ADVAITA.cz

Siddharaméšvar Maharadž: I když víte, že pouze Já vám může přinést štěstí, velká iluze (Mája) vás svádí a strhává zpět do dřívějšího stavu nevědomosti. Jen když se upevníte v Brahman a stabilizujete zde všechny tři články – tělo, řeč a mysl, můžete dosáhnout Absolutního Poznání. Můžete pak dělat cokoliv, zdobit se zlatem, nosit drahé oděvy, a přesto po oddělené totožnosti už nikdy nezatoužíte. Milost Gurua vám přijde jedině tehdy, když považujete vše projevené za neskutečné. Nezřeknete-li se všeho uvnitř sebe, pak cokoliv, co uděláte, bude ve výsledku zcela opačné, než jaké to mělo být. Můžete nosit zlato, stříbro, šperky z drahých kovů či velmi drahé oděvy, přesto nečekejte, že vám tento život poskytne nějakou radost. Lidská bytost nemůže nikdy dosáhnout klidu. Jedině vaše pravé Já dokáže žít Pravdu a mluvit o Ní.

Maharadž: Svět se jeví jako problematický, dokud není rozpoznána jeho (ne)skutečnost. Když jsem viděl zlo, tak jsem trpěl. Jakmile jsem však hledal příčinu uvnitř, trpitel ve mně zmizel. Světec vidí svět jako sen a všechny dobré a zlé věci ztrácejí smysl. Do té doby není před utrpením úniku. Dobré a zlé věci existují na tomto světě jedna vedle druhé. Tudíž součet dobrého a zlého se rovná nule, což znamená, že je to vše iluze neboli, že se nikdy nic nestalo.

Siddharaméšvar Maharadž: Vymažte ze své mysli pocit, že jste nějaké individuální ´já´. Dokážete-li to, je to známka poznání. Naopak, říkáte-li: „Jsem tím, kdo zakouší to a to“, jste pohlceni démonem Rahu, tzn. že stále zůstáváte v iluzi. Je to ruka, která se zvedne, ale vy řeknete automaticky ´já zvedl ruku´. Oči vidí předmět, jenže vy řeknete ´já vidím předmět´. Nos cítí vůni, vy na to řeknete ´já to cítím´. Za vším je síla neosobního Já, jenže vy říkáte ´já to udělal´. Síla náleží Bohu. Kdo je tím egem, činícím si neoprávněné nároky na entitu ´já´? Neměl vyhrazené žádné místo v paláci, avšak ihned poté, co byl vpuštěn dovnitř, přestal uznávat krále a prohlásil se za vladaře a svoji vlastní (neskutečnou) existenci korunoval za skutečnou.

Vybrané kapitoly níže zveřejněného textu pocházejí z knihy vzpomínek na Maharadže, které sepsala paní Gaitonde (číst tak prostě a výstižně napsanou knihu je milost). Maharadžova slova vycházejí z Absolutna, nikoli z mysli, a tak mají i po 43 letech, co Maharadž opustil fyzické tělo, sílu probouzet nás z nevědomosti a navracet nás k naší pravé podstatě.
„Jediné, co Maharadže na tomto světě těšilo, bylo probouzet lidi. Ganga poznání, která jím protékala, byla mimo veškerou představivost. Někdy jsem zaznamenala, že se v promluvách opakoval. Teď vím, že opakování je pro probouzení lidí, kteří jsou v hlubokém spánku, nezbytné. Pozitivní účinek na nás byl ten, že jen díky opakovanému naslouchání téže pravdě se to, co bylo intelektuálně pochopeno, zvnitřnilo jako naše neměnná anubhava neboli intuitivní poznání.
S naší hluboce zakořeněnou nevědomostí jsme byli pro Maharadže jako surové kameny, které bylo třeba proměnit v smysluplné modly. Často...

Siddharaméšvar Maharadž: Jakmile je ego zničeno, vše co zůstává, je Brahman. Měli byste proto praktikovat a upevnit se v poznání, že pocit ´já´ společně se všemi objekty je neskutečný. Pro realizované bytosti je vše, na co pohlédnou, Brahman. Jídlo, prkno, na kterém sedí, když konzumují svůj oběd, žena a voda – to vše jsou projevy Brahman. Vše je Brahman. Toto byste měli studovat a praktikovat. Potom bude nastolen Boží řád.