Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - VI.1.32-VI.1.33
22. 1. 2020 - Lenka
To, co je za všemi formami a stavy vědomí, To, co je nejvyšší Já a označuje se jako čiré Vědomí, slovy nelze popsat. To, co je tu vnímáno, je samo nedělitelné. Jestliže se Vědomí uvolí k druhotnému nahlížení, pak vnímá dualitu čili dvojnost. Omezí se vlastními představami a ty vyvolají vznik hmotného světa. Zakoušení objektů upevní přesvědčení o jejich skutečnosti a pak získá na věrohodnosti pocit ega, který se pevně ustaví a přijme roli toho, kdo koná činy a zakouší zážitky. A tak to, co na začátku byla shoda náhod, se stává ustálenou skutečností.
VI.1.32
ŠIVA řekl:
Pro mysl a pránu je tělo jen netečná hmota. Tak jako se železo dá do pohybu v blízkosti magnetu, tak se dá do pohybu džíva v přítomnosti Vědomí, jež je neomezené a všudypřítomné. Tělo je netečné a podmíněné. Je utvořené vědomím, jež samo sebe považuje za podobné životnímu dechu neboli práně. Takže tělo je udržováno v pohybu skrze karma-átman neboli Já v činnosti. Nejvyšší Já řídí mysl i pránu zajišťující v těle život. A toto Vědomí přijímá netečnost a vede mysl jakožto džíva.
Jakmile se vytvoří omezení, přijdou s ním následky, tedy psychické a fyzické nemoci! Jako když se na povrchu oceánu nejdříve objeví vlny a v jejich důsledku se vytvoří i víry. Vědomí jakožto džíva ztratí svoji neomezenost, neboť odmítá rozpoznat Sebe sama jako Vědomí. Za tlustou oponou nevědomosti není schopno pochopit, jakou újmu si způsobuje. Podobně jako když se opilec ohání mečem a sekne se do vlastní nohy. Ale tak jako opilec brzy vystřízliví, tak poblouzněné vědomí může brzy dojít Sebepoznání.
Jakmile se mysl zbaví všeho, co ji podporuje, spočine v Já. Jakmile se purjáštaka neboli jemné tělo zbaví všech svých opor, dosáhne stavu klidu a míru a ustane v pohybu. Když se Vědomí ztotožní se svými objekty a upadne do iluze, začnou pracovat skryté tendence a sklony a ztotožněním se s nimi Vědomí zapomene na svoji přirozenost.
Rozvine-li se lotos srdce, začne pracovat purjáštaka. Když se lotos srdce zavine, purjáštaka ustane v činnosti. Dokud purjáštaka pracuje, tělo žije, jakmile pracovat přestane, tělo umírá. Takový odchod těla může být způsoben konfliktem mezi nečistotami mysli a vnitřním probouzením. Pokud v nitru člověka působí jen čisté vásany, čisté sklony, konflikt ustane a je tu soulad, osvobození a dlouhý život. V opačném případě jakmile purjáštaka ukončí svou činnost, tělo umírá a jemné tělo si vybírá jiné k naplnění svých vásan. Purjáštaka si vytváří nová spojení s novým tělem, neboť zapomíná, že podstatou je čiré Vědomí. Poněvadž je Vědomí neomezené a všudypřítomné, toulá se mysl, jež vozí purjáštaku, kdekoli. Džíva svá těla přijímá a odkládá, tak jako nechává strom nové lístky vyrůst a staré opadat. Moudrý člověk se těmito změnami nezabývá.
VI.1.33
Šiva odpovídá na otázky Vasišthy ohledně toho, jak vzniká v neomezeném Vědomí dvojnost čili dualita a jak tato dualita, tak hluboce zakořeněná neustálým utvrzováním se v ní po nespočet věků, může zmizet.
ŠIVA pokračoval:
Poněvadž neomezené všudypřítomné Vědomí je tu neustále, rozličnost ani dualita nejsou možné, nemají smysl. Představa jednoho vzniká tam, kde je představa dvou, a naopak, kde existuje představa dvou, tam vzniká představa jednoho. Je-li tu pochopení, že z Vědomí pochází různost, pak je tu různost! Příčina a následek jsou ve své podstatě jedno a totéž. Tato podstata je neviditelná. Vědomí, jež se ztotožní se svým objektem, je stále Vědomím a všechny proměny jsou pouhé představy. Prohlašovat, že vlny se tvoří na povrchu oceánu, znamená říkat, že na povrchu oceánu jsou kopce vody. Jsou ale vlny mimo oceán? Jsou kopce vody něco jiného než voda v oceánu? Samotné Vědomí je „tamto“ i „toto“ a i „to uprostřed“ (je tedy jedním i druhým objektem a i tím, co vnímá proměnu). A toto jediné neomezené Vědomí má různé názvy jako Brahman, Skutečnost, Bůh, Šiva, Prázdno, Jedno nebo nejvyšší Já.
To, co je za všemi formami a stavy vědomí, To, co je nejvyšší Já a označuje se jako čiré Vědomí, slovy nelze popsat. To, co je tu vnímáno, je samo nedělitelné. Jestliže se Vědomí uvolí k druhotnému nahlížení, pak vnímá dualitu čili dvojnost. Omezí se vlastními představami a ty vyvolají vznik hmotného světa. Zakoušení objektů upevní přesvědčení o jejich skutečnosti a pak získá na věrohodnosti pocit ega, který se pevně ustaví a přijme roli toho, kdo koná činy a zakouší zážitky. A tak to, co na začátku byla shoda náhod, se stává ustálenou skutečností.
Přesvědčení o existenci zlých duchů zlé duchy vytvoří. Víra v dualitu či mnohost dualitu vytváří. A je-li tu poznání neduálního Bytí, dualita okamžitě mizí. Víra či přesvědčení vyvolává mnohost a je-li takové přesvědčení opuštěno, mnohost je pryč. Myšlení, představivost a přesvědčení vyvolávají utrpení. Pokud se takového myšlení zřekneme, není to nijak bolestné! To, co přináší utrpení, je živení představ a myšlenek. A pokud myšlenky a představy nevznikají, je utrpení u konce. Je v tom snad něco složitého? Všechny myšlenky a představy vedou k utrpení, zatímco bez nich je tu čiré blaho. Proto dovol, ať se s pomocí ohně poznání vypaří všechny tvé představy, a spočiň v klidu, míru a nejvyšší blaženosti. Nahlédni jedno jediné neomezené Vědomí.
Král se cítí jako ubožák jen do té doby, dokud zapomíná na skutečnost „já jsem král“. Jakmile se mu vrátí toto poznání, jeho utrpení mizí. Tak jako po období dešťů nemohou mraky zakrýt oblohu, tak jakmile je nazřeno neomezené Vědomí, mizí navždy oblaka nevědomosti.
Překlad Lenka Vinklerová