Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Nikdy se nic nestalo
23. 9. 2024 - advaita
Maharadž: Svět se jeví jako problematický, dokud není rozpoznána jeho (ne)skutečnost. Když jsem viděl zlo, tak jsem trpěl. Jakmile jsem však hledal příčinu uvnitř, trpitel ve mně zmizel. Světec vidí svět jako sen a všechny dobré a zlé věci ztrácejí smysl. Do té doby není před utrpením úniku. Dobré a zlé věci existují na tomto světě jedna vedle druhé. Tudíž součet dobrého a zlého se rovná nule, což znamená, že je to vše iluze neboli, že se nikdy nic nestalo.
Maharadž se řídil určitými pravidly, která byla formulována spontánně. Většina oddaných, kteří se účastnili bhadžanů, byli místní. Jejich vstup byl omezen pouze na bhadžany, nikoli na sezení s otázkami a odpověďmi; těch se zúčastňovali především hledající se Západu. Toto omezení bylo částečně způsobeno malým prostorem, ale také používáním angličtiny, které někteří místní oddaní nerozuměli. Jednou, zatímco probíhal hluboký rozhovor se západními hledajícími, přišla do ášramu místní žákyně, které chybělo formální vzdělání. Maharadž si všiml její přítomnosti a řekl: „Můžeš odejít a vrátit se na bhadžany a přednášku.“ Hned ukázala na mně a zeptala se, jak to, že mně na sezení nechal. Maharadž odpověděl: „To je jiný případ. Má mé svolení. O ní nemluv.“ Tato paní nerozuměla anglicky. Ačkoli já sama jsem nepřekládala, pamatovala jsem si otázky a odpovědi a také překlad. Mým úkolem bylo pouštět diktafon a upozornit, pokud by při překladu nějaká věta chyběla. Proto jsem zde mohla zůstávat.
Jednou se návštěvník zeptal: „Nejvíce Světců žilo v Indii a v současnosti jich je zde také poměrně dost. Jak to?“ Maharadž odpověděl: „Věci se dějí tak, jak jsou předurčeny, ale my se stále snažíme najít jejich příčinu. Myslím, že důvod by mohl být tento. Abychom sklidili hojnější a kvalitnější úrodu obilí, kytek nebo ovoce, používáme hnojivo. Kompost, jak je známo, vzniká se shnilého listí, kravského trusu apod. Podporuje však růst voňavých květů, sladkého a chutného ovoce a výživné zeleniny. Stejně tak to, co považujeme za zlo a utrpení, mohlo přinést něco dobré. V této zemi bylo a je tolik utrpení způsobené kastovním systémem, přírodními katastrofami, vnitřními válkami a cizími invazemi. Pokud všechny tyto nevítané události přirovnáme k hnoji, tím dobrým, co z toho vzešlo, mohla být tato proměna mnoha nevědomých a trpících lidských bytostí v osvícené Světce. Není to docela přesvědčivé?“
Kdykoliv měl Maharadž volný čas, procházel v novinách titulky článků. Jednoho z žáků znepokojilo čtení o děsivé válce, která se v tu dobu odehrávala. Zeptal se Maharadže: „Kdo je zodpovědný za tuto hrozivou válku a zkázu?“ Odpověď zněla: „Zkus najít viníka uvnitř sebe. Tvá introspekce ti ukáže, že ty sám jsi zodpovědný za vše, co ve vnějším světě shledáváš zlým či dobrým. Koncepty „já“ a „moje“ jsou počátkem všech konfliktů, válek a nepokojů. Jakmile jsou odhozeny veškeré pojmy, všechny spory, spontánně skončí. Ať už vytvoříte cokoli dobrého, rozdělte to všem. Než začnete myslet na sebe, myslete na druhé. Pro stabilitu a štěstí by se měli o vše dělit všichni.“
Za jakékoli špatné události obvykle rádi přenášíme odpovědnost na druhé. Když si uvědomíme, že my sami jsme za ně zodpovědní, náš pohled na svět se změní. S Maharadžovou pomocí jsme se tak učili náležitě chápat a interpretovat různé události.
Již jsem zmiňovala „špinavé“ okolí ašrámu. Navíc hned za rohem se nacházela nechvalně proslulá čtvrť prostitutek. Jednou se Maharadž vyjádřil o tomto nekalém byznysu. „Je nám líto, když víme, že tam násilím přivádějí nevinné mladé dívky a nutí je k prostituci. Nemají jinou možnost než spáchat sebevraždu, aby se osvobodily. Ale sebeláska neboli láska k existenci je tak silná, že většina obětí v těchto hrozných podmínkách dál přežívá. Svět se jeví jako problematický, dokud není rozpoznána jeho (ne)skutečnost. Když jsem viděl zlo, tak jsem trpěl. Jakmile jsem však hledal příčinu uvnitř, trpitel ve mně zmizel. Světec vidí svět jako sen a všechny dobré a zlé věci ztrácejí smysl. Do té doby není před utrpením úniku. Dobré a zlé věci existují na tomto světě jedna vedle druhé. Tudíž součet dobrého a zlého se rovná nule, což znamená, že je to vše iluze neboli, že se nikdy nic nestalo.“
Aby vysvětlil, jak silná je láska k existenci, uvedl Maharadž příklad: „Jednou se někdo zeptal staré žebrající ženy na její věk. Rozzlobila se a zeptala se, proč se stará, když jeho otec není zodpovědný za to, aby ji živil.“ Kvůli sebelásce lidé chtějí žít za jakýchkoliv okolností. Naším úkolem je proto poznat, co je to tato láska k existenci. To nám Maharadž říkal neustále. Chtěl, abychom poznali Pravdu a od sebelásky se osvobodili.
Samozřejmě, setkáváme se nebo čteme o lidech, kteří jsou naprosto frustrovaní a spáchají sebevraždu. Maharadž říkal: „Nikdy nepovažujte vyhrocenou špatnou situaci, v níž se nacházíte, za konečnou. Život je tak nepředvídatelný a proměnlivý, že se situace můžou změnit nad vaše očekávání. Vaším jediným úkolem je neochvějně se držet Guruovych chodidel. To znamená meditovat tolik, jak je jen možné. Nechte své ruce dělat svou práci, ale pozornost věnujte Absolutnu, které je nepředstavitelné. Guruova chodidla značí vaše vlastní ryzí vědomí. Věnování pozornosti vědomí při vykonávání každodenních činností, je pravá meditace.“
Výběr z knihy Enchanting moments with Sri Nisargadatta Maharaj
Překlad: GA