ADVAITA.cz

60. Brahman, 5 obalů a 4 těla Íšwary (z knihy Amrut laja 2)

24. 9. 2021 - advaita

Dasboadh, dášaka 11, kapitola 4, verš 1

Brahman je bezforemné. Jeho přirozenost je podobná prostoru, přesto je Brahman bez nejmenšího kazu. V prostoru však vady jsou.

Co je Brahman? Brahman je spontánní a přirozený stav, který zůstává poté, když čtyři těla dosáhnou svého konce. Kauzální tělo je třetí tělo, které se nazývá kauzální neboli příčinné proto, že je zdrojem čili příčinou světa. Toto kauzální tělo se nazývá nevědomostí. Poté, co se adept zbaví nevědomosti, přebývá ve formě poznání, tedy v supra-kauzálním těle (vědomí). I tohoto poznání by se však měl vzdát. Poznání se nazývá ÓM (AUM), což značí Aham neboli ´Já´. Aspirant, který dospěje do této úrovně, se nazývá Sebe-realizovaná bytost (Átmandžňáni) neboli Bůh. Za touto úrovní leží beztvarý, nedefinovatelný a neměnný Brahman, ve kterém nedochází k žádným činům, pohybům, přicházení ani odcházení. Vnitřní já je stále se měnící a tudíž nestálé. Je si vědomo mysli, konceptu a objektu. Vidoucí, Já, si je vědomo všeho, i když sedíte v klidu, nebo dokonce i když nejste při vědomí.

Mysl, intelekt, řeč, atd. v Brahman neexistují. Jako příklad lze uvést situaci, kdy ženě upadl do vodní nádrže nosní ozdobný kroužek. Požádala muže, aby jí ho pomohl najít. Ten skočil do nádrže a žena ho poprosila, aby jí dal vědět, hned jak jej najde. Souhlasil s tím, ale přesto to nedokázal splnit, neboť ve chvíli, kdy ho našel, byl ponořen pod vodou a nebyl schopen jí to říci. Bohem řeči je oheň a ten se nesnáší s vodou. Proto mu oheň nepřišel na pomoc v době, kdy byl pod vodou. Dokud byl ponořený, nebyl schopen ženě zprávu vyřídit.

Tímto příkladem je řečeno, že bez použití své mysli si nepřipomeneme či nenapodobíme opět práci, která je již vykonána. Na kom by se událo samádhi  či duchovní extatický stav, kdybyste nebyli při životě. To je způsob, jak funguje vnitřní já. Ono je pokládáno za toho, kdo je vidoucí, za svědka. Toto Já je vlastně základní oživující faktor. Já sídlí v srdci každého a dohlíží na vše a na každého. Proto se nazývá vnitřní já. Za jeho nepřítomnosti se vše stane nečinné. Veškerý růst a velikost existují v důsledku Já. Nejvyšší Pravda (Paramártha) je získána pouze díky vnitřnímu já. Kdo by nás obeznámil s koncepty hříchů a zásluh v případě nepřítomnosti vnitřního já?

Védy byly sepsány vnitřním já. Individualita (džíva) je tím, kdo si dělá starosti ze světských konceptů (jakými je například vydělávání peněz na živobytí), a Šiva je tím, kdo vytváří koncept Nejvyšší pravdy. Parabrahman (Nejvyšší Skutečnost) je od toho všeho oddělen. ´Bůh´ v nebi je Bohem, jenž je za prostorem. Bůh není nic než Poznání nalézající se za prázdnotou nevědomosti. Právě vnitřní já  je celým světem uctíváno. Pán se nazývá Kéšava. Co značí slovo Kéšava? Kéšava je Ten, kdo žije v mrtvole (těle) čistě ve formě své pravé přirozenosti (svarúpa). Třebaže se lidé zabývají různými metodami, jak uctít tohoto jediného Boha, jenž sídlí v srdci každého z nás, nejsou si toho vědomi. Uctívání Pána s naprostým pochopením vám bude přinášet skutečné dobro.

Světci rozpoznají tohoto ´Boha´ jako někoho, kdo chodí a mluví. Lidé sestaví napodobeniny Bohů a prostřednictvím nich uctívají skutečného Boha.  Neuvědomují si však, že tyto podoby nemohou sloužit jako náhražka Boha. Opravdový Bůh vlastní ´životní energii´, vědomí, atd. Ti, kterým nebylo předvedeno ´Poznání Nejzazší Pravdy´, jednají stále pošetile a dál navštěvují různé chrámy, kde uctívají různé idoly. Byly postaveny milióny takových chrámů za účelem uctívání mnoha různých božstev. Přesto se v nich lidé, i když nepřímo a nevědomky, neklaní nikomu jinému, než svému vnitřnímu já. Co je ´Poznání´? Poznání je rozpoznání jediného Pána, který je symbolizován všemi možnými idoly. Následovníci Védanty označují vnitřní já jako ´Satčitánandu´, zatímco Šrí Šankaračárja nazývá vnitřní já iluzí (májou). Různé stezky vedoucí k Sebe-realizaci, jako např. karma jóga (cesta činů), či bhakti jóga (cesta oddanosti), existují pouze na podkladě tohoto vnitřního já. Nejvyššího Boha (Paraméšvara) lze pochopit pomocí vnitřního já (Íšvara), který sídlí uvnitř. Já je zrozeno proto, aby něčeho dosáhlo.

