Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - VI.1.11

16. 10. 2019 - Lenka

Kapitola 1: Rozprava o Brahman

VI.1.11

VASIŠTHA pokračoval:

Ó Rámo, znovu a znovu to všechno opakuji pro tvé duchovní probuzení. Uskutečnění Já se bez opakování a duchovní praxe neobejde. Nevědomost, avidja nebo též adžňána, se tak silně zakořenila jen proto, že v tomto těle i mimo ně byla skrze smysly projevována a zakoušena během tisíců zrození. Poznání Já však v dosahu smyslů není. Přichází tehdy, když pět smyslů a k tomu mysl jako šestý smysl ustanou v činnosti.

Ó Rámo, žij v tomto světě pevně ustálen v Sebepoznání jako král Džanaka, který poznal vše, co je třeba poznat. V jeho případě se Pravda uskutečňuje neustále, ať je činný nebo nečinný, ať je vzhůru nebo spí. Pán Višnu se rodí do tohoto světa a přijímá vtělení, jež je plně ustáleno v poznání Já. A stejně tak jsou v Sebepoznání ustáleni i Pán Šiva a Pán Brahma. Ó Rámo, buď ustálen v Sebepoznání jako oni.

RÁMA se zeptal:

Pane, řekni mi prosím, jaká je povaha Sebepoznání, v němž jsou všichni tito velikáni ustáleni.

VASIŠTHA odvětil:

Ó Rámo, víš to sám a ptáš se, jen aby ses ujistil.

Cokoli existuje a cokoli se zdá být tímto žonglérským představením zvaným svět, není nic jiného než čiré Brahman, absolutní Vědomí. Vědomí je Brahman, svět je Brahman, všechny prvky jsou Brahman, já jsem Brahman, můj nepřítel je Brahman, moji přátelé a příbuzní jsou Brahman. Tři časová období (minulost, současnost a budoucnost) jsou Brahman, neboť v Brahman mají své kořeny. Tak jako se zdá, že vlnami na hladině oceán roste, tak se zdá, že díky nekonečné různorodosti věcí se rozrůstá Brahman. Brahman chápe Brahman, Brahman prožívá a zakouší Brahman. Brahman se silou samotného Brahman v Brahman projevuje. Brahman je tělo a mysl mého nepřítele, který trápí mne, jenž jsem Brahman. Když je to tak, kdo komu co dělá?

Nálady a stavy mysli, kdy nás něco přitahuje či odpuzuje, kdy máme něco rádi či neradi, byly vyvolány naší představivostí a zmizely v důsledku nepřítomnosti myšlenek. Nachází-li se samotné Brahman ve všem jako Brahman a rozvíjí-li se v tom, co je Brahman, co potom znamená radost a co znamená bolest? Brahman je spokojeno v Brahman, Brahman je ustáleno v Brahman. Není tu „já“ ani „ten druhý“!

VASIŠTHA pokračoval:

Všechny objekty světa jsou Brahman. I „já“ jsem Brahman. V takovém případě ale vášeň a odtažitost nebo touha a odpor jsou jen pojmy. Tělo je Brahman a smrt je též Brahman. Když se dají dohromady, je to jako když se dá dohromady opravdový provaz (Brahman) a zdánlivý had (smrt těla). Proč být smutný? Tělo je Brahman a potěšení je Brahman. Proč se radovat, zakouší-li tělo potěšení? Když se hladina klidného oceánu rozčeří a objeví se na ní vlny, pak vlny nepřestávají být vodou! Stejně tak, když se Brahman zdánlivě rozčeří a vznikne projevený svět, podstata Brahman zůstává beze změny a neexistuje žádné „já“ ani „ty“. Jestliže vír na vodě zanikne, neznamená to, že něco umřelo! Když Brahman smrt přemůže Brahman tělo, nic se neztrácí.

Voda umí být klidná nebo zčeřená. Podobně Brahman může být klidné i neklidné. Taková je jeho přirozenost. Je nevědomostí a iluzí rozdělovat jedince na „vnímání schopného džívu neboli duši“ a „vnímání neschopnou hmotu“. Moudrý člověk se takovému pohledu vyhne. Pro slepce je svět naplněn tmou, zatímco pro člověka, který vidí dobře, je svět plný světla. Podobně je svět pro nevědomého člověka plný utrpení, zatímco pro mudrce plný blaženosti.

Jestliže jediné Brahman prostupuje vším, neexistuje smrt a neexistuje ani živý jedinec. Vlnky si hrají na hladině oceánu, nerodí se ani neumírají! Stejně tak prvky tohoto stvoření. To jenom v Já vznikají mylné představy „toto je“ a „toto není“, které nemají příčinu ani důvod, podobně jako jsou bez důvodu různobarevné odrazy věcí odrážejících se na povrchu křišťálu.

