Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - VI.1.10
9. 10. 2019 - Lenka
Mókša, tedy osvobození neboli pochopení Neomezeného, neznamená existovat jako nehybná bytost! Osvobození je získáno, pokud člověk došel do stavu nejvyššího klidu a míru tím, že pomocí svého rozumu prozkoumal podstatu Já a jeho zkoumání vedlo k vnitřnímu probuzení. Kaivalja neboli úplné osvobození znamená dosažení čirého Bytí po důkladném prozkoumání Já a poté, co jsou vědomě překonány všechny psychické podmíněnosti.
VI.1.10
VASIŠTHA pokračoval:
Celý projevený svět se všemi pohybu schopnými i neschopnými bytostmi v něm je naprostá nicota. Ve skutečnosti se fyzickým neboli hmotným nestává nic. Ustane-li vytváření myšlenek vedoucí ke vzniku představ bytí a nebytí, je tu pochopení, že každý džíva, každý jedinec, je jen prázdné slovo. Všechny vztahy vznikající v srdci člověka v důsledku nevědomosti jsou pak nahlédnuty jako neexistující. Považujeme-li mylně provaz za hada, pak tento had rozhodně nikoho neuštkne!
To, čemu říkáme nevědomost či iluze, je nepřítomnost Sebepoznání, poznání Já. Jakmile je Já poznáno, dostává se člověk ke břehům neomezené Inteligence. Jestliže Vědomí považuje Sebe sama za objekt pozorování, je tu nevědomost, avidja. Je-li představa subjektu a objektu překonána, odpadnou všechny závoje, které zakrývaly Skutečnost. Jedinec není nic jiného než osobní mysl a vyhasne-li mysl, zmizí jedinec. Jedinec je tu do té doby, dokud zůstává představa osobnosti. Dokud existuje nádoba, trvá představa prostoru uvnitř nádoby. Jakmile se nádoba rozbije, je tu jen neomezený prostor, a to i tam, kde jsme si předtím představovali vnitřek nádoby.
RÁMA se zeptal:
Pane, řekni mi prosím, jak se z vesmírné Inteligence může stát netečná věc, jakou je například kámen.
VASIŠTHA odvětil:
V látkách, jako jsou skály či kameny, je vědomí nehybné, bez schopnosti rozmýšlet, ale přitom neschopné dosáhnout stavu ne-mysli. Je to jako stav hlubokého spánku, který je na hony vzdálený stavu osvobození.
RÁMA se znovu zeptal:
Existují-li kameny ve stavu hlubokého spánku bez myšlenek a vjemů, nejsou naopak blízko osvobození?
VASIŠTHA odpověděl:
Mókša, tedy osvobození neboli pochopení Neomezeného, neznamená existovat jako nehybná bytost! Osvobození je získáno, pokud člověk došel do stavu nejvyššího klidu a míru tím, že pomocí svého rozumu prozkoumal podstatu Já a jeho zkoumání vedlo k vnitřnímu probuzení. Kaivalja neboli úplné osvobození znamená dosažení čirého Bytí po důkladném prozkoumání Já a poté, co jsou vědomě překonány všechny psychické podmíněnosti. Mudrci tvrdí, že člověk je v čirém Bytí neboli v Brahman ustálen až tehdy, když v souladu se svatými texty s pomocí osvícených mudrců a v jejich společnosti důkladně prozkoumal povahu Skutečnosti.
VASIŠTHA pokračoval:
Dokud přetrvávají v nitru jedince psychická omezení a podmíněnosti, třebas jen v jemném stavu zárodku, je třeba takový stav chápat jako stav hlubokého spánku. Vede totiž k novému zrození, a to přesto, že je zakoušen klid a mysl se zdá být pohlcena nejvyšším Já. Jde o stav netečnosti, jenž je zdrojem utrpení. Takový je stav objektů neschopných pohybu a vnímání, jakými jsou kameny a skály. Nejsou od svých omezení čili vásán osvobozeny, neboť tato omezení jsou v nich skrytě přítomna, podobně jako je ukryta květina v semínku nebo hliněná nádoba v hlíně hrnčíře. Ze semínka vyraší rostlina, která později vykvete, a hrnčíř vyrobí z hlíny předmět, který bude použit jako nádoba. Kde existuje semínko vásány, tedy zárodek omezení, podmíněností a sklonů, tam jde o stav podobný hlubokému spánku, nikoli o dokonalost. Kde jsou všechny vásány zničeny a neexistují ani skryté v možnosti, jde o stav turíja, transcendentální čtvrtý stav, překračující stavy bdění, snění a hlubokého spánku, a ten přináší dokonalost. Vásána, oheň, dluh, nemoc, nepřítel, připoutání, nenávist a jed mají jedno společné – při jejich odstraňování nesmí zbýt ani nepatrný kousek, jinak se nepříjemností s nimi spojených nezbavíme.
Jsou-li všechny vásány zcela odstraněny, zůstává člověk ustálen ve stavu čirého Bytí. Ať je naživu nebo ne, není již zasahován utrpením. Síla Vědomí neboli čit šakti se v nehybných bytostech vyskytuje jako skrytá vásána. Tato čit šakti určuje povahu každé bytosti a je základní charakteristikou každé částečky každého objektu.
Není-li čit šakti nahlédnuta jako Átma šakti, tedy jako síla Já, síla neomezeného Vědomí, vytváří se iluze projeveného světa. Její pochopení naopak veškeré utrpení odstraní. Nevidíme-li Skutečnost, je tu nevědomost neboli avidja, jež je příčinou projeveného světa, a ten je zase zdrojem všech dalších jevů. Tak jako první myšlenka přeruší a ukončí spánek, tak i maličké probuzení vnitřní Inteligence zničí nevědomost. Když člověk vstoupí do tmy se světlem v ruce a přeje si temnotu spatřit, temnota okamžitě zmizí. A je-li světlo zkoumání Já obráceno směrem k nevědomosti, zmizí nevědomost. Začne-li člověk zkoumat, co znamená „já“ v těle složeném z masa, krve a kostí, nevědomost je pryč. Co má svůj začátek, má i svůj konec. Vyloučíme-li vše, co má začátek, pak to, co zůstane, je Skutečnost představující zánik nevědomosti, zánik avidji. Lze Ji chápat jako něco nebo jako nic. Je třeba hledat To, co Je, když zmizí nevědomost. Sladkost, kterou jeden ochutnává, druhý neucítí. Podobně mluví-li někdo o zániku nevědomosti, tvoje osvícení tím nevyvolá. Pochopit musí každý sám. Avidja je přesvědčení o tom, že existuje skutečnost, která není Brahman neboli kosmické Vědomí. A je-li tu jasné pochopení, že Skutečnost je Brahman, pak avidja zaniká.
Překlad Lenka Vinklerová