Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
15. dubna 1980 – Vědomí musí poznat sebe samo (z knihy Před vědomím)
13. 8. 2019 - Gabi
Maharadž: Mnozí z těch, co sem přišli, nabyli poznání, ale jen povrchně. Nikdo opravdu neprostudoval, co to poznání je; nikdo pořádně neuchopil jeho plný význam. Co dělají nyní? Jsou chyceni v chtění a touhách a to je přimělo poznání zapomenout. Jen málo lidí pojme toto poznání správně a absorbuje jej hluboko do svých srdcí. Jakmile pochopíte původ tohoto pohybu, činnosti, a důvod či podstatu této touhy, jedině tehdy se můžete vrátit do toho, co jste. Pokud o tom nejste přesvědčeni, nepochopíte to.
15. dubna 1980
Maharadž: Když se vědomí smíchá samo se sebou, to je samádhi. Když nevíte nic – a dokonce ani nevíte, že nic nevíte – to je samádhi.
Tazatel: Ztuhne tělo?
Maharadž: Tělo se utiší. Později není žádné uvědomění těla. Když je vše objasněno, to je sahadža samádhi.
Tazatel: Cítím uvnitř i vně záři, šumění; způsobuje to trochu horka.
Maharadž: To je přirozené. Když se pět elementů navzájem smíchá, můžou se dít různé věci. V tomto stavu se pět elementů vyjadřuje skrze tělo v různých podobách. Toto ale není společné pro všechny, není to nezbytně stejné – každé tělo si bude počínat a reagovat jiným způsobem. Proto mají různí Světci rozdílný způsob učení. Společným kapitálem pro všechny je bdělý stav, spánek a poznání „já jsem“.
Tazatel: Udělal jsem, jak mi Maharadž řekl. Prozkoumal jsem vědomí dítěte, hloubal jsem nad semenem a stromem a vyřešil jsem tuto rovnici.
Maharadž: Co zbylo poté, co jste rozřešil tyto otázky? Můžete s tím něco dělat?
Tazatel: Ne, semeno zmizí v sazenici, sazenice ve stromu a posléze zmizí i strom. Semeno dítěte se ztratí v teenagerovi atd.
Maharadž: Neztratí se, je transformováno. To, co zůstává, je Parabrahman.
Tazatel: Byl tam pocit, jakoby se syn navrátil k otci.
Maharadž: Odehrával se tento pocit vně či uvnitř zdroje? Rodiče jsou pouhá jména přidělená zdroji, který vždy znáte. Když je něco pochopeno, člověk to pořádně neuchopí, dokud tomu nepřidělí nějaké jméno. Teprve potom řekne, že pochopil. Jméno není věc. Otec, matka a dítě jsou podle jména tři, ale všichni tři reprezentují tutéž věc. To, co je, je pouze jedno, Ono je, a ti tři jsou pouze jména a čísla přidělená tomu, co je v podstatě jednou věcí. Jednota prakrti a puruša je mnou samým; prakrti a puruša jsou pouhá jména – nejsou to formy. Toto téma je určeno jen pro ty, které to vážně zajímá. Plod východoindického chlebovníku je velký, se silnou slupkou a lepkavými bodlinami na povrchu. Uvnitř je ovoce, ve kterém je semeno. Člověk využívá ovoce i semeno, které má schopnost dalšího rozmnožování. S lidským tělem je to stejné. To, co je na povrchu, je jen skořápka; to, co je používáno, je bytí uvnitř. Semeno může být určeno k reprodukci a ona sladkost, chuť „já jsem“, vysoce hodnotí sebe samu a chce za každou cenu existovat. Před nabytím této formy jste byli bezforemní; spontánně přišla forma, a když přišla forma, nastala zde přirozená touha vrátit se do bezforemného stavu. Sem přicházejí jen ti, kteří se chtějí vrátit zpět do bezforemného stavu prostého žádostí, aby nalezli to, čím jsou. Vědomí musí poznat sebe samo. Až sebe samo realizuje, teprve potom se navrátíte do přirozeného stavu.
Tazatel: Stal se už někdo z těch, kteří sem chodí, Džňáninem?
Maharadž: Mnozí z těch, co sem přišli, nabyli poznání, ale jen povrchně. Nikdo opravdu neprostudoval, co to poznání je; nikdo pořádně neuchopil jeho plný význam. Co dělají nyní? Jsou chyceni v chtění a touhách a to je přimělo poznání zapomenout. Jen málo lidí pojme toto poznání správně a absorbuje jej hluboko do svých srdcí. Jakmile pochopíte původ tohoto pohybu, činnosti, a důvod či podstatu této touhy, jedině tehdy se můžete vrátit do toho, co jste. Pokud o tom nejste přesvědčeni, nepochopíte to.
Z knihy Před vědomím
Překlad: Gabriela Adámková