Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

8.10 Jít před nulu (z knihy Dasboadh)

3. 2. 2023 - advaita

65. Toto viditelné „vše“ se stane zjevným, jakmile se všeho vzdáme, ale pak se toto neviditelné Brahman propadne do nicoty neboli nuly. Proto se od tohoto Brahman odvracíme.
66. Pak je na jedné straně to viditelné a na druhé straně Bůh a mezi nimi je toto místo/působiště nuly (Bůh nebyl realizován, protože tento závoj nicoty odděluje Boha a viditelné). Pak ten v práně, kvůli tupému intelektu/budhi říká: „Toto je Brahman.“ (Je to však poznané, „vše“ máji.)
67. Pokud nebyl Král rozpoznán, pak si za něj lze představit jeho služebníka. Když se před vás postaví Král, vše ostatní je zapomenuto.
68. Stejně tak byla tato nicota představena jako Brahman, ale později se před vás postaví Parabrahman. Pak je vše a tento klam nuly zničeno, je pryč.
69. Jemná bezmyšlenkovitost Brahman se však stala touto překážkou nicoty a tento prostor musí být překonán pomocí vivéky. Pak jste jako královská labuť, která pije mléko, zatímco nechává vodu stranou.

8.10 Jít před nulu

//Šrí Rám//

1. Jakmile je zkušenost „já jsem“ vymazána, dochází mezi lidmi k neshodám. Dobrý posluchač by měl odhodit každý koncept, kterého se držel, a pak si vyslechnout zázrak tohoto „příběhu“.

2. Jinak si toto Jedno jediné Brahman začne vytvářet představy a stane se zmatenou myslí a říká: „Chceš-li dosáhnout druhé strany (tj. Brahman), musíš zůstat v této světské existenci/samsáře. Pak nebudou břemena tvého džívy umístěna na Boha.“

3. Pak Jedno jediné říká: „To není možné, protože samsára přináší chamtivost a člověk se pak připoutá k tělu. Pak se od něj žádá, aby strávil svůj život ve službě ženě a rodině.

4. Jedno jediné (které se stalo zmatené) říká: „Samsára je tvou vlastní přirozeností a ty můžeš být šťastný i v tomto stavu. A pak, věnuješ-li ze svého bohatství něco darem, můžeš získat Pravý stav.“

5. Jiný říká: „Ale samsára je falešná a dokonalého stavu lze dosáhnout jedině prostřednictvím vajragji. Díky vajragji/odříkání je nebeská brána otevřená dokořán.“

6. Další (který je sám Brahman) praví: „Kde je nebe, o kterém mluvíš? Proč by měl člověk zanechat svých povinností a bezcílně se potulovat? Měl bys vést rodinný život/být pánem domu a podle toho si plnit své povinnosti/dharmu.“

7. Jiný říká: „Jak tu může být dharma, když je vše adharma/proti dharmě? Vždyť v této světské existenci vykonáváte mnoho činů, které jsou nesprávné.“

8. Další říká: „Měli byste se řídit tím, co vám říkají vaše četné přirozené touhy. Tímto způsobem se člověk v samsáře bez námahy dostane na druhý břeh.“

9. Jiný praví: „Je nutná víra. Jedině vírou lze dosáhnout Boha. Ti, kdo nemají víru, jsou ztraceni ve zmatku.“

10. Toto Jedno jediné říká: „Starších bychom si měli vážit celým srdcem. Ve skutečnosti bychom měli všechno považovat za Boha a naši matku a otce bychom měli zbožně uctívat.“

11. Toto Jedno jediné (které zapomnělo na Sebe samo) říká: „Když uctíváte brahmínské kněze a boží modly, pak uctíváte Nárajánu, který je matkou a otcem tohoto světa.“

12. Další praví: „Člověk by měl číst šástry, protože to jsou slova Boží. Tímto způsobem se člověk dostane do světa za.“

13. Jiný tvrdí: „Drazí lidé, čtení šáster nestačí. Musíte jít k chodidlům Sádhua.“

14. Další praví: „Vzdejte se všech těchto příběhů, protože to jsou jen zbytečné pomluvy. Stačí, když budete mít soucit se všemi tvory.“

15. Další tvrdí: „Každý by se měl chovat správně a v momentu smrti by měl opakovat Boží jméno.“

16. Jiný říká: „Pouze pokud jste si nashromáždili dostatek zásluh, můžete přijmout Jeho jméno. Pokud ne, když přijde konec, nebudete si na něj pamatovat.“

17. Jiný uvádí: „Dokud máte ještě život, měli bys jej činit smysluplným.“ Další říká: „Měli byste navštívit mnoho poutních míst.“

18. Další říká: „Proč se namáhat, abychom uviděli trochu vody a pár kamenů? Tím, že se ponoříš do studené vody, získáš tak akorát protáhlý obličej.“

