Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - VI.1.3-VI.1.5
26. 6. 2019 - Lenka
To, čemu říkáme Ráma, je ve skutečnosti nádherný neomezený oceán Vědomí, v němž se objevuje a zase mizí bezpočet vlnek neboli vesmírů. Setrvej ve stavu naprostého klidu a vyrovnanosti. Jsi neomezený jako prostor. Nelze oddělit oheň a teplo, jež oheň vydává, lotos a jeho vůni, sníh a jeho bělost, cukrovou třtinu a její sladkost a nelze oddělit zář od toho, co září. Stejně tak nelze oddělit zakoušení od Vědomí. Tak jako nelze oddělit vlnu od oceánu, tak nelze vesmíry oddělit od Vědomí.
VI.1.3
VASIŠTHA pokračoval:
Jsi oceán Vědomí, v němž se zjevuje nesčetně vln a vlnek, kterým se říká vesmíry. Jsi mimo stav bytí a nebytí. To obojí jsou pouhé představy mysli. Pozvedni se nad tato omezení, tedy mimo veškerou dvojnost. Jak by v tobě mohly existovat podmíněnosti, sklony a omezení? Každá představa jako „toto jsou skryté sklony“, „toto je džíva neboli duše jedince“ vzniká ve Vědomí. Jak by se mohla od Vědomí odlišovat? A není-li od Vědomí odlišná, tak jak můžeme říci, že ve Vědomí vznikla?
To, čemu říkáme Ráma, je ve skutečnosti nádherný neomezený oceán Vědomí, v němž se objevuje a zase mizí bezpočet vlnek neboli vesmírů. Setrvej ve stavu naprostého klidu a vyrovnanosti. Jsi neomezený jako prostor. Nelze oddělit oheň a teplo, jež oheň vydává, lotos a jeho vůni, sníh a jeho bělost, cukrovou třtinu a její sladkost a nelze oddělit zář od toho, co září. Stejně tak nelze oddělit zakoušení od Vědomí. Tak jako nelze oddělit vlnu od oceánu, tak nelze vesmíry oddělit od Vědomí.
Zakoušení není odlišné od Vědomí, pocit ega není odlišný od zakoušení, džíva není odlišný od pocitu ega a mysl není odlišná (čili není oddělitelná) od džívy. Smysly nejsou odlišné od mysli, tělo není odlišné od smyslů, svět není odlišný od těla a není nic jiného než tento svět. Takový výčet závislostí je tu již dlouho, a přece nebyl nikým uveden do pohybu, ani nelze říci, zda existuje dlouhý či krátký čas. Skutečností je, že všechno to je jen neomezené Vědomí, které zakouší Sebe samo.
V prázdnotě je prázdnota, Brahman prostupuje Brahman, Skutečnost září ve Skutečnosti a plnost naplňuje plnost. Třebaže je mudrc ve světě činný, nic nekoná, protože nic nehledá. Ó Rámo, i ty setrvávej v nitru čirý jako prostor, ale navenek dělej, co je třeba. K situacím, které mohou vyvolat nadšení či smutek, zůstaň lhostejný jako kus dřeva. Kdo zůstává přátelský i k člověku, který by byl ochoten ho zabít, ten nazřel Skutečnost. Je marné uctívat toho, pro koho ještě neztratily důležitost rága neboli touha a dvéša neboli odpor. Jenom ten je osvobozen, kdo se oprostil od sobecké a záměrné činnosti a na ničem nelpí. I kdyby ničil svět, nic nekoná.
V kom ustaly všechny představy a navyklé tendence, ten překonal podmíněnost mysli i veškerá omezení. Je jako lampa, v níž došel olej.
VI.1.4, 5
VASIŠTHA pokračoval:
Ó Rámo, mysl, rozumová schopnost, pocit ega a stejně tak i smysly nemají nezávislou inteligenci. Kde je tedy džíva se vším, co k němu patří, usídlen? Tak jako Měsíc je jeden, přestože se může kvůli vadě zraku nebo kvůli odrazům v zrcadlech zdát, jako by bylo Měsíců více, stejně tak existuje jedno jediné Já, vnitřní Inteligence neboli Vědomí, třebaže se v důsledku rozruchů v mysli jeví jako mnohost.
Tak jako končí noc, je-li tma na ústupu, tak končí nevědomost, je-li na ústupu touha po potěšení. Smrtící virus tužby po potěšení je okamžitě vyléčen magickou formulí, tedy poučením nalezeným ve svatém textu. Jakmile je nevědomost u konce, zmizí mysl i se vším, co s ní souvisí, podobně jako se rozkutálí perly z náhrdelníku, jakmile se přetrhne šňůrka, na níž byly navlečeny. Ó Rámo, kdo zanechá studia svatých textů, si vybral život bídného červa a spěje k sebezničení.
Ustane-li vítr, zklidní se hadina jezera. Utichne-li nepokoj způsobený nevědomostí, zklidní se oči, bažící dříve po ženách či jiných objektech potěšení. Ó Rámo, dosáhl jsi stálosti. Pozorně jsi naslouchal mým slovům a v důsledku toho v tobě spadl závoj nevědomosti. Slova rodinného rádce a mentora zapůsobí silně i na obyčejného člověka. Jak by tomu mohlo být jinak u toho, kdo má vnímání rozšířené jako ty?
RÁMA řekl:
Pane, vyslechnutím tvých moudrých slov ztratil vnější projevený svět svoji důležitost a moje mysl utichla. Spočívám v nejvyšším klidu a míru. Vnímám svět, tak jak je, jako neomezené Vědomí do nekonečna se přede mnou rozprostírající. Všechny mé pochyby byly utišeny. Jsem oproštěn od přitažlivosti i odporování. Jsem ustálen v přirozeném stavu. Mám se dobře, jsem šťastný (v sanskrtu svastha neboli spočívat v Já – pozn. S.V.) Jsem Ráma, v němž nacházejí všechny světy své útočiště. Chvála sobě a chvála tobě. Psychické podmíněnosti a sklony jsou pryč. Mysl vyhasla. Vidím Já jako všechno ve všem. Když vzpomenu na minulost, usmívám se nad tím, jak jsem prožíval pošetilé představy dvojnosti. Děkuji za to, že nektar tvých slov a duchovních rad měl takový účinek. I když stále žiji v tomto světě, jsem zároveň ve světě světla. Děkuji za tvá slova nejvyššího Poznání, za paprsky světla vycházející z tvého zářícího nitra. Tady a teď spočívám v nejvyšší Blaženosti.
Překlad Lenka Vinklerová