ADVAITA.cz

Jednotlivé písně, které tvoří tyto bhadžany jsou často poměrně staré (hodně jich napsal např. Šrí Tukarám, který žil v 17. stol., Samartha Rámdás, Džani, Džňánéšvar, Éknáth a další) a jsou v jazyce Maráthi, Kánada a v Sanskrtu. Všichni tito světci do nich vložili své pochopení, poznání a zkušenosti, jak dosáhnout Skutečnosti. Z nich sestavil jeden z žáků Šrí Bhausaheba Mahárádže čtyři větší celky a Bhausahéb Maharádž je začal zpívat se svými žáky. Mezi tyto žáky patřil i Šrí Siddharáméšvar Mahárádž, který tyto bhadžany zpíval denně zase se svými žáky. Jeden z jeho žáků - Dattátraja - také složil mnoho nových bhadžanů, které byly přidány k původním bhadžanům v jednotlivých čtyřech celcích.

Šrí Randžit Mahárádž vyprávěl, že jednou Šrí Siddharaméšvar zavolal jeho a ještě další své žáky a řekl jim: "Nikdy jsem vás o nic nežádal. Dal jsem vám pochopení, učil jsem vás zřeknutí se a nakonec i zřeknutí zříkajícího a samotného zřeknutí se. Ale nyní vás prosím, zpívejte tyto bhadžany čtyřikrát denně." Tyto bhadžany se poté zpívaly v bytě Šrí Nisargadatty Maharadže i Šrí Randžita Mahárádže. Šrí Randžit Mahárádž také vedl všechny své žáky k tomu, aby je zpívali každý den. Nikdy k tomu nikoho nenutil, ale když viděl, že o ně někdo projevil zájem, tak ho v tom podporoval.

Vedle bhadžanů, které jsou zařazeny do čtyř základních celků, existuje mnoho dalších, které se nezpívají každý den, ale spíše při různých slavnostech. (V součastnosti k mnoha starším bhadžanům přibyly a přibývají další nové.) Hodně jich například napsal výše zmíněný Dattátraja. Několik i Šrí Nisargadatta Mahárádž a dokonce existuje jedna anglická a jedna francouzská píseň od žáků Šrí Randžita Mahárádže.

Dohromady se tedy jedná o čtyři bhadžany, z nichž se každý skládá vždy z několika samosatných písní. Většinou se zpívají třikrát denně - někdy po probuzení se zpívá "Brzo ranní bhadžan" (kakad-áratí), před obědem "Ranní bhadžan" (sakalače bhadžan) a večer se zpívá "Odpolední bhadžan" (duparače bhadžan) společně s "Nočním" (ratriče bhadžan). Poslední dva se samozeřjmě mohou zpívat i odděleně. Ovšem čas není přesně určený, takže je možno zpívání přizpůsobit časovým podmínkám.

Na konci každého bhadžanu je áratí, což je jednoduchý obřad, který má mnoho symbolických významů. Jedná se vlastně o nabízení ohně zapáleného ve speciální lampičce Mistrům a nakonec i všem zúčastněným. Z obecné úrovně můžeme říci, že áratí představuje jeden ze živlů, které jsou Mistrovi nabízeny (při uctívání nabízíme Mistrovi symbolicky všechny živly, což představuje "Nic není moje, vše je jen Tvoje a vše jsi jen Ty, nic kromě Tebe neexistuje"). Tento plamen také symbolizuje poznání a požehnání od Mistra. Zároveň i dohoření tohoto plamene (především pokud se užívá kafr) představuje konečné vyhasnutí i zbytků ega. Je to jeden z dalších prostředků jak vyjádřit svou vděčnost za tak úžasný dar, který nám dal náš Mistr - nás samotné.

Při ranním bhadžanu (sakalače bhadžan) se také většinou dělá i prostá púdža, kdy se na obrázky Mistrů nanesou čerstvé tiky (červené těčky z čandanu a prášku ze santalového dřeva), potřou se voňavkou a někdy se také ověší čerstvými květinovými věnci. Při slavnostních příležitostech se dělá i větší púdža.

