Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
61. Skrytá Ganga odhalena (z knihy Amrut laja 2)
1. 10. 2021 - advaita
Siddharaméšvar Maharadž: Proč byl Dasboadh sepsán? To je třeba si nejprve ujasnit. Mnoho lidí si plete Já (Átman) s Parabrahman (Paramátman, kde para značí ‚za‘ neboli ‚před‘). To je záležitost, o kterou ve svaté knize Dasboadh jde. Nejen že zcela zřetelně definuje Parabrahman, jenž je za jménem a formou, ale tak objasňuje Já, a formuluje rozdíl mezi oběma. V tomto textu bylo jasně vysvětleno, co je Já, jenž je vidoucí, pozorovatel, a konatel, a co je Paramátman, jenž je označován mnoha různými jmény, a přesto je za všemi jmény a formami. To je důvod, proč je Dasboadh odlišný od ostatních duchovních textů. Dasboadh říká, že Paramátman nelze definovat žádným z několika tisíců jmen, jež jsou Mu určeny, a nelze Ho ani popsat jakýmkoliv znakem, jenž Mu je přisouzen.
Skrytá, stále proudící Ganga, očišťuje svět, když na ni myslíme. Ó posluchači, prošetři vše a skutečně to zakus, jinak ti to nebude jasné.
Proč byl Dasboadh sepsán? To je třeba si nejprve ujasnit. Mnoho lidí si plete Já (Átman) s Parabrahman (Paramátman, kde para značí ‚za‘ neboli ‚před‘). To je záležitost, o kterou ve svaté knize Dasboadh jde. Nejen že zcela zřetelně definuje Parabrahman, jenž je za jménem a formou, ale tak objasňuje Já, a formuluje rozdíl mezi oběma.
V tomto textu bylo jasně vysvětleno, co je Já, jenž je vidoucí, pozorovatel, a konatel, a co je Paramátman, jenž je označován mnoha různými jmény, a přesto je za všemi jmény a formami. To je důvod, proč je Dasboadh odlišný od ostatních duchovních textů. Dasboadh říká, že Paramátman nelze definovat žádným z několika tisíců jmen, jež jsou Mu určeny, a nelze Ho ani popsat jakýmkoliv znakem, jenž Mu je přisouzen.
Šruti (Védy) říkají, že Paramátman není ani poznání, ani nevědomost. Rozdíl mezi Paramátman, který je Védami popsán pouze negativním způsobem (neti, neti – ani toto, ani tamto), a Já (Átman), jež je popsáno mnoha rozličnými jmény, byl v Dasboadhu vysvětlen v prvních deseti kapitolách (dášakách). Paramátman je vaše spontánní a přirozené Já, zbavené všech konceptů poznání a rovněž nevědomosti.
Za prvním tělem (fyzickým, hrubým tělem) leží druhé tělo (jemné tělo), složené z prán, mysli, intelektu, vnitřní mysli a ega. Toto jemné tělo vlastní objektivní (falešné) poznání. Paramátman sídlí za oblastí tělesných smyslů, Prány, mysli a intelektu, tedy tam, kam se řeč či představivost nemohou dostat.
Pán Krišna říká v Bhagavadgítě:
Tam, kam se řeč nedostane, je můj věčný příbytek.
Mysl je souhrn rozhodnutí (konceptů) a pochybností, týkajících se toho, zda nějaká věc je nebo není. Mysl značí ´něco říkat´. ´Vnitřní mysl´ (Antahkarana) je schopnost vidět či si být vědom objektivních věcí ve chvíli, kdy nastávají. Ukončit mysl znamená být potichu, v klidu. Jinými slovy dojde k zastavení formování objektivních konceptů. Jakmile řeknete, že nějaká věc existuje, pak přichází mysl do hry. Mysl je právě toto potvrzení jakékoliv objektivní existence. Ten, kdo to takto říká, není myslí.
Za vnitřní myslí leží třetí tělo, neboli kauzální tělo. To je čirá nevědomost, značící prázdnotu či nicotu. To je stav ´blaženého zapomnění´ (hluboký bezesný spánek), kde si nejste vědomi ani tohoto objektivního světského poznání, ani Skutečnosti. To vše závisí na tom, kdy zase použijete (upřete na něco) svou pozornost. Vaše pozornost, obrácená jedním směrem, vidí svět, a obrátí-lí se opačným směrem, směřuje ke Skutečnosti (Parabrahman).
