Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
7.8 Rozprava o Naslouchání/Šravana (z knihy Dasboadh)
15. 11. 2022 - advaita
6. Díky šravaně je mysl pod kontrolou; díky šravaně je završena spokojenost; díky šravaně zmizí svazující přesvědčení, že jsme tělem.
7. Díky šravaně je zničeno individuální „jáství“. Díky šravaně tu není strach a díky šravaně se škodlivá „mnohost“ promění v prach.
8. Díky šravaně je tu dokonalé konání (tj. Já nedělám nic. On koná.); díky šravaně je tu *samádhi a díky šravaně končí sádhana tohoto „já jsem“. *(Maharadž: sama znamená stejný a adhi znamená před. Takže samádhi znamená, jako jsi byl před tím, tj. konec „já jsem“.)
9. Když má šravana společnost Světce/Pravdy, pak Skutečnost chápe nirguna rozpravu (tj. pak se setkáte Sami se Sebou). Díky šravaně se stanete Přebývajícím v Tom (tj. brahman).
10. Díky šravaně se zvyšuje pochopení. Díky šravaně roste rozlišování a díky šravaně se rozvazují pouta smyslových objektů.
7.8 Rozprava o Naslouchání/Šravana
//Šrí Rám//
1. Zapoměňte na všechno a naslouchejte tomuto „já jsem“, neboť to je sádhana paramarthy. Pak k této múla máji („já jsem“) přijde ona neduální spokojenost/samadhan. Je to šravana, která přináší přesvědčení, že „Ty jsi Skutečnost“.
2. Díky naslouchání/šravana je pochopena oddanost/bhakti. Díky naslouchání vyvstává bezžádostivost. Díky šravaně zaniká připoutanost k smyslovým objektům.
3. Díky šravaně nabudete čirou mysl; díky šravaně je tu odhodlaný intelekt/buddhi a díky šravaně je zničena omezující představa ega.
4. Díky šravaně vyvstává přesvědčení; díky šravaně je ztracen pocit „já“ a „moje“; a díky šravaně se uvnitř prostoru „já jsem“ objevuje spokojenost.
5. Díky šravaně je odstraněn strach; díky šravaně je vyjasněna původní pochybnost („já jsem“) a díky šravaně se předchozí směsice gun obrátí do naší vlastní guny (tj. objektivizace se stane touto sattva gunou, „já jsem“).
6. Díky šravaně je mysl pod kontrolou; díky šravaně je završena spokojenost; díky šravaně zmizí svazující přesvědčení, že jsme tělem.
7. Díky šravaně je zničeno individuální „jáství“. Díky šravaně tu není strach a díky šravaně se škodlivá „mnohost“ promění v prach.
8. Díky šravaně je tu dokonalé konání (tj. Já nedělám nic. On koná.); díky šravaně je tu *samádhi a díky šravaně končí sádhana tohoto „já jsem“. *(Maharadž: sama znamená stejný a adhi znamená před. Takže samádhi znamená, jako jsi byl před tím, tj. konec „já jsem“.)
9. Když má šravana společnost Světce/Pravdy, pak Skutečnost chápe nirguna rozpravu (tj. pak se setkáte Sami se Sebou). Díky šravaně se stanete Přebývajícím v Tom (tj. brahman).
10. Díky šravaně se zvyšuje pochopení. Díky šravaně roste rozlišování a díky šravaně se rozvazují pouta smyslových objektů.
11. Díky šravaně je pochopena bezmyšlenkovitost; díky šravaně nabývá bezmyšlenkovité poznání na síle a díky šravaně se toto Já stává sádhakovi jasným.
12. Díky šravaně jste obdařeni *ryzím intelektem/buddhi. Díky šravaně je probuzena vivéka a díky šravaně mysl prosí, aby viděla onoho bezmyšlenkovitého Boha. *(Vaší přirozeností je být a vědět a toto tělo a celý svět se objevuje uvnitř tohoto.)
13. Díky šravaně je zanechána špatná společnost (tj. tělesné vědomí) a díky šravaně ustupují *touhy. Díky naslouchání/šravaně vyschne hněv v tomto okamžiku. *(kama/touha, krodha/hněv, moha/přitažlivost atd. jsou kvality prostoru)
14. Díky šravaně je zničena přitažlivost; díky šravaně se zjevuje původní inspirace a díky šravaně se objevuje ryzí Já mimo pochybnosti.
15. Díky šravaně je dosaženo nejvyššího stavu; díky šravaně potkáte mír a díky šravaně je dosaženo toto nehybné nivritti.
16. Šravana není jako podstata, neboť díky šravaně je dosažena „věc vše“; ale díky šravaně je člověk přenesen přes tuto řeku světské existence.
