ADVAITA.cz

Poznat sebe sama je umění

13. 1. 2024 - advaita

Poznat sebe sama je umění

Nedosažitelné Já lze dosáhnout studiem a praxí. Víte-li, jak vyvinout správné úsilí, bude tu jen ono nedosažitelné Já. Praxí se tento návyk upevní, vaše dovednost se vypiluje a On bude dosažen.

Nevíte, kdo jste, to je problém. Nerozumíte ani své mysli. Nevíte, jak fungují smysly ani co dělá váš intelekt, a protože tyto věci neznáte, domníváte se, že potřebujete dům, ženu a děti. Pak říkáte: „Toto je moje tělo.“ Kdo však jste, že říkáte něco takového?

Jediné, co máte ve skutečnosti v tomto světě dělat, je položit si dvě otázky: „Kdo jsem já a kdo je Bůh?“ Jedině tyto dvě věci stojí za to poznat. Kdo je Ten, kdo uvádí toto „vše“ do pohybu a jehož síla „já jsem“ vám dává život? Nevíte. Teprve až pochopíte, kdo je Bůh, pochopíte sami sebe.

Dnes říkáte: „Jsem ten a ten.“ Toto jméno však popravdě není o nic lepší než kokrhání kohouta. Kdy jste toto jméno dostali? Dvanáct dní po svém narození. A kdy zmizí? Dvanáct dní po smrti těla (viz hinduistické rituály). Kým pak budete?

Světec Kabír řekl: „Nevíte, jak jste přišli na svět a nevíte, kam jdete.“ Nikdo totiž neví, jak se dostal do lůna matky nebo odkud původně pochází. Ale zde, v této škole učení se tyto věci dozvíte. Zde se dozvíte, kde je vaše původní místo a kam směřujete. Kdo je ten, kdo říká: „To je můj nos, to je má ruka?“ Kdo je ten, kdo říká „moje“? Nevíte. Když se vám zraní ruka, řeknete: „Mám bolest ruky“, ale proč to říkáte? Byla to ruka, která se zranila, ne vy!

„Nyní“ je čas důkladně se zamyslet nad tím, proč jste přišli na tento svět a co zde máte dělat. Nepřišli jste, abyste měli děti, dům a vydělávali peníze, a pokud jste toto tajemství sebe sama neodhalili, nač chodit do Káši (někteří hinduisté věří, že když přijdou umřít na břeh Gangy v Káši/Varanásí, jejich cyklus zrození a smrti bude ukončen). Jakmile pochopíte, že toto tělo je iluze, setkáte se se svou vlastní formou/swarúpou a pochopíte, proč jste přijali toto zrození.

Lidé budou říkat: „Ten a ten umřel a odešel“, ale kdo to skutečně byl, to nevědí. Byl Tím, kdo rozhýbal ruce, ale to nevědí. Teprve až pochopí fungování své mysli a intelektu, Ho pochopí. Nasloucháním Mistrovi a následováním Jeho pokynů bude On dosažen. Studiem a praxí dojdete k pochopení Átmy.

On dává život tomuto „vše“ a právě „vše“ je dárcem života smyslům. Vaše smysly však nemohou poznat Toho, kdo přebývá ve vašem srdci. Proč si to neuvědomujete? Pokud jste Ho dosud nepochopili, pak je nutná praxe typu „Nejsem hrubé tělo, mysl ani intelekt.“ Nezapomínejte na to, neboť to je studium vaší pravé podstaty. Nakonec, až důkladně prostudujete podstatu Boha, zjistíte, že On a vy se nijak nelišíte.

Když opustíte mysl, intelekt a čitu (omezená forma mysli), zůstane „ne-věc“/nic/no-thing tohoto „vše“. (tj. „ne-věc“/nic je „vše“ neboli ryzí sattva guna. Je to svět zbavený mnoha věcí, které si vaše mysl, intelekt a čita vytvořily ze jmen a forem.) Zde v tomto „vše“ je On Svědkem a říká se o Něm, že je jako nebe. Překročíte-li toto „vše“, pak už nebude zapotřebí ani Svědka „vše“, a to, co zůstane, bude vaše pravá forma. Spokojenost vašeho Já nelze nikdy ztratit.

