ADVAITA.cz

Siddharaméšvar Maharadž: Vše, co lze vidět či jinak vnímat, bude nakonec zničeno. Vše se jeví a objevuje proto, že si vytváříme ideje a představujeme všelijaké věci. Přesto tu neexistuje nic než paměť. V noci, když hluboce spíme, je paměť nečinná, a tudíž veškerý projev je vymazán. Doby či dny nejsou absolutní. V noci ve chvíli, co na sebe zapomeneme a usneme, vše zmizí. Spánek je stav, kde je svět zapomenut. Jestliže se někdo něčím v noci trápí, pak trpí nespavostí. Ale naše Já nikdy nezmizí. Vše, co se prostřednictvím zapomnění vytrácí, a připomenutím se znovu objeví, je neskutečné. Koncept značí vzpomínku (připomenutí si něčeho). Skutečné Já existuje bez ohledu na existenci konceptů. Já je esence. Já je věčné, pravé a skutečné. Není zde žádný rozdíl mezi tebou a Já. Božská přirozenost je vlastní Bytí. Já má mnoho jmen jen proto, aby došlo k jeho snadnému pochopení. Ve skutečnosti však žádné jméno nemá. Je přítomné jak uvnitř,...

Siddharaméšvar Maharadž: Mysl nemůže být objektem pro smysly či objektem smyslů. Mysl, smysly a objekty – to jsou objekty Poznání. Avšak Poznání prostřednictvím mysli pochopit nelze. Poznání je objektem pro vidžňánu, která je ukryta za Poznáním. Vidžňána není objekt pro něco další (něčeho dalšího). Dokonce i síla znát Vidžňanu a ani její uvědomění zde není. Vidžňána je Nejzazší Skutečnost. Nelze ji vnímat či si ji představit. Ve Vidžňaně přestane existovat samotné vnímání. Parabrahman znamená ´To, co je před jakýmkoliv konceptem nebo myslí, myšlenkou či ideou.´ Proto si Parabrahman nelze nijak představit.

Maharadž: V průběhu existence vědomí netrvají pouze světské zkušenosti, ale i ty duchovní, které vyvstávají ve vědomí. Trvají jen během trvání vědomí. Někteří lidé však mají za to, že jsou jejich duchovní prožitky trvalé, což nejsou. Dokonce i tato zkušenost pocitu bytí, tohoto vědomí… mnozí, kteří se považují za Džňániny a rovněž ti, za které je označují ostatní, zůstávají na této úrovni. Vědomí je časově omezené – jen velmi, velmi zřídka toto někdo zváží a přijme. Utrpení je opravdu nesnesitelné, ale je zde naprosté přesvědčení, že to, co trpí, je spjaté s výtažkem neboli podstatou potravinové esence. A tudíž dočasné. Představte si ten úžasný rozdíl. Dříve byla tato potravinová esence a podstata esence mnou. Takové bylo mé dřívější pevné přesvědčení. A nyní je tu pevné přesvědčení o tom, že to tak není. Zkušenost se týká pěti-elementárního výtažku, a ten je tím, co trpí. Může tento princip, který...

Siddharaméšvar Maharadž: Nyní vám povím něco o zjevných znacích realizované bytosti (Siddhy) k vašemu prospěchu. Ve skutečnosti zde žádné zvláštní znaky neexistují. Realizovaná bytost transcenduje jakékoliv zásady či předpisy. Je zbavena světské existence, neprožívá štěstí či neštěstí, není majetná ani postižená chudobou. Vše, co je zde vyjmenované, se jí jeví jako sen. ´Starosti všedního života pro ni přestanou existovat´ – to znamená, že realizovaná bytost se prostě přestala soužit starostmi světského života´. Někteří hledající na duchovní cestě jsou nazí – jen proto, aby zničili ztotožnění s tělem (tělesné vědomí). Není v tom ukryto nic dalšího. Toto chování však nemá přímý dopad na poznání Já. Znaky aspiranta jsou tyto: nadšená pozornost k výkladu duchovních témat a nepřítomnost obav ze všedního života. Realizovaná osoba je navenek podobná aspirantovi, uvnitř však spočívá ve svém Já. Ničím se netrápí – to je znak...

Siddharaméšvar Maharadž: Dvojnost vzniká kvůli existenci dvou entit: pozorovatele a pozorovaného. Opravdový Mistrův žák vidí vše jako Jedno. Mistr obdaruje tohoto žáka třetím okem zvaným ´Oko poznání´. Dvojnost pak odejde. Závoj iluze je odstraněn. Stav bytí se stal prostý rozdílností. Pravda je bez jakékoliv odlišnosti. Pět duchů (elementů) zmizelo. Jejich vliv je navždy zahnán. Nepříznivé období sedmi a půl roku (následkem špatné pozice planety Saturn ve schématu narození) skončilo. Všech devět planet si rovněž šlo svou vlastní cestou. Pan džíva, nevědomý jedinec, prostě zmizel. Vrstva špíny (nevědomosti) na něm byla nanesena díky falešné představě ve formě ztotožnění se s tělem. Považoval se za tělo, za člena vyšší kasty apod. Nechal se omámit těmito bludnými idejemi. Nakonec si však uvědomil Nejvyšší Já, Sebe jako Paramátman.