Ve světském projevu existují čtyři druhy sil:

1)      síla činu,

2)      síla vůle,

3)      síla majetku,

4)      síla Poznání.

Ten, kdo vlastní všechny čtyři síly, je Všemohoucí. Ztělesnění (Avatar) značí vzkříšení. Deset smyslů reprezentuje deset inkarnací Boha Višnua. Když zapomenete na své Já, stane se z vás Rudra (aspekt Boha Šivy). Když jste ve stavu ´Poznání´, přeměníte se v Boha Višnua, a když přicházíte na všelijaké koncepty, vytváříte tento vesmír a pak se z vás stává Bůh Brahma. ´Nejvyšší Já´ (Paramátman) zůstává vždy beze změn, proto je stálé. Mostu mezi ´stále se měnícím´a ´stálým´ se říká Poznání. V ´Nejzazší Skutečnosti´ (Parabrahman) selhává i Poznání, odvozené od Védanty. Lidé chybují,  nechají-li se zaplést do sítě Poznání.

Často se stává, že si lidé osvojili do určité míry Sebe-poznání, a to je přiměje k tomu, aby následovali karma jógu (stezku činností). Ačkoli je pravda, že vědomí je kořenem všeho, ´Nejzazší Já´ neboli Paramátman nemá ani kořeny, ani větve. Vnitřní já (Átman) zmizí ve chvíli, kdy realizujete svou pravou přirozenost (svarúpa). Je to stále se měnící Já (Átman), co vykonává všechny světské záležitosti. Nakonec musíte vidět a pochopit, že i toto stále se měnící Já je taktéž pomíjivé. Já s sebou přináší tolik různých přeměn. Jsou zde lidé, kteří tvrdí, že nestálé a stálé (proměnné a neměnné) je jedno a to samé, ale to je řeč nevědomých. Je to z toho důvodu, že dosud nepotkali někoho, kdo by jim udělil Poznání.

Co je Parabrahman? Tento spontánní (neuchopitelný) stav, který zůstává po zapuzení pocitu ´já jsem´, se nazývá Parabrahman. Vše, co lze nazvat ´vědomí´, musí být nakonec opuštěno. Je to proto, že obojí, jak vědomí, tak  zapomnění, jsou koncepty. Pouze ten, kdo to praktikuje s odhodláním, pochopí a realizuje Parabrahman. Základem dosažení ´Nejzazší Pravdy´ (Paramártha) je  dojít k pochopení duchovní nauky pěti elementů (umění zvané Pančikarana) a poznat základní princip, jenž tvoří podstatu této nauky, a který se dá označit jako ´Já jsem On´ (Já jsem To). Parabrahman byl opětovně potvrzen přijetím mnoha obratných prostředků.

Já je podle písma pokryto pěti obaly (panč koša), neboli vrstvami:

1)      Potravinový obal. To je hrubé tělo, hrubohmotné elementy.

2)      Pránický obal. Já je plné životní energie pěti prán.

3)      Mentální obal. Je to kvůli rozlišování a ´odhodlání´ mysli (manas), že je Já naplněno inteligencí a poznávací schopností.

4)      Inteligenční obal neboli vrstva zvaná vidžňána, což je vyšší aspekt inteligence. Já je zaneprázdněno koncepty,  jemným fungováním, atd.

5)      Obal blaženosti. To je kauzální tělo. Zapomnění všech objektů a celého projevu s sebou přináší blaženost, a je jedno, zda-li to je vykonáno vědomě či v hlubokém spánku. Já je plné tohoto zapomnění.

Mysl se podobá světci Náradovi, který překročil tři světy a vodil lidi za nos, aby jim pomohl dostat se na stezku oddanosti. Mysl každého je omezena na tři stavy (stav hlubokého spánku, stav snění a bdělý stav).

