ADVAITA.cz

Siddharaméšvar Maharadž: To, o čem nemůžete spekulovat způsobem „to je“ nebo „to není“, je Já. Koncept, který vyvstává, když se zbavíme obou konceptů „to je“ a „to není“, je tím nejlepším konceptem, konceptem bez konceptů. Nyní může vstoupit do popředí skutečná entita, Já. Ego zmizí a pak je prokázáno, že my sami jsme Brahman. Vaikuntha, příbytek boha Višnua neboli nebesa, jsou všechno koncepty mysli, ale mysl si nedokáže představit Átman. Mysl umí dělat mnoho velkých věcí, ale nemůže dosáhnout podstatu Já. Může noha chodit? Jistěže ne. Noha nemůže chodit z vlastní vůle, musí být vedena určitou silou, silou známou jakožto vědomí. Dovolte mi uvést další příklad. Nemůžete držet ruku stejnou rukou, ale můžete s ní držet jiné věci. Mysl vyvstala z Átman. Je produktem Átman, proto si ho nemůže uvědomovat. Mysl se musí přetvořit v Átman, aby jej mohla vnímat. Átman je největší ze všech. Je to svědek. Nelze jej vnímat smyslovými...

Siddharaméšvar Maharadž: „Koncepty ´já´ a ´ty´ jsou klamné, stejně tak je to s konceptem ´já jsem aspirant´. Dokonce i představa ´já jsem Bůh´ je falešná. Samotný svět má původ v klamu. Představa ´já jsem Bůh´ je falešná. K čemu jsou jakékoliv domněnky, jsme-li jak já, tak vy, Bůh? Jak již bylo řečeno dříve, vzdejte se všeho! Nevědomí lidé začnou tlouci do činelů a berou to jako formu uctívání. Toto poznání je doopravdy nevědomostí. Tudíž i toto poznání nemá skutečnou hodnotu. Poznání ničí nevědomost. Džíva je zapleten do sítě Máji (iluze). Vy nejste džíva, tudíž nedělejte nic. Žák se trápí a říká si: „Musíš udělat to a potom tamto …“ To vše je iluze, která ho podvádí. „Iluze má na hlavě velké rohy (jako když vidíme zajíce s dlouhýma ušima a myslíme-li si, že jsou to rohy).“ Když jí někdo prohlásí za neplatnou a odsune ji, nabere ho svými pomyslnými rohy, a jestliže se opozdí, nakopne ho. 

Siddharaméšvar Maharadž: Pokud někdo začne přemýšlet o prapůvodu veškerého dění, přijde na to, že žádný počátek neexistuje. Výsledek je závislý na tom, jak přemýšlíte. Díky Satguruově milosti nabudete poznání, že vše je vlastně prázdné (Nic). Mysl, intelekt atd., to vše můžete pozorovat, tudíž se jedná o pomíjivé objekty. Nejste ani tělo, ani smysly, ani životní dech (prána), ani mysl, ani intelekt. Svázanost a osvobození není nic než hra či podoba iluze. Mula mája (prapůvodní iluze) se stala jistým stupněm uvědomění v Parabrahman. Když došlo k odkrytí guny (atributu), zároveň s tím se objevil tzv. Guna-kšobini, čili někdo, kdo vzbudil reakce gun. Když se vítr žene po obloze, nijak tím oblohu nenaruší ani nepoškodí. Podobně když se guna Mája (iluze kvality) objeví na základním podkladě (Parabrahman), nedojde v Parabrahman k žádné změně či narušení.

Siddharaméšvar Maharadž: Parabrahman je neomezený a není nucený cokoliv dělat. Na Jeho podkladě se objevuje neexistující iluze. Svět ve skutečnosti vůbec neexistuje, a tudíž jeho přítěž není nikdy v Parabrahman jakkoliv vnímána. Stejným způsobem v nás vyvstávají koncepty (představy), a jelikož se některý koncept uchytí, věříme, že je skutečný. Objekt viděný ve snu, není skutečný, ale jeví se být skutečný. Podobně i odraz tváře v zrcadle, což je vlastně iluze, se zdá být pravý. Stále si opakujte poučku – ´vše se zjevuje na podkladě pravého Já´. 

Siddharaméšvar Maharadž: Jedině Parabrahman je To, co je bez strachu. V tomto nesmrtelném stavu (Parabrahman) neexistuje žádný Bůh, žádný muž či žena, a žádná nevědomost či poznání. Kdyby Brahma (Bůh) a Parabrahman byly stejní, nebylo by vůbec zapotřebí vkládat před Brahma předponu ´Para´(to, co je za…). Slovo Vivarta značí pocit, že tu je něco, když zde ve skutečnosti nic není. Cítíme, že tu je něco kvůli naší vlastní představivosti. Svět se jeví existovat proto, že byl podnícen koncepty a z toho důvodu nepotřebuje mít své místo, kde by sídlil. Koncept je příčina a svět je následek. Bůh a věřící (uctívatel) spoluexistují; jeden bez druhého nemůže být. Bůh je zde pouze tehdy, když si ho uctívatel vyprojektuje v mysli; nebude-li Bůh, nebude existovat ani jeden uctívatel. K tomu, abyste realizovali Pravdu, musíte odstranit nejen nevědomost, ale i poznání.