17. Šravana je počátkem bhadžanu. Šravana je uvnitř „všeho“ a je počátkem tohoto „vše“. Díky šravaně se však tato „věc vše“ stává tím, co je Samo-ozařující/existujícím Átma Purušou.
18. Ať už je zde tento světský život anebo je tu odtažení se od tohoto světského života, bez šravany/naslouchání nelze ničeho dosáhnout (tj. vědění je oporou tohoto světského života). Bez šravany však toto bezmyšlenkovité paramátma v rámci saguna zkušenosti vidí skrze smyslové orgány (tj. je tu tělesné vědomí).
19. Bez šravany (zapomenutí všeho) není pochopena bezmyšlenkovitost a je poznán tento svět mnoha lidí. Na základě této „řeči“ („já jsem“) tu je tato původní snaha (vědění) a u zdroje je tato šravana.
20. Pokud nebyla během vašeho života vyslyšena tato múla mája, pak toto „tam“ upadá do hrubého těla. Tudíž nic se nevyrovná této „věci vše“ (tj. šravaně).
21. Díky sádhaně tohoto „vše“ jste pochopili Skutečnost. Tudíž šravaně se nic nevyrovná. Bez šravany nemůže konání tohoto „vše“ popravdě začít.
22. Stejně jako bez Slunce je všude tma, tak i bez šravany existuje v temnotě nevědomosti „mnoho“ různých metod.
23. Co je devět druhů oddanosti? Jaké jsou čtyři druhy osvobození? Co je tímto přirozeným stavem? Toto bezmyšlenkovité Já nelze pochopit bez šravany.
24. Šest povinností brahmína nebylo doopravdy pochopeno; opakování mantry nebylo pochopeno; uctívání nebylo pochopeno a způsoby, jak toto vše provádět správně nelze skutečně pochopit bez šravany.
25. Přísné sliby „mnohosti“; dary „mnohosti“; askeze „mnohosti“; sádhany „mnohosti“; jógy a poutě „mnohosti“; nelze bez šravany skutečně pochopit.
26. „Mnohost“ je učením a poznáním pindy (těla); „mnohost“ je hledáním skrze hrubé elementy; „mnohost“ je rovněž tímto uměním vědět a tímto poznáním brahman, což však bez šravany nepochopíte.
27. Pak existují různé druhy rostlin v rostlinné říši; pak to Jedno jediné roste díky elementu vody (tj. díky objektivizaci se stává živou formou); pak se toto Jedno jediné rodí díky tělesným složkám a toto „vše“ se stává džívou (když není prováděno toto vše/“já jsem“, tj. šravana, je tu objektivizace/představa a člověk se považuje za tělo.)
28. Když je toto „vše“ (tj. saguna) džívou, toto Jedno jediné (tj. nirguna) je prithivi/element země; když je toto „vše“ džívou, pak je toto Jedno jediné sluncem a když toto „vše“ existuje jako džíva, pak je toto Jedno jediné větrem (tj. Jedno jediné se stává elementy, jednota odpadá a je představeno „mnoho“ objektů a toto „vše“ se stává džívou).
29. Když se toto „vše“ stane džívou, pak se Jedno jediné stane expanzí prázdnoty (z této nicoty „já jsem“ vzniká všechno díky představě „mnoha“ jmen a forem). Když se však „vysloví“ toto „vše“ (tj. šravana) a vznikne prostor múla máji (tj. „já jsem“ neboli nula), pak je příbytkem džívy toto „vše“ a toto Jedno jediné splyne s Parabrahman (tj. když člověk provádí šravanu, pak elementy a „mnoho“ různých džívů nejsou již více spatřovány odděleně a vzniká prostor „vše“; když však člověk zanechá tuto šravanu, vzniká činnost mysli a „mnoha“ forem a představ).
30. Když se toto „vše“ (tj. šravana a řádná sádhana) setká s džívou (tato universální mysl tohoto „vše“ se stane individuální myslí), pak se z této Jedné jediné podstaty stává mnoho druhů sádhany. Pak tato bezmyšlenkovitá Skutečnost zná pouze naslouchání ušima z masa a krve.
31. „Mnoho“ zemí, jazyků a názorů na této zemi je výsledkem této nezměrné Skutečnosti. A skutečně, k pochopení tohoto Já neexistuje větší sádhana než šravana tohoto „vše“. (Šravana značí vědět/znát „vše“ a to je jediná pravá sádhana, jinak „mnoho“ jmen a forem a zemí a džíva atd. zůstane).
32. Díky šravaně se člověk přestává zajímat o pomíjivé věci; díky šravaně toho, kdo je spoutaný/baddha, vzniká mumukšu/aspirant; díky šravaně aspiranta vzniká sádhaka, který velmi usiluje o svobodu.
33. A díky šravaně sádhaky je toto ryzí pochopení siddhy přijato uvnitř těla „vše“. Pak se toto poznané „vše“ stane otevřené a bezmyšlenkovité paramátma.
