Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
43. Přirozenost mysli (z knihy Amrut laja 2)
21. 5. 2021 - advaita
Siddharaméšvar Maharadž: Pán Ráma řekl svému Guruovi, světci Vasištovi, že světský život se stal jeho srdci nepřiměřeně blízký. Třebaže věděl, že by k němu neměl být připoután, stal se závislý na iluzi, protože láska k ní ho k tomu přinutila. Jak je pak možné s jistotou překonat závislost na světském životě, jestliže láska k iluzi přitáhla myšlenky (čitta) Rámy k strádání jako magnet? Jakým způsobem lze zničit iluzi?
43. Přirozenost mysli
Z promluv ke knize Jóga Vasišta
Pán Ráma řekl svému Guruovi, světci Vasištovi, že světský život se stal jeho srdci nepřiměřeně blízký. Třebaže věděl, že by k němu neměl být připoután, stal se závislý na iluzi, protože láska k ní ho k tomu přinutila. Jak je pak možné s jistotou překonat závislost na světském životě, jestliže láska k iluzi přitáhla myšlenky (čitta) Rámy k strádání jako magnet? Jakým způsobem lze zničit iluzi?
Je to samotná mysl, která je příčinou klamu. ´Mysl´ znamená říkat něco, tedy je to vyvstání či uplatnění myšlenky. Začne-li fungovat mysl, světský život s tím počne, a jakmile je mysl rozpuštěna, světský život skončí. Když mysl vyvstane, je vaše pravá přirozenost (svarúpa) zapomenuta. Rozpuštění mysli značí připomínání si své pravé přirozenosti. Individualita (džíva) vstoupila do cyklu 8,4 milionů zrodů, protože zapomněla na svou ´pravou přirozenost´. Čím víc v sobě vyvinete odpor k obyčejné světské existenci, tím těsněji se dostáváte ke své ´pravé přirozenosti´. Stejně jako dospělí lidé pokládají hrátky hrajících si dětí, při nichž se chlubí z vedoucího postavení, za nedůležité, tak i Džňáninové považují světský život za bezvýznamný a nepřikládají mu sebemenší důležitost. Pokud se chcete vymotat ze sítě iluze, pak máte v případě, jste-li podněcováni silnou touhou to učinit, k dispozici mnoho způsobů, jak se osvobodit ze světského života.
Mysl nezkrotně těká ve společenství tužeb. I když někdy mysl dojde ke zklidnění, žádosti ji opět vyburcují. Jak žádost vyburcuje poklidnou mysl? Co je to vlastně žádost? Paměť všeho, co bylo v minulosti vykonáno, vyslechnuto, viděno, či prožito, s přáním to opět zakusit, je žádost. Mysl je definována jako paměť této žádosti. Životní síla (prána), v kombinaci s žádostmi, dodává mysli její neustálou proměnlivost, vrtkavý rys. Žádostí byste se měli vzdát, neboť objekty se zdají být drahocenné právě kvůli nim. Žádosti se rozvíjejí v důsledku předchozího vlivu. Potěšení, které člověk nalezne při naplnění žádostí, je radost, vyvozená z objektů. Žádosti udržují (ochraňují) požitek z materiálního světa. Přítomnost žádostí objasňuje naši lásku ke světu a poskytuje životaschopnost (vitalitu) mysli.
25. 9. 1933
Z knihy Amrut laja 2
Překlad: Aleš Adámek