Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Jsem věčně existující
23. 2. 2023 - advaita
Maharadž: Láska není náklonnost mezi jednou a druhou osobou, protože v absolutnu žádní druzí nejsou. Tato láska je tudíž důkazem Boží existence. Nemá tvar ani formu a je vše-prostupující.Cítíme se ztraceni a zničeni, protože tuto lásku omezujeme na svou individualitu a stavíme ji na úroveň své falešné existence. Ale tento důkaz Boží existence je mimo zničení. Tyto mylné představy jsou hrou mysli. Voda z řeky patří všem, ale my si přesto naplníme džbán a považujeme ji za svou. Omezením pocitu bytí na svou individuální existenci ho vystavujeme bídnému uvěznění v těle a spolu s ním i utrpení ve formě zásluh, nedostatků a strachu, že vše nakonec skončí smrtí. Toto se stává Damoklovým mečem po celý život. Dualita „já“ a „zbytek vesmíru“ nás pronásleduje navždy.
Jsem věčně existující
Když tu je vědomí sebe, člověk si může uvědomovat Óm, prvotní zvuk, a zároveň být svědkem světských činností, které se dějí. Bez vědomí sebe nelze slyšet Óm. Jeho účelem je řídit činnosti vesmíru. Tento pocit bytí, jak ho nazýváme, je sebeláskou. Láska zde znamená poznání našeho vlastního bytí. Láska a pocit bytí se neliší. Óm neboli Pranava představuje všechna vyjádření a jeho přirozeností je láska. Láska není náklonnost mezi jednou a druhou osobou, protože v absolutnu žádní druzí nejsou. Tato láska je tudíž důkazem Boží existence. Nemá tvar ani formu a je vše-prostupující.
Cítíme se ztraceni a zničeni, protože tuto lásku omezujeme na svou individualitu a stavíme ji na úroveň své falešné existence. Ale tento důkaz Boží existence je mimo zničení. Tyto mylné představy jsou hrou mysli. Voda z řeky patří všem, ale my si přesto naplníme džbán a považujeme ji za svou. Omezením pocitu bytí na svou individuální existenci ho vystavujeme bídnému uvěznění v těle a spolu s ním i utrpení ve formě zásluh, nedostatků a strachu, že vše nakonec skončí smrtí. Toto se stává Damoklovým mečem po celý život. Dualita „já“ a „zbytek vesmíru“ nás pronásleduje navždy. Pak máme vize a zkušenosti založené na našich představách. Uvědomnění si bytí potřebuje být uspokojeno splněním svých nesčetných a nikdy nekončících přání a tužeb. Jakékoli nedostatky v uspokojování těchto přání vedou k utrpení.
Teprve když se mysl osvobodí od těchto tužeb a přání, nastane trvalý mír. Pak realizujeme, že naše pravá přirozenost je v podstatě bezforemná a všechny zmatky a myšlenky proto odezní. Až když se tak stane, člověk ztratí všechny touhy a pozná svou pravou podstatu. To je skutečný blahobyt, v němž je nejvyšší klid poznán jako naše pravá přirozenost, a nikoli jako pouhá kvalita.
Pokud někomu řeknete, že jednoho dne zemře, bude reagovat vztekem nebo zmatením, zmate ho to vztekem. Důvodem je to, že ve Skutečnosti je tato osoba nesmrtelným Já. Vše, co nyní zakoušíme, se děje nevědomě a bez našeho přičinění, a přesto vědomě snášíme výsledky tohoto dění. V povaze čajtanji je, že cokoliv zmizí, se znovuobjeví, a naopak.
Co se týče mě, jsem mimo objevení i zmizení. Jsem věčně existující. Díky mé existenci vesmír promítá sebe sama. Jsem zdrojem všeho, co existuje a objevuje se, ačkoli v zásadě, ve skutečné podstatě, jsem podporou všeho a žádnou podporu nepotřebuji.
Přednáška Šrí Nisargadatta Maharadže
Překlad: Gabriela Adámková