Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

13.6 Jemné pochopení (z knihy Dasboadh)

8. 5. 2023 - advaita

8. Je tu element země, který je tvořen a ničen, a je tu bezmyšlenkovitost, která přináší pochopení nirguna. V hrubém stvoření je pouze „mnohost“ konstrukcí, které vznikají a zanikají (v hrubém stvoření se zničí „mnoho“ jmen a forem, ale toto bezmyšlenkovité Paramátman zůstává neustále).
9. Země je tudíž tvořena a ničena**. Voda také vysychá. Oheň též zazáří a uhasne a vítr rovněž utichne (velké elementy jsou nakonec tou nezničitelnou Skutečností).
**Věda nám dokazuje, že vše je tvořeno energií. Je to stavební kámen veškeré hmoty. Energie, ze které se skládá naše tělo, je stejnou energií, ze které se skládají cihly domu, ve kterém bydlíte, vaše auto, váš telefon, zvířata, stromy atd. Všechno je to stejné. Neustále „proudí“ a stále mění svou podobu. Toto je univerzální zákon neustálé transmutace energie…vše v tomto vesmíru se skládá ze stejné látky. Je jen přítomna v různých formách a tvarech… Existuje místo, kde všechny věci začínají, místo čiré energie, která prostě „JE“.

 

13.6 Jemné pochopení

//Šrí Rám//

1.  Pokud pozorně studujete toto „jméno“/“já jsem“, pět hrubých elementů se nazývá múla májou. Poté byste na základě formy „já jsem“ měli prostřednictvím vlastní zkušenosti poznat své Já.

2. Kdo je v této „řeči“ věčný a kdo ne? Takové je zkoumání nirguna.

3. Existuje pět velkých elementů, které nejsou věčné, a bezmyšlenkovitost. Je tu toto hrubé tělo s jménem a je tu vivéka/rozlišování mezi podstatou a ne-podstatou. A pokud se Ten, kdo nevyžaduje žádnou podporu, objeví jako tato „řeč“, pak jen pozorně naslouchejte (pokud vy, kteří jste se považovali za tělo, začnete používat vivéku, pak objektivizace ustoupí a vyjeví se toto poznání „já jsem“. Pak by díky tomu, kdo je bezmyšlenkovitou věčnou podstatou, měla tato ne-podstata zmizet.)

4. Existuje země, voda, oheň a prostor** a díky poznání je tu tato snadná „řeč“. Nyní mějte víru v tuto „formu“ a pevně se jí držte pouhým nasloucháním.

**Elementy se smísí a stanou hrubými. Šrí Siddharaméšvar Maharadž nechal své žáky, aby se týden učili být daným elementem a další týden dalším elementem.

5. Když je tady element země, pak by se měla Skutečnost nazývat světem. Když je tu velký element vody, Skutečnost by měl být nazýván vodou a když je zde element ohně, je tu oheň, slunce a zářná těla (a nikoli tato Skutečnost).

6. Když je tu vítr, pak se Paramátman nazývá větrem. A prostor znamená naprostou prázdnotu. Když je tu prostor, věčné bezmyšlenkovité Já je ve vaší mysli jakožto „já jsem“ (když je tu prostor, pak tu musí být vítr „já jsem“. Když „já jsem“ zmizí, zmizí i prostor.)

7. Abyste zjistili, zda je rýže měkká, stačí z ní ochutnat jen jedno zrnko. Stejně tak by měla být v tomto malém okamžiku poznána „zkušenost všeho“ (pokud uchopíte tento okamžik před sebou a tážete se po jeho podstatě, můžete pochopit celý život. V tomto malém a přítomném okamžiku není nic než poznání a to je pochopeno, když zanecháte myšlenky na svět, minulost a budoucnost. Když je dovoleno, aby v tomto poznání vyvstala myšlenka, náhle se objevuje hrubý svět. Když ale nahlížíte všude a na všechno očima této „zkušenosti“, tj. nic tu není, je tento okamžik plný poznání. A pokud dokážete naplnit tento okamžik pouze poznáním, pak můžete tímto „vším“ naplnit i každý následný okamžik, když se tak rozhodnete. Pak tu budete vždy; všude, kam půjdete, a každého koho potkáte, budete jen vy sami.)

