ADVAITA.cz

Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - V.075-V.077

24. 4. 2019 - Lenka

V.75

VASIŠTHA pokračoval:

Ó Rámo, ve vesmíru žije mnoho takových osvícených bytostí. Dám ti několik příkladů. Císař Džanaka, císař Dilípa, tvůj předek, první vládce světa Manu, císař a válečník Mandhátá, vládci démonů Bali, Namuči a Vritra, který bojoval i s králem bohů Indrou, dále Prahláda a Šambara, ochránci bohů a démonů, trojice bohů, Brahma, Višnu a Šiva, kteří odpovídají za stvoření, udržování a zánik světa, mudrci Višvámitra a Nárada a rovněž bozi vládnoucí nad základními prvky ohně a vzduchu (bohové Agni a Vájú - pozn. L.V.).

Ve vesmíru je tisíce dalších, kteří jsou osvobozeni. Někteří jsou mudrci, jiní králové, další září jako hvězdy a planety, další jsou bohové a další démoni. Ó Rámo, osvobozené bytosti jsou i mezi červy a nevědomí hlupáci jsou i mezi bohy. Vědomí neboli Já je ve všem. Existuje jako všechno, všude, po všechny časy a všemi způsoby. Samotné Já je Pán i všechna božstva. V látce je prázdný prostor a látka je v prázdném prostoru. Co se zdá nevhodné, je po bližším zkoumání vhodné. Lidé jsou poctiví, protože se bojí následků svých hříchů. I to, co nevede k tomu, co je, tedy rozjímání o prostoru a prázdnu, vede k dosažení nejvyšší Pravdy, k tomu, co nevzniká a co nepodléhá prostoru a času. A naopak, co se zdá silné a mocné, má svůj zánik. Ó Rámo, pochopením této Pravdy se zřekni radosti i bolesti, smutku i lpění. Neskutečné se zdá být skutečným a skutečné neskutečným. Proto se vzdej naděje i beznaděje a dosáhni klidu a vyrovnanosti.

V tomto světě je osvobození k mání kdekoli a kdykoli. Díky vlastnímu úsilí milióny bytostí dosáhly osvobození. Osvobození je snadné nebo obtížné v závislosti na poznání nebo nevědomosti člověka. Ó Rámo, zažehni v sobě světlo poznání. Utrpení skončí, jakmile spatříš Já.

Nesčetně bytostí na světě dosáhlo Sebepoznání a osvobození ještě za života, například vládce Džanaka. Proto se staň osvíceným teď a tady. Osvobození znamená dosažení vnitřního klidu a míru naprostým nelpěním na ničem. Osvobození je možné, ať tělo existuje, nebo ne. Kdo je osvobozen od veškerého lpění, je osvobozen. Člověk by se měl moudře a s rozumem snažit dosáhnout osvobození. Kdo se nesnaží, ten nepřeskočí ani stopu telete. Ó Rámo, použij duchovní hrdinství a správné úsilí a upřímným pátráním po Já se snaž dosáhnout dokonalosti Sebepoznání. Pro toho, kdo se takto snaží, je celý vesmír jako otisk stopy telete.

V.76, 77

VASIŠTHA pokračoval:

O Rámo, všechny světy se projevují v Brahman, v Absolutnu, ale v důsledku nevědomosti a nepochopení jsou považovány za nezávislé hmotné skutečnosti. Tato mylná představa zmizí, jakmile přijde pochopení. Chybné vnímání způsobí, že se toto vše projevuje jako hmotný svět, správné vnímání tento omyl odstraní. A omyl nezmizí jinak, než pomocí správného úsilí, správného přístupu a poznání. Hanba tomu, kdo zůstává ponořen v bažině iluzorního světa, ač existuje možnost omyl překonat. Ó Rámo, jsi požehnán, neboť se v tvém nitru projevil duch opravdového a upřímného hledání. Síla, inteligence i vyzařování člověka vzroste, pokud je pátráním po Já pochopena Pravda.

Mudrc, jenž pochopil Pravdu a je oproštěn od omylu, nazírá na svět bez nejmenšího chtění, jako by byl v hlubokém spánku. Ani objekty či zážitky, které k němu přišly samy od sebe, neuchopuje svým rozumem, neboť jeho mysl je vtažena do Já. Nedělá si naděje do budoucna, nepřipomíná si minulost, nežije v přítomnosti, a přece žije vším. Ve spánku je bdělý a v bdělém stavu spí. Dělá vše, a přesto nedělá nic. Vnitřně se všeho vzdal, takže ačkoli navenek vypadá zaneprázdněně, setrvává stále ve stavu klidu a vyrovnanosti. Jeho jednání postrádá jakékoli chtění.

Mudrc není na nikom a na ničem závislý. Jeho jednání se bude zbožnému člověku zdát zbožné a krutému člověku kruté. Je dítětem mezi dětmi, starcem mezi starými lidmi, hrdinou mezi hrdiny, mladíkem mezi mladíky a trpícím mezi trpícími. Jeho vlídná a soucitná slova jsou plna moudrosti. Nemá, co by získal šlechetnými skutky, a přesto je šlechetný. Netouží po potěšeních, proto není uváděn v pokušení. Nepřitahuje ho omezení ani osvobození. Síť utkaná z nevědomostí a omylů byla spálena ohněm Poznání a ptáček jeho vědomí, dříve v síti chycený, nyní odletěl za svobodou.

Mudrc nejásá, přináší-li jeho úsilí plody, a netruchlí, když tomu tak není. Zdá se, jakoby vše přijímal a odevzdával s dětskou hravostí. Nepřekvapilo by ho, kdyby zář Měsíce byla horká a zář Slunce chladná. Ví, že Já neboli neomezené Vědomí může způsobit cokoli, proto ho neudiví ani takové zvláštnosti. Není plachý a není ani výbušný.

Ví, že se bytosti stále rodí a stále umírají, a neoddává se radosti ani smutku. Ví, že svět vzniká v jeho vlastní představě, podobně jako vzniká snový objekt, když člověk sní, a protože v obou případech jde jen o chvilkovou existenci, nepociťuje důvod pro lítost či radost. Jakmile zmizí představy potěšení a smutku či toho, co je žádoucí a co nežádoucí, zmizí všechny myšlenky, mysl se uklidní a mylné chápání se už neobjeví, podobně jako nelze získat olej ze spáleného semínka.

Překlad Lenka Vinklerová

další části knihy