Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jít za prázdnotu vlastně znamená jít za poznání

Dnes - advaita

Siddharaméšvar MaharadžJedině Parabrahman je To, co je bez strachu. V tomto nesmrtelném stavu (Parabrahman) neexistuje žádný Bůh, žádný muž či žena, a žádná nevědomost či poznání. Kdyby Brahma (Bůh) a Parabrahman byly stejní, nebylo by vůbec zapotřebí vkládat před Brahma předponu ´Para´(to, co je za…). Slovo Vivarta značí pocit, že tu je něco, když zde ve skutečnosti nic není. Cítíme, že tu je něco kvůli naší vlastní představivosti. Svět se jeví existovat proto, že byl podnícen koncepty a z toho důvodu nepotřebuje mít své místo, kde by sídlil. Koncept je příčina a svět je následek. Bůh a věřící (uctívatel) spoluexistují; jeden bez druhého nemůže být. Bůh je zde pouze tehdy, když si ho uctívatel vyprojektuje v mysli; nebude-li Bůh, nebude existovat ani jeden uctívatel. K tomu, abyste realizovali Pravdu, musíte odstranit nejen nevědomost, ale i poznání. 

Přednáška 13

„Posluchači již dříve vznesli námitku: jak by se mohl někdo, kdo je bezforemný, stát neměnný a také měnlivý (nepohyblivý a pohyblivý). To je třeba nyní objasnit.“ (Dasboadh, oddíl 8, kapitola 2, verš 1)

