ADVAITA.cz

73. Prvotní iluze a smrt ega (z knihy Amrut laja 2)

18. 2. 2022 - advaita

Dasboadh: Dášaka 12, kapitola 6, verš 1

Brahman je nepřerušovaný, neposkvrněný, věčný, čirý a bezvadný; je prázdný stejně jako neprostupný, je nezměrný jako nebe.

Brahman je nepřerušovaný a čirý. Spontánní a zcela přirozený. My jsme Brahman. Činy ho nijak nezasáhnou. Staneme se ´vědomi si Já´,  když si uvědomíme, jaké to je, když zde není žádný prostor, žádný čas, žádné místo, žádná vzdálenost, atd. Pán atributů (gun) je tím, kdo vytvořil pojem ´já jsem´. Vědomí, neboli zdroj inspirace, se nazývá Íšvara, či Pán Šiva, zobrazený jako ´napůl muž - napůl žena´ (forma lingamu). LakšmíNarajána je Lakšmí a Narajána dohromady. Lakšmí značí zaměření pozornosti (lakšja je cíl) na otázku ´Kdo jsem Já?´, a Narajána je vědomí, které si hraje v každém.

Vše vyvstalo z tohoto vědomí. Z toho důvodu Narajána je všemocný. K tomu, aby se vědomí někde umístilo, bylo zapotřebí nějaké místo. Takže byl vytvořen prostor. Později se vědomí rozšířilo a vzniklo nespočet objektů. S objekty přišla ´přítomnost´ či ´nepřítomnost´ objektů. On (vědomí čili Narajána) se označuje jako ´svědek´, ´jasnovidec´, ´poznání´, atd. Nevědomá osoba pokládá vědomí za Paramátman (Nejvyšší Já).

Iluze, která vznikla jako první, se nazývá prvotní iluzí (´já jsem´). Tato prvotní iluze je nesprávná představa, a vše, co je vytvořeno tímto omylem, je neskutečné. Svět se zrodil až po vzniku prvotní iluze. Stejně jako režisér filmu přidělí různé role různým hercům, tak i vědomí přistupuje k této hře, která se odehrává v podobě světských záležitostí. Veškeré představení se děje pouze na tomto pozemském světě. Je to vskutku ohromné divadlo, ale stejně se vždy jedná jen o podívanou podléhající rychlému zániku. Íšvara, Bůh, je tím, kdo je ozdoben touto ohromností. Bůh Íšvara, vědomí, bylo nakaženo iluzí. Bůh Íšvara vše stvořil. Musí tedy být oporou všemu stvořenému. Íšvara musí pečovat o vše, co stvořil. Jeho ohromnost trvá tak dlouho, jak dlouho trvá jeho stvoření.

Vědomí vyvstalo ze Skutečnosti (Parabrahman). Jestliže vědomí poklesne na úroveň pozemských záležitostí, pak je charakteristické přívalem kvalit (gun). Z toho důvodu se nazývá podněcovatel kvalit (Gunakšobhini). Pokud se vědomí obrátí nazpět směrem ke svému zdroji, zmizí. Když je vědomí v nehybném stavu, nazývá se gunasamja. Je-li vědomí zacíleno k vaší ´pravé přirozenosti´ (svarúpa), rozplyne se. Pokud se vědomí, neboli Bůh Íšvara realizuje vně, zajímá se o světské záležitosti. Nazývá se Višnu, opatrovatel. Tento aspekt vědomí se označuje jako satva guna. Avšak pokud zapomene na sebe sama, nastoupí zapomnění. Tento aspekt vědomí se označuje jako tamas guna. Když jste při vědomí, pak převládá radža guna. Věřit všemu, co se objevuje v iluzi, a pokládat to za skutečné, je nevědomost. Být vědomím je pravé poznání. Když jste si vědomi veškerého objektivního světského života, pak se jedná o nepřirozené, překroucené poznání.

Nejprve se zrodil kožený vak plný masa a kostí, potom mu bylo přiděleno ´to a to´ jméno a pak následovaly další věci. Člověk žije svůj život tímto způsobem, aniž by někdy přijal pravdu. Vždy říkáte: ´Já jsem ten a ten´ a neustále se ztotožňujete s tělem. Právě z tohoto důvodu autoři dávných textů prohlašovali, že vše, co je vámi vyřčeno, není nic než hromada lží, tedy vše je neskutečné. Navzdory poznání, že křeslo není nic než dřevo, nazýváte to dál bez váhání křeslem.

