi vicintaya vāraṁ vāram
Vidíš-li plná ňadra a bříško mladých dívek,
nestaň se kořistí strašlivého klamu.
Je to jen upravené maso a sádlo.
Nezapomínej na to a neustále si to připomínej.
(4)
nalinīdalagata jalamatitaralaṁ
tadvajjīvitamatiśayacapalam
viddhi vyādhyabhimānagrastaṁ
lokaṁ śokahataṁ ca samastam
Tak jako je kapka vody zachycená na lotosovém listu velice nestálá,
tak je i život člověka nanejvýš nejistý.
Pochop, že je náchylný k neduhům jako jsou nemoce a sobectví
a že veškerý světský život je převážně sužován utrpením.
(5)
yāvadvittopārjana saktaḥ
stāvannija parivāro raktaḥ
paścājjīvati jarjara dehe
vārtāṁ ko'pi na pṛcchati gehe
Dokud jsi zdráv a jsi schopen vydělávat,
tak ti všichni nejbližší projevují náklonnost.
Ale jakmile tvé tělo ve stáří zeslábne,
tak už s tebou doma nikdo neztratí ani slovo.
(6)
yāvatpavano nivasati dehe
tāvatpṛcchati kuśalaṁ gehe
gatavati vāyau dehāpāye
bhāryā bibhyati tasminkāye
Dokud ve tvém těle přebývá životní dech,
tak se doma všichni starají o tvé blaho.
Ale jakmile životní dech odejde a tělo se svalí,
tak se i tvá žena začne té mrtvoly bát.
(7)
bālastāvatkrīḍāsaktaḥ
taruṇastāvattaruṇīsaktaḥ
vṛddhastāvaccintāsaktaḥ
pare brahmaṇi ko'pi na saktaḥ
V dětství se člověk zajímá jen o hry.
V mládí jej přitahují ženy.
Ve stáří je člověk pohlcen obavami a strachem.
Běda! Nikdo není přitahován k Parabrahman.
(8)
kāte kāntā kaste putraḥ
saṁsāro'yamatīva vicitraḥ
kasya tvaṁ kaḥ kuta āyātaḥ
tattvaṁ cintaya tadiha bhrātaḥ
Kdo je tvá žena? Kdo je tvůj syn?
Tato samsára je vskutku velice podivná.
Čí jsi? Kdo jsi? Odkud jsi přišel?
O těchto pravdách teď přemýšlej, bratře.
(9)
satsaṅgatve nissṅgatvaṁ
nissaṅgatve nirmohatvam
nirmohatve niścalatattvaṁ
niścalatattve jīvanmuktiḥ
Díky Satsangu přijde nepřipoutanost.
Nepřipoutanost vede ke zničení iluze.
Zničení iluze umožní stav nepohnuté mysli,
Nepohnutá mysl vede k vysvobození za živa (Džívan Mukti).
(10)
vayasigate kaḥ kāmavikāraḥ
śuṣke nīre kaḥ kāsāraḥ
kṣīṇevitte kaḥ parivāraḥ
jñāte tattve kaḥ saṁsāraḥ
Kde je chtíč, když je mládí pryč?
Kde je jezero, když se voda vypaří?
Kde jsou příbuzní, když přijdeš o majetek?
Kde je samsára, když poznáš Pravdu?
(11)
mā kuru dhana jana yauvana garvaṁ
harati nimeṣātkālaḥ sarvam
māyāmayamidamakhilaṁ hitvā
brahmapadaṁ tvaṁ praviśa viditvā
Nebuď pyšný na svůj majetek, přátele a mládí.
To všechno odnese za chvíli čas.
Pochop, že je to pouhá iluze
a dosáhni stavu Brahman.
(12)
dinayāminyau sāyaṁ prātaḥ
śiśiravasantau punarāyātaḥ
kālaḥ krīḍati gacchatyāyuḥ
tadapi na muñcatyāśāvāyuḥ
Světlo a tma, úsvit a soumrak,
jaro a zima stále dokola přicházejí a zase mizí.
Čas si hraje svou hru a promarněný život utíká,
avšak bouře žádostí neutichá.
(13)
kāte kāntā dhana gatacintā
vātula kiṁ tava nāsti niyantā
trijagati sajjanasaṁ gatiraikā
bhavati bhavārṇavataraṇe naukā
Proč si děláš neustále starosti o svou ženu a majetek?
Ty pomatenče! Myslíš, že nad sebou nemáš nikoho, kdo by tě vedl?