8. Je tu element země, který je tvořen a ničen, a je tu bezmyšlenkovitost, která přináší pochopení nirguna. V hrubém stvoření je pouze „mnohost“ konstrukcí, které vznikají a zanikají (v hrubém stvoření se zničí „mnoho“ jmen a forem, ale toto bezmyšlenkovité Paramátman zůstává neustále).

9. Země je tudíž tvořena a ničena**. Voda také vysychá. Oheň též zazáří a uhasne a vítr rovněž utichne (velké elementy jsou nakonec tou nezničitelnou Skutečností).

**Věda nám dokazuje, že vše je tvořeno energií. Je to stavební kámen veškeré hmoty. Energie, ze které se skládá naše tělo, je stejnou energií, ze které se skládají cihly domu, ve kterém bydlíte, vaše auto, váš telefon, zvířata, stromy atd. Všechno je to stejné. Neustále „proudí“ a stále mění svou podobu. Toto je univerzální zákon neustálé transmutace energie…vše v tomto vesmíru se skládá ze stejné látky. Je jen přítomna v různých formách a tvarech… Existuje místo, kde všechny věci začínají, místo čiré energie, která prostě „JE“.

10. Je-li zde pouze toto „jméno“/“já jsem“, musí tu být prostor* a když je tu bezmyšlenkovitost, pak prostor a „jméno“ nezůstávají. Dokud tedy zůstává pět elementů, není bezmyšlenkovité Paramátma završeno. *(Maharadž – když je tu prostor, musí tu být i poznání)

11. Když totiž dojde k expanzi pěti velkých elementů, je to bezmyšlenkovité Já, které se jeví jako zničitelné. Ale věčné Átman je bezforemné a tuto Pravdu je třeba poznat.

12. Átman nelze být pochopeno tímto „vše“; přesto bez poznání tohoto „vše“ nelze Átman pochopit. Proto by měl Světec uvnitř tohoto světa nabýt bezmyšlenkovité pochopení.

13. Ten, kdo je bez myšlenek, je nazýván Světcem, a On je nezničitelný. Zrození a smrt nelze zmínit v souvislosti s Átman (zrození a smrt se týkají tohoto „vše“, nikoli Átman).

14. V bezforemném se objeví forma a ve formě se objevilo ono beztvaré (tj. forma je ono beztvaré, které se stává projevené). Bezforemné a forma by měly být pochopeny na základě vivéky.

15. Bezforemné by mělo být známo jako nezničitelné a forma by měla být známa jako zničitelná (ne-átman; tělo, mysl atd.) Rozlišováním mezi nezničitelným a zničitelným se zformuje tato „řeč“ (viz 13.1).

16. Nyní se v podstatě (já neexistuji) objevila ne-podstata („já jsem“) a v ne-podstatě se objevila podstata. Proto je třeba tuto bezmyšlenkovitou podstatu najít a pochopit (viz 13.2).

17. Vše, co je vytvořeno z iluzorních pěti elementů, je touto Skutečností, když se ale Skutečnost jeví jako četné různé formy, pak se říká, že Jedno jediné Átman prostupuje (jako prostor).

18. Stejně jako je uvnitř čtyř elementů nebe/prostor (tj. Átman je tam jako pozadí, ale není přímo vnímáno), stejně tak je uvnitř nebe Brahman (tj. přímé vnímání bezmyšlenkovité podstaty). A když je toto pečlivě prozkoumáno, je pochopeno, že nebe a Já se neliší.

19. Díky spojení s omezujícím konceptem větru je zde prostor a když tu omezující představa není, je zde nepředstavitelné Já. Tímto způsobem je nebe Skutečností, nepředstavitelnou a nevnímatelnou.