Aspirant by měl nejprve dosáhnout požadovaného stavu a až potom o Tom hovořit. Tělo je svázané svými vlastními omezenostmi (karmou); oddanost je jako farma a poznání je jako ovoce, sklizené na této farmě. Posluchač se zeptal – Je-li Brahman bez orgánů (bezforemný), jak je možné, že má v sobě obsaženu foremnou Máju (iluzi)? Brahman je věčný. Mája je pouhý jev. Védánta má dvě teorie: (1) Vivarta (bez příčiny) a (2) Upadana (s příčinou). První teorie – Vivarta říká, že tam, kde nic není, bez příčiny nastane něco, díky čemuž pociťujeme, jakoby tam něco bylo. Teorie Upadana říká, že příčinu lze spatřit přímo či očividně. Například máme před sebou džbán a příčinou (základním materiálem) k jeho výrobě je hlína. Jestliže je Brahman přímou příčinou iluze (teorie č.2), pak by mělo být z Brahman ubráno něco, co způsobí stvoření této iluze. Vědomí, neboli ´síla vědět´, se stala Brahman. Bůh je příčinou a iluze je následek. Je zde další teorie, kterou nám předkládají dualisté – teorie ´příčiny a následku´ (Parinamavada). Dualisté považují tento objektivní svět za skutečný. Ale je to proto, že se stali součástí světa. Zapomněli na své pravé Já a přijali svět za skutečný díky své nevědomosti. Podle výše uvedené teorie č. 1 - Vivarta (bez příčiny) se iluze, která ve skutečnosti neexistuje, zjeví na vědomí. Tato iluze se objevila na podkladu Brahman. ´Já jsem probuzen´ značí ´Já jsem ve všem´. I když se iluze objeví, Brahman tím není nijak postižen. Když se cukr smíchá s vodou, kostka cukru zmizí; přesto tu dál zůstává ve formě sladkosti. Podobně iluze je obsažena v Brahman ve skryté formě. Vzešel tento svět z Brahman nějakým jiným způsobem? Kdyby byl součástí Brahman, byl by se Brahman do té míry zmenšil. Vzešel z Parabrahman. Stejně jako se cukr rozpustí ve vodě, svět se rozpustí v Brahman. Jakmile jednou navážete kontakt se svou vlastní přirozeností, iluze zmizí. Jestliže oddělíte Brahman od Parabrahman, potom Brahman nazvete základní iluzí (Mula Mája). Síla a poznání (Prakriti a Puruša nebo také Šakti a Šiva) jsou jedno a to samé. Poznání je velmi jemný koncept neboli myšlenka. Je pravda, že Bůh vytvořil tento svět, ale svět existuje pouze tak dlouho, jak dlouho funguje pomíjivé tělo. Bůh existuje pouze dokud existuje uctívatel a naopak. Dokud trvá sen, je přítomen i snící. Avšak základem všeho je Parabrahman, ve kterém není nic. Bůh má velký strach ze své zkázy. Jedině Parabrahman je To, co je bez strachu. V tomto nesmrtelném stavu (Parabrahman) neexistuje žádný Bůh, žádný muž či žena, a žádná nevědomost či poznání. Kdyby Brahma (Bůh) a Parabrahman byly stejní, nebylo by vůbec zapotřebí vkládat před Brahma předponu ´Para´(to, co je za…). Slovo Vivarta značí pocit, že tu je něco, když zde ve skutečnosti nic není. Cítíme, že tu je něco kvůli naší vlastní představivosti. Svět se jeví existovat proto, že byl podnícen koncepty a z toho důvodu nepotřebuje mít své místo, kde by sídlil. Koncept je příčina a svět je následek. Bůh a věřící (uctívatel) spoluexistují; jeden bez druhého nemůže být. Bůh je zde pouze tehdy, když si ho uctívatel vyprojektuje v mysli; nebude-li Bůh, nebude existovat ani jeden uctívatel. K tomu, abyste realizovali Pravdu, musíte odstranit nejen nevědomost, ale i poznání. Je zde pět obalů překrývajících skutečné Já. Toto skutečné Já se liší od čtyř těl, které transcenduje. Za tím vším se nachází Parabrahman. Hrubé tělo (první tělo) je utvořeno z potravy, tudíž se tomuto hmotnému obalu říká obal potravy (první obal). Deset smyslů, pět životních sil (prán), mysl a intelekt dohromady utvářejí překrytí mysli. V jemném těle (druhé tělo) jsou tudíž obsaženy tři obaly – druhý obal dechu, třetí obal myšlení a čtvrtý obal inteligence čili rozlišování). Když zde nic z předchozího nezůstane, pak zde je přítomna pouze nevědomost, což je pátý obal blaženosti (Ánandamája kóša). V tomto obalu, jehož podkladem je zapomnění, není ani potěšení, ani smutek. K tomu účelu, abychom měli možnost zakusit radost, byl stvořen den a noc. Jestliže se vám na konci dne nedostane odpočinku, nemůžete se z ničeho radovat. Odpočinek je požitek. Během spánku se žebrákovi dostane stejného štěstí jako králi. Džíva (ego) se zapletl do pěti obalů. Jejich pravým vlastníkem je To, co se nachází za nimi (je od nich odděleno, a tudíž jimi není nijak dotčeno). Jít za prázdnotu vlastně znamená jít za poznání. To znamená, že vědomí neboli čiré uvědomění tu setrvává. Uspokojení, které se vám dostane ve stavu zapomnění, je skryté, avšak uspokojení, které cítíte ve stavu čirého uvědomění, je plné radosti. Stav čirého uvědomění se nazývá různě (např. Sat-čit-ánanda, Óm, Naraján, Brahman hlubokého poznání čili Pradnjána Brahman, atd.). Když za sebou necháte i tento stav, pak zůstává pouze bezmyšlenkovitá Skutečnost (Vidnjána). V tomto nesmrtelném stavu (stavu bez stavu) je nepřítomen i pocit ´já jsem´. Není jak tento stav označit, proto se nazývá Parabrahman neboli To, co je za Brahman. My jsme v podstatě Parabrahman. Kdyby se Parabrahman stal světem, potom by musel podstoupit určité deformace či změny a byl by znám i během spánku. To se však nestane. Parabrahman tu je před vznikem čehokoliv. Až poté přichází poznání, zapomnění, intelekt, mysl, tělo atd. Co je základ (původ) všeho? Právě Parabrahman. Pocit ´já´ byl vytvořen v Parabrahman. Nepamatujeme si své já, a své já jsme ani nezapomněli. Kdekoliv je poznání, tam existuje vesmír v jemné formě. Tudíž lze poznání připodobnit k těhotné ženě. Je pravda, že Bůh vytvořil zjevnou iluzi, neboť byla stvořena poznáním (´já jsem´). Je to Boží vůle, a proto se to tak stalo. V přirozeném stavu je iluze neskutečná. To značí, že iluze je přítomna v Nirguna Brahman neboli v Brahman bez kvalit přímo od počátku. To vše se děje na základě vůle Boží. Dokud existuje Poznání, iluze se zdá být pravá. Jestliže ve snu spatříte velkého slona na malé loďce, řekli byste si, že to není pravda. Může potom tento svět být skutečný navzdory faktu, že ho celý vidíte uvnitř svých malých očí? Proto vše, co vidíte, není pravé, ale zcela falešné.

Přednáška z knihy Amrut laja 1

Překlad: Aleš Adámek