34. Pak se toto místo hříchu a nečistoty stane zásobárnou velkých zásluh a v tu chvíli se tato guna šravany stane nirgunou („já jsem“ se stane „já neexistuji“).
35. Puruša, který měl nečisté buddhi/intelekt a byl nečistým átmou, se stane čisté átma. A když nastane tato nezměrná velikost átmy, pak již není třeba naslouchat šravanu.
36. Šravana je plodem/výsledkem poutí a posvátných slibů (tj. na základě tradiční oddanosti došlo k tomuto pochopení) a poté se to stane bezmyšlenkovitou nirgunou. Pochopte, že pokud jej nelze získat okamžitě, pak to nemůže být touto čistou zkušeností šravany (tj. zapomeňte vše a právě v tom okamžiku Jste On. Zanechte každou představu a přísliby budoucích zisků, které vytváří vaše „mnohé“ sádhany).
37. Tato nemoc „mnohosti“ a utrpení „mnohosti“ (tj. „já jsem tělo“ a drsné poutě a sliby) jsou v té době zmírněny tímto lékem šravany. Takové je úspěšné uskutečnění šravany a je poznáno jedině prostřednictvím zkušenosti „já jsem“.
38. Když je bezmyšlenkovitost pochopena skrze šravanu, pak se teprve stane zřejmým vaše velké duchovní požehnání a Nejvyšší paramátma je pochopeno skrze zkušenost Já.
39. Tato šravana (zapomenutí všeho) by měla znát mananu (udržovat tohoto pochopení) a pak by měl být skrze mananu pečlivě prozkoumán vnitřní význam. To přináší *nijidhysanu a to je samadhan. *(viz 19.5.28 – vstoupit „tam“/brahman)
40. Proto když je pochopen vnitřní význam „já jsem“, je tu ryzí spokojenost/samadhan. A v tomto vnitřním prostoru pak okamžitě dochází k obratu směrem k nepochybnosti/nepřítomnosti pochyb.
41. Tělesné vědomí je kořenem zrození a díky šravaně je vykořeněno a poté nastává přirozená a jasná spokojenost/samadhan.
42. Jak tu ale může být spokojenost/samadhan, když tu není ani šravana, ani manana? Pak tu jsou jen pouta takzvané svobody uvázaná kolem vašich chodidel.
43. Můžete být mumukšou, sádhakou nebo siddhou, přesto bez šravany se stávají nevázaným a nepodstatným mluvením. Šravanou a mananou se však toto vědění vritti zcela očišťuje (tj. přesahuje poznání).
44. Pokud „zde“ toto věčné neprovádí šravanu, měli byste vědět, že se stalo něčím zcela odlišným (tj. něčím vymyšleným). A pokud se toto brahman stane tímto „vše“, sádhaka by si neměl užívat toto „vše“ (tj. toto „vše“ je třeba opustit, a ne se v něm utápět; je jen prostředkem, jak dosáhnout Skutečnosti).
45. Jak by mohlo dojít ke Konečnému završení, pokud „zde“ není prospěch-Já šravany? Stačí se jen podívat a uvidíte, že cokoli bylo dříve vykonáno bez šravany, všechno přišlo vniveč (kde je včerejšek? Proto pochopte toto „nyní“).
46. Proto by zde měla být šravana. To je jediná sádhana, kterou byste měli pevně držet v mysli. A pak byste měli v každém okamžiku setrvávat na hladině oceánu této světské existence.
47. Toto *“jídlo“, které bylo ochutnáno, je třeba ochutnat znovu. Tato „voda života“, která byla přijata, by měla být přijata znovu (tj. člověk by měl přestat objektivizovat a pít tuto vodu života). Tímto způsobem by se měla *šravana a manana provádět znovu a znovu. *(ochutnávat tuto blaženost „já jsem“, tj. podstatu smyslových zkušeností, bez níž byste nemohli žít ani na okamžik)
48. Kde není úcta k šravaně, tam se kvůli lenosti Puruša stává člověkem a Skutečnost je zbavena Svého vlastního Já.
49. Ten, kdo chrání tuto *lenost, utopí ono Konečné završení paramarthy. Proto by prostřednictvím této „řeči“ měla být prováděna pouze šravana. *(tj. zapomenout na své Já je skutečná lenost. Můžete být neustále zaměstnáni tímto světem, ale pozorně se podívejte a hleďte, že ve skutečnosti je to představa a lenost)
50. Nyní, proč by měla být prováděna šravana, když „vše“ pochopilo tuto cestu nirguny? Pak, v následující sbírce slov, bude bezmyšlenkovitost ne-mysli.
Tímto končí osmá kapitola sedmé Dášaky knihy Dasboadh Rozprava o Naslouchání/Šravana.
Z anglického překladu Johna Norwella přeložila Gabriela Adámková