Hluboce se nad tím zamyslete. Mohli byste vůbec tuto spokojenost Já ztratit ve spánku, snech či bdělém stavu? V žádném případě, protože ona není jako ostatní prožitky, o které přijdete. Nelze na ni zapomenout, nelze si ji připomenout, a proto v okamžiku, kdy je veškeré vzpomínání stranou, jste ve své podstatě Átman (Átman Swarúpa).

Štěstí Átmy je vaším vlastním štěstím. Je to štěstí ze setkání se sebou samým a písma jej nazývají poznání Átmy (Átma-gňána), tj. když sami odhalíte, kdo je Átma. Praxí se tento návyk vytvoří a osvojením si tohoto nového návyku se setkáte se svým Já.

Mějte se však na pozoru, jinak se opět vynoří mysl = myšlenka „jsem takový a takový“. Ta vás, tedy Boha, potom posílá za osvobozením do Káši. Místo odchodu do Káší, byste měli pořádně pátrat v tomto těle vytvořeném třemi gunami a půl a nalézt Boha. (Tělo bylo vytvořeno třemi gunamami sattva, radžas a tamas a polovina odkazuje na skrytou ryzí sattva gunu, na níž se objevují. Ranžit Maharadž: Víte, že něco existuje, a to je sattva. Nevíte ale, co to je, a to je tama guna… a to přináší radža gunu.“ Fungování gun bude rozvedeno později, ale v zásadě platí, že díky sattva guně/vědění poznáváme vnější svět. Protože je zde i tama guna/nevědomost, nevíme, co vnější věci jsou, a to je ponecháno radža guně neboli intelektu, aby tyto věci pojmenoval. A hle, pak se nám tyto věci objeví před očima a zdají se být nanejvýš skutečné, protože jejich základem je ryzí sattva guna a ta jim propůjčuje svou skutečnost. A tato ryzí sattva guna neboli „vše“ převzala svou skutečnost od Já jakožto svědka.)

Tak jako člověk třídí rýži, aby našel a vyhodil drobné kamínky, tak byste měli i vy odhodit tyto tři guny a najít satčitánandu Átmy (tj. ryzí sattva gunu). Ten, kdo tak učiní, pozná toto „vše“ a Znalce „vše“, který nerušeně přebývá uvnitř Sebe. „Nyní“ proveďte toto hledání a najděte Ho. Říká se, že satčitánanda je ukryta ve třech tělech, a tato těla jsou jako kameny v rýži, které musíte vyhodit.

První tělo je hrubé tělo z masa a kostí a je známo i tomu, kdo je slepý. Druhé tělo se nazývá jemné tělo a je rovněž zcela zřejmé i slepému člověku. Je to mysl a intelekt atd. vaší vnitřní schopnosti poznání neboli antah-karana, a říká se, že se skládá ze 17 principů. (Antah-karana sestává z prostého vědění/poznání. Je v ní mysl/mana, která ví, že něco existuje, ale neví, co to je, intelekt/budhi, který dává věci jméno, čita, která o věci, která se objevila, dokola přemýšlí a ego/ahankar, které říká: „Já to vím. Je to moje atd. Sedmnáct principů se vztahuje k pěti pránám, pěti smyslovým orgánům, pěti orgánům činnosti, plus mysli/maně a intelektu/budhi) Toto jemné tělo může být použito k vytvoření světa mnoha forem, nebo může být použito jako trn k odstranění vašich chybných konceptů.

Pak narazíte na třetí kámen. Tím je nevědomost neboli zapomnění kauzálního těla, a právě to vás udržuje v nevědomosti o vašem čtvrtém těle. Čtvrté tělo zná ostatní tři těla, ale v současnosti je pro vás záhadou. Pro Znalce však tajemstvím není. Jakmile se vaše myšlení zjemní, stanete se tímto čtvrtým tělem. Čtvrté tělo je jemná mysl = ryzí „já jsem“ a když toto čtvrté tělo poznání odezní, pak budete nerušeně spočívat ve svém pravém Já.

