ADVAITA.cz

84. Lidské tělo se schopností rozlišování (vivéka) (z knihy Amrut laja 2)

13. 5. 2022 - advaita

Dasboadh: Dášaka 14, kapitola 9, verš 1

Prvním zázrakem lidského těla je nepochybně schopnost rozlišování mezi Já a ne-já. Konatelem všeho je Já a tělo je ne-já.

Až když člověk provede rozlišení mezi Já a ne-já, a také objeví, kdo jsme a kdo nejsme, pozná zázračné schopnosti těla a popřemýšlí o tom, co skutečně existuje, přijde na to, že lidské tělo je vskutku na vyšší úrovni než všechna ostatní těla. Je dokonce nadřazeno Bohu. Nejsme tělo stvořené z pěti elementů, nýbrž jsme ´Vše-znající Já´. Pomocí Poznání přijdeme na to, že jsme ´svědkem´. Já je konatel, jakož i zakusitel všeho. Vše, co je viděné a co se jeví, je ne-já. Uvažování nám pomůže zakusit, že ve skutečnosti jsme Já.

Ve světě jsou pouze dva objekty. Jedním je ´já´a druhým je ´moje´. Dům, syn, sloni atd. tvoří ´můj´svět, ale nechybujte, není tu žádné ´já´. Říkat ´já´ je ego a říkat ´moje´ je připoutanost. Nevědomá osoba pokládá své tělo za ´já´ a říká mu ´moje´. Když se ho zeptáte: ´Kdo je já?´ a ´Co je moje?´, odvětí vám: ´Já jsem já a tělo je moje. Uši, nos, atd. jsou moje.´ Neřekne vám: ´Já jsem nos.´ Řekne: ´Uši, nos, atd. jsou moje, ale já nejsem ani uši, ani nos.´ Ani nos neřekne: ´Nos je můj´, a ani nepoví: ´Já jsem nos´. Z toho důvodu vyplývá, že Ten, kdo označí celé tělo za své, musí být někdo jiný. Musí být od těla oddělen. Poté, kdy mysl, intelekt atd. zmizí, ten, kdo říká, že mysl, intelekt atd. neexistují, tu ve skutečnosti zůstává, a to jsi opravdu ´Ty´. Toto ´já´ je Já.  I kdybyste řekli, ´Já je moje´, znamenalo by to, že jste Já. Říkáte: ´tělo je moje´, přesto se dosud ztotožňujete s tělem. Popřemýšlejte o tom. Již jste sami zakusili, že nejste tělem.

Nyní uvažujte a rozlišujte mezi ´podstatnými´ a nepodstatnými věcmi, existujícími ve světě. Tato zářnost Poznání je všeobjímající a existuje ve všem. Tímto způsobem by měla být vychutnána radost (laskavost) jednoty. Vnitřní Já je přítomné ve všem. Těla všech živých bytostí jsou složena z pěti elementů. Stejně jako jsou ozdoby vyrobeny ze zlata, tak všechna těla, ať už stromů, slonů, koňů, lidí, jsou pětielementárními produkty vesmíru. Když zemřou, v prach se navrátí. Tento prach je pak odvanut větrem. Vítr se smísí s životní energií, která se následně rozplyne do Skutečnosti. Skutečnost je za poznáním a nevědomostí. Říká se Jí také ´Absolutní poznání´ (Vidnžňána). Zde se rozdíly typu ´já´a ´ty´ vytratí. Na počátku tyto rozdíly nikdy neexistovaly. Nastávají až s naším vybavením. Právě to je ego a připoutanost. Skutečnost nic z toho nemá.

Říkáte-li ´můj dům´, pak činíte rozdíl mezi vámi a domem. Zde se slovo ´můj´ stává příčinou. Vidoucí a viděné může být přesně vymezeno, ale stejně tak může vidoucí splynout s viděným. ´Já´ a ´moje´ se současně rozplyne do zapomnění. Když jste tím, kdo říká, že tu nic není, pak tu právě vy zůstáváte. Nakonec přijde moment, kdy i ten, kdo říká, že tu nic není, také přestane existovat. Je tu Skutečnost, ´svarúpa´, ta samotná je ´Absolutní poznání´ neboli Vidžňána. ´Spontánní přirozený stav´ je skutečný důkaz, který nás dokazuje. Je to naše pravé potvrzení. Je to Pravda, tudíž jediný pravý stav, a ne něco vykonstruovaného. Když v něm zdánlivě provedete změny, je to jen iluze. Skutečný stav je naší prapůvodní ´pravou přirozeností´, jež je bez počátku. Ve chvíli, kdy na tom pracujete a vytváříte v tomto stavu nepatrné změny, pak neskutečné a neexistující objekty, i když vymyšlené, berou na sebe mimovolně skutečnou podobu. ´To, co lze vnímat, a tudíž se na to lze soustředit, je iluzí, a to, co nelze vnímat, je Brahman.´ To, co je zakoušeno jako něco, co si je vědomo světa, je iluze, mája.