Je to náš intelekt, který je zodpovědný za toto rozhodnutí, které činíte bez váhání. Děje se tak proto, že si náš intelekt neuvědomuje Pravdu. Intelekt nemá kapacitu rozhodnout o Pravdě, rozpoznat ´pravou přirozenost´ (svarúpu). Kromě ztotožnění Sebe s Já jsou všechna rozhodnutí pouze chvilková povrchní rozhodnutí intelektu, a proto jsou neskutečná. Můžete mluvit pouze o neskutečných věcech. ´Skutečnost´ je jediná Pravda. Co o ní lze říci? Spontánní vědomí je čirá a absolutní kvalita satva guny.

Sedm nebes označuje typické kvality vnitřní mysli (antahkarana). Jsou to nevědomost a šest nutkání. Když vznikne ´já´, zrodí se svět. To znamená, že ego nemůže nikdy dospět ke ´Skutečnosti´, čili k vaší přirozenosti (svarúpa). Musí nejprve umřít, aby jí dosáhlo. Jen ten, kdo je pod vedením Satgurua, kdo je schopen dorůst ke Skutečnosti. Ego je tím, co je zcela ovládáno světem, který ho odlákal.

Dokud se nerozplyne myšlenka existence světa, ego nezmizí. Jakmile svět přestane existovat, ego zemře přirozenou smrtí. Z toho důvodu nepokládejte tento svět za skutečný. Když ho budete brát za neskutečný, ego zmizí. Myšlenky typu ´nečeká mě nic jiného, než že budu poslán do pekla´, či ´mám právo na své uznání´, jsou pouze falešnou pýchou na tělo (ego), které musí navždy ustat.

V hinduistickém eposu Mahabharata měl Ardžuna syna, jenž byl ve formě Ardžunovy pýchy. Syn nakonec přestal existovat. (Abhimanju neboli Abhiman - pýcha). Pýcha je zde brána jako syn Ardžuny, neboť Ardžuna jí dal existenci. Tato pýcha odsunula Krišnu (Skutečnost) a Ardžunu (Átman) do podsvětí (spodního světa). To poukazuje na fakt, že ten, kdo chová v mysli pýchu, nedospěje ke Skutečnosti. Dokud pokládáte svět za skutečný, jste plný ega, a Skutečnost se zdá být na hony vzdálená. Uvědomění, že iluze je neskutečná a že Brahman je jediná Pravda, je podobné válce. Říkat, že tento svět je skutečný, je samo o sobě pýchou. Vy jste Skutečnost. Vaše ego překonalo sedm obalů (potrava, prána, mysl, vyšší mysl, blaženost, nevědomost a poznání) a přišlo na svět.

Nikdo, kromě žáka Satgurua, nepřejde ze Skutečnosti do světského života a nevrátí se nazpět do Skutečnosti. Pokud je celkový hrubohmotný projev, neboli forma Boha, čili forma Virata, odhalen nevědomým lidem, ti ji stejně nejsou schopni pochopit. Chápat něco takového je mimo jejich schopnosti. Formu Virata mohl pochopit jen Ardžuna, když mu Pán Krišna sdělil Sebe-poznání. Prostě to znamená, že byste si měli pomoci poznáním, abyste si uvědomili, že poznání, které sídlí v každém, je ´Já´  Pán Krišna.

Prozkoumejte vnějšek a vnitřek a pomocí poznání si uvědomte, že ´Já´ jsem jako jediný přítomný v každém. Toto unikátní poznání má oči, ruce, nohy, atd. všech individuálních bytostí živočišné říše. Toto univerzální tělo je ve formě poznání a má tisíce podob (tváří). Ve své formě (Virata) Krišna pojídá tisíce rozličných kořistí, přičemž mu k tomu slouží tisíce různých úst. Každý kritizuje touhy. Vy, co tak činíte, nejíte či nedýcháte? Touhy můžete kritizovat jen tehdy, žijete-li bez vzduchu.

Je tu pět typů tužeb. 1) Touha po slovech (řeči), 2) touha po pocitu (doteku), 3) touha po tvaru (viděnému objektu), 4) touha po vůni a 5) touha po chuti. Jak bude vaše tělo fungovat bez těchto tužeb? Je tomu tak, že lidé, posedlí rodinným životem, jedí, zatímco ti, kdo hledají Nejzazší pravdu, postupují dál životem bez jídla? Chcete-li se pokusit hledat Nejzazší Pravdu až poté, co opustíte všechny své touhy, budete muset čelit obrovskému množství překážek.

Touhy jsou neskutečné, a všechny slouží jedinému účelu – ochraně těla. Vždy mějte na mysli, že vám neposkytnou pocit uspokojení. Jsou tu pro vaše rozveselení, a kvůli tomu, že pro ně máte slabost, nabyly nekonečné důležitosti. Proto je tato přednáška věnována tématu ´touhy´. Nezapomeňte, touha není správný prostředek k získání štěstí. Mějte na paměti, že stejně jako tráva pomáhá přežít zvířatům, tak i touhy pouze pomáhají přežít tělu. Lidé nemají zájem o nejzazší Pravdu, dokud jejich rodinný život běží hladce a bez problému.

