Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - V.078-V.079
1. 5. 2019 - Lenka
Mudrci praví, že příčinou mysli (v sanskrtu čitta) je pohyb prány, a proto zastavením pohybu prány se utiší mysl. Když se mysl vzdá pohybu myšlenek, zmizí iluzorní projevení světa. Pohyb prány se zastaví v okamžiku, kdy v nitru člověka ustanou všechny naděje a touhy, a to díky opravdovému a upřímnému následování rad mudrců a svatých textů, rozvíjení nezaujatosti z předchozích životů, snaze provádět kontemplaci či meditaci a dosažení stavu oddanosti jediné Pravdě jednobodovým zaměřením mysli.
V.78
VASIŠTHA pokračoval:
Ó Rámo, točíme-li hořící větévkou, vytváříme iluzorní ohnivý kruh. Podobně je tu v důsledku chvění či vibrací objevujících se ve Vědomí iluzorní projevený svět. Vědomí a jeho vibrace jsou neoddělitelně spojeny, podobně jako jsou spojeny sníh a jeho bělost, semínko a olej, květina a její vůně či oheň a jeho žár. Popisovat je jako oddělené věci je mylné. Mysl a pohyb myšlenek jsou neoddělitelné. Ukončení jednoho znamená i ukončení druhého.
Ó Rámo, jsou dvě možnosti, jak dosáhnout tohoto ukončení. Jednou možností je jóga, jež zahrnuje zastavení pohybu mysli, a druhou je cesta poznání, která zahrnuje správné pochopení Pravdy.
Energie, která koluje v těle v energetických drahách zvaných nádí, je označována jako prána (životní dech či vítr). Podle různých funkcí a umístění v těle se rozlišuje prána a apána (dále též udána, vjána a samána – pozn. L.V.). Prána je neoddělitelně spjata s myslí, přičemž myslí se rozumí vědomí, jež se v důsledku pohybu prány zabývá myšlením. Pohyb myšlenek v mysli vzniká z pohybu prány a pohyb prány vzniká z pohybu myšlenek ve vědomí. Mysl a prána jsou vzájemně závislé tak jako vlny a proudění vody.
Mudrci praví, že příčinou mysli (v sanskrtu čitta) je pohyb prány, a proto zastavením pohybu prány se utiší mysl. Když se mysl vzdá pohybu myšlenek, zmizí iluzorní projevení světa. Pohyb prány se zastaví v okamžiku, kdy v nitru člověka ustanou všechny naděje a touhy, a to díky opravdovému a upřímnému následování rad mudrců a svatých textů, rozvíjení nezaujatosti z předchozích životů, snaze provádět kontemplaci či meditaci a dosažení stavu oddanosti jediné Pravdě jednobodovým zaměřením mysli.
Pohyb prány lze též zastavit dechovým cvičením, prováděným o samotě, nenásilně a tak, aby nepřivodilo bolest, a dále opakováním posvátné slabiky Óm spojeným s uvědoměním si jejího významu, kdy je dosaženo stavu hlubokého spánku. Při cvičení výdechu (réčaka) se prána pohybuje volně v prostoru a tělo se zbavuje nečistot. Cvičení nádechu (púraka) vede k naplnění vnitřku těla a k poklidnému, pomalému plynutí prány. Cvičení zadržování dechu po dlouhý čas (kumbhaka) může vést k úplnému zastavení dechu. Všechna tato cvičení vedou k zastavení pohybu prány.
Podobně k zastavení pohybu prány vede uzavření dechové trubice špičkou jazyka, kdy prána proudí ke korunní čakře, cvičení meditace, při níž ustane pohyb myšlenek, zadržení vědomí pevně na místě vstupu prány do těla, tedy v bodě brahmarandhry neboli otvoru Brahmy, zadržení prány v bodě třetího oka neboli ádžňá čakry, či naprosté zastavení pohybu myšlenek a psychických podmíněností pomocí dlouhodobé meditace na prostor v srdečním centru (v srdeční čakře neboli anahátě).
V.79
RÁMA se zeptal:
Pane, co je to srdce, o němž jsi mluvil?
VASIŠTHA pokračoval:
Ó Rámo, mluví se tu o dvou aspektech srdce. Ten jeden je třeba si osvojit a druhým se zabývat nebudeme. Srdcem jakožto částí fyzického těla nacházející se na určitém místě těla se zabývat nebudeme. Srdce, jež je třeba si osvojit, má povahu čirého Vědomí, je uvnitř i vně těla a není ani uvnitř ani vně. Je to podstata, v níž se jako v zrcadle odráží vše ve vesmíru. Je to pokladnice veškerého bohatství. Srdcem či podstatou všech bytostí je samotné Vědomí, a nikoli kus masa, který lidé srdcem nazývají! Proto když mysl osvobozená od všech podmíněností splyne s podstatou, s čirým Vědomím, pohyb prány ustane.
Zastavit pohyb prány lze kteroukoli z rozličných metod, které různí učitelé doporučují. Tyto jógové metody přinášejí žádoucí výsledek, jenom pokud nejsou prováděny silou. Jestliže se člověk v jejich provádění pevně ustálí a dojde u něho k růstu nezaujatosti a k úplnému odstranění psychických podmíněností, přinese to výsledek ve formě zastavení pohybu prány.
Ve cvičení může člověk použít adžňá čakru neboli třetí oko, patro úst, špičku nosu či vrcholek hlavy neboli brahmarandhru. Svou vytrvalostí může dosáhnout toho, že se špička jazyka dotkne čípku na patře. Pomocí toho všeho lze zastavit pohyb prány. Pochopitelně se všechna tato cvičení mohou jevit jen jako rozptylování, ale jejich neustálým opakováním člověk dosáhne toho, že rozptýlenost zmizí. Pouze vytrvalé cvičení povede k tomu, že se člověk osvobodí od utrpení a může prožívat blaženost Já. Proto, Rámo, prováděj jógu, a jakmile cvičením zastavíš pohyb prány, pak jediné, co zůstane, je konečné vysvobození neboli nirvána. V nirváně je vše, z ní je vše, ona je vše a je všude. V ní není projevený svět, svět není z ní a ani se jí nepodobá! Ten, kdo je ustálen v nirváně, je osvobozen za života.
Ten, kdo cvičením jógy ustálil svou mysl v klidu a míru, má pravé Poznání. Pravé Poznání znamená pochopit, že nejvyšší Já je bez počátku a bez konce a že nesčetně objektů není ve skutečnosti nic jiného než Já. Mylné chápání vede ke znovuzrození. Pravé Poznání znovuzrození ukončuje. Není v něm vztah subjektu a objektu, neboť Vědomí neboli Já je tím, kdo poznává, poznáváním i poznaným zároveň a rozdělování je nevědomostí. Jakmile je toto přímo nazřeno, pak tu není omezení ani osvobození. Spočívá-li mudrc ve svém Já, s myslí pevně ustálenou v Já, jaké potěšení by ho mohlo poutat ke světu?
Překlad Lenka Vinklerová