19. Jiný praví: „Nemluv takto; velikost našich posvátných míst není srovnatelná s žádným jiným místem na světě. Jen při pohledu na tato místa se promění největší hříchy na popel.“

20. Další tvrdí: „Vaše mysl je jediným poutním místem, když se ji naučíte ovládat.“ Jiný praví: „Měli byste se uvolnit a zpívat kirtany.“

21. Další říká: „Jóga je nejlepší. Ta by se měla praktikovat jako první a díky ní se vaše tělo stane nesmrtelným.“

22. Další praví: „Jak je to možné? Smrt se nedá obelstít.“ Jiný říká: „Měl bys pokračovat na cestě oddanosti.“

23. Jiný říká: „Poznání je nejlepší.“ Další tvrdí: „Měli byste provádět sádhanu.“ Další říká: „Jsi vždy osvobozen.“

24. Další říká: „Pokud jste nespoutaní a svéhlaví, pak bude vždy existovat strach z hříchu.“ Jiný praví: „Naše cesta je svobodná a nespoutaná.“

25. Další tvrdí: „Nejdůležitější je nekritizovat a nezávidět druhým.“ Jiný říká: „Měli byste postupně opustit společnost zlomyslných/hříšných.“

26. Jedno jediné, které je Samo Brahman (ale je zmatené) říká: „Měli byste zemřít při pohledu do tváře toho, kdo vám připravuje a podává jídlo, a tak dosáhnete osvobození.“

27. Další říká: „Vzdejte se všech zbytečných řečí. Nejdřív potřebujete svůj denní chléb, ne? Pak můžete říkat, co vás napadne.“

28. Jiný uvádí: „Nejdříve musí pršet, pak může být některý z těchto způsobů považován za dobrý. Nejdřív musí být naplněno vaše břicho. Dokud není období sucha, můžete kterýkoli z těchto způsobů považovat za nejlepší.“

29. Další praví: „Měli byste vykonávat přísné askeze, protože tím získáte siddhis/nadpřirozené síly.“ Jiný říká: „Nejdřív musíte získat trůn pána Indry.“

30. (Zmatené) Jedno jediné, které je Brahman říká: „Chceš-li správně pochopit, musíš získat požehnání vetala (tj. krále duchů) a teprve pak můžeš dosáhnout bohů na nebesích.“

31. Jiný říká: „*aghora-mantra tě osvobodí, protože jen tak bude Bohyně Lakšmí potěšena. *(nebezpečná tantrická praxe)

32. „Když si ji připomínáš, každý čin je tvou dharmou a ty neděláš nic.“ Další říká: „Čin se stává škodlivý teprve tehdy, když jsi na něj pyšný.“

33. Další říká: „Každý by měl horlivě provádět mantru „vítězství nad smrtí“. Díky tomu budou všechna vaše přání naplněna a dosáhnete nadpřirozené schopnosti.“

34. Jiný praví: „Abyste nabyli velkého bohatství, uctívejte dětského šivu.“ Jiný říká: Když budeš uctívat ducha jménem zoting (duch komunity konkan), získáš vše, po čem toužíš.“

35. Další říká: „Uctívejte bohyni kálí.“ Jiný říká: „Uctívejte bhadra kálí.“ A další: „Požádejte o pomoc Akš uchhistu chandali (saraswati).“

36. Jiný uvádí: „Požádejte ganéše, odstraňovatele překážek“ a další říká: „Uctívej prostomyslného a odpouštějícího šankaru.“ Další praví: „Uctíváním bohyně bhagavanti můžeš rychle dosáhnout jakéhokoli přání.“

37. Jiný tvrdí: „Mallari vás velmi rychle učiní šťastným.“ Další říká: „Nejvyšší dobro je získáno oddaností vjankatéšovi.“

38. Další říká: „To vše je zásluhou tvých minulých činů.“ Jiný praví: „Všeho se dosahuje úsilím.“ A další říká: „Každé břemeno je třeba předat Bohu.“

39. Jiný říká: „Co je to za Boha, který mučí cnostné, zasloužilé a ušlechtilé?“ Další říká: „Toto je kali juga a utrpení se nelze vyhnout.“

40. Potom toto Jedno jediné pociťuje údiv, je překvapeno a vyčerpáno a říká: „Musíme prostě počkat, co se stane.“ (Pak se Jedno jediné, které je mimo toto všechno, uzavře do těla a pociťuje při všech těchto názorech mnoho druhů emocí.)

41. Takové jsou názory těch, kteří jsou chyceni v světské existenci. Říkáte-li něco z toho, přivoláváte si problémy a trápení, protože považujete tento svět za skutečný. Je však třeba pochopit toto „já jsem“, neboť je jen malým náznakem Jednoho jediného.