Ve všech třech světech tě může zachránit pouze loď Satsangu,
která tě převeze přes oceán samsáry.
(14)
jaṭilo muṇḍī luñchitakeśaḥ
kāṣāyāmbarabahukṛtaveṣaḥ
paśyannapi cana paśyati mūḍhaḥ
udaranimittaṁ bahukṛtaveṣaḥ
Jeden asketa má zacuchané vlasy, jiní mají hlavu oholenou, další si vlasy jeden po druhém vytrhali,
někteří se předvádějí v šafránových šatech a v mnoha dalších úborech.
I když mají pravdu přímo před očima, stejně ji hlupáci nevidí.
A všemi těmi převleky se jen maskují, aby si zajistili snadné živobytí.
(15)
aṅgaṁ galitaṁ palitaṁ muṇḍaṁ
daśanavihīnaṁ jataṁ tuṇḍam
vṛddho yāti gṛhītvā daṇḍaṁ
tadapi na muñcatyāśāpiṇḍam
Tělo je staré a opotřebované, vlasy zešedivěly,
všechny zuby jsou pryč
a stařec se belhá o berlích.
A přesto se nevzdá balíku svých žádostí.
(16)
agre vahniḥ pṛṣṭhebhānuḥ
rātrau cubukasamarpitajānuḥ
karatalabhikṣastarutalavāsaḥ
tadapi na muñcatyāśāpāśaḥ
Před sebou oheň, v zádech slunce.
V noci sedí asketa skrčený s koleny u brady,
žije pod stromem a almužny dostává jen tak do dlaní,
a přesto se nedokáže vymanit z provazů žádostí, jimiž je spoután.
(17)
kurute gaṅgāsāgaragamanaṁ
vrataparipālanamathavā dānam
jñānavihinaḥ sarvamatena
muktiṁ na bhajati janmaśatena
Člověk může vykonat pouť tam, kde se řeka Ganga vlévá do moře.
Může držet půsty nebo přispívat na charitu.
Nemá-li však poznání Brahman, tak podle všech všech filosofických škol
nemůže ani po stu zrození dosáhnout osvobození.
(18)
sura maṁdira taru mūla nivāsaḥ
śayyā bhūtala majinaṁ vāsaḥ
sarva parigraha bhoga tyāgaḥ
kasya sukhaṁ na karoti virāgaḥ
Žije pod stromem v chrámovém prostoru,
jeho postelí je holá země a oděn je do jelení kůže
Vzdal se touhy po světském majetku a pozemských radostech.
Komu by taková odpoutanost nepřinesla štěstí?
(19)
yogarato vābhogaratovā
saṅgarato vā saṅgavīhinaḥ
yasya brahmaṇi ramate cittaṁ
nandati nandati nandatyeva
Člověk může mít požitek z jógy, nebo si může vychutnávat světské radosti (bhóga),
může být ve společnosti ostatních, nebo být o samotě,
ale jen ten, jehož mysl si užívá Brahman,
zakouší skutečnou blaženost.
(20)
bhagavad gītā kiñcidadhītā
gaṅgā jalalava kaṇikāpītā
sakṛdapi yena murāri samarcā
kriyate tasya yamena na carcā
Ten, kdo byť jen trochu studoval Bhagavat Gítu,
kdo se napil byť jen jediné kapky vody z řeky Gangy,
kdo aspoň jednou uctíval Krišnu Muráriho (ničitele démona Mury),
ten bude dozajista uchráněn před rozepří s Jamou, Pánem Smrti.
(21)
punarapi jananaṁ punarapi maraṇaṁ
punarapi jananī jaṭhare śayanam
iha saṁsāre bahudustāre
kṛpayā'pāre pāhi murāre
Další zrození, další smrt,
a opět musím ležet v matčině děloze!
Pachtím se v nekonečném oceánu samsáry, který je tak těžké překročit.
Milostivý ničiteli Mury (Pane Krišno), prosím zachraň mne.
(22)
rathyā carpaṭa viracita kanthaḥ
puṇyāpuṇya vivarjita panthaḥ
yogī yoganiyojita citto
ramate bālonmattavadeva
Jógin, který nosí oděv slátaný ze zbytků šatů, které našel podél cesty,
poutník, jenž kráčí po cestě mimo dobro a zlo,
jehož mysl je ve spojení s Nejvyšším Principem,
žije radostně jako dítě nebo blázen.
