Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
22. července 1980 – Vše, co je časově omezené, je neskutečné (z knihy Před vědomím)
3. 12. 2019 - Gabi
Maharadž: Když zmizí hledající, otázka konání je vyloučena. Později hledající pochopí, že to nebyla jeho pravá podstata, jež vykonávala toto vše, ale že to bylo vědomí, kterému bylo přiřknuto označení „zrozený“, a které se ztotožnilo s tělem a stavy bdění a spánku. Celý tento svazek vykonával všechny činnosti, ale hledající tímto svazkem není. Toto tělo je vnímatelné, ale mou pravou přirozeností je To, co tu bylo před vznikem těla a vědomí. Vše, co je smyslově vnímatelné a je interpretováno myslí, je zdáním ve vědomí, není tudíž skutečné. Neříkám vám nic, co by bylo mé zkušenosti cizí.
22. července 1980
Maharadž: Všechny tyto rozhovory jsou jen výměnou myšlenek a mentální zábavou určenou k ukrácení času.
Tazatel: Pokud člověk nevyvine nějaké úsilí, nikam se nedostane.
Maharadž: Nemyslete si, že musí být udělán nějaký pokrok. Budete nadále něco dělat, přestože je to konceptuální. Co bude dělat ten, kdo pochopí, že je již zde?
Tazatel: Dobře, ale není v tom obrovský prostor pro sebeklam?
Maharadž: Kdo je ten, kdo bude sebe sama klamat?
Tazatel: Empirické ego.
Maharadž: Není zde žádná entita. Fenomenální objekt nemůže nikdy ničeho dosáhnout, a toto empirické ego je pouze fenomenálním objektem.
Tazatel: A nemusíte kvůli tomu, abyste ustoupil dozadu, vyvinout ono úsilí?
Maharadž: Jaký druh konání znamená nicnedělání?
Tazatel: Naším běžným způsobem života je ztotožňování se. Pokud ustoupíme dozadu, je zde nějaký kvalitativní rozdíl?
Maharadž: Bavte se, jen nebuďte v klamném dojmu, že něco děláte vy.
Tazatel: Proč za mnou nepřijdou lidé a nepokloní se mi, když řeknu, že jsem Bůh?
Maharadž: Jestliže jste opravdu pochopil, že jste Bůh, pak ještě před tím, než přijde toto přesvědčení, ztratíte svou totožnost, splynete s celým projevem, a tudíž, kdo bude očekávat poklony a od koho?
Tazatel: Je tu něco takového, jako využití vlastní vůle, abych něco udělal? Pokud chce někdo zůstat bdělý, opakovat mantru, meditovat, anebo se pokoušet neusnout, nevykonává snad něco?
Maharadž: Z pozice hledajícího může být to, co dělá, v pořádku, ale brzy odhalí, že se hledající ztratil v hledání. Když zmizí hledající, otázka konání je vyloučena. Později hledající pochopí, že to nebyla jeho pravá podstata, jež vykonávala toto vše, ale že to bylo vědomí, kterému bylo přiřknuto označení „zrozený“, a které se ztotožnilo s tělem a stavy bdění a spánku. Celý tento svazek vykonával všechny činnosti, ale hledající tímto svazkem není. Toto tělo je vnímatelné, ale mou pravou přirozeností je To, co tu bylo před vznikem těla a vědomí. Vše, co je smyslově vnímatelné a je interpretováno myslí, je zdáním ve vědomí, není tudíž skutečné. Neříkám vám nic, co by bylo mé zkušenosti cizí. Říkám vám to, co jsem pochopil a zakusil. Je to velmi jednoduché: toto je časově omezené, a vše, co je časově omezené, je neskutečné, protože čas samotný je koncept. To, co vám říkám, je založeno na tomto jednoduchém faktu, protože je to založeno na mé zkušenosti. Pokud vás to v tuto chvíli přitahuje jako koncept, přijměte ho. Jinak ne. Pokud přesto chcete něco dělat, dělejte to, co dělat vůbec nemůžete. Tím je stav nebytí.
Tazatel: Cítím neustále neklid v mysli. Chci něco realizovat; to samotné se zdá být překážkou.
Maharadž: Jste tu ještě před myslí, nebo až poté?
Tazatel: Před myslí.
Maharadž: Tak se mysli neobávejte. Zaměstnejte ji jen do té míry, jež je zapotřebí, abyste si splnil své denní povinnosti, ne víc.
Maharadž: Ten, kdo je znalý, pouze pozoruje nebo ruší veškeré zkušenosti, které jsou dosažitelné myslí, jako něco, co nemá žádnou podstatu. Celá tato světská hra je v oblasti mysli; Jakým způsobem budete znepokojeni ve chvíli, kdy pochopíte, že nejste myslí? Je to dočasná fáze, nedokonalá, nedostatečná.
Tazatel: I bytí je nedokonalou, dočasnou fází?
Maharadž: Vědomí je produktem potravinového výtažku těla; tělo je palivem, jímž je udržováno „jáství“. Copak nevidíte, co je tělo? Není to snad jen kus potravy a vody? Nyní jste zapleten v tomto „jáství“, ale vy, Absolutno, tímto „jástvím“ nejste.
Tazatel: To, co říkáte, znamená, že i toto „jáství“, způsob, kterým jej rozpoznáváte v mysli, není tím, čím, skutečně je?
Maharadž: Vezměte si to takto: je to v podstatě jako nepříjemná zkušenost podobná bolesti břicha či krku. V mém dokonalém stavu jsem nikdy neměl bolest, ale když se zde objevilo „jáství“, náhle jsem bolest cítil. Toto „jáství“ splyne, zmizí. Já jsem dokonalým stavem, když zde „jáství“ nebylo. Zcela jistě vím, že „jáství“ nebylo. Stejně tak, jako musím trpět chronickým onemocněním, trpím tímto bytím. Pouze pochopte, z jaké úrovně hovořím a do jaké úrovně vás přivádím. Jen si představte vzdálenost letu (hloubku), kam až se dostala tato duchovní rozprava. Uctívání vědomí mnoha různými jmény je všude běžným duchovním přístupem, ale pro mě je to bolest a chci se ho zbavit.
Z knihy Před vědomím
Překlad: Gabriela Adámková