42. Co je tato „zkušenost“ Znalce? Když budete pozorně naslouchat, pak bude toto „vše“, a také toto Paramátma pochopeno.

43. Nikdo však nechce zanechat své koncepty a naslouchat tomuto „já jsem“, a proto je tu pouze intelektuální pochopení, a tak člověk říká: „Máte-li oddanost, pak vám dá Šrí Hari osvobození.“ Další řekne: „Brahman lze dosáhnout jedině prostřednictvím tvých vykonaných činů.“

44. Jedno jediné, které je vždy svobodné, říká: „Zakoušení radosti a bolesti se nelze vyhnout a koloběhu zrození a smrti se rovněž nelze vyhnout.“ Další praví: „Vlny nevědomosti nikdy nekončí.“

45. Jiný tvrdí: „Je-li všechno Brahman, jak můžeš mluvit o činnostech karmy? Další říká: „Mluvíš nesmysly a tvé myšlení je v rozporu s fakty.“

46. Další praví: „Když je všechno zničeno, pak zůstává jedině Brahman.“ Jiný tvrdí: „Toto tvrzení je nepodložené.“

47. Jiný říká: „Říkáš, že všechno je Brahman, a pak tvrdíš, že Brahman je ryzí poznání, ale tato dvě tvrzení si odporují. To vše nemůže být stejné jako Brahman.“

48. Další říká: „Když se nesetkáme s touto zkušeností „já jsem“, pak je potkáno „nevyjádřitelné“ Já a tato „řeč“ múla máji spolu s védami a šástrami utichne.“

49. V té době posluchač nenaslouchá tomuto „já jsem“ a jen opakuje to, co si přečetl: „Když nejsem, kdo by měl činit přesvědčení, neboť jak by tu mohla zůstat tato „zkušenost“, když je tu pochopení Skutečnosti?“

50. „Když je tu zkušenost „já jsem“, která se liší od tělesného vědomí, pak se tímto „já jsem“ stala tato bezmyšlenkovitá swarupa, která je před „já jsem“. A protože tuto „věc“ stvořilo toto Jedno jediné, proč by ji nemohlo také zničit?“

51. „Toto Jedno jediné existuje tak, že je svědkem, a tento svědek je oddělený,“ říká další. „Když jsi pozorovatelem, pak to je zkušenost-Já.“

52. „Pozorovatel je totiž oddělen od pozorovaného, a proto zůstává nedotčen. Díky pozorování zůstáváte oddělení, a to je zkušenost-Já.“ (Pozorování ale není zkušeností-Já; pozorování se dotýká pozorovaného a udržuje si důvěrný vztah s pozorovatelem/svědkem. Pozorování je tudíž dualita, a není skutečné. Nicméně když je tu zkušenost pozorování, pak je Já-nirguna nablízku a přebýváním v této trojici, pozorování samo od sebe odejde, ustane).

53. „Znalec objektu „vše“ je tedy to, co je mimo objekt. Třebaže je v těle „vše“, je přirozeně nedotčen.“

54. „Taková je zkušenost-Já,“ říká jiný. A další pak řekne: „Měl bys existovat prostřednictvím pozorování. I když jsi viděný, měl bys být oddělený tím, že jsi pozorovatel.“

55. Jiný říká: „Neexistuje žádné rozdělení. Existuje přirozené Já a Ono je bez rozdělení. Jak může být Brahman pozorovatelem? To by řekl jen zmatený intelekt.“

56. „Je-li všechno cukr, kde se bere hořkost? Když je vše Brahman, jak by mohla mít zkušenost-Já pozorovatele?“

57. „Prapanča a Parabrahman se neliší. Pouze ten, kdo mluví o rozdělení, vidí rozdělení. Je to však bezmyšlenkovité Átma, plné své vlastní blaženosti, které přijalo formu.“

58. „Je to jako tekuté ghí, které ztuhlo. Stejně tak se nirguna pouze objevila jako guny. Proč je od sebe oddělovat s touto představou pozorovatele?“

59. „Pozorovatel a pozorované a všechno je Jedno jediné, Pán světa. Proč se musíš snažit být pozorovatelem?“

60. (Nyní je popsána tato zkušenost „já jsem“.) „Toto Brahman na Sebe vzalo podobu tohoto „vše“.“ Taková je zkušenost prvního. „Proto je tato zkušenost uvnitř prakrti/puruši tímto bezmyšlenkovitým Brahman.

61.“Všechno je to, že Átma přijalo formu. Jak může zůstat od Své formy odděleno?“ Zkušenost druhého byla řečena takto.

