Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - VI.1.12-1.13
23. 10. 2019 - Lenka
Mysl mudrce je plně ve stavu sattvy neboli čistoty, a je proto zcela prostá iluze, egoistické představy „toto dělám já“ i touhy po úspěchu. Mudrc však úspěch či odměnu za své činy neodmítá. Neoddává se nadšení, porazí-li své nepřátele, ani nepodléhá smutku a beznaději, je-li poražen. Věnuje se přirozené činnosti a nechává ji běžet, aniž by měl vlastní záměr.
VI.1.12, 13
VASIŠTHA pokračoval:
Ustálen v pochopení Skutečnosti žije mudrc v klidu, míru a rovnováze. Osvobozen od psychických předurčeností nehledá ani neodmítá život ani smrt. Setrvává v přímém nahlížení neochvějný jako hora Méru. Přesto putuje po lesích, ostrovech i městech, cestuje po nebi jako andělé a bozi, poráží své nepřátele a vládne jako císař. Zabývá se jakoukoli činností, tak jak radí posvátné texty, neboť pochopil, že takovým způsobem je vhodné jednat. Užívá si radostí, navštěvuje zahrady potěšení a nechá se bavit nebeskými nymfami. Náležitě plní povinnosti běžného života a nevyhýbá se ani bitvám. Zachovává však svůj klid i v nebezpečných situacích, kde jiní klidnou a vyrovnanou mysl ztrácejí.
Mysl mudrce je plně ve stavu sattvy neboli čistoty, a je proto zcela prostá iluze, egoistické představy „toto dělám já“ i touhy po úspěchu. Mudrc však úspěch či odměnu za své činy neodmítá. Neoddává se nadšení, porazí-li své nepřátele, ani nepodléhá smutku a beznaději, je-li poražen. Věnuje se přirozené činnosti a nechává ji běžet, aniž by měl vlastní záměr.
Následuj jeho příkladu, Rámo. Nech svoji osobnost a svůj pocit ega stranou a dovol, ať z tebe všechny činy vycházejí zcela spontánně. Neboť jedinou Skutečností je neomezené a nedělitelné Vědomí a právě ono nastoluje tento projevený svět rozmanitosti, jenž není ani skutečný ani neskutečný. Žij zcela odpoután od všeho. Proč bys měl trpět jako hlupák?
RÁMA řekl:
Ó Pane, díky tvé milosti jsem plně probuzen do Skutečnosti. Mylné představy jsou pryč. Udělám, cos mi řekl. Spočívám poklidně ve stavu toho, kdo je osvobozený za života. Prosím, řekni mi ještě, jak lze dosáhnout tohoto stavu osvobození ovládnutím životní síly neboli prány a odstraněním všech sebeomezujících sklonů a podmíněností.
VASIŠTHA pokračoval:
Metoda vedoucí k zastavení koloběhu života a smrti se nazývá jóga a znamená úplné překročení mysli. Jsou dva různé způsoby. Jedním je poznání Já a druhým je ovládnutí prány, tedy pránajáma. Oba vedou k témuž výsledku. Pro někoho je obtížné zkoumání a dotazování se na Já, pro druhého je obtížná pránajáma. Cesta zkoumání Já je dle mého přesvědčení snadná pro každého člověka, neboť Sebepoznání či poznání Já je vždy přítomná Skutečnost. A nyní ti popíši cestu pránajámy.
Překlad Lenka Vinklerová