Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
13. června 1981 – Pokud se oženíte s duchovnem, budou vás vždy okupovat myšlenky či úvahy související s duchovnem (z knihy Před vědomím)
24. 8. 2021 - advaita
Maharadž: Došel jsem k pevnému závěru, že nejsem něčím, nemám žádný tvar, barvu, nemám ani žádnou představu o sobě. Brzy ráno, když dojde k probuzení, objeví se polibek této podstaty bytí chvějící se v celém vesmíru a vibrující i ve mně samém. Totéž pozoruji i tehdy, když odpoledne odpočívám. Ale pokud mě chcete hodnotit na fyzické úrovni, tak nejsem schopen zvednout ani tento pohár vody. To vypovídá o tom, kolik síly ještě v mém těle zbylo. Ale onen dotek celého vibrujícího vesmíru – to je dotek mého „jáství“. Já jsem znalcem Brahman, jsem Brahman džňánin, nicméně, tento dotek bytí je pouhým utrpením.
13. června 1981
Maharadž: Poznání znamená v běžném duchovním pojetí pouhé opakování toho, co jste se někde doslechl – je to ukázka vaší inteligence. Lidé to považují za duchovní, ale nikdo se nesnaží zjistit, kým vlastně je, podívat se sám na sebe.
Když se chlapec ožení s dívkou, intenzivně se zajímají jeden o druhého. Obdobně pokud se oženíte s duchovnem, budou vás vždy okupovat myšlenky či úvahy související s duchovnem.
Jste snad krví, která vám proudí v žilách nebo pokožkou či kostmi? Nejste. Když to vše prozkoumáte a dojdete k pochopení, že nejste tělo, odstraníte vše, čím nejste. Čím nakonec budete? Dojděte do tohoto bodu. Jste natolik závislí na tom, co jste se naučili zpaměti – rituálech, bhadžanech atd., že dokud je každý den neodrecitujete, nezískáte žádné uspokojení, pocit štěstí. Tyto rituální praktiky jsou určeny pro nevědomce, aby udržovaly jejich tělo a mysl zaneprázdněné. Mít tělo a mysl však znamená vědět, že jste, a to nemá žádné jméno či formu. Pro toho, kdo to pochopil, již nepřichází v úvahu potěšení či bolest ani strach ze smrti. Pokud se ztotožňujete s tělem, jste chyceni ve vazbách souvisejících s tělem.
Hovořím málo a stručně, ale o to jsou má slova účinnější. Existuje mnoho knih o duchovnu, které vaše koncepty neničí, ale naopak je hromadí. Žádná z těchto knih vám neřekne, kdo jste.
Tazatel: Co je myšleno pojmy činmájánanda a sat-čit-ánanda?
Maharadž: Lidé někdy během zpívání bhadžanů tančí, úplně se ztratí, a tento stav se nazývá činmájánanda. Zakoušet tento stav – první dotek vědomí – je nezbytné. Ánanda znamená klid, blaženost, ale je to kvalita mysli. Sice se jedná o vyšší sféru mysli, ale je přítomna ve vědomí. Pro dosažení tohoto nejvyššího stavu blaženého vytržení či potěšení je nezbytným předpokladem polibek vědomí. Tím jsou stavy činmájánanda a sat-čit-ánanda.
Došel jsem k pevnému závěru, že nejsem něčím, nemám žádný tvar, barvu, nemám ani žádnou představu o sobě. Brzy ráno, když dojde k probuzení, objeví se polibek této podstaty bytí chvějící se v celém vesmíru a vibrující i ve mně samém. Totéž pozoruji i tehdy, když odpoledne odpočívám. Ale pokud mě chcete hodnotit na fyzické úrovni, tak nejsem schopen zvednout ani tento pohár vody. To vypovídá o tom, kolik síly ještě v mém těle zbylo. Ale onen dotek celého vibrujícího vesmíru – to je dotek mého „jáství“. Já jsem znalcem Brahman, jsem Brahman džňánin, nicméně, tento dotek bytí je pouhým utrpením.
Z knihy Před vědomím
Překlad: Gabriela Adámková