ADVAITA.cz

27. června 1980 – V projevu je „jáství“ nejvyšším Bohem a vy s ním musíte být za jedno (z knihy Před vědomím)

1. 10. 2019 - Gabi

27. června 1980

Maharadž: Stavy bdění, spánku a vědomí „já jsem“ – tyto tři stavy – nejsou vašimi atributy, ale atributy této chemické látky. K čemu se vztahuje slovo zrození? Není to zrození toho, co je v těle, a co dělá tělo vědomým? Chemická látka označuje lásku, kterou má „Já“ samo k sobě a kvůli které chce pokračovat. Všechny zkušenosti budou nástroje utrpení, pokud jste nerealizovali, čím ve skutečnosti jsou. Všechny zkušenosti tu jsou kvůli vzpomínkám a jsou pouhými pohyby ve vědomí, proto nemohou přetrvat. Štěstí a neštěstí přichází a odchází. Jestliže máte správný pohled, svět nadále pokračuje s pocitem klidu. V přírodě platí zákon smrti. Pokud by smrt neexistovala, bylo by zde nesnesitelné nahromadění vzpomínek. Lidé přicházejí a odcházejí, vzpomínky jsou vymazávány, a proto je zde pocit rovnováhy.

Tazatel: Vychutnává-li si člověk nějakou zkušenost, tak přestože ví, že je dočasná, zdá se mu, jako by měla trvat věčně. Co se s tím dá dělat?

Maharadž: Vše, co děláte, skončí pohromou, ale vy to dělat nepřestanete, protože to je přirozenost tělesného vědomí. Smrt je považována za traumatickou zkušenost, ale pochopte, co se ve skutečnosti děje. To, co se narodilo, poznání „já jsem“, skončí. Toto poznání, jež bylo omezeno tělem, se poté stane neomezeným, tak čeho by se mělo děsit?

Tazatel: Můj strach mně nedovoluje milovat nebo být milován.

Maharadž: Prosím, pochopte, že pocit lásky k druhým, nelze vyvolat vědomě a záměrně. Tento pocit lásky musí být pochopen a láska se rozvine. Ti, kdo pochopili lásku k „Já“, k vědomí, k „já jsem“, jako skutečnou lásku, se sami stali láskou. Vše s nimi splynulo. Tato chemická látka, která činí tělo funkční, je tou nejmenší z nejmenších a zároveň tou největší z největších. Obsahuje celý vesmír, je sama láskou a Bohem. Tato chemická látka, vědomí, zajišťuje světlo, které umožňuje světu pokračovat. Tato láska není láskou individuální; touto láskou je princip přebývající ve všech bytostech, životní síla. Začněte s touto emocionální láskou a přebývejte ve svém bytí. Cokoliv se stane, odehraje se v tom, co bylo zhmotněno v čase a prostoru; z naprosté neexistence přišla hojnost. Tělo se narodí, zabere svůj prostor, a poté odejde, ale Absolutno zůstává nedotčeno. Tento věčný stav přetrvává i přes veškeré dění. Celý hmatatelný a viditelný svět, který tu je, přejde do prázdnoty. Nicméně, tato prázdnota je také stav – proto i ta přejde do Absolutna.

Tazatel: Jak došlo k tomu, že jsem se začal ztotožňovat s tělem?

Maharadž: Co je toto „já“, na které se odvoláváte a které se zapletlo v těle a chce znát odpověď?

Tazatel: Nevím. Proč nevím, kdo jsem?

Maharadž: Poznat mohu jen něco, co je ode mě odlišné. Jak může něco znát sebe samo, když zde není nic, s čím by se to porovnalo? Je samo, bez totožnosti a atributů. Můžeme o tom hovořit pouze na fenomenální úrovni. Onemocněl jsem touto chorobou. Co je ta nemoc a komu se přihodila? Není oddělena od toho, co existuje jako tělo, dech a poznání „já jsem“. Vše, co se odehraje, je obsaženo v tomto jednom svazku, který byl vytvořen. Byl jsem od něho oddělen ještě před početím, a stále jsem oddělen od toho, co bylo vytvořeno. Odehrálo se to, nějakou dobu to bude pokračovat, a potom to odejde. Čas to přivodil a čas to ukončí. Není to, co bylo počato a zrozeno, nyní stejné? Toto „já“ se od početí až do současnosti nijak nezměnilo. Přišlo na určitou dobu. To, co bylo počato, fyzicky dorostlo, a některé projevy tohoto poznání „já jsem“ dosáhly ohromných věcí. Někteří se stali Avatary, jiní dosáhli úspěchu v dalších oblastech. Po určité době ale významné osobnosti spolu se vším, čeho dosáhly, zanikly. Může to existovat po mnoho let; toto „jáství“ mohlo v některých případech existovat stovky let; ale přesto, ať to trvá jakkoliv dlouho, má to svůj konec. Někteří Avataři a Džňáninové pochopili, co toto „jáství“ je; na to, aby se projevilo, potřebuje tělo, a to může vzniknout jedině na základě pohlavního styku. Poté, co to pochopili, tak místo, aby zůstali v tomto poznání stranou od projevu a pouze ho pozorovali, začali dávat rady tomu, co je pouze konceptuální; celý projev je konceptuální.

Tvrdili: „Nechť zde nedochází k pohlavním stykům.“ Mnoho takovýchto Avatarů a Džňáninů dávalo podobné rady. Stalo se tak? Přestalo pršet? Zastavil se nárůst populace? Ne. Příroda poběží ve svém chodu dál. Je jen nutné to pochopit, nic víc. Pamatujte si jen jedno: je to pouze toto „jáství“, které zůstává neměnné po celý čas, a které prostupuje celým vesmírem. Je to nejvyšší Bůh, pokud jde o tento projev. Nakonec i to je dočasné, a to, čím jsem, je před smysly, je nekonečné, věčné a bez atributů. V projevu je však toto „jáství“ nejvyšším Bohem a vy s ním musíte být za jedno. Tazatel: Když tělo umře a já se stále ztotožňuji s tělem, je tu pořád otázka znovuzrození?

Maharadž: Dokud se ztotožňujete s tělem, musíte následovat vše, co je uvedeno v písmech. Když ztratíte svou totožnost s tělem, pak můžete dělat vše, co chcete.

Z knihy Před vědomím

Překlad: Gabriela Adámková