Do mysli je možné pojmout v jednom okamžiku pouze jednu myšlenku. Pokud mysl pracuje na jedné myšlence, nemůže přijmout další. Pouze když se mysl vzdá myšlenky, stane se prázdnou a potom může přijmout další myšlenky. Z toho důvodu ten, jehož záměrem je získat objekty, které mu mají poskytnout zábavu a veselí, nikdy nebude a nikdy ani nebyl pravým hledačem Nejzazší Pravdy. Nejzazší Pravda nemůže být nikdy realizována bez zřeknutí se tužeb. Ti, kdo naplňují touhy pouze za účelem funkčnosti těla, a stále uvažují o Nejzazší Pravdě a jejich záměrem je se s ní sjednotit, jsou těmi, kdo Nejzazší Pravdu získají.

Nejzazší pravda je získána, pouze když se zřeknete těla utvořeného z pěti elementů, které jsou odlišné od Skutečnosti. To, co po zřeknutí se těla zůstává, je Já. Džňáninové, kteří se v minulosti tímto způsobem zřekli těla, k tomu potřebovali velké úsilí a nakonec sklidili obrovskou slávu. Lidé posedlí touhami mají pocit, že tím nejdůležitějším je jejich rodinný život.  Jejich pozornost je stále zaměřena na uspokojování základních potřeb, jakými jsou jídlo, ošacení a obydlí. Tato posedlost zapříčinila jejich pád. Odpadli proto, že nemají ani Sebe-poznání, ani netíhnou k zřeknutí se (vajragja). Nejsou ani ryzí, ani nevedou dobrý život.

Ve světě se vše mění, ale Skutečnost není žádnou změnou zasažena. Skutečnost je jediná entita, kterou si můžete uvědomovat, aniž byste si toho byli nějak zvlášt vědomi. Je to ´To´, jehož existence, zkušenost, a půvab setrvává spontánně bez povšimnutí. Skutečnost je vaše vlastní pravá forma. Můžete Ji vnímat, aniž byste se Jí dotýkali. Nevydává žádnou vůni, ani dobrou, ani špatnou. Je Mistrem barev, proto je známa jako Ranganath (Ranga-barvy, nath-mistr). Tento Ranganath se koupe ve všech barvách, a přesto zůstává bezbarvý. Skutečnost je ukryta v každém slovu, a přesto není slovem omezena. Ochutnává bez pomoci jazyka. Užívejte si Ji, aniž byste k tomu využívali poznání smyslových orgánů. Nikdy na Ni nezapomínejte, i kdyby ´někdo druhý´ přišel na scénu. ´Ten druhý´ značí objektivní zkušenost. Zkušenost se objeví a je oddělena od Skutečnosti. Neexistence ´já´ je vaší pravou existencí. Bůh není oddělená entita. My jsme Bůh.

Jste-li bohatí, nikdy se nespřátelíte kvůli třídním rozdílnostem se žebrákem. Veškeré třídění a rozdílnosti zmizí s příchodem myšlenky ´Já jsem To´. Poté se stanete nezávislými na všech způsobech rozlišování. To je osvobození. ´Prožívat´ (objektivní svět) znamená stát se maličkým. Pokud se vyvstane nějaká změna v neměnné ´pravé formě´ (svarúpa), vznikne zkušenost. Zkušenost dá vzniknout třem entitám: 1) zakusiteli, 2) tomu, co je zakoušeno, 3) procesu zakoušení. Svarúpa nezakouší nic, stejně jako ticho neříká nic. I když ve své pravé formě (svarúpa) něco děláte, nejste tím znečištěni. Když někoho udeříte rukou, jasně zakusíte, že máte ruce. Bude možné uskutečnit nějakou činnost, je-li konatel nepřítomný? Když je činnost provedena, pravda (sat) a vědomí (čit) ve formě blaženosti (ánanda) se stávají projevenými.

Ten, kdo přivodí změnu, Sám zůstává nezměněn. Odsunuli jste Ho stranou kvůli tužbám, které pokládáte za správné. To samotné je utrpení. Jste-li na něčem závislí, rodí se z toho trápení. Jedná-li někdo sobeckým způsobem, usouží se žalem. Toužíte-li po štěstí, měli byste zůstat neteční k žádostem. Berte to za samozřejmost, že ten, kdo miluje iluzi, je plný žalu a utrpení.

Datum neuveden

Z knihy Amrut laja 2

Překlad: Aleš Adámek