K zběžnému formálnímu popisu by toto asi mohlo stačit, ale to není tím hlavním při zpívání bhadžanů. Jejich hlavní význam vysvětluje Šrí Siddharáméšvar v tomto citátu: "Když vám někdo nabídne šálek čaje, tak mu za něj poděkujete. No a nyní považte jaký veliký dar vám dal Sadguru, když vám umožnil překročit koloběh smrti a zrození, čímž vás učinil nesmrtelnými. Jak byste potom vůbec mohli ztratit v Něho víru? (...) Tudíž stále uctívejte Mistra, aniž byste od toho pro sebe něco očekávali. Tato oddanost bez jakéhokoli očekávání je ideálním předpokladem k vynesení duše (do sféry Skutečnosti). (...) Ti, kdo se ženou za přeludem, nikdy nedokáží uctívat, aniž by za to něco pro sebe očekávali. Jestliže uctíváte s touhou, stanete se otrokem. Bezžádostivé uctívání vám dá postavení krále." (Amrut Laja, přednáška č. 45)

Bhadžany v sobě navíc obsahují základ učení a když je každý den zpíváme, tak si tím i připomínámě učení a toto každodenní opakování otáčí naši mysl stále víc a víc směrem k Já, ke Skutečnosti - "Je nutné dbát na to, aby byl inetlekt vždy pohroužen ve sféře Skutečnosti. Proto byste neměli přestat uctívat." (Šrí Siddharáméšvar)

Šrí Samarth Rámdás

"Musíte potěšit lidi, musíte rozpoznat, kdo je na vaší straně a kdo je cizinec. To všechno musíte dělat, ale zrovna uctívání dělat nechcete. Co je to za poznání? Říkáte, že díky rozlišování a poznání se svět ukázal jako iluze, ale nepřestali jste s veškerou činností. Tak co je špatného na uctívání? Prosím, povězte. Klaníte se před svým nadřízeným v práci a chováte se velmi poníženě. Tak co to máte za poznání, když nechcete uctívat?" (Dásbódh VI.7.17-19)

"Brahman neprovádí uctívání, to je pravda, ale také neříká: "Nebudu zpívat bhadžany." Ale vy neustále dokola opakujete, že jste realizovaní a že jste Brahman a že nebudete uctívat. To je jen koncept, který je skrytý ve vaší mysli a mluví." (Dásbódh VI.7.26)

"Základem pro osvobození je oddanost, poznání a nepřipoutanost." (Átmarám IV.7

"Když díky hlubšímu přemýšlení poznáš, že Bůh je všude v celém světe jakožto vnitřní princip, pak můžeš i díky uctívání konkrétního (saguna) s konečnou platností dosáhnout bezforemného (nirguna) Brahman." (Dásbódh XVIII.8.22)

Šrí Siddharáméšvar Mahárádž

"Mistr vám dal vše, aniž by očekával něco naoplátku. Není možné splatit jeho dar žádnými prostředky. Proto by měl každý vyjádřit svou oddanost Mistrovi. (...) Paramartha (nejvyšší poznání), která není podpořená saguna uctíváním (uctíváním s formou) je bez základů. V den, kdy přestanete uctívat, sknočí vztah mezi vámi a Mistrem."

"Pokud máme naprostou oddanost Mistrovi, naprostou bezžádostivost a nezvratné přesvědčení, tak je "realizace" snadná a přirozená. Ten, kdo pochopí, že Mistr je jeho vlastní Já, Paramátman, bude šťasný stejně jako, kdyby potkal samotného čtyřrukého Boha. Jedině oddaný Mistra je takto šťastný."

"Jen ten, kdo uctívá Mistra může poznat odkud pochází vše, co vidíme. Jen on ví proč a jak vznikla iluze a jak jí odstranit."

"Čím větší je víra, tím hlubší je poznání, která žák dostává. Víra je jako dobrá lampa."

"Kus hlíny se promění ve zlato, pokud ho vezme do ruky oddaný Mistra."

Šrí Radžit Mahárádž

"Čtěte je (bhadžany) znovu a znovu a tak můžete pochopit jejich skutečný význam. Berte je jako vzácnost, jako vzácnější než váš život. Máte pocit, že váš život je vzácný. Není. Pokud je budete číst s láskou, tak si troufám říct, že budete venku z nevědomosti."

"Pokud je (bhadžany) budete zpívat každý den, tak se to (co v nich stojí) jednoho dne stane vám. Stanete se Tím."

"Když něco zpíváte stále znovu a znovu, tak vás to vhání do toho proudu."

"Jestliže je budete zpívat s láskou, tak určitě získáte Skutečnost. Přijdou různé životní potíže a problémy, ale nedělejte si s nimi starosti. Pokračujte ve zpívání bhadžanů a tyto potíže sami odejdou."