Já zůstává samo Sebou, přestože síly vesmíru vyvrhují na hladinu oceánu Vědomí nekonečnou různorodost. V tomto vesmíru neexistuje žádná nezávislá entita jako tělo. To, co vnímáme jako tělo, jako trvalý či zkáze podléhající objekt vnímání, jako představy, myšlenky, pocity a jejich významy, to všechno je Brahman v neomezeném Vědomí Brahman. Dualita neboli dvojnost existuje jen v očích lidí zmatených a nevědomých. Mysl, rozum, pocit ega, základní prvky vesmíru, smysly a všechny další jevy nejsou nic jiného než Brahman. Radost a bolest jsou mylné představy, slova postrádající podstatu. Tak jako jediný zvuk vytváří mezi skalami několikanásobnou ozvěnu, tak jediné kosmické Vědomí pomocí představ „to jsem já“ a „to je mysl“ v Sobě zakouší mnohost. Podobně jako snící člověk v sobě vytváří sny o všem možném, tak jediné kosmické Vědomí v Sobě nahlíží rozmanitost.

VASIŠTHA pokračoval:

Nerozpoznáme-li zlato, lehce si ho spleteme s hlínou. Není-li rozpoznáno Brahman, projeví se nečistota nevědomosti. Kdo poznal Brahman, tvrdí, že on sám je nejvyšší Pánneboli Brahman. V případě nevědomého člověka se nepochopení Skutečnosti označuje za nevědomost. Neboli jak říkají ti, kdo poznali Brahman, tentýž Pán neboli totéž nejvyšší Bytí je nevědomým člověkem nahlíženo jako nevědomost. Je-li zlato rozpoznáno, stává se okamžitě zlatem, a je-li rozpoznáno Brahman, okamžitě se stává Brahman.

Všemocné Brahman se stane čímkoli, čím si usmyslí být, aniž by pro to mělo nějaký důvod. Ti, kdo poznali Brahman, říkají, že Brahman je nejvyšší Pán, nejvyšší Bytí, v němž není konání, konající ani vykonaný čin, a které je bez příčiny a jakékoli změny.

Pokud Skutečnost není takto pochopena, projeví se v nevědomém člověku jako nevědomost, ale jakmile pochopena je, nevědomost je pryč. Nepoznáme-li svého příbuzného, je pro nás cizincem, avšak jakmile v něm příbuznou osobu poznáme, cizinec zmizí. Jestliže člověk ví, že dualita neboli dvojnost je jen iluzorní jev, je tu uskutečnění absolutního Brahman. Jestliže člověk ví, že „toto není já“, je pochopena iluzornost pocitu ega. Z toho vzniká opravdová nezaujatost. Je-li pochopeno, že „jsem Brahman“, vyvstane v člověku uvědomění si Pravdy a v tomto uvědomění všechny věci splynou v Jedno. Zmizí-li představy „já“ a „ty“, je tu uskutečnění Pravdy a člověk pochopí, že všechno, co existuje, je opravdu Brahman.

Co je Skutečnost, co je Pravda? Nemám nic společného se smutkem, konáním, iluzí a touhou. Jsem v klidu a míru, osvobozen od utrpení. Jsem Brahman, taková je Pravda. Jsem osvobozen od omylů, jsem všechno. Nic nehledám a nic neodmítám. Jsem Brahman, taková je Pravda. Jsem krev, jsem maso, jsem kosti, jsem tělo, jsem vědomí, jsem i mysl. Jsem Brahman, taková je Pravda. Jsem nebesa, jsem prostor, jsem Slunce, jsem celý vesmír, jsem všechny věci. Jsem Brahman, taková je Pravda. Jsem stéblo trávy, jsem půda, jsem strom, jsem les, jsem hory i oceány. Jsem nedvojné Brahman, taková je Pravda. Jsem Vědomí, na němž jsou jako korálky na niti navlečeny všechny věci a díky jehož síle se každá bytost věnuje svým činnostem. Jsem podstata všech věcí, taková je Pravda.

Jisté je to, že všechny věci existují v Brahman, všechny věci pocházejí z Brahman a všechny věci jsou Brahman. Brahman je všudypřítomné, je to jediné Já, je to jediná Skutečnost.

VASIŠTHA pokračoval:

Všudypřítomná Skutečnost, tedy čiré Vědomí bez představ objektu a subjektu, se označuje různě – Vědomí, Já, Brahman, Existence, Pravda, Řád a též čiré Poznání. Skutečnost je čirá a v jejím světle všechny bytosti znají vlastní Já. Jsem Brahman, jež je čirým Vědomím poté, co jeho projevy jako mysl, rozum, smysly a ostatní představy byly popřeny. Jsem nezničitelné Vědomí neboli Brahman, v jehož světle září všechny prvky a celý vesmír. Jsem Vědomí neboli Brahman, z něhož po celou dobu trvání vesmíru nepřetržitě vycházejí jiskry ozařující odražené vědomí. I když je Brahman poznáno čirou myslí, projevuje se v mlčení. Zdá se, jakoby Brahman bylo neustále ve spojení s  prožitky bytostí, které svoji radost, jejíž původ spočívá ve skutečnosti v Brahman, odvozují z pocitu ega, avšak Brahman je mimo dosah všech prožitků a zůstává jimi neovlivněno. Ačkoli je Brahman nejvyšším zdrojem štěstí a radosti, má povahu hlubokého spánku oproštěného od rozmanitosti a je pln klidu a čistoty. V rámci zdánlivých vztahů mezi subjektem a objektem a z nich odvozených prožitků radosti je však blaženost Brahman zakoušena jen nepatrně.