Naše čtvrté tělo, neboli forma zvaná Satčitánanda, zná každého a vše pozoruje. Je to Poznání, náležící tomu, co se nazývá supra-kauzální tělo neboli stav túrja. Avšak toto Poznání je také iluzí. Je to ´prapůvodní iluze´ ve formě životní energie (čajtanja). Stav túrja značí být si vědom Já (Átman).
Existují zde tři druhy objektů – stálé, stále se měnící a hrubohmotné. To, co je stálé čili neměnné, je Parabrahman (bezobjektivní objekt) a to, co je stále se měnící, je vědomí. Je jen velmi málo těch, kdo postoupí z úrovně stále se měnícího Já (Átman) do stálého (neměnného) Paramátman. Konatel nutně musí být oživen (podnícen). Jakmile je dokončena činnost poznání (sebedotazování a poznání odpovědi na otázku ´Kdo jsem Já?´), pak je práce (praxe) dokončena, a stejně tak skončí oživená (podnícená) schopnost konatele.
Poznání, neboli vědomí, zbavené tužeb, je prapůvodní iluze (múlamája). Satčitánanda je stále se měnící jemná iluze (vidžamája). A projevený svět je hrubohmotná iluze (avidžamája). Stále proudící řeka je skrytá a z toho důvodu je označována jako tajná (skrytá) řeka Ganga. Tato skrytá Ganga není nic jiného, než stále proudící poznání ve formě vědomí (čit). Je skryté uvnitř vás, a je vámi samotnými. K pročištění a osvětlení dojdete pouze v případě, budete-li na ně myslet.
Ona má zdroj v čistě neměnném (stálém) Parabrahman a odtud tryská čilým tempem. Začíná prudce klesat dolů (směrem k objektivnímu světu). Vědomí nikdy neteče směrem ke Skutečnosti (Parabrahman). Tato řeka je stále proudící. Teče skrze všechny čtyři stavy (bdění, spaní, snění a stav túrja). Teče stále dokola.
Má neustálou zásobou vody. Jenže její voda není vlhká, ale suchá, neboť to je voda Poznání (vědomí). Voda Poznání je tak čilá a pohotová, že se řeka dostane k slunci během zlomku sekundy. Celá ta hebká a měkká země se v ní rozpustí, a přesto zdánlivě pevné ego zůstává neovlivněno. Avšak několik málo adeptů dokázalo být natolik silných, že došlo ke zdroji této řeky a bylo očištěno. Ten, kdo spatří tajně ukrytou řeku, která je tvůrcem Brahmy, Višnua a Šivy, bude okamžitě očištěn. Tato řeka se nazývá Aapo-Narajána (Aap-voda, voda této řeky se označuje jako Bůh (Narajána). Tato řeka proudí v srdci každého. Zabrala celá nebesa, objektivní svět a spodní svět. Tato samotná řeka je Pánem celého vesmíru (Džagadíša).
Jsme plní obsahu této řeky. Někteří se vyčerpají (vysílí) a nakonec zemřou, když si pouze vykonají své světské povinnosti. Nedokážeme ocenit hodnotu vody do té doby, dokud nebudeme čelit jejímu nedostatku. Nikdy nepochopíme důležitost tajné řeky Gangy, dokud nerozpoznáme, že jsme s ní sjednoceni.
Půjdete-li přede vše a směřujete-li k jejímu zdroji, zjistíte, že zde neexistuje nic. Z toho důvodu je celý svět neskutečný. Je to jen vedlejší produkt (následek) pochybností a rozhodnutí (konceptů). Kauzální tělo je ve formě prázdnoty neboli nevědomosti a supra-kauzální tělo je ve formě Poznání. Ten, u něhož dojde k odstranění jak konceptů nevědomosti, tak Poznání, se nazývá opravdový jógin.
Univerzální vědomí (čit), je samo o sobě jemný koncept. Koncepty, ať už ve tvaru Poznání, nebo nevědomosti, jsou jen pouhé koncepty. Zanechání těchto konceptů je to, co se nazývá odstranění konceptů myšlení (čitta), a to je přesně to, o čem je jóga. Mistr Jógy, jenž je zbaven konceptů, je skutečný uctívatel Mistrů.
Odstranění konceptů by nemělo být zaměněno s potlačením, nebo ovládnutím konceptů. Pouze to znamená, že by měly být vymazány. Hluboce nad tím rozjímejte a pak zjistíte, jak jsou uctívatelé Pravého Mistra (Satgurua) skutečnými jogíny.
Datum neuveden
Z knihy Amrut laja 2
Překlad: Aleš Adámek