20. Nechť nyní probíhá bezmyšlenkovité zkoumání. Když však (stále) poznáváte múla máju, pak toto „vše“ nebylo zničeno a Skutečnost se nadále drží domněnek. Proto by měla být pomocí vivéky přivedena bezmyšlenkovitost.

21. Měli byste vědět, že Paramátman je bezforemné; je bezmyšlenkovitostí, to je podstata. Jak ale můžete být bezmyšlenkovití (já neexistuji)? To je třeba pochopit.

22. Konec těla zajisté nastane, když vítr (v podobě dechu) odejde. Kdybyste si však mysleli, že bezmyšlenkovitost má něco společného s tímto falešným tělem nebo větrem, pak byste měli zkusit zadržet dech (i když dech zadržíte, pořád jste zde; bezmyšlenkovitá Skutečnost je v dechu, ale je jemnější než dech).

23. Když se dech zastaví, tělo padne na zem a nazývá se mrtvolou. A mrtvola nemůže nikdy vykonat činnost, která se odehrává v tomto „čase vše“ (tj. v tomto „vše“ se odehrává všechno. V tu chvíli je tělo bez síly mrtvým tělem. Pokud však tuto sílu nepochopíme, pak jednoho dne, její dítě, tj. tento dech či prána, odejde a vše bude pryč. Proto pochopte životodárnou povahu této síly nyní, když je síla zde. Jinak zatímco říkáte: „Já dělám,“ zajisté přijde smrt).

24. Bez těla není vítr konatelem a bez větru není tělo konatelem. A jestliže pochopíte bezmyšlenkovitost, není ani tato „věc“, ani konatel. Tělo, vítr a konatel proto nemůžou být jeden bez druhého (proto je zdánlivé konatelství představou vytvořenou kvůli spojení s tělem a větrem tohoto „vše“).

25. Je-li vaše pochopení povrchní, je tu člověk, který vidí tento svět jmen a forem a říká: „já konám“. Jestliže přijmete bezmyšlenkovitost, pak nezůstane ani tato „věc“. Takové pochopení by mělo být rozpoznáno jako *nedvojná oddanost *(tj. nepřítomnost něčeho druhého).

26. Když se řekne: „Já jsem konatel“, pak by se to mělo říct s ohledem na vaše „přání“ (tj., cokoli se děje, je moje přání“, „já jsem poznání a vše se děje v tomto poznání“). Pokud se to však neříká vzhledem k vašemu „přání“, ale naopak vzhledem k vašemu tělu, pak jde o prázdné a bezcenné činy tohoto hrubého stvoření (uvědomte si, že konatelství spočívá v síle „já jsem“).

27. Pokud „Tam“ není konatel a vy neexistujete, jak by tu mohl být ten, kdo si užívá? To je znak bezmyšlenkovitosti, ale kvůli špatným myšlenkám („udělal jsem toto“, „udělal jsem tamto“) se tato bezmyšlenkovitost nemůže nikdy objevit.

28. Špatné myšlenky a bezmyšlenkovitost jsou jako světlo a temnota. Tak jako změny a neměnné nejsou totéž.

29. Když mája není, je tu toto zkoumání nirguna a v brahman nemůže „věc“ nic dělat. Když je tu pak Pravda, nikdy nemohou vyvstat domněnky.

30. Měli byte „mluvit“ k nirguně se spravedlností (vivékou). Pokud totiž není nirguna pochopena, To se stává „mnoha“ nespravedlnostmi. Jak mohou „mnozí“ slepí lidé zkoumat tyto klenoty?**

**Tato bezmyšlenkovitost a původní „slovo“ a bhadžany neboli devět druhů oddanosti jsou klenotem uvnitř skřínky „mnoha“, 3.10.27; 7.1.33

31. Když je zde nedvojná oddanost, takový Znalec je požehnaný a opět požehnaný. Díky „odevzdání se tomuto Átman“ je tu úctyhodný a Nejvyšší Puruša.

 Tímto končí šestá kapitola třinácté dášaky knihy Dasbodh s názvem "Jemné pochopení“.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložila Gabriela Adámková