(23)
kastvaṁ ko'haṁ kuta āyātaḥ
kā me jananī ko me tātaḥ
iti paribhāvaya sarvamasāram
viśvaṁ tyaktvā svapna vicāram
Kdo jsi? Kdo jsem já? Odkud jsem přišel?
Kdo je má matka? Kdo je můj otec?
Přemýšlej o tom a pochop, že veškeré světské zkušenosti
jsou bezcenné a neskutečné jako sen a odhoď je.
(24)
tvayi mayi cānyatraiko viṣṇuḥ
vyarthaṁ kupyasi mayyasahiṣṇuḥ
bhava samacittaḥ sarvatra tvaṁ
vāñchasyacirādyadi viṣṇutvam
Ve mně, v tobě a ve všem ostatním sídlí jedna jediná skutečnost – Višnu.
Úplně zbytečně se na mne zlobíš a jsi netrpělivý,
chceš-li brzy dosáhnout stavu Višnua,
musíš si vypěstovat mysl, která je za všech okolností vyrovnaná.
(25)
śatrau mitre putre bandhau
mā kuru yatnaṁ vigrahasandhau
sarvasminnapi paśyātmānaṁ
sarvatrotsṛja bhedājñānam
Nemrhej silami v boji s nepřáteli či přáteli, se svými dětmi či příbuznými,
nebo ve snaze získat lásku či přátelství.
Ve všech bytostech spatřuj své vlastní Já (Átman)
a vzdej se pocitu duality, jenž vyvěrá z nevědomosti.
(26)
kāmaṁ krodhaṁ lobhaṁ mohaṁ
tyaktvā'tmānaṁ bhāvaya ko'ham
ātmajñāna vihīnā mūḍhāḥ
te pacyante narakanigūḍhāḥ
Osvoboď se od žádostí, zlosti, lačnosti a posedlosti,
a zakusíš, že jseš opravdu Átman – pocit "Já jsem To" (Soham)
Ti, kteří nemají poznání Átman, jsou hlupáci,
kteří jako zajatci musí trpět v pekle.
(27)
geyaṁ gītā nāma sahasraṁ
dhyeyaṁ śrīpati rūpamajasram
neyaṁ sajjana saṅge cittaṁ
deyaṁ dīnajanāya ca vittam
Pravidelně recituj Bhagavat Gítu a Višnu Sahasranám,
neustále medituj na Boží formu (Šrí Pati = Lakšmí + Višnu)
raduj se ze společnosti dobrých a svatých lidí (satsang)
a sdílej svůj majetek s chudými a strádajícími.
(28)
sukhataḥ kriyate rāmābhogaḥ
paścāddhanta śarīre rogaḥ
yadyapi loke maraṇaṁ śaraṇaṁ
tadapi na muñcati pāpācaraṇam
Člověk hledá štěstí a vrhá se do smyslových požitků.
Bohužel je pak tělo zákonitě vystaveno nemocem,
A i když člověk ví, že světský život končí smrtí,
odmítá se vzdát této cesty hříchu.
(29)
arthamanarthaṁ bhāvaya nityaṁ
nāstitataḥ sukhaleśaḥ satyam
putrādapi dhana bhājāṁ bhītiḥ
sarvatraiṣā vihiā rītiḥ
Měj neustále na paměti, že majetek může být zhoubný.
Ve skutečnosti nepřinese člověku nikdy ani trochu štěstí.
Bohatý člověk se bojí dokonce i svého syna.
A tak je to s bohatstvím všude.
(30)
prāṇāyāmaṁ pratyāhāraṁ
nityānitya vivekavicāram
jāpyasameta samādhividhānaṁ
kurvavadhānaṁ mahadavadhānam
Prováděj Pránajámu a Prtijaharu,
Rozlišuj mezi skutečným a neskutečným,
Opakuj při meditaci Boží jméno či mantru (Džapa)
A toto všechno dělej s nejvyšší pečlivostí a vytrvalostí.
(31)
gurucaraṇāmbuja nirbhara bhakataḥ
saṁsārādacirādbhava muktaḥ
sendriyamānasa niyamādevaṁ
drakṣyasi nija hṛdayasthaṁ devam
Ó, žáku, jenž jsi velice oddán Lotosovým nohám Gurua!
Nechť se brzy osvobodíš z pout světa života a smrti (samsáry)
prostřednictvím ovládnutí smyslů a mysli
a spatříš Boha, jenž přebývá ve tvém srdci.
Originální text v sanskrtu + mezinárodní transliterace + český překlad (PDF)