Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - VI.1.25
5. 12. 2019 - Lenka
Jestliže člověk přesně vypozoruje místo a okamžik, kdy je prána pohlcena apánou, již více netrpí. Jestliže člověk přesně vypozoruje místo a okamžik, kdy je apána pohlcena pránou, jeho mysl vyhasne. Proto pozoruj místo a okamžik, kdy apána pohltí pránu a prána pohltí apánu vně a uvnitř těla. V tento vzácný okamžik, kdy prána ustane v pohybu a apána ještě pohyb nezačne, se sama od sebe a bez úsilí objeví kumbhaka. Mudrci to považují za velmi důležitý stav. Je-li tu samovolné zadržení dechu, je tu nejvyšší stav. To je Já, To je čiré neomezené Vědomí. Ten, kdo Toho dosáhne, již více netrpí.
VI.1.25
BHUŠUNDA pokračoval:
Prána je v neustálém pohybu dovnitř a ven z těla a přebývá v horní části těla. Apána je také v neustálém pohybu dovnitř a ven z těla, ale přebývá v dolní části těla. Pozorně prosím naslouchej. Popíšu ti cvičení na rozšíření a ovládnutí životní síly, které přináší člověku prospěch v bdění i ve spánku.
Vytékání životní síly sídlící v srdečním centru se děje samo od sebe a bez úsilí (ústy nebo nosními dírkami) a nazývá se réčaka neboli výdech. Kontakt se zdrojem životní síly v lotosu srdce ve vzdálenosti dvanáct palců (pod nosními dírkami) se nazývá púraka neboli nádech.
Když apána ustala v pohybu a prána ještě nevznikla a nezačala vytékat ze srdce, nazývá se to kumbhaka neboli zadržení dechu (uchování plné nádoby). Jsou tři místa pro réčaku, kumbhaku a púraku. Je to vně nosu (u nosních dírek), zespod místa zvaného dvadašánta (ve vzdálenosti dvanáct palců nad či před čelem) a v lotosu srdce, kde je zdroj prány.
Nepřestávej naslouchat přirozenému a bezusilovnému pohybu životní síly, prány. Pohyb životního dechu vzhůru do vzdálenosti dvanáct palců od člověka představuje réčaku. Stav, v němž apána zůstane ve dvadašántě jako ještě nevyrobená nádoba v hrnčířské hlíně, se nazývá vnější kumbhaka.
Když se vycházející vzduch pohybuje nahoru ke špičce nosu, je to réčaka, a jestliže se pohybuje až do vzdálenosti dvadašánty, je to vnější réčaka. Jestliže se zde pohyb prány sám od sebe zastaví a apána ještě nevzniká, je to vnější kumbhaka, báhja kumbhaka. Když apána vnikla dovnitř a prána uvnitř ještě nevznikla, je to vnitřní kumbhaka, antara kumbhaka. Jestliže apána vzniká v dvadašántě a rozšiřuje se dovnitř, je to vnější púraka. Ten, kdo zná pohyb dechu a zná kumbhaku, se již více nezrodí.
(Dvadašánta svědčí o magnetickém poli, jež se rozprostírá do šíře dvanácti palců kolem těla člověka a je tvořeno pránou a apánou. – Pozn. S.V.)
Ať člověk chodí či stojí, ať bdí či spí, tímto cvičením lze životní dechy, jež jsou svou povahou neustále neklidné, ovládnout. Člověk, který zná tyto kumbhaky může dělat cokoli, ale ve skutečnosti nic nekoná. V několika málo dnech dosáhne nejvyššího stavu. Toho, kdo provádí kumbhaky, nepřitahují vnější objekty. Kdo je obdařen tímto pochopením, není ničím omezen, ať v pohybu nebo v klidu, ať činný nebo nečinný. Dosáhl toho, co stojí za to dosáhnout.
BHUŠUNDA pokračoval:
Jsou-li takovou oddaností práně a apáně odstraněny ze srdce a mysli nečistoty, je člověk osvobozen od mylných představ, dosáhne vnitřního probuzení a spočívá ve vlastním Já i během toho, kdy dělá vše, co je třeba.
Ó pane, prána vzniká v lotosu srdce a končí ve vzdálenosti dvanácti palců vně těla. Apána vzniká ve dvadašántě ve vzdálenosti dvanáct palců od těla a končí v lotosu srdce. Apána vzniká tam, kde končí prána. Prána je jako oheň, který stoupá vzhůru a vychází ven. Apána je jako voda, která klesá dolů do lotosu srdce.