V jazyce maráthí se to nazývá ´maja nasate´. Slovo ´nasate´ je to, co je zkažené. Proto mája je oprávněně popisována jako to, co je zkažené. Nasate je složenina z ´na´ a ´asate´; přičemž ´na´ je zápor a ´asate´ značí ´je´. Tudíž nasate znamená ´není´. To, co je zkažené, je tím, co není (mája). Mája je bez podstaty, kdežto Brahman je podstatnou esencí. Brahman je věčný. Když je vše ostatní zničené, pak to, co zůstává, je Brahman. To, co je zničené, je ´nepodstatné´, a to, co zůstává, je ´esenciální podstatou´. Usnout znamená zapomenout na vzpomínky spojené s tímto světem a probudit se značí připomenout si je. Když spíte, období (koncept) je ukončeno. Když koncepty typu ´vnitřní mysl´ (antahkarana), Pán Višnu, Pán Brahma a Pán Šiva zmizí, dostáváte se do stavu túrja. ´Túrja´ je spojení ´tú´ a ´raha´ (tú-ty + raha-zůstáváš). Stav, kdy pouze ty zůstáváš, je stav túrja. Vzdejte se tohoto ´já jsem´, neboli stavu túrja, a pak získáte Skutečnost (svarúpa).

Všechny objekty pocházejí z prachu, a proto končí jako prach. Přesto prachu poskytujeme mnoho rozličných jmen, například rozlišujeme prach jako zeď, místnost k uctívání, obývací místnost atd. Lidské tělo je také prach. Stejně jako je hlíně samotné dáno mnoho různých tvarů, které se pak nazývají hrnky, misky apod., tak je i tento svět vytvořen z hlíny. Díváte-li se na objekty z hlediska hlíny, nikdy nevidíte dům. Mnoho jmen se ujalo, aby se tím usnadnil náš každodenní život. Ten, kdo je nevědomý, dává věcem jména, zatímco Džňánin si uvědomuje, že vše je hlína. Čím více jmen, tím více konceptů. Přesto tvrdíte, že nejste schopni vzdát se pochybností a rozhodnutí, protože ty vám skýtají útočiště, kam se můžete uchýlit a přestat duchovně růst. Jakmile si uvědomíte, že vše je hlína, koncepty zmizí. Všechno – vesmír, všechny živé bytosti, atd., jsou produkty životní energie, a nakonec se do ní navrátí.

Žák se zeptal: ´Co dělat poté, kdy je dosaženo Poznání?´ Mistr odvětil: ´Uveď toto Poznání do praxe a uctívej Mistra.´

Až do tohoto bodu bylo poznání podrobně vysvětleno. V textech se říká: ´Nakonec zanech všech starostí o tělo a uchyl se ke mně samotnému.´ Ten, kdo sídlí ve všech srdcích, je ´já´. Nedělat nic je uctívání a neříkat nic je nejvyšší oddanost, kterou Jemu můžeš nabídnout. Pokud se snažíš něco dělat, je tím celý proces narušen, a to, co se snažíš spatřit, se zdá být skryté. Poznej to a seď v klidu. Bude to mít stejný účinek, jako kdybys Jej uctíval, nebo pro Něj zpíval bhadžany. Díky milosti Mistra individualita (džíva) nejen že ztratila svou nevědomost (džívovství), ale získala také poznání (šivovství) a stav Paraméšwara. Ve vztahu k Němu vám vznikl závazek, proto byste Ho měli uctívat. Ten, jehož myšlenky se drží chodidel Mistra, kdo jej miluje, věří mu a chová k němu velkou úctu, miluje vlastně své vlastní Já. Ten, kdo miluje svého Mistra, váží si nejen Poznání, ale také skutečného Já.

Pokud se stane, že vám nedotknutelný (žebrák) zachrání život, rozvinete k němu laskavý vztah. Tato láska vytryskne proto, že vás dostal do vztahu, kdy jste mu zavázán. Jak vytryskne láska? Jaké je měřítko lásky? Láska je měřena podle rozsahu uctívání. Právě uctíváním je láska dávána najevo. Poznání je (v žebříčku hodnot) tím nejdůležitějším. Nikdo, ani Bůh, Pán Indra či král, vám nemůže nabídnout Poznání. Proto byste měli milovat Mistra. Čím více si vážíte Poznání, tím více milujete Mistra. Každý z vás nejprve podrobte svou vnitřní mysl zkoušce.

Čím se zabývá koncept a co odkrývá touha? To byste měli chtít doopravdy znát. ´Jaká je vaše víra, takový je váš Bůh.´ Uctívejte, abyste urychlili svůj vlastní růst (úspěch). Uctívejte toho, kdo si vás zavázal. K tomuto účelu si osvojte postoj, že vše, co se má stát, nechť se stane. Cokoliv má zmizet, nechť zmizí. Když jste Pán, sídlící v srdci každého, čeho se vám nedostává? Džíva se nejen přeměnil v Šivu, ale nyní se dostal za stav Brahman. On je Parabrahman.

Datum neuveden

Z knihy Amrut laja 2

Překlad: Aleš Adámek