Poznat sebe sama je „umění“, kterému se musíte naučit. Díky jemnému myšlení se dostáváte do tohoto „vše“ neboli k ryzí myšlence „já jsem“. To je počátek mysli, a když ji zanecháte, jste Átma. To je význam velkého prohlášení Véd – Pragňjan Brahman (poznání je Brahman). Poznání tohoto „vše“ je projevená forma Brahman. Díky této formě je zde poznání, v němž se rodíte „vy“.

Na tomto „vše“ se však objevily tři stavy: snění, spánek a bdění. Sny přicházejí a odcházejí, ale dokud je tu sen, nemůže současně existovat stav spánku ani stav bdění. Žádný z těchto tří stavů nemůže koexistovat ani s jedním z dvou dalších stavů. Přesto všechny tři existují uvnitř „vše“, a Ten, kdo zná toto „vše“, je Znalec.

On je tím, kdo spí, tím, kdo pozoruje sen a tím, kdo zná bdělý stav. Ten, kdo toto všechno zakouší, je věčné Já. V Něm se každý stav objevuje a mizí. On je nezničitelné Já a to, co skutečně jste. Proto byste se nejprve měli probudit do tohoto „vše“ a pak dosáhnout Jeho. Ve zrození i smrti jste vždy přítomni jako Svědek. Stavy přicházejí a odcházejí, ale vy jste jejich Svědek a jakmile jsou tyto tři stavy transcendovány, jste věčné Já, které je ukryto ve čtyřech tělech. Jedině On je vámi a vy jste vždy On, a všechno jiné než On nezůstane.

Je to právě Já, které se v tomto světě zjevuje jako všechno, co je považováno za hmotné a ne-Átma. Zde říkáte: „Jsem toto tělo a ostatní se ode mě liší.“ Osvoboďte se však od těchto hadrů, které vás překrývají a nelpěte již ani na této nové pokrývce. (hadry = tři těla a pokrývka = čtvrté tělo poznání)

Hluboce se zamyslete a rozlišujte mezi Átma a ne-Átma. Tímto rozlišováním učiníte všechny a všechno stejným jako jste vy sami. Pak totiž budete tímto „vše“ a představa, že něco je ne-Átma či jiné než vy, bude zavržena.

„Nyní“ nastal čas zapojit jemné myšlení. Když vyvrátíte myšlenku oddělenosti, pak je každý objekt vámi. Přebývat s tímto pochopením je správná praxe. Skutečně, pokud se věnujete pochopení sebe sama, pak můžete nabýt tuto zkušenost během čtyř až osmi dnů. Když se budete držet této praxe, svět jmen a forem bude zničen a zůstane pouze ryzí „já jsem“. Toto pochopení předal Šiva svému žákovi Bhasmasurovi, a stejně jako on, i vy proměníte celý tento svět v popel.

Přesto vaše praxe nekončí, protože nyní se musíte zříci sebe sama. To je nejvyšší pochopení, a to je bezmyšlenkovitost, a tu vám může dát jedině váš Mistr. Musíte však mít sílu to přijmout. Proto nejprve opusťte tři těla a přebývejte v poznání „já jsem“, neboť jen tak můžete odhodit toto tělo „vše“ a překročit poznání. To, co pak zůstane, je „nevyjádřitelné“ Já. Kdo nebo co může proniknout do hlubin Jeho pochopení! V Něm neexistuje hrubé ani jemné tělo, protože jsou zcela zapomenuty.