Jestliže se adept dostane přes všech pět obalů, vykročí směrem k Bohu Višnuovi, jenž je Pánem Vesmíru, tedy k vnitřnímu já. Pět obalů je zakořeněno v souhrnu pěti elementů, tvořících tělo. Já je samo o sobě pojmenování 330 milionů božstev hinduistické mytologie. Tělo samotné je ´místem Realizace´, tedy Káša. Vše, co se odehrává v mikrokosmu, je také zahrnuto v makrokosmu. Co znamená, když se řekne ´jít do Raméšvaru´? Raméšvar (hinduistické poutní místo) značí ´Ráma je Íšvara´, ´Já je Bůh´. Navštívit Raméšvar znamená být si Jeho, čili vnitřního já, vědom.

Jaký je rozdíl mezi džívou (smrtelník, tedy obyčejný jedinec) a Íšvarou (Nejvyšším Pánem)? Džíva je jako vyjádřený význam (viditelný svět), zatímco Íšvara je význam odvozený od znamení a náznaků (neviditelný svět). Džíva je vyjádřená forma (Vačja), kdežto Íšvara je naznačená forma (lakšja).

Íšvara má podobně jako džíva, čtyři těla.

1)      Hrubé tělo – hrubohmotný vesmír.

2)      Jemné tělo, které se skládá z 330 milionů božstev reprezentovaných Brahmnou, Višnuem a Mahéšem; je to veškerá vitální energie projevu.

3)      Kauzální tělo, jež je nejjemnější vyjádřitelnou formou; je to jako stěna, za kterou se zjevuje svět.

4)      Supra-kauzální tělo, což je základní, prapůvodní tělo či Múlaprakriti; je to prapůvodní iluze, Satčitánanda, která je pouze naznačena.

Hrubé, jemné a kauzální tělo – to vše je vyjádřená forma džívy. V konečném důsledku je vyjádřená forma a naznačená forma džívy jedno a to samé.

Vzduch je jeden z pěti složených elementů našeho těla. Tento vzduch je stejný jako vzduch, jenž je v makrokosmu. To vysvětluje, že projev Pána a hrubé tělo indidivuality jsou jedno a totéž. Obojí vlastní stejných pět elementů.

Oči reprezentují slunce a mysl reprezentuje měsíc (čandra), což je přání uspokojit smysly. Mysl není věrná svému Mistrovi. Z toho důvodu říkáme, že měsíc je poskvrněný. Co se tím ve skutečnosti myslí? Mysl byla pošpiněna kvůli tomu, že zradila Mistra.

Říká se, že vhodné náboženské obřady jako například slavnosti a oběti (Jagny) dokáží přivodit déšť. V hinduismu je za provádění oběti (Jagna) pokládáno i to, když je podáváno přepychové jídlo. Značí to jen, že když je tělu poskytnuto vydatné jídlo, jeho smysly jsou ukojeny. Déšť potřebuje horko, stejně tak to chtějí naše smysly. Když je tělo dobře nasyceno a správně vyživováno, vytvoří se teplo a následkem toho se do chodu uvedou smysly.

Slovo Gautam značí dohromady ´Go´ a ´Uttama´. (Go značí ´smysly´ a Uttama je ´nejlepší´). Proto Gautam je ten, kdo nejlépe využívá smysly. Ahilja, žena Gautamy, však smysly miluje. (Indrija; smyslové orgány). Je posedlá ukojením tužeb smyslových orgánů. Poté, kdy se spojí s Já (Pánem Rámou), je očištěna a osvobozena z tohoto ubohého stavu.

Jemné tělo džívy a Íšvary jsou jedno a totéž. Z toho důvodu první tři těla, která jsou vyjádřitelná slovy, jsou jak u džívy, tak u Íšvary, stejná. Vyjádřená a jevící se forma supra-kauzálního těla je jedna a táž. Je to Satčitánanda. Vyjádřená forma džívy je stejná jako vyjádřená a jevící se forma Šivy. Svarúpa neboli pravá forma jak džívy, tak Šivy, je stejná.

Ti, kdo říkají, že džíva a Šiva, jsou zcela odděleni, ti vůbec neznají svou pravou přirozenost. První tělo je hrubé tělo a osmé tělo je prapůvodní iluze (múlamája, Satčitánanda). To, co tu zůstává poté, kdy dojde k utišení čtyř těl jak u džívy, tak Íšvary, je zcela mimo představivost. Je to Skutečnost, která je stálá (neměnná). Slovy to vyjádřit nelze. Džňáninova pozornost by neměla být odvedena ani džívou (individualitou), ani Bohem (Íšvarou). Obojí je neskutečné. Nenechte se svést na scestí poznáním zrozeným z nevědomosti (vidja), či samotnou nevědomostí (avidja) a rozpoznejte věčné Nejvyšší Já, ´Paramátman´.

Datum neuveden

Z knihy Amrut laja 2

Překlad: Aleš Adámek