Jsem věčné Brahman, osvobozené od mylných představ radosti a bolesti, a proto čiré. Jsem Vědomí, v němž existuje pravé čiré zakoušení. Jsem čiré Vědomí, v němž pracuje čirá Inteligence bez vměšování mysli. Jsem Brahman, jež je Inteligencí projevující se v každém ze základních prvků. Jsem čiré Vědomí, jež se projevuje jako charakteristická chuť rozličných plodů neboli výsledků činnosti.

Jsem neměnné Brahman, jehož lze dosáhnout poté, co překonáme jak nadšení z toho, co jsme získali, tak zklamání z toho, co jsme nezískali. Když svítí Slunce a v jeho světle jsou vidět objekty světa, jsem čiré Vědomí, jež je mezi Sluncem a osvětlenými objekty a jež je pravým Já světla i každého objektu. Jsem čiré Vědomí, Brahman, které existuje neměnné ve stavu bdění, snění i hlubokého spánku, a je tedy čtvrtým stavem neboli transcendentální Skutečností.

Cukrovou třtinu můžeme pěstovat na různých polích, ale její šťáva má vždy tutéž chuť. Stejně tak Vědomí přebývající v různých bytostech je totéž, je to Vědomí Já jsem. Jsem síla Vědomí neboli čit šakti, rozsáhlejší než vesmír, a přece jemnější než nejnepatrnější částečka, tudíž neviditelná. Jsem Vědomí, jež se rozprostírá všude, podobně jako smetana v mléce. Jsem Vědomí, jehož pravou přirozeností je prožívat a zakoušet.

VASIŠTHA pokračoval:

Tak jako zlatá ozdoba představuje zlato, tak já v těle představuji čiré Vědomí. Jsem Já, které vším prostupuje a je uvnitř i vně všech věcí. Jsem Vědomí, které všechny zkušenosti odráží, aniž by samo podstoupilo změnu nebo bylo zasaženo nečistotou.

Chvála onomu Vědomí, jež poskytuje plody našich myšlenek, je světlem zářícím ve všech osvícených bytostech a je nejvyšším dosažením. Toto Vědomí prostupuje vším, vibruje v každé látce, vždy probuzené a bdělé. Je stejnorodé a neporušené, jakoby v hlubokém spánku, a přece zcela bdící. Toto Vědomí znamená Skutečnost, která každou věc ve vesmíru obdařuje jedinečnými vlastnostmi, a třebaže je uvnitř všeho a všemu blízko, je vzdálená, neboť mysl a smysly ji nechtějí přijmout. Toto Vědomí, stejnorodé a nepřerušené v bdění, snění, hlubokém spánku i v transcendentálním neboli vše překračujícím čtvrtém stavu turíja, zazáří ihned, jakmile ustanou všechny myšlenky, veškeré nadšení i nechuť. Chvála Vědomí, jež je nedělitelné, prosté tužeb a pocitu ega.

Dosáhl jsem Vědomí, jež dlí ve všem, a přestože je vším, je mimo jakoukoli rozmanitost. Je vesmírnou sítí, v níž jsou jako ptáci chyceny všechny bytosti a projeveny všechny světy, třebaže se ve skutečnosti nic neděje. Toto Vědomí má povahu bytí i nebytí a pokojného místa pro vše, co je dobré a posvátné. Hraje role všech bytostí a je zdrojem všech citů a usmíření, ačkoli zůstává navždy sjednocené a osvobozené. Je životem všech živých bytostí, je nestvořeným nektarem, navždy existující Skutečností, kterou nikdo nemůže ukrást. Toto Vědomí se odráží ve smyslových zkušenostech, ale samo je těchto zkušeností prosto a nemůže být smysly zakoušeno. Ačkoli je Vědomí čirou Blažeností, která překračuje veškerou radost, všechny bytosti se v Něm radují. Je jako prostor, ale za prostorem. Je velkolepé, a přece bez slávy a rozmachu. Třebaže zdánlivě dělá všechno, nedělá nic.

To vše je „Já“ a to vše je moje. Přesto já nejsem ani nejsem „odlišný od Já“. To jsem pochopil. Ať už je tento svět jen iluzí, anebo je skutečný, jsem osvobozen od utrpení.

Překlad Lenka Vinklerová

další části knihy