Správné zkoumání podstaty sebe sama spočívá v tom, že nejprve přebýváte v neustálém, neochvějném zapomínání tohoto světa. To vás přivede k bezusilovnému poznání „vše“ („ryzímu „já jsem“). Pak to musíte zapomenout a to, co zůstane, když tu není poznání sebe sama, je vaše Swarúpa. V poznání bez úsilí je činnost vaší osobní mysli k ničemu a v této bezmyšlenkovité Swarúpě ustává i praxe poznávání. Proto se od vás žádá „zapomenutí“ poznání. (Bezmyšlenkovitost zapomíná poznání tohoto „vše“) To je váš přirozený Stav bez stavu.

V opačném případě je tu myšlenka „já jsem“, a pokud se rozšíří do mnoha myšlenek, skončíte u praktikování hatha jógy a dalších zbytečných praktik. On je Jedno Jediné, které je za zapomněním tohoto „já jsem“. V Něm není vědění ani nevědění. On je transcendence poznání, a to se nazývá ryzí poznání.

Ten, kdo je ničitelem světa a Znalcem „vše“, je Šiva. Pokud zcela zapomenete na tento svět, přejdete do kauzálního těla, a pokud v tomto zapomnění dokážete naprosto setrvat pouhých patnáct minut, přejdete do tohoto „vše“. (SM: Jakmile sem vstoupíte, všude je tma…Zdá se, že „já“ tu hraje hru na schovávanou, aby ho ten, kdo ho hledá, nechytil. Zdá se, že „já“ vykopalo tento příkop, aby do něj ten, kdo hledá, spadl, a byl nucen hledání vzdát. Ale poté, co zde na chvíli postojíte, se někde poblíž ozve tichý hlas říkající: „Já jsem svědek této nevědomosti.“ Znovu se objeví odvaha hledajícího, aby tohoto zloděje (ego) chytil… Hledat znamená vytrvale sledovat.)

Pouze ten, kdo se tam dostane, pochopil toto „umění“ zapomenout na pět elementů, a stane se poznáním. A nakonec, když se člověk stane mistrem tohoto „umění“, je odhozeno i poznání. Dříve jste toto poznání používali k životu v tomto světě, ale „nyní“ se Jedno Jediné může vrátit do tohoto světa a používat Své poznání, aby zde zůstalo. (Sadguru žije ve světě, ale není z tohoto světa. Vidíme jeho tělo sedět před námi, ale On přebývá Sám v Sobě, a přestože neví nic o iluzi, používá Své poznání k setkání s naším světem.)

V současné době je vaše tělo, složené z pěti elementů, přiměno bohyní Májou tančit jako loutka. Ona je myšlenkou „já jsem“, ale Mistr ji odhodil. V Něm tvrzení „já jsem“ neexistuje a s takovým Mistrem po svém boku dojde k tomuto pochopení rychle. Když je zapomenut i ten, kdo zapomíná na tento svět, pak jste Já. Aby se tak stalo, musí se „vše“ zcela utišit (zmlknout/mouna) a nevyřknout ani „já jsem“. To je něco opravdu pozoruhodného a nepodobá se to ničemu jinému. Je to jako prostor osvobozený od toho, aby už nemusel být prostorem.

Pouze v tomto lidském těle se může člověk osvobodit od pout Máji a uniknout z jejího zajetí. Pouze v tomto těle můžete říci: „Budu zvolávat své „jméno“ („já jsem“) a hledat sám sebe. Pak opustím i to a získám poznání nedosažitelného Já.“

U slona a koně toto poznání nikdy nenajdete, a abyste poznání svého Já získali, přijali jste toto zrození. Jste tu proto, abyste hledali toto „vše“, ale tím, že budete chodit na poutě a dělat všechny ty různé praktiky, ho nikdy nezískáte. Popravdě jste s Ním neustále spojeni a nikdy jste nebyli mimo Něj. Nejste snad vy tím, kdo provolává toto „jméno“? Tolik dní jste bloudili a hledali sami sebe, ale „nyní“ vás Sadguru našel. Stará se o vás a ukáže vám, jak hledat své Já.

Dosud nepublikovaná přednáška Šrí Siddharaméšvara Maharadže na Dasboadh, 23. dubna 1928 večer

(do angličtiny přeložil John Norwel)

Překlad: Gabriela Adámková