62. A třetí řekl: „Poslouchej, když je prapanča ponechána stranou, je tu toto „vše“. A když tato „věc“ není, pak je tu pouze Bůh.“

63. A jiný, čtvrtý, řekl: „Viditelné bylo odděleno kvůli „mnoha“ věcem a nyní zůstává toto ryzí neviditelné poznání jako toto viditelné poznání. Skutečnost se stala tímto prožívajícím Brahman.“ (Tito poslední čtyři Znalci této „zkušenosti“ přijímají tuto „zkušenost“ jako pravdivou, Brahman neboli Átma se stali něčím. Nyní to bude Mistrem vysvětleno.)

64. Tyto „zkušenosti“ by však neměly být nazývány Brahman. Tato „zkušenost“, která je lékem na tělesné vědomí, je rovněž jedem, pokud člověk přijme sebe sama za skutečného (tato „zkušenost“ je poznáním neboli „já jsem“ a i to se musí ponořit do ryzího poznání neboli do ne-poznání). Jak lze říci, že Brahman je toto nic/nula? (Nula znamená, že všechna jména a formy byly opuštěny; a to, co zůstane, když je toto nic neboli nula, se nazývá touto „zkušeností“).

65. Toto viditelné „vše“ se stane zjevným, jakmile se všeho vzdáme, ale pak se toto neviditelné Brahman propadne do nicoty neboli nuly. Proto se od tohoto Brahman odvracíme.

66. Pak je na jedné straně to viditelné a na druhé straně Bůh a mezi nimi je toto místo/působiště nuly (Bůh nebyl realizován, protože tento závoj nicoty odděluje Boha a viditelné). Pak ten v práně, kvůli tupému intelektu/budhi říká: „Toto je Brahman.“ (Je to však poznané, „vše“ máji.)

67. Pokud nebyl Král rozpoznán, pak si za něj lze představit jeho služebníka. Když se před vás postaví Král, vše ostatní je zapomenuto.

68. Stejně tak byla tato nicota představena jako Brahman, ale později se před vás postaví Parabrahman. Pak je vše a tento klam nuly zničeno, je pryč.

69. Jemná bezmyšlenkovitost Brahman se však stala touto překážkou nicoty a tento prostor musí být překonán pomocí vivéky. Pak jste jako královská labuť, která pije mléko, zatímco nechává vodu stranou.

70. Pokud je toto viditelné „vše“ u zdroje odvrženo, pak je tato nula překonána (nejprve je tu vivéka „když tu nic není, pak je zde vše) a Parabrahman před touto múla májou je odhaleno (nezůstává ani vše, ani nic).

71. Zkušenost vyžaduje zakoušejícího a něco, co má být zakoušeno. Toto chápání vzniká z oddělenosti, pak se tato Skutečnost propadá do vritti nicoty. A v tomto prostoru nicoty se pak oddělenost zvětšuje a objevuje se vědomí těla.

72. Právě kvůli oddělenosti je Skutečnost „prožívána“ jako nula, a to je „já jsem“. Abychom však toto Já rozeznali, nesmí být přítomna žádná oddělenost.

73. Být sám tímto Já znamená pochopit Já. Je to přesvědčení oddělenosti, které přináší nulu/nicotu.

74. Na základě tohoto „já jsem“ je tu nula a když je tato „věc“, pak Parabrahman není. Zkušenost Já není touto „zkušeností“; Zakoušení Já značí být jako toto Já.

75. Vy jste dokonalé Já a proto by neměly být představovány mysl a „já“. Sádhu vám říká: „Vy jste Átma.“

76. Mysl je tímto „já“ a neexistující. V případě Světce nejsou známy. Proč by tu měla být úcta k této „řeči“, vždyť je to mysl a toto „já“?

77. Pokud však udržujete své pochopení v rámci této božské „řeči“ Světce, pak se dostaví ryzí zkušenost Já. Tímto způsobem se mysl sama přirozeně stává tímto Já.

78. Když přijmete „zkušenost“ múla máji, pak se toto nerozdělitelné a „bez částí“ stane vámi. A poté tato „zkušenost“ považuje za sebe sama svět „mnoha“ lidí a „mnoha“ konceptů.

79. Pokud ten, kdo lační po bohatství, získá bohatství, pak si ho bude v té době užívat.

80. Stejně tak, když se sádhaka vzdá tělesného vědomí, pak si bude tento šťastný Puruša skutečně užívat svého vlastního bohatství. Pak je tato zvěst o „zkušenosti“ onou Nejvyšší a bezmyšlenkovitou Skutečností.

81. Vy a toto Já jste naprosto stejní. Taková je vivéka džňánina a tato bezmyšlenkovitost ukončuje poznání deseti smyslů.

82. Pokud bylo poznání Átmy pochopeno pomocí mysli a tohoto „já jsem“, pak jsou v posluchači koncepty úplnosti a neúplnosti zničeny spolu se vším ostatním.

Tímto končí desátá kapitola osmé dášaky knihy Dasbodh s názvem "Jít před nulu".

 Z anglického překladu Johna Norwella přeložila Gabriela Adámková