Apána je jako Měsíc chránící tělo zvnějšku a prána je jako Slunce či oheň zajišťující vnitřní pohodu a zdraví člověka. Prána vytváří v každém okamžiku teplo v oblasti srdce a poté vytváří i teplo v prostoru před obličejem. Apána jakožto Měsíc osvěžuje prostor před obličejem, a poté osvěžuje i oblast srdce.
Pokud je člověk schopen dosáhnout místa, kde se apána sjednotí s pránou, přestává trpět a již se znovu nezrodí.
Jako apána se ve skutečnosti projevuje prána, která prodělala změnu a zřekla se svého spalujícího tepla. A potom se tatáž prána zřekne chladu Měsíce a získá povahu očišťujícího ohně Slunce. Mudrc zkoumá povahu prány, dokud se prána nevzdá své sluneční povahy a nepřemění ji na měsíční. Člověk, který pochopil vznik a zánik Slunce a Měsíce ve svém vlastním srdci, se znovu nezrodí. Kdo vidí Slunce či Boha v srdci člověka, pochopil Skutečnost.
K dosažení dokonalosti se člověk nezabývá vnější temnotou, ale usiluje o odstranění temnoty nevědomosti ze svého srdce. Je-li pryč vnější temnota, člověk uvidí svět. Zmizí-li temnota nevědomosti, objeví se poznání Já. Proto člověk má usilovat o spatření prány a apány, jejichž znalost přináší osvobození.
Apána končí v srdci, kde vzniká prána. Kde se rodí prána, tam mizí apána, a kde se rodí apána, tam mizí prána. Když prána ustává v pohybu a apána se teprve chystá objevit, zakouší člověk vnější kumbhaku. Je-li v ní zakotven, již více netrpí. Když ustává v pohybu apána a prána ještě nevznikla, zakouší člověk vnitřní kumbhaku. Je-li v ní zakotven, již více netrpí.
BHUŠUNDA pokračoval:
Pokud člověk provádí kumbhaku po výdechu prány do vzdálenosti větší, než je dvanáct palců od těla, kde vzniká apána, již více netrpí. Je-li člověk schopen spatřit v sobě místo, kde se vdechnutý dech mění v popud k výdechu, znovu se nezrodí. Pokud člověk ví, kde prána a apána končí svůj pohyb, a pevně se tohoto stavu klidu a míru drží, již více netrpí.
Jestliže člověk přesně vypozoruje místo a okamžik, kdy je prána pohlcena apánou, již více netrpí. Jestliže člověk přesně vypozoruje místo a okamžik, kdy je apána pohlcena pránou, jeho mysl vyhasne. Proto pozoruj místo a okamžik, kdy apána pohltí pránu a prána pohltí apánu vně a uvnitř těla. V tento vzácný okamžik, kdy prána ustane v pohybu a apána ještě pohyb nezačne, se sama od sebe a bez úsilí objeví kumbhaka. Mudrci to považují za velmi důležitý stav. Je-li tu samovolné zadržení dechu, je tu nejvyšší stav. To je Já, To je čiré neomezené Vědomí. Ten, kdo Toho dosáhne, již více netrpí.
Rozjímám o neomezeném Vědomí, jež je přítomností přebývající v práně, ale které není pránou ani není něco jiného než prána. Rozjímám o neomezeném Vědomí, jež je přítomností přebývající v apáně, ale které není apánou ani není něco jiného než apána. Rozjímám o Tom, co je, když prána i apána ustane, a co je mezi pránou a apánou. Rozjímám o neomezeném Vědomí. Rozjímám o Vědomí, jež je pránou prány, životem života a jež jediné je odpovědné za udržení těla. Rozjímám o Vědomí, jež je Myslí mysli, Inteligencí intelektu a Skutečností v pocitu jáství. Chvála tomuto Vědomí, v němž vše přebývá, z něhož vše vyvěrá, jež je všude vším, jež je věčně vším ve všem, jež všechny očišťuje a jehož pochopení je tou největší hodnotou. Chvála tomu Vědomí, v němž prána ustala v pohybu a apána se ještě neobjevila a jež dlí v prostoru před nosem (či před kořenem nosu). Chvála Vědomí, jež je zdrojem prány i apány, je energií prány i apány a umožňuje smyslům pracovat. Chvála Vědomí, jež je skutečným základem vnitřní i vnější kumbhaky a jediným cílem rozjímání o práně. Chvála Vědomí, jež umožňuje práně fungovat a je příčinou všech příčin. Nalézám útočiště v tomto nejvyšším Bytí.
Překlad Lenka Vinklerová