Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
34. Já je Vědomí (z knihy Amrut laja 2)
19. 3. 2021 - advaita
Siddharaméšvar Maharadž: Iluzorní pomíjivý svět, jenž vyvstal z Já, se rozšířil do takové míry, že vytlačil Já z dohledu. Všichni se nechali okouzlit materiálním světem. Pán Višnu, udržovatel tohoto světa, tak nabyl formy svůdkyně. Naše vnitřní mysl se stala uchvácena objekty. Skutečné Já, jež spočívá v těle, se stalo okouzleno svůdkyní, objektivitou. Stejně jako Země vrhá stín na Měsíc, jehož kotouč se tím pádem zatemní, tak také iluze stíní Já. Avšak Měsíc je pořád zde, ničím nezasažen. Stejným způsobem zůstává Já iluzí nedotčené.
34. Já je Vědomí
Jaký je rozdíl mezi myslí a Já (Átman)? To, co je zatíženo zvědavostí, a co je zaměstnáváno tříděním objektů, je mysl. To, co něco povídá, se nazývá mysl. Zatímco to, co si je ´vědomé všeho´, je Já.
Já, existující poklidně na svém vlastním základě, si je samo o sobě ´vědomé všeho´. Žádná jiná entita kromě Já nikdy neexistovala. Když Já uzná existenci něčeho, stane se to naším konceptem a pokud ji zamítne, či neschválí, pak se změní v pochybnost. Je to mysl, která si vymýšlí všechny pochybnosti a koncepty. Mysl je plná konceptů, zatímco Já je od nich osvobozené. Já je dokonalé ´místo klidu´. Co je tímto ´klidem´? To, co tu zůstává po zapomnění všeho, se nazývá klid. V zapomnění všeho je ukryta blaženost. Je to právě blaženost (klid), co zde zůstává po opuštění rozdílností ve smyslu ´já´ a ´ty´. Po zřeknutí se pýchy se můžete těšit nedělitelnému štěstí.
Proč nalézáme v hlubokém spánku štěstí? Protože pocit ega ´já´ a ´moje´ (připoutanost) nejsou ve spánku přítomné. Veškerá pýcha je během přechodu do spánku opuštěna a tak se můžeme dobře vyspat. Když spíme, odpočíváme ve své ´pravé přirozenosti´ (svarúpa) a libujeme si v radosti. Nicméně kvůli nevědomosti nedokážeme ocenit blaženost a tak tento stav nazýváme spánkem.
Je to Já, které sleduje veškeré dění ve všech třech stavech (bdění, snění a hluboký spánek); nazývá se proto Pánem třech světů (Trailokjanath). Svět bdění je ´světem pravdy´ (Satjalóka), a intelekt (Pán Brahma) je stvořitelem tohoto světa. V noci intelekt opustí bdělý svět a tři světy tím pádem zmizí. Přesto vědomí zůstává, díky čemuž sníme. Touha je stvořitel snového světa. Svět hlubokého spánku lze spojit se spodním světem neboli nevědomostí.
Ten, kdo realizoval Já, spočívá za všemi aktivitami a následky. Vnitřní mysl (antahkarana) má tři atributy (guny). Když je ovládána sattva gunou, tíhne ke klidu. Když je ovlivněna radža gunou, má sklon k světským požitkům a je-li postižena tama gunou, je posedlá zlostí. Všechny tři atributy jsou charakterizovány objektivním poznáním. Vyraší z konceptuální sebeúcty ´já jsem tělo´. Tato namyšlenost spolu s tělem je původce pomíjivého světa a právě díky této pýše si nevšímáme svého pravého Já.
Iluzorní pomíjivý svět, jenž vyvstal z Já, se rozšířil do takové míry, že vytlačil Já z dohledu. Všichni se nechali okouzlit materiálním světem. Pán Višnu, udržovatel tohoto světa, tak nabyl formy svůdkyně. Naše vnitřní mysl se stala uchvácena objekty. Skutečné Já, jež spočívá v těle, se stalo okouzleno svůdkyní, objektivitou. Stejně jako Země vrhá stín na Měsíc, jehož kotouč se tím pádem zatemní, tak také iluze stíní Já. Avšak Měsíc je pořád zde, ničím nezasažen. Stejným způsobem zůstává Já iluzí nedotčené.
27. 6. 1933
Z knihy Amrut laja 2
Překlad: Aleš Adámek