Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
16. března 1981 – Tento pocit přítomnosti je výmysl, je to jako sen (z knihy Před vědomím)
9. 3. 2021 - advaita
Maharadž:Ve stavu, který tu byl před vědomím, neexistoval žádný dotaz „Kdo jsem já?“, protože tu nebyl nikdo, kdo by chtěl znát odpověď. Tato otázka vzniká pouze ve vědomí; ve vědomí je vše jen pouhým konceptem, a tudíž musí být chybné. Proč sem přichází z mnoha milionů lidí jen někteří? Evidentně je to tehdy, když ve vědomí nastane toto dotazování, které je sem přivede.
16. března 1981
Maharadž: I u největších světců je vždy nějaká pochybnost o čirosti „já jsem“, a toto zkoumání, co jsem, musí být rozebráno dopodrobna na všech úrovních. Důležitost a význam dotazování je v tom, že kromě vás vám na to nikdo odpovědět nemůže. Každý, jakožto „Já“, musí zjistit, co toto „Já“ je. Popíšeme-li vědomí tím nejobyčejnějším způsobem, můžeme říci, že je jemné jako prostor. Při dozrání je vaše vědomí Bohem. Původní stav, který je tu před vědomím, nelze popsat. Jím můžete pouze být. Neustále opakuji, že cokoliv, co si člověk vyslechne, nakonec neznamená nic. Protože cokoliv jsem, je přesně to, co jste vy. Každá činnost, kterou děláte, závisí na jisté představě, jakou o sobě máte, a tato představa zde zůstává pouze do té doby, dokud je tu vědomí. Je toto jasně pochopeno? Lidé sem přichází s množstvím konceptů. Nastavuji před ně zrcadlo toho, co jsou jako jev a oni posléze pochopí, že jako jev nejsou ničím, a když vědomí odejde, dosáhnou svého původního stavu – který tu byl před vyvstáním tělesného vědomí. V tomto původním stavu nebylo žádné prožívání a i nyní je každý váš prožitek, který si myslíte, že máte, pouhý koncept. Ve stavu, který tu byl před vědomím, neexistoval žádný dotaz „Kdo jsem já?“, protože tu nebyl nikdo, kdo by chtěl znát odpověď. Tato otázka vzniká pouze ve vědomí; ve vědomí je vše jen pouhým konceptem, a tudíž musí být chybné. Proč sem přichází z mnoha milionů lidí jen někteří? Evidentně je to tehdy, když ve vědomí nastane toto dotazování, které je sem přivede.
Tazatel: Je „já jsem“ koncept anebo jediná skutečnost?
Maharadž: „Já jsem“ je pouhých pár písmen. Byl někdo schopen udržet si v kapse „já jsem“ napořád?
Tazatel: Já jsem – ale beze slov?
Maharadž: Ano. Kdyby někdo pocítil, že „já jsem“ má poznání, staral by se o to, aby se jím stal? Ne, řekl by: „Nechci toto vědomí.“
Tazatel: Rozumím.
Maharadž: Vy jste neskutečný – víte, že jste – to je také neskutečné. Tento pocit přítomnosti je výmysl, je to jako sen.
Tazatel: Jak může být „já jsem“ zdrojem utrpení?
Maharadž: Snažte se zjistit, kdy tento koncept štěstí a neštěstí vyvstal.
Nebyl zde, dokud jsem nenabyl vědomí. Všichni zbožňují tento pocit přítomnosti a chtějí ho neustále prodlužovat, ale nikoho nenapadne vrátit se zpět do minulosti a zjistit, čí extáze pocit přítomnosti vytvořila. Kvůli fyzické extázi, trvající jen okamžik, začala existovat špetka vědomí, v níž je obsažen celý vesmír.
Tazatel: Necítím utrpení z „jáství“. Cítím, že je vše v pořádku. Znamená to, že nechci vidět utrpení?
Maharadž: Nemůžete dělat nic – musíte si užívat to, co je – není to tak? Trpět či radovat se, nemáte žádnou volbu. Zážitky tu přesto budou. Neměl byste se nechat do nich zatáhnout, ale dokud je tu „já jsem“, budou tu i zážitky. Kouzlo tohoto vědomí spočívá v tom, že nejen že zakrylo skutečnost, že je zdrojem utrpení, ale učinilo se zdrojem veškerého zdánlivého štěstí.
Z knihy Před vědomím
Překlad: Gabriela Adámková